SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady
21. 10. 2009
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
PPE (B7‑0095/2009)
ALDE (B7‑0096/2009)
S&D (B7‑0098/2009)
ECR (B7‑0109/2009)
Joseph Daul, Elmar Brok, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ioannis Kasoulides, Corien Wortmann-Kool, Francisco José Millán Mon, Daniel Caspary, Pilar del Castillo Vera, Albert Deß, Jean-Paul Gauzès, Mathieu Grosch, Peter Liese, Andreas Schwab, Richard Seeber, Tadeusz Zwiefka, Ingeborg Gräßle, Werner Langen za skupinu PPE
Hannes SwobodaAdrian Severin za skupinu S&D
Sarah Ludford, Sharon Bowles, Olle Schmidt, Johannes Cornelis van Baalen, Marietje Schaake za skupinu ALDE
Charles TannockRyszard Antoni Legutko za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady
Evropský parlament,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě, ze dne 5. června 2008 o summitu EU a USA a ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA,
– s ohledem na výsledek summitu EU a USA, který se konal dne 5. dubna 2009 v Praze,
– s ohledem na společné prohlášení a zprávu o pokroku, které na svém třetím zasedání dne 16. října 2008 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC), a na společné prohlášení přijaté na zasedání v rámci transatlantického dialogu zákonodárců v dubnu roku 2009 v Praze,
– s ohledem na zprávu vyšetřovací mise Organizace spojených národů, kterou vedl Justice Goldstone, o konfliktu v Gaze, zveřejněnou dne 15. září 2009,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o připravované mezinárodní dohodě, kterou se mají ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorizmu a jeho financování a boje proti nim,
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009 o summitu G-20 konaném ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburgu,
– s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie vítá snahu vlády USA o spolupráci na mezinárodním poli a posílení vztahů mezi EU a USA, které jsou základním kamenem vnější politiky EU,
B. vzhledem k tomu, že EU a USA mají strategickou úlohu ve vztahu k celosvětovým ekonomickým výzvám, neboť jejich hrubý domácí produkt (HDP) představuje více než polovinu světového HDP a mezi těmito dvěma partnery je největší bilaterální obchodní a investiční partnerství na světě, které představuje téměř 40 % světového obchodu,
C. vzhledem k tomu, že EU a USA také mají společné politické zájmy a na celosvětovém politickém kolbišti nesou společnou odpovědnost za prosazování míru, dodržování lidských práv, stabilitu a za boj s různými celosvětovými hrozbami a problémy, jako jsou šíření jaderných zbraní, terorismus, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie, rozvoj nízkouhlíkových ekonomik, odstranění chudoby a splnění dalších rozvojových cílů tisíciletí,
D. vzhledem k tomu, že je třeba, aby TEC i nadále pokračovala v úsilí o dosažení skutečně integrovaného transatlantického trhu do roku 2015 tím, že sníží počet překážek obchodu – jeho docílení bude hlavním prostředkem znovunastartování hospodářského růstu a obnovy,
E. vzhledem k tomu, že vůdčí role EU a USA je kromě toho nutná pro úspěšné završení kola rozvojových jednání z Dauhá,
F. vzhledem k tomu, že je důležité, aby byla v působení TEC náležitě reflektována úloha zákonodárců, a aby byly odpovídajícím způsobem vzaty v potaz priority Evropského parlamentu,
G. vzhledem k tomu, že EU a USA budou nuceny se zabývat problémem rostoucí celosvětové spotřeby energie a povinností splnit globální závazky v boji proti změně klimatu, které budou dohodnuty v Kodani, a že nové normy a opatření na zvýšení energetické účinnosti by neměly vytvářet nové překážky transatlantickému obchodu, ani by neměly snižovat zabezpečení a bezpečnost štěpného materiálu,
