SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o Jižní Koreji – trest smrti uznán v souladu se zákonem

10. 3. 2010

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ALDE (B7‑0191/2010)
S&D (B7‑0193/2010)
PPE (B7‑0194/2010)
GUE/NGL (B7‑0197/2010)
Verts/ALE (B7‑0198/2010)

Christian Ehler, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Cristian Dan Preda, