SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,
3. 7. 2006
- –John Bowis za skupinu PPE-DE
- –Angel Martinez, Anne van Lancker a Pierre Schapira za skupinu PSE
- –Fiona Hall, Marios Matsakis a Elizabeth Lynne za skupinu ALDE
- –Margrete Auken za skupinu Verts/ALE
- –Luisa Morgantini, Feleknas Uca, Vittorio Agnoletto, Eva-Britt Svensson a Adamos Adamou za skupinu GUE/NGL
- –GUE/NGL (B6‑0375/2006)
- –PSE (B6‑0377/2006)
- –PPE-DE (B6‑0378/2006)
- –ALDE (B6‑0379/2006)
- –Verts/ALE (B6‑0380/2006)
Usnesení Evropského parlamentu o HIV/AIDS: Čas jednat
Evropský parlament,
– s ohledem na mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN na nejvyšší úrovni (UNGASS) , které se konalo dne 2. června 2006, a s ohledem na politické prohlášení přijaté na tomto zasedání,
– s ohledem na prohlášení OSN o závazku OSN s ohledem na HIV/AIDS „globální krize – globální přístup“, které na svém 26. mimořádném shromáždění konaném dne 27. června 2001 přijalo Valné shromáždění OSN,
– s ohledem na písemné prohlášení OSN o „Prevenci přenosu HIV mezi uživateli drog“,
– s ohledem na blížící se mezinárodní konferenci o HIV/AIDS: Čas jednat , která se bude konat v srpnu 2006 v Torontu;
– s ohledem na prohlášení z Abudži o HIV/AIDS, tuberkulóze a jiných příbuzných nakažlivých chorobách, Nigérie 26.–27. dubna 2001, na společný postoj Afriky k mimořádnému zasedání Valného shromáždění OSN na nejvyšší úrovni v roce 2006, a k výzvě k urychlenému zajištění všeobecného přístupu k prevenci a léčbě HIV a AIDS, tuberkulózy a malárie, které Africká unie podepsala v Abudži dne 4. května 2006
– s ohledem na zprávu společného programu OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS) za rok 2006 o celosvětové epidemii AIDS,
– s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že světě bylo virem HIV nakaženo více než 65 milionů lidí, více než 25 milionů osob zemřelo, 15 milionů dětí kvůli AIDS osiřelo a 40 milionů osob v současné době žije s nákazou HIV, více než 95 % nakažených žije v rozvojovém světě, přičemž pouze v subsaharské Africe jich žije 70 %,
B. vzhledem k tomu, že nechráněný heterosexuální sex je nyní jediným a nejdůležitějším faktorem v šíření nákazy HIV na celém světě a že polovina nově nakažených HIV jsou mladí lidé ve věku do 25 let,
C. vzhledem k tomu, že ženy nyní představují polovinu osob žijících s AIDS a z toho 60 % jich žije v Africe, přičemž ženy jsou dvakrát až čtyřikrát náchylnější k nakažení touto chorobou než muži,
D. vzhledem k tomu, že ženy a dívky, mládež, starší lidé, muži, kteří mají homosexuální styky, narkomani, kteří si vpichují drogy, a jiní uživatelé drog, osoby, které poskytují sexuální služby, transsexuálové, vězni, migrující pracovníci, sirotci, lidé v konfliktních a postkonfliktních situacích, domorodé obyvatelstvo, uprchlíci a lidé vyloučení ze společnosti a sociální pracovníci, kteří jsou vystaveni HIV/AIDS, patří mezi osoby nejvíce ohrožené HIV/AIDS a ovlivněné pandemií,
E. vzhledem k tomu, že uskutečňování lidských práv a základních svobod pro všechny je pro snížení náchylnosti k HIV/AIDS zásadní,
F. vzhledem k tomu, že mnoho organizací, které se v roce 2006 zúčastnily mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN na nejvyšší úrovní zaměřeného na HIV/AIDS, uvedlo a veřejně odsoudilo skutečnost, že politické a hospodářské zájmy několika jedinců převážily nad potřebami milionů lidí v rozvojových zemích, což vedlo k chabému prohlášení bez jasných cílů nebo finančních závazků,
G. vzhledem k tomu, že země nejvíce postižené HIV a AIDS nedosáhnou rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a bude docházet k jejich dalšímu oslabení, což potenciálně ohrožuje sociální stabilitu,