H. vzhledem k tomu, že nástroje zahraniční politiky Lisabonské smlouvy umožní EU zastávat na mezinárodní scéně významnější a jednotnější úlohu,
I. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize záhy vyústila v krizi zaměstnanosti, jež má závažné sociální důsledky, a že transatlantičtí partneři nesou společnou odpovědnost za řešení sociální stránky hospodářské krize,
J. vzhledem k tomu, že nedávné průzkumy, jako např. průzkum organizace German Marshall Funds „Transatlantické trendy v roce 2009“, ukazují na nebývalou podporu občanů EU vládě USA, která může být základem pro znovuoživení vztahů mezi EU a USA,
Summit EU a USA
1. znovu potvrzuje, že vztahy mezi EU a USA jsou pro EU nejdůležitějším strategickým partnerstvím, a trvá na tom, že je důležité, aby EU a vláda USA zintenzívnily svůj strategický dialog, spolupráci a koordinaci při řešení celosvětových problémů a regionálních konfliktů; vyzývá Komisi, aby po summitu předložila sdělení o strategickém partnerství EU a USA;
2. vyzývá oba partnery, aby prosazovali dodržování lidských práv ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v preventivní a krizové diplomacii; žádá vládu USA, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k němu; opakovaně vyzývá ke zrušení trestu smrti; vyzývá vládu USA, aby se plně navrátila k praxi dodržování mezinárodních norem právního státu, zastavila veškerá mimosoudní opatření a ukončila beztrestnost porušování lidských práv;
3. pokládá za nutné, aby se na summitu EU a USA obě partnerské strany ujaly vedoucí úlohy při plnění závazků skupiny G-20; vyzývá proto ke koordinaci amerického souboru reforem ve finančním sektoru a současných legislativních reforem EU, včetně struktury dohledu nad finančním sektorem, a vyzývá oba partnery, aby ještě intenzivněji spolupracovali v otázce modernizace MMF;
4. zdůrazňuje význam spolupráce EU a USA ve snaze o dosažení mezinárodní dohody na konferenci COP-15 v Kodani v prosinci 2009 vycházející z vědeckých důkazů a zahrnující přiměřenou úroveň financování pro zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se tomuto jevu v rozvojových zemích; naléhavě vyzývá předsednictví EU, aby na summitu EU a USA usilovalo o ambiciózní závazek USA k mezinárodním povinnostem vyplývajícím z Kjótského protokolu a o spolupráci USA při podpoře vazeb mezi systémem ETS v EU a regionálními nebo federálními systémy obchodování s emisními povolenkami v USA;
5. trvá na tom, že v souladu s usnesením ze dne 26. března 2009 bude Lisabonská smlouva vyžadovat posílení institucionálních mechanismů pro vztahy mezi EU a USA;
6. vyzývá EU a USA, aby se na nadcházejícím summitu dohodly na posíleném transatlantickém partnerství s cílem řešit celosvětové problémy, zejména otázky nešíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení, boje proti terorismu, změny klimatu, dodržování lidských práv, zvládání pandemií a plnění rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že rozvojové země celosvětovou finanční a hospodářskou krizi nezpůsobily, ale jsou jí neúměrně postiženy;
7. zdůrazňuje význam NATO jako základního kamene transatlantické bezpečnosti; zastává názor, že relevantní vývoj této širší bezpečnostní struktury by měl být předmětem jednání v rámci dialogu s Ruskem a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členy EU, aby byl obnoven transatlantický konsenzus v otázce bezpečnosti;
8. vítá v této souvislosti rozhodnutí Ruské federace a USA vést jednání s cílem uzavřít novou komplexní právně závaznou dohodu, která by nahradila Smlouvu o omezení počtu strategických zbraní (START), jejíž platnost skončí v prosinci 2009, a skutečnost, že prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali dne 6. července 2009 v Moskvě společné prohlášení o opatřeních po ukončení platnosti smlouvy START-1;
