Společný návrh usnesení - RC-B7-0090/2009Společný návrh usnesení
RC-B7-0090/2009

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o svobodě informací v Itálii a Evropské unii

19. 10. 2009

předložený v souladu s čl. 110 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B7‑0090/2009)
GUE/NGL (B7‑0092/2009)
S&D (B7‑0093/2009)
ALDE (B7‑0094/2009)

Monika Flašíková Beňová, Claude Moraes, David-Maria Sassoli za skupinu S&D
Niccolò Rinaldi, Sonia Alfano, Luigi de Magistris, Sophia in 't Veld, Jeanine Hennis-Plasschaert, Sarah Ludford, Sylvie Goulard, Renate Weber, Ivo Vajgl, Louis Michel, Olle Schmidt, Johannes Cornelis van Baalen, Giommaria Uggias, Gianni Vattimo, Vincenzo Iovine, Pino Arlacchi za skupinu ALDE
Daniel Cohn-Bendit, Judith Sargentini, Raül Romeva i Rueda, Rebecca Harms za skupinu Verts/ALE
Lothar Bisky, Rui Tavares, Patrick Le Hyaric, Willy Meyer, Cornelis de Jong, Eva-Britt Svensson, Nikolaos Chountis za skupinu GUE/NGL


Postup : 2009/2688(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B7-0090/2009
Předložené texty :
RC-B7-0090/2009
Rozpravy :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o svobodě informací v Itálii a Evropské unii

Evropský parlament,

–   s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na její články týkající se dodržování, prosazování a ochrany základních práv, a také na články 6, 22, 43, 49, 83, 87, 95 a 151 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie a článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech, které se týkají svobody projevu a informací a práva na pluralitu sdělovacích prostředků,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání,

–   s ohledem na pracovní dokument Komise o pluralitě sdělovacích prostředků v členských státech EU (SEK(2007)0032),

–   s ohledem na třístupňový přístup k pluralitě sdělovacích prostředků vymezený Komisí a na nezávislou studii, kterou jménem Komise vypracovaly a v roce 2009 dokončily Katolická univerzita v Lovani – ICRI, Středoevropská univerzita – CMCS a Jönköping International Business School – MMTC, společně s poradenskou firmou Ernst & Young Belgie,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2008 o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o nebezpečí porušování svobody projevu a informací v Evropské unii a zejména v Itálii[2],

–   s ohledem na prohlášení Komise a rozpravu, která dne 8. října 2009 proběhla v Evropském parlamentu,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie zaručuje a prosazuje svobodu projevu a informací, jak stanoví článek 11 Listiny základních práv a článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech, a že pro tuto svobodu je svoboda a pluralita sdělovacích prostředků základní podmínkou, a vzhledem k tomu, že součástí těchto práv je svoboda vyjadřovat své názory a svoboda přijímat a sdělovat informace bez zásahu či tlaku státních orgánů,

B.  vzhledem k tomu, že navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu k vypracování směrnice o pluralitě informací a koncentraci sdělovacích prostředků Komise tato témata neučinila součástí revize směrnice „Televize bez hranic“, ale zavázala se místo toho k tomu, že pro tuto problematiku vymezí konkrétní třístupňový plán sestávající z vyhotovení pracovního dokumentu (vydaného v roce 2007), vymezení ukazatelů úrovně plurality (obsaženo v nezávislé studii vydané v červenci roku 2009) a návrhu sdělení o těchto ukazatelích (naplánován až na rok 2010),

C.  vzhledem k tomu, že Parlament v několika usneseních opakovaně vyzval Komisi k tomu, aby podporovala opatření, která by zaručila pluralitu a řešila problém koncentrace sdělovacích prostředků, aby vydala naléhavé sdělení o ochraně plurality sdělovacích prostředků a o koncentraci médií v členských státech a aby bezodkladně doplnila předpisový rámec o návrh směrnice o téže problematice na základě právního základu, který jednoznačně poskytují Smlouvy,

D. vzhledem k náznakům, z nichž vyplývá, že pluralita sdělovacích prostředků je v několika členských státech ohrožena; vzhledem k tomu, že organizace Freedom House umístila Itálii ve své výroční zprávě o svobodě tisku na 73. místo, a taktéž se v ní zmiňuje o kritické situaci v Rumunsku a Bulharsku; vzhledem k tomu, že své znepokojení nad situací v Itálii vyjádřil v dopise adresovaném dne 20. září italským orgánům a Národní federaci italského tisku i vysoký představitel OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků,