H. vzhledem k tomu, že Globální fond do dnešní doby dosáhl skvělých výsledků; více než 540 000 lidí nakažených HIV má nyní prostřednictvím programů, které financuje Fond, přístup k antiretrovitální léčbě, která zachraňuje životy,
I. vzhledem k tomu, že prohlášení z Dohá, které dalo přednost ochraně veřejného zdraví před ochranou soukromých komerčních zájmů a potvrdilo právo rozvojových zemí využívat opatření dohody o duševním vlastnictví v oblasti obchodu, jako je nahrazení patentů povinnými licencemi, pokud je to nutné ve prospěch veřejného zdraví a podporuje přístup k lékům pro všechny,
J. vzhledem k tomu, že současný cenový systém založený na společnostech poskytujících rozvojovým zemím dobrovolné slevy na lécích nezajišťuje dostupnost léků, a některé léky z dostupné jen z jediného zdroje jsou i se slevou příliš drahé, některé slevy nejsou k dispozici, protože výrobci své léky v určitých zemích nezaregistrovali nebo je v těchto zemích neuvedli na trh, a některé společnosti neposkytují žádné slevy v zemích se středními příjmy,
1. vítá závazek zintenzívnit prevenci HIV, jeho léčbu a péči nemocným ve velkém měřítku, a to s cílem přiblížit se tak co nejvíce splnění úkolu zajistit do roku 2010 všeobecný přístup k léčbě pro všechny, kteří ji potřebují – tento závazek byl přijat v roce 2005 na setkání států G8 a v září 2005 na světovém summitu OSN předními světovými činiteli a byl znovu potvrzen v roce 2006 na zasedání na nejvyšší úrovni o AIDS;
2. vítá prohlášení učiněné na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN dne 2. června 2006, zejména jeho zmínky o prosazování přístupu k lékům pro všechny, prohlášení zahrnuje také výrobu generických antiretrovirálních léků a jiných základních léků na léčbu infekcí souvisejících s AIDS;
3. vyjadřuje však politování, že prohlášení neobsahuje žádné globální cíle nebo harmonogramy, pokud jde o léčbu, zdroje a prevenci a že neposkytuje schůdný akční plán, který by podpořil splnění cíle zajistit do roku 2010 všeobecný přístup pro všechny, kteří jsou nakažení virem HIV;
4. vyzývá mezinárodní společenství, aby během srpnové konference v Torontu dostálo svým slibům, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že výdaje na zdravotnictví v rozvojových zemích dosáhnou úrovně srovnatelné s přijatými politickými závazky;
5. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že polovina nových případů nakažení HIV se vyskytuje u dětí a mladých lidí;
6. vyjadřuje zklamání nad skutečností, že ačkoliv k velkému počtu nakažení dochází kvůli sdílení použitých injekčních jehel, v mnoha zemích, včetně členských států, stále ještě nebyly zahájeny účinné programy, v rámci kterých by byly poskytovány narkomanům čisté jehly;
7. požaduje, aby byla učiněna opatření na snížení počtu poranění pracovníků ve zdravotnictví způsobená injekční jehlou a ostrými zdravotnickými nástroji;
8. zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo možno zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS, je nezbytné zaměřit se se specifickými opatřeními (PSE 5 upravené) na hlavní ohrožené skupiny;
9. je i nadále hluboce znepokojen celkovým šířením této epidemie a mírou, v jaké jsou touto epidemií postiženy ženy – ženy nyní představují 50 % lidí postižených HIV na celém světě a 60 % lidí postižených HIV v Africe;
10. zdůrazňuje, že práva na sexuální a reproduktivní zdraví a péči o něj mají pro boj proti HIV/AIDS zásadní význam a naléhá na Komisi a partnerské země, aby v národních strategických dokumentech upřednostňovaly rozsáhlé preventivní strategie, včetně programů na propagaci užívání kondomů a osvětu v oblasti HIV/AIDS zaměřenou na mladé lidi;