9. vítá oznámení prezidenta USA, že pokročí v ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT); vyzývá Radu, aby v úzké spolupráci s USA a Ruskem pozitivně a aktivně přispěla k přípravám na příští konferenci o přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010;
10. zdůrazňuje, že nejistota ohledně charakteru íránského jaderného programu ohrožuje systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu a ve světě; podporuje cíl držet se strategie kombinující dialog a sankce a vyjednat s Íránem řešení v koordinaci s ostatními členy Rady bezpečnosti a Mezinárodní agentury pro atomovou energii;
11. je znepokojen nejnovějšími jadernými zkouškami, které provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR), a skutečností, že se tato země odmítá řídit rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1887; podporuje nicméně americký přístup dvoustranného dialogu v rámci šestistranných rozhovorů s cílem dosáhnout úplného ukončení jaderných programů na Korejském poloostrově;
12. bere na vědomí skutečnost, že USA ustupuje od svého původního plánu vybudovat v Evropě raketový obranný štít a dále bere na vědomí jejich nový plán; požaduje nové globální bezpečnostní opatření zahrnující zejména EU, USA, Rusko a Čínu;
13. opakuje, že je důležité, aby oba partneři usilovali v duchu vzájemné důvěry a transparentnosti o koordinovaný postup ve svých politikách vůči Íránu, Iráku, Afghánistánu a Pákistánu; naléhavě vyzývá EU, USA, NATO a OSN, aby přišly s novým strategickým pojetím, ve kterém budou komplexně integrovány mezinárodní závazky s cílem dosáhnout stabilizace regionu a v rámci něhož budou všechny sousední země přizvány, aby se na tomto úsilí podílely;
14. má za to, že první setkání izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua s palestinským představitelem Mahmúdem Abbásem, které uspořádal dne 23. září 2009 prezident Obama, nesplnilo očekávání; znovu potvrzuje, že úspěch mírového procesu na Blízkém východě je pro EU a USA jednou z nejdůležitějších priorit, a vyzývá EU a USA, aby společně prosazovaly aktivní činnost Kvartetu ve snaze o nalezení společného základu pro mírové řešení, jehož konečný cíl by měl mít podobu dvou států a vzniku nezávislého, životaschopného palestinského státu; vyzývá zúčastněné strany, aby na summitu projednaly možné způsoby, jak najít společnou cestu s arabským světem; vyzývá k ukončení nesmírně obtížné humanitární situace v pásmu Gazy; vyjadřuje politování nad činností hnutí Hamas, kterou vyvíjí v omezování osobní svobody a v oblasti lidských práv;
15. přeje si, aby se obě strany na summitu dohodly, že úspěšné uzavření rozvojového kola z Dauhá by mělo zahrnovat opatření, která zabrání volatilitě zemědělských cen a nedostatku potravin; vyzývá vedoucí představitele, aby nezapomněli na konečný rozvojový cíl tohoto kola jednání a aby dostáli svému závazku vynaložit 0,7 % svého HDP na rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje nutnost mít přitom na zřeteli nedávné reformy SZP a přeje si, aby podobnými úpravami prošel i americký federální zemědělský zákon; připomíná vývoj, k němuž došlo u dříve sporných otázek, jako je případ hovězího masa obsahujícího hormony, chloridy zjištěné u kuřat a povolení některých geneticky modifikovaných produktů; je si jist tím, že prostřednictvím trvalého dialogu lze řešit otázky, které mají vliv na vzájemný obchod se zemědělskými produkty, ještě předtím, než by se případnými spory musely zabývat příslušné orgány v rámci WTO;