E. vzhledem k tomu, že v Itálii narůstá za posledních několik měsíců znepokojení kvůli přetrvávajícímu konfliktu zájmů v osobě předsedy vlády, který je vlastníkem sdělovacích prostředků a vykonává politickou kontrolu nad hlavními soukromými i veřejnoprávními sdělovacími prostředky, včetně dohledu nad přidělováním reklamních zdrojů; vzhledem k tomu, že vláda se zásadním způsobem vměšuje do vysílání veřejnoprávní televize, zejména co se týče tvorby programů, jmenování ředitelů, redaktorů i zpravodajů, což má dopad na míru plurality ve vysílání, jak konstatoval přední italský institut monitorující sdělovací prostředky, Monitorovací středisko se sídlem v Pavii; vzhledem k tomu, že italský premiér žaluje italské a evropské noviny u soudu a nedávno požadoval, aby mluvčí Evropské komise nepodávali žádné informace,

1.  je přesvědčen, že svoboda přijímat a sdělovat informace bez jakéhokoli vměšování ze strany orgánů veřejné moci, stejně jako pluralita sdělovacích prostředků, jsou základními zásadami a neodmyslitelnými prvky demokracie, na nichž je Evropská unie založena a jež jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv; znovu připomíná, že Evropská unie má politickou a právní povinnost zaručit svým občanům v oblastech spadajících do její pravomoci, aby tato práva byla dodržována;

2.  domnívá se, že všechny neobvyklé situace, v nichž dochází ke střetu zájmů mezi politickou mocí, ekonomickou mocí a mocí sdělovacích prostředků a ke koncentraci přímé či nepřímé kontroly veřejnoprávních a soukromých sdělovacích prostředků, je nutné řešit, a zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby veřejnoprávní sdělovací prostředky byly ve všech členských státech nezávislé a nebyly podrobeny žádným zásahům ze strany vládních orgánů;

3.  je situací v Itálii obzvláště znepokojen a domnívá se, že by to mohlo mít dopad na celou Evropu a že neschopnost EU v tomto případě jednat by oslabila její důvěryhodnost při stanovování referenčních úrovní v oblasti základních práv ve vnějších vztazích i v přístupovém procesu;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že italské vládní orgány vyvíjejí nátlak na italské a evropské noviny a zastrašují je; schvaluje výzvu, kterou adresoval zástupce OBSE italským orgánům, aby tento nátlak ukončily, a považuje za nepatřičné veškeré zásahy orgánů veřejné správy do svobody informací, jež mají za cíl ovlivňovat veřejnoprávní televizní vysílání;

5.  v tomto ohledu opakovaně zdůrazňuje, že právní rámec EU má v oblasti plurality sdělovacích prostředků a jejich koncentrace stále trhliny, a že je tedy nutně zapotřebí, aby Evropská unie využila svých pravomocí týkajících se politik v oblasti vnitřního trhu, audiovizuálních médií, hospodářské soutěže, telekomunikací, státní podpory, povinnosti poskytovat veřejnoprávní služby a základních práv občanů a vymezila alespoň minimální základní podmínky, jež musí všechny členské státy dodržovat, aby zajistily, zaručily a prosadily svobodu informací a náležitou míru plurality sdělovacích prostředků; v této souvislosti žádá Komisi, aby prověřila riziko existence mediálních trustů a koncentrace sdělovacích prostředků v EU;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby poté, co ve svém sdělení nejprve k této problematice určí vhodné ukazatele, jejichž pomocí stanoví, do jaké míry je zajištěna pluralita informací a nezávislost veřejnoprávních sdělovacích prostředků, neprodleně předložila návrh směrnice o koncentraci sdělovacích prostředků a ochraně plurality, do jehož přípravy se plně zapojí budoucí komisař odpovědný za oblast základních práv, jak Komisi Parlament již několikrát žádal a jak Komise sama oznámila;

7.  pověřuje svůj příslušný výbor a Agenturu pro základní práva, aby tuto záležitost sledovaly a aby poté v plénu podaly zprávu o svobodě informací a koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v EU;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě Evropy, vládám a národním parlamentům členských států, Agentuře pro základní práva a OBSE.