SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,
11. 7. 2007
- –Charles Tannock za skupinu PPE-DE
- –Pasqualina Napoletano, Robert Evans a Neena Gill za skupinu PSE
- –Annemie Neyts-Uyttebroeck, Sajjad Karim, Marco Cappato a Marios Matsakis za skupinu ALDE
- –Michał Tomasz Kamiński, Adam Bielan, Marek Aleksander Czarnecki za skupinu UEN
- –Jean Lambert a Gisela Kallenbach za skupinu Verts/ALE
- –André Brie a Jaromír Kohlíček za skupinu GUE/NGL
- –ALDE (B6‑0279/2006)
- –PPE-DE (B6‑0282/2007)
- –PSE (B6‑0283/2007)
- –GUE/NGL (B6‑0284/2007)
- –UEN (B6‑0286/2007)
- –Verts/ALE (B6‑0289/2007)
Usnesení Evropského parlamentu o Pákistánu
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
– s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o partnerství a rozvoji ze dne 24. listopadu 2001 (známou také jako dohoda o spolupráci třetí generace), zejména na článek 1 této dohody, který stanoví, že „dodržování lidských práv a demokratických zásad ...představuje zásadní prvek této dohody“[1],
– s ohledem na společné prohlášení EU–Pákistán ze dne 8. února s ohledem na první schůzi Smíšené komise Pákistán – ES, která se konala v rámci Dohody o spolupráci Pákistán – ES, kde se obě strany zavázaly k navázání širokého formálního politického dialogu a potvrdily vzájemnou úzkou spolupráci v řadě regionálních a mezinárodních otázek,
– s ohledem na skutečnost, že se parlamentní, oblastní a prezidentské volby mají konat v průběhu tohoto roku,
– s ohledem na návštěvu delegace Evropského parlamentu pro vztahy se státy jižní Asie a Jihoasijským sdružením pro regionální spolupráci (SAARC) v Pákistánu v prosinci 2006 a na setkání s generálem Mušarafem v Lahore,
– s ohledem na předchozí usnesení o lidských právech a demokracii v Pákistánu, zejména usnesení ze dne 10. února 2004[2] a ze dne 22. dubna 2004[3],
A. vzhledem k tomu, že útok na Červenou mešitu vedl k velkým ztrátám na životech,
B. vzhledem k tomu, že nepokoje v Červené mešitě a jejím okolí jsou jasným důkazem nebezpečí, které představuje hnutí islamistických radikálů, proti němuž prezident Mušaraf zřejmě nedokázal dostatečně rychle a rozhodně zasáhnout;
C. vzhledem k tomu, že četné úpravy, které byly v pákistánské ústavě během vlády prezidenta Mušarafa provedeny, výrazně změnily politický systém v Pákistánu a že byl na jejich základě transformován systém správy a řízení z parlamentního na prezidentský, který prezidentovi dává pravomoc zrušit rozhodnutí parlamentu nebo jej rozpustit;
D. vzhledem k tomu, že armáda a tajné služby mají stále příliš velký vliv v pákistánské politice, vládě a hospodářství, což je v rozporu se zásadami plánu pro obnovení demokracie, který předpokládal, že vojenská správa předá moc správě civilní,
E. vzhledem k tomu, že nedávné události, včetně odvolání pákistánského nejvyššího soudce Iftikhara Mohameda Čaudryho dne 9. března z důvodu zatím neprokázaných obvinění z nezákonného jednání a včetně pokračujících protestů veřejnosti, které tento krok vyvolal, zdůraznily nutnost zabývat se otázkou demokracie a dodržování zásad právního státu v Pákistánu;
F. vzhledem k tomu, že Spojené státy vyvíjejí stále větší tlak na Pákistán kvůli jeho neúspěchu při stíhání terorismu;
G. vzhledem k tomu, že Evropská unie poskytuje Pákistánu významné finanční prostředky na zmírnění chudoby, zdravotní péči a veřejné školství;
1. vyjadřuje solidaritu s občany Pákistánu, kteří jsou oběťmi násilí páchaného ozbrojenými extremisty; vyjadřuje vážné obavy o bezpečnost minimálně 1800 osob, které by se momentálně mohly nacházet v Červené mešitě, z nichž některé jsou možná zadržovány jako rukojmí; naléhavě žádá pákistánskou vládu, aby učinila vše, co bude v jejích silách, a ukončila obléhání bez dalších ztrát na životě a aby odpovědné osoby vydala spravedlnosti;
2. naléhavě žádá pákistánskou vládu, aby se vrátila k demokratickému způsobu vlády uspořádáním svobodných, spravedlivých a demokratických voleb do konce roku, a varuje před zavedením výjimečného stavu nebo jiných opatření potlačujících svobodu projevu, sdružování, shromažďování nebo pohybu;
3. vyzývá prezidenta Mušarafa, aby dodržoval stávající ústavu a umožnil novým zákonodárným shromážděním uspořádat prezidentské volby a vzdal se funkce velitele ozbrojených sil, tak jak se dříve zavázal vůči EU;
4. naléhavě vyzývá ozbrojené síly Pákistánu, aby umožnily konání svobodných a spravedlivých voleb a návrat politických vůdců žijících v exilu do Pákistánů; vyzývá, aby byla přijata opatření, s jejichž pomocí bude omezen vliv vojenských a ostatních ozbrojených skupin na politický a demokratický proces;
5. vítá skutečnost, že EU bude dohlížet nad parlamentními volbami v Pákistánu a že se EP zúčastní pozorovatelské mise; je však znepokojen řadou aspektů v souvislosti s přípravami těchto voleb, a to zejména:
- -neutralitou prozatímní vlády, jež bude sestavena tři měsíce před volbami a kterou jmenuje prezident Mušaraf;
- -skutečností, že podmínkou pro kandidaturu je akademický titul, což předem znemožní 70 % pákistánských žen v těchto volbách kandidovat; vyzývá proto naléhavě k odstranění těchto omezení;