16. bere na vědomí myšlenku vytvořit Transatlantickou radu pro energetiku; důrazně podtrhuje, že tato rada by se měla zabývat pouze jednoznačně zahraničněpolitickými a bezpečnostními aspekty této politiky a měla by se v budoucnu stát součástí Transatlantické politické rady, a že energetickou politikou obecně by se měla zabývat TEC;
17. vítá nedávné rozšíření režimu bezvízového styku o dalších sedm členských států EU; naléhavě však žádá USA, aby zrušily vízovou povinnost pro všechny státy EU a aby se všemi občany EU zacházely rovnocenně a na základě plné reciprocity; odsuzuje předpokládané zavedení správních poplatků za vydání autorizace elektronického systému cestovních povolení (ESTA) občanům EU jako krok zpět a žádá Komisi, aby při jednání s vládou USA tuto otázku považovala za prioritní, včetně možnosti uplatnění vzájemnosti;
18. vyzývá USA, aby umožnily plné a účinné provádění první fáze dohody mezi EU a USA v oblasti letectví a dohody mezi EU a USA o letecké bezpečnosti; připomíná jak Evropské komisi, tak orgánům USA, že neuzavření druhé fáze dohody by mohlo vést k tomu, že některé členské státy odstoupí od první fáze dohody; vyzývá USA, aby nepřijímaly žádná opatření, která by ztěžovala nebo znemožňovala posílenou spolupráci, jako např. opatření týkající se zahraničních opraven, antitrustových výjimek nebo státní příslušnosti leteckých přepravců, jak jsou uvedena v rezoluci Sněmovny reprezentantů č. 915;
Zasedání TEC a její posílení
19. zdůrazňuje, že užší transatlantické partnerství s cílem dokončit do roku 2015 transatlantický trh, založený na principu sociálně-tržní ekonomiky, je zásadním nástrojem pro usměrňování globalizace a pro řešení celosvětových hospodářských a sociálních krizí; poukazuje na to, že mnoho netarifních překážek obchodu a investic, které by měla Transatlantická hospodářská rada odstranit, vyplývá ze záměrné činnosti zákonodárných orgánů, které je vytvořily za účelem podpory sociálních a zdravotních cílů a cílů v oblasti kultury a životního prostředí, a tudíž nesmějí být zrušeny bez příslušného legislativního aktu;
20. žádá Komisi, aby vytyčila podrobný plán stávajících překážek bránících v dosažení zmíněného cíle; připomíná studii, jejíž vypracování Evropský parlament schválil a financoval ze svého rozpočtu na rok 2007; vyjadřuje svůj údiv nad tím, proč žádný z těchto dokumentů Komise dosud nepředložila, ačkoliv o to Evropský parlament opakovaně žádal; jako definitivní termín pro jejich zveřejnění stanovuje 15. listopad 2009;
21. domnívá se, že v rámci TEC je možné řešit transatlantickou spolupráci v oblasti energetické účinnosti, technologií (včetně „čistých“ forem energie) a regulovaných oblastí v energetice; trvá na tom, že transatlantická spolupráce na zabezpečení dodávek energie by měla představovat jedno z hlavních témat, kterému by se Transatlantická politická rada (TPC), jejíž vytvoření navrhl Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2009 měla pravidelně věnovat;
22. je toho názoru, že je třeba, aby byla transatlantická hospodářská spolupráce odpovědnější, transparentnější a předvídatelnější, a že by termíny zasedání, programy jednání, plány a zprávy o pokroku měly být pravidelně zveřejňovány a okamžitě umísťovány na internetové stránky; navrhuje zavést každoroční rozpravu o pokroku v otázkách projednávaných v rámci TEC i o její struktuře;
23. je nicméně přesvědčen, že by TEC neměla opomíjet dopad opatření přijímaných v této souvislosti vládami v oblastech, jako jsou standardy ochrany soukromí a údajů, biometrické údaje, bezpečnost letectví, cestovní dokumentace a výměna údajů a informací o cestujících na obchodní aktivity;
Úloha transatlantického dialogu zákonodárců (TLD) v TEC
24. znovu vyzývá vedení EU a USA i spolupředsedy TEC, aby zohlednili zásadní vliv zákonodárců na úspěch TEC; naléhavě je vyzývá, aby zástupce TLD plně a přímo zapojovali do TEC, protože zákonodárci nesou spolu s jejich příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;
