Společný návrh usnesení - RC-B6-0277/2008Společný návrh usnesení
RC-B6-0277/2008
Evropský parlament

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,

2. 6. 2008

který v souladu s čl. 103 odst. 4 jednacího řádu předkládají
a který nahrazuje návrhy usnesení předložené níže uvedenými skupinami: o nadcházejícím summitu EU-USA, který se bude konat dne 10. června 2008

Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B6-0277/2008
Předložené texty :
RC-B6-0277/2008
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o nadcházejícím summitu EU-USA, který se bude konat dne 10. června 2008

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména na dvě usnesení ze dne 1. června 2006 o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství[1] a na usnesení o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA[2], a na své usnesení ze dne 25. dubna 2007[3],

–  s ohledem na Transatlantickou deklaraci o vztazích mezi EU a USA z roku 1990 a na novou transatlantickou agendu z roku 1995,

–  s ohledem na prohlášení EU a USA o boji proti terorismu a o posílení vzájemné spolupráce v oblasti nešíření jaderných zbraní a boje proti terorismu ze dne 26. června 2004 a 20. června 2005,

–  s ohledem na nadcházející summit EU-USA, jenž se uskuteční dne 10. června 2008 ve městě Brdo, a na výsledky summitu EU-USA, který se konal dne 30. dubna 2007 ve Washingtonu D.C.,

–  s ohledem na společná prohlášení 63. transatlantického dialogu zákonodárců z října 2007 a 64. transatlantického dialogu zákonodárců z května 2008,

–  s ohledem na výsledek schůzky Severoatlantické rady konané dne 3. dubna 2008 v Bukurešti,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008[4] o Transatlantické hospodářské radě,

–  s ohledem na dokument vysokého představitele a Evropské komise „Změna klimatu a mezinárodní bezpečnost“ určený Evropské radě (14. března 2008),

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1803 (2008), 1696 (2006), 1737 (2006) a 1747 (2007) o íránském jaderném programu,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 16. a 17. prosince 2004 a především na části nazvané „Mezinárodní řád založený na účinném multilateralismu“ a „Spolupráce s partnery“,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o změně klimatu, zejména na usnesení ze dne 16. listopadu 2005[5], 26. října 2006[6] a ze dne14. února 2007[7],

–  s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a USA je jádrem zahraniční činnosti Unie a je založeno na sdílení hodnot, jako je svoboda, demokracie, lidská práva a právní stát a na podpoře udržitelného hospodářství a udržitelného rozvoje,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Spojené státy hrají klíčovou úlohu ve světové ekonomice a politice a jsou společně odpovědné za podporu míru, demokracie a stability ve světě a za řešení globálních hospodářských výzev, zejména krizí na finančních trzích, nerovnováhy v obchodní a měnové oblasti a krizí spojených s dluhy v některých z nejchudších zemí,

C.  vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu, mj. místní střety kvůli surovinám, rostoucí ceny potravin a migrace, jsou velmi znepokojující pro obyvatele i vedoucí představitele EU; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní agentury pro energii vzroste do roku 2030 celosvětová poptávka po energii o 50 až 60 %,

D.  vzhledem k tomu, že EU i USA mohou a měly by hrát na mezinárodní scéně vedoucí úlohu v boji proti změně klimatu,

E.  vzhledem k tomu, že světová poptávka po potravinách roste rychleji než nabídka, v neposlední řadě také kvůli zvyšující se poptávce nových ekonomik, jako jsou Indie a Čína, hlavně po mase a mléčných výrobcích, a tedy i po krmivech; vzhledem k tomu, že podle OECD přispěly současné dotace USA na výrobu etanolu z obilovin k celosvětovému růstu cen potravin, což nejvíce postihuje nejchudší země světa,

F.  vzhledem k tomu, že ve většině rozvojových zemí nebudou rozvojové cíle tisíciletí do roku 2015 dosaženy,

G.  s ohledem na konsenzus v EU o obnovení a posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v období před připravovanou konferencí o revizi této smlouvy, která se má konat v roce 2010,