- -nedostatkem legitimity budoucího pákistánského prezidenta / budoucí pákistánské prezidentky, bude-li zvolen / zvolena odstupujícím zákonodárným shromážděním;
6. vyzývá Radu a Komisi, aby prezidentu Mušarafovi daly jasně na srozuměnou, že jediným přijatelným východiskem ze současné krize je nastolení civilní vlády a posílení demokratických institucí a demokratického systému;
7. naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby zaujaly pevný postoj v souvislosti s prosazováním všech zásad zakotvených v Dohodě o spolupráci, zejména doložky o demokracii a lidských právech; vítá schůzi ministrů, která se konala 8. února a schůzi smíšeného výboru Pákistán–ES ze dne 24. května, jež považuje za pozitivní kroky vedoucí k upevňování vztahů mezi EU a Pákistánem; zdůrazňuje, že se vztah mezi EU a Pákistánem zakládá na zásadách zakotvených v Dohodě o spolupráci: podpora demokracie, míru a stability, rozvoje, posilování obchodních vztahů, a to prostřednictvím regionální spolupráce i v jižní Asii, a dodržování lidských práv; vyzývá k intenzivnímu politickému dialogu o těchto otázkách;
8. odsuzuje odvolání vrchního soudce Nejvyššího soudu Pákistánu Čaudryho pro obvinění z údajného protiprávního jednání, které bylo obecně pokládáno za pokus vlády o udržení kontroly nad soudnictvím ve volebním roce; žádá nezávislost soudnictví a dodržování zásad právního státu a naléhá na pákistánskou vládu, aby přijala příslušná opatření k odvrácení současného negativního vývoje v těchto oblastech a aby se zdržela veškerých politických zásahů do případu, který momentálně projednává Nejvyšší soud; bere na vědomí rozhodnou solidaritu s vrchním soudcem, kterou projevili všichni příslušníci právnických profesí Pakistánu;
9. hluboce lituje usmrcení 41 civilistů, ke kterému došlo dne 12. května během politických demonstrací v Karáčí, odsuzuje násilí použité k dosažení politických cílů bez ohledu na to, zda se ho dopouštějí vládní síly, nebo členové opozičních politických stran;
10. rovněž je znepokojen zprávami o třech čínských pracovnících, kteří byli v Péšaváru zastřeleni osobami podezřelými z islámského extremismu v možné souvislosti s obléháním Červené mešity;
11. odsuzuje všechny pokusy vlády o omezení svobody sdělovacích prostředků pomocí změn ve vysílacích licencích, zákazu živého vysílání zahraničních událostí a vydávání vládních nařízení pro sdělovací prostředky a vysílací společnosti; odsuzuje všechny způsoby užívání hrozeb, nátlaku a zastrašování novinářů a subjektů vysílání;
12. je znepokojen početnými a doloženými případy „zmizení“ osob podezřelých z terorismu, novinářů, studentů, členů balúčských nacionalistických hnutí a dalších politických aktivistů; rozhodně zdůrazňuje, že únosy, zabíjení a věznění bez soudu jsou v rozporu se základními principy mezinárodního práva, včetně práva na život a práva na řádné soudní řízení;
13. vítá Evropský konsensus o rozvoji a jasný závazek EU k oslovení států, které jsou postižené konfliktem nebo se nacházejí v nestabilním stavu, a její stejně jasný závazek dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, včetně politiky vzdělávání; vyzývá pákistánskou vládu, aby významně zvýšila finanční podporu na vytvoření a rozvoj veřejného vzdělávacího systému se všeobecnými základními učebními osnovami, a to v celé zemi, včetně kmenových území; vyzývá vládu, aby splnila své závazky prosazovat skutečnou kontrolu medres, které jsou v současné době pod kontrolou extremistů;
14. se znepokojením bere na vědomí zprávy o pokračujících represích vůči náboženským menšinám a používání blasfemických zákonů proti náboženským menšinám;
15. je znepokojen tím, že ačkoliv se prezident Mušaraf na mezinárodní úrovni zavázal k boji proti terorismu a extremismu, může vládě její současné spojenectví s armádou a náboženskými fundamentalisty bránit v tom, aby problémy extremismu a fundamentalismu byla schopna řešit; naléhavě vyzývá vládu Pákistánu, aby podnikla okamžité a účinné kroky a zabránila tak využití svého území jakýmikoli politickými nebo ozbrojenými silami jako útočiště a základny pro operace v Afghánistánu;
16. je znepokojen vzrůstající nestabilitou a šířícími se násilnými nepokoji na kmenových územích a zejména ve Wazíristánu a poukazuje především na několik sebevražedných bombových útoků, včetně pokusu o atentát na ministra vnitra v Péšáváru dne 28. dubna; vyzývá pákistánskou vládu k nápravě této situace tím, že podpoří zásady právního státu a rozšíří občanská a politická práva této oblasti;
17. vyzývá k intenzivnějšímu vedení dialogu s provinčními a místními vůdci o možnosti větší nezávislosti provincií nebo většího zastoupení jejich zájmů na vnitrostátní úrovni; odsuzuje represivní vládní politiku v Balúčistánu, který neustále požaduje vyšší míru autonomie a větší regionální kontrolu základních přírodních zdrojů v této oblasti;
18. vyzývá vládu, aby uplatňovala doporučení pákistánského Nejvyššího soudu a dodržovala základní práva a politické svobody i v severních oblastech;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a vládě a parlamentu Pákistánu.