25. domnívá se, že je zásadní zajistit, aby se do působení dialogu zákonodárců a TEC zapojili ti nejvhodnější členové Kongresu a Evropského parlamentu, a předešlo se tak přijímání právních předpisů s nežádoucími dopady na transatlantický obchod a investice; doufá, že nová dohoda by mohla povýšit současný TLD na transatlantické meziparlamentní shromáždění, jak to doporučil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2009;
TEC a hospodářská a finanční krize
26. vítá skutečnost, že Transatlantické hospodářské radě poskytuje poradenství řada zúčastněných subjektů, včetně zástupců podniků, a žádá, aby srovnatelnou úlohu získali i zástupci odborových hnutí na obou stranách Atlantického oceánu, aby se tak plně projevila sociální dimenze; vyzývá, aby se členy skupiny poradců stali vedoucí představitelé transatlantického dialogu mezi odbory a budoucího transatlantického dialogu o energetice; je nicméně toho názoru, že je třeba odlišit jejich poradní funkci od zákonodárné funkce Kongresu USA a Parlamentu;
27. zdůrazňuje úlohu, kterou hraje TEC při prosazování a zajišťování koordinované reakce USA a EU v regulační oblasti na krizi, zejména pokud jde o alternativní investiční fondy, infrastrukturu finančních trhů (především s ohledem na trhy s deriváty OTC (Over-The-Counter)), kapitálové požadavky, daňové ráje a řešení přeshraniční platební neschopnosti; vyzývá TEC, aby projednal koordinaci a osvědčené postupy v oblasti politiky odměňování ve finančních institucích a zajistil, aby odměny závisely na dlouhodobých výsledcích, a omezilo se tak vystavení nadměrnému riziku;
28. upozorňuje na to, že riziko úvěrové krize ještě nepominulo; zdůrazňuje v tomto ohledu, že koordinované makroekonomické politiky jsou zásadně důležité pro dosažení udržitelné hospodářské obnovy a pro řešení rostoucí nezaměstnanosti;
29. vyzývá TEC, aby trvala na tom, aby orgány USA při provádění rámcové dohody Basilej II zohlednily změny ve směrnicích EU o kapitálové přiměřenosti; vítá návrh americké vlády vydat právní úpravy pro všechny deriváty OTC a rovněž vítá její práci na formování centrálního zúčtovacího střediska pro složité strukturované produkty a vyzývá TEC, aby přezkoumala a určila vhodné způsoby podpory koordinovaného přístupu, pokud jde o nakládaní s třídami aktiv a kapitálovými společnostmi i s ekvivalencí infrastruktur;
30. vyzývá TEC, aby s cílem předejít regulační arbitráži zajistila, že americké orgány budou koordinovat s EU právní úpravu správců alternativních investičních fondů (tzv. směrnice AIFM);
31. naléhavě vyzývá TEC, aby se zabývala tématikou „institucí příliš velkých na to, aby je bylo možno nechat padnout“, a podporuje návrhy G-20 na životaschopné pohotovostní plány pro systémově důležité přeshraniční instituce; domnívá se, že systémově důležité finanční instituce by měly podléhat přísnějším požadavkům na zveřejňování, jako je omezení obchodního tajemství důvěrnosti, stejně jako dominantní společnosti mohou podléhat politice EU v oblasti hospodářské soutěže;
32. podporuje výzvu skupiny G20 k urychlenému sbližování účetních standardů; naléhá na TEC, aby Radu pro účetní standardy (FSAB) a Mezinárodní radu pro účetní standardy (IASB) vyzvala ke schválení jednotného souboru vysoce kvalitních globálních účetních standardů a k dokončení projektu jejich sbližování do června 2011; zdůrazňuje, že by IASB měla pokračovat ve svých reformách správy a řízení;