H.  vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé Izraele a Palestiny se v Annapolisu dohodli, že znovu zahájí jednání s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2008; vzhledem k tomu, že snaha přinést na Blízký východ stabilitu podpořením míru, demokracie a dodržování lidských práv vyžaduje úzkou spolupráci EU a USA, a to i v rámci Kvartetu a s Ligou arabských států,

I.  vzhledem k tomu, že úzká spolupráce mezi EU a USA v Kosovu má zásadní význam pro stabilitu a rozvoj západního Balkánu; vzhledem k tomu, že se USA v zásadě zavázaly k účasti na klíčové misi v rámci EBOP, jejímž cílem je prosadit zásady právního státu v Kosovu, s přibližně osmdesáti policisty, dvěma soudci a čtyřmi až šesti prokurátory,

J.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s bojem proti mezinárodnímu terorismu je nutno zdůraznit význam naprostého dodržování mezinárodního práva a smluv týkajících se lidských práv a základních svobod,

K.  vzhledem k tomu, že na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN byla dne 18. prosince 2007 v historicky významném hlasování přijata rezoluce o moratoriu na trest smrti, kterou podpořila meziregionální aliance včetně EU; je hluboce znepokojen skutečností, že v mnoha státech USA se nadále uplatňuje trest smrti,

L.  vzhledem k tomu, že transatlantické vztahy v oblasti hospodářské spolupráce jsou v zájmu EU i USA, a vzhledem k tomu, že rozvoj transatlantického trhu vyžaduje důsledné politické vedení; podporuje probíhající práci Transatlantické hospodářské rady a doufá, že se stane jádrem vztahů mezi EU a USA,

M.  vzhledem k tomu, že ve světě je nutné šířit svobodu a demokracii a řešit otázky, které s nimi souvisejí, jako např. mezinárodní bezpečnost, odstranění chudoby, podpora rozvoje, nutná snaha o celosvětové odzbrojení, ochrana lidských práv, globální zdravotní rizika, životní prostředí, energetická bezpečnost, boj proti mezinárodnímu terorismu a organizovanému zločinu a nešíření zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že podle Evropské bezpečnostní strategie je jasné, že transatlantické partnerství a NATO jsou pro kolektivní bezpečnost velmi důležité,

N.  vzhledem k tomu, že je v zájmu obou partnerských stran jednotně čelit společným hrozbám a výzvám, a to na základě stávajících mezinárodních smluv a efektivní činnosti mezinárodních institucí, především systému OSN v souladu s Chartou OSN,

O.  vzhledem k tomu, že během posledních několika let vedla řada dohod podnícených požadavky USA a přijatých bez jakékoli účasti Parlamentu, zejména dohoda o jmenné evidenci cestujících (PNR), memorandum o SWIFT a existence automatizovaného systému cíleného výběru Spojených států (ATS), k právní nejistotě v oblasti nutných transatlantických záruk ochrany údajů při sdílení a předávání informací mezi EU a USA pro účely boje proti terorismu,

Obecně

1.  v souvislosti s nadcházejícími prezidentskými volbami v USA se těší na spolupráci s novým americkým prezidentem a doufá v silnější závazek USA k podpoře multilateralismu a míru a demokracie na celém světě; je přesvědčen, že partnerství EU a USA v citlivých otázkách, jako jsou globální výzvy spojené s chudobou a změnou klimatu, je třeba upevnit; je si vědom toho, že v některých otázkách, jako je Mezinárodní trestní soud a Kjótský protokol o změně klimatu, přetrvávají mezi EU a USA názorové nesrovnalosti; doufá, že příští prezident Spojených států zapojí svou vládu do řešení těchto problémů;