11. kritizuje špatné výsledky Komise, pokud jde o výdaje rozvojových fondů v oblasti zdravotní péče; zdůrazňuje, že např. v roce 2003 bylo pouze 5,2 % z prostředků Evropského rozvojového fondu vyhrazeno na výdaje ve zdravotnictví (v roce 2002 to byla pouze 4 %); odsuzuje skutečnost, že Komise chce navrhnout, aby v rámci nového nástroje rozvojové spolupráce pouze 6 % z rozvojových fondů bylo určeno na rozvoj lidstva a sociální rozvoj, který zahrnuje nejen zdravotní péči, HIV/AIDS, sexuální a reproduktivní zdraví, ale také všechny ostatní aspekty sociálního rozvoje, včetně dětí, výchovy a programů rovnosti pohlaví;
12. vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci zdvojnásobila rozpočet na zdravotnictví v rozvojových zemích a aby si stanovila cíl, v rámci něhož bude nejméně 50 % oficiální rozvojové pomoci vynaloženo na splnění rozvojových cílů tisíciletí;
13. zdůrazňuje, že Evropská komise je jedním z hlavních dárců Globálního fondu pro boj proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, který v období 2002–2006 přispěl celkovou částkou 522 milionů EUR; vyzývá Komisi, aby zvážila zvýšení svých příspěvků do Fondu;
14. uznává význam odpovědnosti jednotlivých zemí a vyzývá rozvojové země, aby upřednostňovaly výdaje na zdravotnictví a zejména na boj proti HIV/AIDS, a vyzývá Komisi, aby podporovala závazky, které přijaly rozvojové země v souladu s závazkem z Abudži,–tj. vynaložit nejméně 15 % z celkového rozpočtu na zdravotnictví a poskytovat partnerským zemím pobídky s cílem podporovat v národních strategických dokumentech prioritní postavení zdravotnictví jako klíčového sektoru;
15. vyzývá Komisi, aby v případě potřeby a za dodržení přísných podmínek povolila velké zvýšení sektorální podpory z rozpočtu v oblasti zdravotnictví, zejména s cílem udržet klíčová zdravotní personál ve zdravotnictví v rozvojových zemích a vyzývá k urychlení nabírání a zaškolování zdravotního personálu na všech úrovních;
16. naléhá, aby na mezinárodní, regionální, národní a místní úrovni byla podporována osvěta, výměna informací, dobrovolné poradenství, provádění testů a příbuzné služby v oblasti HIV/AIDS, a to s plnou ochranou důvěrnosti a se souhlasem, a aby bylo rozvíjeno sociální a právní prostředí, které nabízí podporu a bezpečí těm, kteří se dobrovolně rozhodli prozradit, že jsou nakaženi virem HIV;
17. zdůrazňuje, že činnosti na místní úrovni mají velký význam a že je třeba, aby se do prevence, léčby a péče zapojily místní komunity;
18. poukazuje na to, že 1. ledna 2005 se začala uplatňovat dohoda WTO o dohodě o duševním vlastnictví v oblasti obchodu v Indii, která přinutila Indii uznat patenty na vyráběné léky; s znepokojením konstatuje, že novější léky, a zejména nákladnější sekundární léčby, nesmí vyrábět pouze patentovaní výrobci, kteří by mohli stanovit monopolní cenu, která bude pro rozvojové země nepřijatelná;
19. kritizuje bilaterální a regionální obchodní dohody, které omezují, ne-li zcela vylučují, bezpečnostní opatření přijatá v prohlášení z Dohá; zdůrazňuje, že je nezbytné upřednostnit zdraví před komerčními zájmy; upozorňuje na odpovědnost zemí, zejména Spojených států, které vyvíjí nátlak na rozvojové země, aby podobné smlouvy podepisovaly;
20. vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se společným programem OSN zaměřeným na AIDS a sdílely jeho úlohu dále rozvíjet národní snahy stanovit pomocí průhledných postupů začleňování ambiciózní národní cíle v oblasti prevence a léčby viru HIV a péče a podpory osob postižených tímto virem;
21. vyzývá, aby v letech 2008 a 2011 byla v rámci ročního hodnocení Valného shromáždění OSN provedena souhrnná hodnocení dosaženého pokroku v uskutečňování závazků stanovených v prohlášení o závazcích v oblasti HIV/AIDS;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, generálnímu tajemníkovi OSN, vedení společného programu OSN zaměřeného na AIDS Světové zdravotnické organizaci.