33. naléhavě vyzývá TEC, aby při jednání s orgány USA trvala na dodržování plánu, který vyžaduje, aby uživatelé v USA používali mezinárodní standardy pro účetní výkaznictví (IFRS); připomíná svůj požadavek, že dokud USA nepřijmou IFRS, měla by komise USA pro burzu a cenné papíry (SEC) uznat IFRS tak, jak je přijala Evropská unie, a dokud nebude přijato rozhodnutí, že uživatelé v USA musí používat IFRS, uznat, že IFRS jsou ekvivalentní americkým standardům GAAP; naléhavě vyzývá TEC, aby podporovala rozdělení výkazů předkládaných nadnárodními skupinami podle jednotlivých zemí;
34. doufá, že TEC bude prosazovat změny v americkém režimu dozoru nad pojišťovnictvím, které umožní, aby EU uznala americký režim dozoru nad pojišťovnictvím za rovnocenný, pokud jde o podmínky stanovené směrnicí o solventnosti II; je toho názoru, že iniciativa usilující o zřízení úřadu pro národní pojištění by zlepšila spolupráci mezi EU a USA; vyzývá TEC, aby zajistila, aby orgány USA zlepšily dozor nad pojišťovnictvím na federální úrovni tím, že oddělí, pokud to bude třeba, daňové a další aspekty od činností spojených pouze s dozorem;
35. vítá rozšíření globálního fóra o transparentnosti a výměně informací (GFTEI) a pokládá za slibné, že se 87 zemí, které jsou členy tohoto fóra, dohodlo na přijetí standardů OECD pro sdílení daňových informací; naléhavě vyzývá TEC, aby zajistila, že EU a USA prokáží svou celosvětovou vedoucí úlohu tím, že zajistí, aby do března 2010 byly přijaty nezbytné pobídky, včetně sankcí, a aby byl rychle a kompletně zaveden program vzájemného srovnávání určený k hodnocení pokroku, domnívá se však, že tento rámec je třeba posílit za účelem boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že automatické informování ve všech nadnárodních daňových záležitostech by mělo být normou;
36. domnívá se, že výměna osvědčených postupů v oblasti sociální odpovědnosti podniků mezi USA a EU bude mít značný vliv na postoj podniků k sociální odpovědnosti podniku a na jejich pozitivní zapojení do sociálních a environmentálních otázek; domnívá se, že regulační spolupráce by měla zohledňovat posílení regulačního rámce EU, který se týká směrnice o kapitálových požadavcích, zejména v oblasti politiky odměňování v odvětví finančních služeb;
37. vítá skutečnost, že se vedoucí představitelé zemí G-20 dohodli na vypracování mezinárodního rámce pro daň z finančních transakcí;
TEC a duševní vlastnictví
38. vyzývá TEC, aby na svém nadcházejícím zasedání podpořila strategickou transatlantickou spolupráci v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, která bude v plném souladu se základními a občanskými právy; zdůrazňuje, že rozšíření technologií nesmí narušovat systém ochrany duševního vlastnictví, který zaručuje schopnost podstupovat finanční a podnikatelská rizika, jež s sebou nese inovační proces;
39. připomíná TEC, že informační společnost je základním pilířem transatlantického hospodářského prostoru založeného na přístupu ke znalostem a na novém modelu ochrany a sdílení digitálního obsahu v souladu se zásadou přiměřenosti;
TEC a ochrana spotřebitele
40. vyzývá TEC k podpoře společných kroků, jejichž cílem je zajistit, aby třetí země, a zejména Čína, zvýšily své výrobní normy tak, aby splňovaly bezpečnostní normy EU a USA, především, pokud jde o výrobu hraček, a současně ji vyzývá k zajištění přísného uplatňování právních předpisů týkajících se bezpečnosti výrobků, zejména hraček, na obou stranách Atlantiku a důkladnějších vnitrostátních kontrol;
41. vyzývá Komisi, aby v rámci TEC vyvinula přísnější a účinnější mechanismy přeshraniční spolupráce, pokud jde o vymáhání práva, s cílem propojit systém včasného varování EU „RAPEX“ upozorňující na spotřební výrobky představující vážná rizika pro spotřebitele se systémem včasného varování americké Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků a vzájemně integrovat činnosti sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) s činnostmi orgánů USA;