2.  naléhavě žádá EU a USA, aby těsněji spolupracovaly v celé řadě společných politických výzev, zejména na Blízkém východě, v Íránu, Iráku, Kosovu, na západním Balkánu, v Afghánistánu a Africe, aby spolupracovaly při vytváření mezinárodního prostředí, které přispěje ke zvýšení bezpečnosti a posílení lidských práv v zemích, jako jsou Barma a Zimbabwe, a aby se na tuto problematiku zaměřily na všech relevantních fórech, včetně Rady bezpečnosti OSN; vyzývá ke společnému postupu ve vztazích s dalšími významnými geopolitickými subjekty;

Změna klimatu

3.  rozhodně vybízí oba partnery, aby se dohodli na společném přístupu k omezení změny klimatu na maximální zvýšení teploty o 2°C ve srovnání s předindustriálním obdobím tak, že vyspělé i rozvojové země podle svých odlišných povinností a odpovídajících možností spravedlivě přispějí ke snahám o snížení emisí skleníkových plynů; uznává odpovědnost vyspělých zemí převzít v této oblasti vedení; vítá závazky vyslovené hlavními americkými prezidentskými kandidáty, jež se týkaly způsobu řešení emisí skleníkových plynů a snah o uzavření mezinárodní dohody do roku 2009 a jejichž cílem je předcházet nebezpečné změně klimatu;

4.  naléhavě vyzývá USA, aby učinily maximum pro dokončení práce na vnitrostátních právních předpisech o změně klimatu do konference OSN v Kodani, která se bude konat v prosinci 2009; rovněž vyzývá USA, aby neustávaly ve svém úsilí o zřízení systému trhu s uhlíkem, který by mohl být v budoucnosti propojen se systémem EU pro obchodování s emisemi, jelikož životnímu prostředí i průmyslu obecně nejvíce prospěje, budou-li vznikající systémy trhu s uhlíkem na celém světě kompatibilní a interoperabilní; vítá proto ustanovení v návrzích systému EU pro obchodování s emisemi, jež mají za cíl propojit ho s jinými povinnými obchodními systémy stanovujícími stropy, včetně systémů na nižší než národní úrovni; v této souvislosti vítá vznik regionálních systémů obchodování s uhlíkem v rámci USA;

5.  vítá zprávu vysokého představitele a Evropské komise o dopadech změny klimatu na bezpečnost; naléhavě vyzývá EU a USA, aby se na summitu touto otázkou přednostně zabývaly a stavěly na závěrech úspěšné konference na Bali konané v prosinci 2007; vyzývá EU a USA ke společnému úsilí, aby v roce 2009 uzavřely ambiciózní dohodu pro období po roce 2012, která bude obsahovat mezinárodně platná opatření na přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích následků; rovněž bere se zájmem na vědomí návrhy projednávané v americkém Kongresu o vytvoření mezinárodního fondu pro čisté technologie a povzbuzuje Komisi, aby zahájila dialog s vládou USA o této otázce;

Terorismus a lidská práva

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že již samotná existence věznice v Guantánamu a svévolné zatýkání a vydávání vězňů nadále vysílá velmi negativní signály o tom, jakým způsobem je boj proti terorismu veden; naléhá na Radu, aby vyzvala vládu USA k nalezení mechanismu, který usnadní obvinění nebo propuštění a návrat zadržovaných osob v souladu s mezinárodním právem;

7.  naléhavě vyzývá Radu a vládu USA, aby vydaly jasné a účinné společné prohlášení, v němž vyzvou k ukončení praxe svévolného zatýkání a mimořádného vydávání vězňů; žádá vládu USA, aby zbývající zadržované v souladu s mezinárodními právními předpisy a standardy postavila před soud nebo je propustila a aby podala vysvětlení ohledně existence tajných vězeňských zařízení mimo území USA;

8.  vyzývá USA, aby okamžitě zrušily vízovou povinnost pro občany EU a aby se všemi občany členských států EU zacházely stejně na základě plné reciprocity; v této souvislosti vítá zahájení rozhovorů mezi EU a USA o nových bezpečnostních požadavcích USA pro vytvoření bezvízového režimu; domnívá se, že jednání musí být transparentní a založené na zásadě reciprocity a dodržování ustanovení EU o ochraně údajů;

9.  vítá, že USA uznaly pravomoc Evropského společenství k jednání o takové dohodě, a konstatuje, že otázky spadající do kompetence EU, jako je oblast bezpečnosti (včetně předávání údajů jmenné evidence, vydávání osob a vzájemné právní pomoci), by měly být projednávány s Radou; s členskými státy by se mělo jednat pouze tehdy, jedná-li se o jejich státní příslušníky;

10.  zdůrazňuje, že sdílení údajů a informací může být cenným nástrojem v mezinárodním boji s terorismem a souvisejícími trestnými činy; upozorňuje však na to, že osobní údaje musí být sdíleny v řádném právním rámci, který stanoví jasná pravidla a podmínky, zajistí odpovídající ochranu soukromí a občanských svobod jednotlivých občanů a v případě potřeby zavede nápravné prostředky, a že takové sdílení informací by mělo vycházet ze závazné mezinárodní dohody, do jejíž přípravy by se plně zapojil Parlament a Kongres; zdůrazňuje, že potřebné údaje by měly být předávány v souladu s platnou dohodou o vzájemné právní pomoci a vydávání mezi EU a USA a s právními předpisy ES a EU o ochraně údajů, přičemž bude koordinována činnost výzvědných služeb a donucovacích orgánů (kde je to vhodné, i na provozní úrovni) i soudní spolupráce podle dohody o vzájemné právní pomoci a vydávání;

11.  zdůrazňuje, že v boji proti terorismu a organizovanému zločinu je důležité respektovat základní práva a zásady právního státu, a důrazně vyzývá Komisi, aby informovala EP o vývoji jednání v rámci euroatlantické spolupráce, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí; vyzývá, aby byly v rámci Transatlantické hospodářské rady (TEC) okamžitě vypracovány celosvětové normy pro ochranu osobních údajů s cílem zaručit společnostem vysokou úroveň ochrany osobních údajů a právní jistotu;

Šíření jaderných zbraní, protiraketová obrana, kontrola zbraní & NATO

12.  opakuje svoji plnou podporu rezolucím Rady bezpečnosti OSN o Íránu, které byly přijaty na základě kapitoly VII článku 41 Charty OSN, a vyzývá EU a USA, aby se dohodly na společné strategii, která by přesvědčila Teherán k dodržování rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

13.  vítá úzkou spolupráci mezi EU a USA v otázce íránské jaderného programu, která 3. března 2008 vedla k přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1803 uvalující na Írán nové sankce; vyzývá Spojené státy, aby se v návaznosti na svůj diplomatický úspěch při jednáních se Severní Koreou přímo zapojily po boku EU do jednání s Íránem, neboť USA mohou nabídnout dodatečné bezpečnostní záruky, které zohlední íránské bezpečnostní zájmy; zdůrazňuje, že při hledání alternativních plánů na dosažení komplexní dohody s Íránem o jeho jaderných zařízeních a jejich používání je nutné spolupracovat se Spojenými státy, Ruskem, Čínou a nezúčastněnými zeměmi;

14.  vítá nedávnou iniciativu členských států Rady bezpečnosti OSN a Německa (P5+1) předložit Íránu nový soubor pobídek s cílem přimět tuto zemi k ukončení jejího programu obohacování uranu; vyzývá Spojené státy, aby v rámci pravidel a povinností stanovených Smlouvou o nešíření jaderných zbraní plně podpořily jednání s Iránem v zájmu vyřešení této otázky;

15.  vyzývá k posílení mezinárodního systému smluv a opatření proti šíření zbraní hromadného ničení; zdůrazňuje, že EU a Spojené státy musejí v souladu s mezinárodním právem úžeji spolupracovat v boji proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení a společně podporovat nepostradatelnou úlohu OSN v těchto oblastech; naléhavě vyzývá Radu, aby se svými americkými protějšky projednala, jakým způsobem lze zaujmout pozitivní přístup k příštímu zasedání přípravného výboru konference o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, které představuje první příležitost k posílení celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní během příprav na konferenci o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2010; zdůrazňuje, že během summitu je třeba projednat několik iniciativ k jadernému odzbrojení založených na „13 praktických krocích“, na nichž se v roce 2000 jednomyslně shodla konference o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; doufá, že na tomto summitu bude vláda USA ochotna přijmout s EU společnou strategii, jejímž cílem bude dosáhnout pokrok v otázkách odzbrojení, a to pokud jde o zbraně hromadného ničení i zbraně konvenční; vyzývá EU a USA, aby předešly možnému vakuu v období 2009–2010, kdy se bude jednat o obnovení nejdůležitějších dohod o odzbrojení; doufá, že budou zachovány velmi důležité dohody uzavřené s Ruskem v letech 1999, 2000 a 2001; dále vyzývá Spojené státy, aby ratifikovaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, což by bylo smysluplným krokem k omezení jaderných zbraní v operacích;

16.  vyzývá členské státy EU a Spojené státy, aby spolupracovaly na nových konceptech pro vytvoření aktualizovaného a silnějšího partnerství EU a NATO, které překročí rámec dohody „Berlín plus“, protože v Afghánistánu je zapotřebí užší spolupráce; zastává názor, že by úsilí o aktualizaci a zpřesnění evropské bezpečnostní strategie mělo být propojené s počáteční diskusí o novém strategickém konceptu NATO; zdůrazňuje význam NATO, které zůstává prvořadým fórem pro bezpečnostní konzultace mezi Evropou a USA, a význam zahraniční a bezpečnostní politiky EU pro posílení naší schopnosti čelit stávajícím a nadcházejícím bezpečnostním hrozbám 21. století; vítá, že USA na bukurešťském summitu uznaly, že vybudování silné aliance NATO vyžaduje velmi účinný systém obrany Evropy, a doporučuje, aby NATO a EU rozvíjely stávající vztahy v otázkách bezpečnosti, přičemž by i nadále byla zachována nezávislá povaha obou organizací;

17.  s nadějí očekává přehodnocení bezpečnostního rozměru ve vztazích EU a USA v souvislosti s výsledky strategického přezkumu NATO, aktualizací evropské bezpečnostní strategie a nástupem nové americké vlády;

Rozvojová spolupráce a ceny potravin

18.  vyzývá ke zvýšení mimořádné pomoci s cílem předejít bezprostřednímu ohrožení nejchudšího obyvatelstva světa v důsledku rostoucích cen potravin; uznává však, že pouze peníze nestačí, a vyzývá proto Radu, Komisi a Kongres a vládu USA, aby se zabývaly strukturálními problémy, jako jsou nedostatečné investice do zemědělství, a vyzývá také EU, USA a multilaterální organizace, aby zaujaly koordinovaný globální přístup, jehož součástí by měla být spravedlivější pravidla obchodu a zvýšení investic do zemědělství v rozvojových zemích, které by se zaměřovaly na malovýrobce a ženy; vyzývá dárce, aby poskytli pomoc nejzranitelnějšímu obyvatelstvu a pomohli financovat bezpečnostní sítě; vyzývá vedoucí představitele EU a USA, aby aktivně podporovali pracovní skupinu OSN pro globální potravinovou krizi založenou pod vedením generálního tajemníka OSN Pana Ki-muna, a podílely se na její činnosti;

19.  vítá iniciativu vlády USA uvolnit potravinovou pomoc, přičemž tuto iniciativu vnímá jako první krok k reformě celého programu potravinové pomoci, jež by měla plně zohlednit potřebu proaktivní podpory dokonalejšího zabezpečení dodávek potravin na regionální a místní úrovni, což bylo v minulosti často znemožněno vázanou potravinovou pomocí USA;

20.  vyzývá Komisi, aby otevřela otázku nezbytného vyčlenění velké části rozpočtu rozvojové pomoci EU a USA na zemědělský výzkum, odbornou přípravu zemědělců a vzájemnou výměnu osvědčených postupů s cílem dále rozvíjet účinné a udržitelné systémy pěstování plodin, jako je např. střídání plodin a pěstování smíšených kultur, a zaměřit se na zapojení všech do pěstování geneticky nemodifikovaných rostlin a chovu zvířat za účelem stabilizace místních dodávek potravin a zavedení vhodného zemědělského hospodaření, jež se bude v dlouhodobém horizontu vyznačovat nízkou spotřebou energie;

21.  vyzývá EU a USA, aby mezinárodní rozvojová politika vycházela z rozvojových cílů tisíciletí; naléhá na Radu, Komisi, členské státy a USA, aby zvýšily svou pomoc rozvojovým zemím, a obhájily tak důvěryhodnost svých závazků k zintenzivnění této pomoci; bere na vědomí, že se USA rozhodly zvýšit své celkové závazky v oblasti rozvojové pomoci a zejména pak v Africe; důrazně vyzývá prezidenta USA, aby využil poslední rok svého funkčního období k tomu, že bude usilovat o dosažení ambiciózních výsledků na zasedání G8 v Japonsku a na summitu OSN o rozvojových cílech tisíciletí, jenž se má v září konat v New Yorku; vyzývá EU, aby na programu zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. června ponechala jako klíčový bod rozvojové cíle tisíciletí a roční rozvrhy pro dosažení cíle 0,7% HNP v oblasti veřejné rozvojové pomoci;

Mezinárodní vztahy

22.  zdůrazňuje, že vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu má zásadní význam pro zajištění míru a bezpečnosti na Blízkém východě; připomíná smluvním stranám jejich závazky přijaté v Annapolisu, že povedou jednání v dobré víře s cílem uzavřít do konce roku 2008 mírovou dohodu, jež vyřeší všechny nevyjasněné problémy; znovu zdůrazňuje význam arabské mírové iniciativy a naléhá na EU a USA, aby zajistily konstruktivní spolupráci arabských partnerů; opět vyzývá Izrael, aby zastavil všechny osídlovací aktivity, včetně přirozeného růstu osad, a aby odstranil osady, které byly vybudovány od března 2001; znovu opakuje, že je hluboce znepokojen humanitární a politickou krizí v pásmu Gazy a jejími možnými závažnými důsledky; vyzývá palestinské militantní skupiny, aby okamžitě zastavily odpalování raket z pásma Gazy na izraelské území; plně podporuje úsilí Egypta o zastavení násilí a nalezení řešení, které umožní opět otevřít všechny hraniční přechody;

23.  vítá zprávu, že pod záštitou Turecka probíhají mezi Sýrií a Izraelem mírová jednání;

24.  vítá zvolení Michela Sulejmána libanonským prezidentem; zdůrazňuje, že je důležité zajistit stabilitu, svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Libanonu; vyzývá zúčastněné strany, aby plně uplatňovaly dohodu z Dohá, a EU s USA, aby v tomto ohledu podpořily všechno úsilí;

25.  zdůrazňuje, že euro-atlantická i širší mezinárodní bezpečnost úzce souvisí s budoucností Afghánistánu jako mírového demokratického státu, v němž se dodržují lidská práva a v němž neexistuje hrozba terorismu; vítá proto rozhodnou a dlouhodobou angažovanost NATO v Afghánistánu, jak je zdůrazněno v nové strategické vizi Mezinárodních sil bezpečnostní pomoci (ISAF), i komplexní přístup mezinárodního společenství, který spojuje civilní a vojenské úsilí, včetně policejní mise EU v rámci celkového zapojení EU v Afghánistánu a koordinovaného přístupu EU, který zahrnuje místní politické poradenství poskytované zvláštním zástupcem EU, a snahy o obnovu, které řídí především Komise; vyzývá EU a USA, aby bezodkladně přijaly opatření pro zvýšení a zlepšení jejich rozvojové pomoci Afghánistánu a její účinnější koordinaci, konkrétně uvolněním co největších prostředků pro afghánské orgány a zkušené nevládní organizace;