42. navrhuje, aby se TEC vyslovila pro přijetí závazného nástroje spolupráce, který by strukturoval a usnadnil sdílení informací o bezpečnosti výrobků a vývoj společného programu spolupráce;
43. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nadcházející schůzi TEC a summit EU-USA urychlila svou práci na velmi opožděné dvoustranné dohodě o spolupráci v oblasti vymáhání, a rozšířila tak na Spojené státy svou činnost zaměřenou na vymáhání dodržování předpisů v rámci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a zákonu USA o bezpečném internetu (Safe Web Act);
44. vyzývá Komisi, aby spolupracovala se svými americkými protějšky s cílem umožnit TEC zkoumat způsoby, jak zvýšit ochranu spotřebitele s patřičným zřetelem k digitálním právům spotřebitelů, a aby spolupracovaly na pravidlech pro reklamaci vadných výrobků;
Bilaterální obchod – celní záležitosti, dohled nad trhem a bezpečné obchodování
45. vyzývá TEC, aby podporovala posílení spolupráce mezi orgány EU a USA pro celní záležitosti a dohled nad trhem s cílem ochránit spotřebitele před nebezpečnými výrobky, a zejména nebezpečnými hračkami;
46. vyzývá TEC, aby vyjádřila obavy EU z jednostranného legislativního opatření USA týkajícího se 100% kontroly všech námořních nákladních kontejnerů směřujících do Spojených států, které přijal Kongres USA; domnívá se, že by mohlo být užitečné, kdyby TEC uspořádala v Bruselu a Washingtonu semináře k otázce této 100% kontroly s cílem dosáhnout lepšího porozumění mezi zákonodárci USA a EU a podpořit rychlé a oboustranně přijatelné řešení tohoto problému; vyzývá Komisi, aby pro nadcházející zasedání TEC vyhodnotila náklady, které by z tohoto opatření případně vyplynuly pro podnikatelskou sféru a hospodářství EU, i jeho možné dopady na celní operace;
47. je rozhodnut i nadále apelovat na zákonodárný orgán USA, aby přehodnotil 100% povinnou kontrolu nákladních kontejnerů, a vyzývá Komisi, aby tak učinila i v rámci TEC, je rovněž rozhodnut rozvíjet v souladu s normativním rámcem SAFE (Zjednodušení a zabezpečení obchodní výměny) Světové celní organizace spolupráci s USA na základě řízení rizik a vzájemného uznání obchodních partnerských programů EU a USA;
Vzájemné uznávání a standardizace
48. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nacházející zasedání TEC usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému zkoušení třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení, dále aby trvala na vzájemném uznávání zákonných jednotek měření, zejména aby byly v USA přijímány výrobky EU označené pouze v jednotkách metrického systému, a aby s orgány USA projednala otázku normalizace a její mezinárodní koordinace;
Otázky v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví
49. považuje za nanejvýš důležité vést v rámci TEC dialog o nových potravinách a o používání nových technologií při výrobě potravin; zdůrazňuje obavy z klonování v chovu zvířat;
50. vítá skutečnost, že vláda USA uznala nutnost reformovat svou právní úpravu pro kontrolu toxických látek (Toxic Substances Control Act, TSCA); vyzývá EU a USA ke spolupráci s cílem zavést v USA regulační systém, který by poskytoval úroveň ochrany srovnatelnou s právní úpravou pro chemické látky REACH;
Energetika, průmysl a věda
51. vyzývá ke spolupráci v rámci TEC ve všech záležitostech souvisejících s právním prostředím pro průmyslová odvětví, jež by byla – pokud jde o právní předpisy s transatlantickým dopadem – založena na přístupu formulovaném iniciativou EU na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“): myslet nejprve v malém;