26.  vyzývá Radu, aby zahájila dialog s USA o Iráku, v němž bude zastupovat názory EU o její strategické úloze v této zemi; nadále podporuje mnohostrannější roli mezinárodního společenství v Iráku tím, že plně využije rozšířenou úlohu OSN v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1770;

27.  klade důraz na současný společný závazek v oblasti regionální bezpečnosti a stability na celém Balkánu; vyslovuje uznání pohotové, nestranné a účinné činnosti KFOR v souvislosti s nedávným výbuchem násilí v Kosovu a zdůrazňuje, že je třeba, aby síly KFOR zůstaly v Kosovu na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, má-li být zajištěno bezpečné prostředí včetně svobody pohybu pro všechny osoby i všechny příslušníky mezinárodního zastoupení v Kosovu; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU hraje v Kosovu významnou úlohu, a vítá zahájení mise EU na podporu právního státu v Kosovu a trvá na tom, aby jednotky EULEX byly přítomny na celém území Kosova;

28.  domnívá se, že se EU a USA musejí nutně zabývat krátkodobými úkoly v oblasti bezpečnosti a dlouhodobými výzvami spojenými s rozvojem Kosova, aby dosáhly společných cílů, jimiž jsou: funkční stát, multietnická společnost se silnými a fungujícími institucemi a dodržování zásad právního státu; vítá skutečnost, že se mise na podporu právního státu a policejní mise vyslané do Kosova v rámci EBOP poprvé zúčastní policisté USA; konstatuje, že vláda Spojených států zvýší stavy zaměstnanců ministerstva zahraničí a počet dodavatelů pro operace v Kosovu a že bude financovat 25 % provozních nákladů mezinárodního civilního úřadu (ICO), přičemž zbytek bude pocházet z příspěvků Evropské komise a dalších států;

29.  vyzývá k jednotné akci vůči Číně, zejména pokud jde o naléhavou potřebu nalézt způsoby, jak podpořit v této zemi demokracii, zmírnit napětí v jejích vztazích s Tchaj-wanem a usnadnit dialog mezi pekingskými úřady a dalajlamou s cílem dosáhnout konkrétního pokroku v otázce Tibetu;

30.  vyzývá Radu, aby znovu s USA projednaly otázku Mezinárodního trestního soudu jako základního pilíře mezinárodního práva; očekává, že budoucí vláda USA zaujme v rámci příprav na konferenci o revizi Mezinárodního trestního soudu, která se bude konat v roce 2009, konstruktivnější přístup v otázce ratifikace statutů Mezinárodního trestního soudu a že se aktivně zasadí o dosažení dohody o stále chybějící definici trestného činu agrese, jak je stanoveno v článku 5.2 Římského statutu;

31.  znovu odsuzuje trest smrti; vyzývá vládu a všechny státy USA k jeho zrušení; vyjadřuje politování nad nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu USA zachovat smrtící injekce, čímž otevřel cestu k dalším popravám;

32.  doporučuje, aby byly uskutečněny kroky k posílení transatlantických vztahů se Spojenými státy pomocí nové Dohody o transatlantickém partnerství, která nahradí současnou novou transatlantickou agendu; v tomto ohledu navrhuje, aby byl pro Dohodu o transatlantickém partnerství zaveden mechanismus pravidelného přezkumu, pomocí něhož se odborníci z EU a Spojených států budou snažit stále zlepšovat transatlantické partnerství tak, aby byl plně využit jeho potenciál; zdůrazňuje, že pouze širší zapojení Kongresu, Evropského parlamentu a národních parlamentů na všech úrovních umožní skutečně posílit celý proces a že stávající meziparlamentní výměna by měla být postupně přeměněna na „transatlantické shromáždění“;

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům členských států a prezidentovi a Kongresu Spojených států amerických.

Právní upozornění - Ochrana soukromí