52. vyzývá TEC, aby rozvíjela spolupráci směřující ke společné strategii v oblasti energetiky, jež bude podporovat diverzifikaci a ekologicky účinné hospodářství, s cílem zlepšit zabezpečení dodávek energie, a dále ji vyzývá, aby pomohla při vytváření harmonizovaných kritérií udržitelnosti pro biopaliva;
53. naléhavě vyzývá TEC, aby stimulovala spolupráci v oblasti výzkumu, aby byly lépe využity možnosti vyplývající z rozšířené dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi EU a USA;
Mezinárodní obchod
54. domnívá se, že přístup na trhy třetích zemí je společným problémem i zájmem EU a USA; je přesvědčen, že TEC může sehrát důležitou úlohu při podpoře společného přístupu EU a USA k obchodním vztahům se třetími zeměmi; vyzývá TEC, aby k novým dohodám o volném obchodu uzavíraným USA i EU zaujala přístup, jenž bude mít více na zřeteli veřejný zájem, ve snaze takové dohody harmonizovat, včetně sociálních standardů a standardů v oblasti životního prostředí;
55. vyzývá TEC, aby se zabývala právním rámcem a technickými normami za účelem zlepšení nejasných právních podmínek a aby v této souvislosti projednala otázku smluv, povinností a právní jistoty v USA;
Policejní a justiční spolupráce, víza
56. očekává, že na setkání ministrů EU a USA, které se uskuteční dne 28. října 2009 ve Washingtonu, D.C., bude přijato společné prohlášení o policejní a justiční spolupráci, které se bude týkat zejména kybernetické bezpečnosti;
57. připomíná své odhodlání bojovat proti terorismu a své pevné přesvědčení o nutnosti dosáhnout správné rovnováhy mezi bezpečnostními opatřeními a ochranou občanských svobod a základních práv a současně zajistit důsledné dodržování ochrany soukromí a osobních údajů; znovu opakuje, že boj proti terorismu nebude nikdy účinný, pokud nebude probíhat na základě klíčových zásad nezbytnosti a proporcionality;
58. domnívá se, že je třeba vytvořit řádný právní a politický rámec pro pevnou spolupráci mezi EU a USA ve věcech týkajících se spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a že silnější partnerství zahrnující parlamentní a demokratický rozměr je nezbytné k účinnému řešení společných problémů, jako je boj proti terorismu a organizovanému zločinu při současném dodržování základních práv a právního státu, justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, řízení migrace a ochrana práva na azyl a podpora bezvízového styku pro všechny nízkorizikové cestující mezi těmito dvěma oblastmi;
59. v této souvislosti připomíná, že Evropská unie je založena na zásadách právního státu a že veškeré převody evropských osobních údajů do třetích zemí z bezpečnostních důvodů by měly dodržovat procesní záruky a práva na obhajobu a splňovat vnitrostátní i evropské právní předpisy na ochranu údajů;
60. připomíná, že článek 4 transatlantického rámce pro Dohodu o právní pomoci mezi EU a USA, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2010, stanoví, že na požádání vnitrostátních orgánů musí být poskytnut přístup ke konkrétním finančním údajům, a že by tento rámec mohl tvořit vhodnější právní základ pro předávání údajů SWIFT než navrhovaná prozatímní dohoda;
61. připomíná, že EU a USA jednají o prozatímní dohodě o přenosu takovýchto údajů, která bude v platnosti po přechodné období prostřednictvím doložky o časovém omezení, které nebude přesahovat 12 měsíců, a že do nové dohody, jež bude sjednána, aniž by byl dotčen postup stanovený Lisabonskou smlouvou, bude muset být plně zapojen EP a vnitrostátní parlamenty a tato dohoda bude muset splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 usnesení ze dne 17. září 2009;
****
62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Kongresu USA, spolupředsedům transatlantického dialogu zákonodárců, spolupředsedům Transatlantické hospodářské rady a jejímu sekretariátu.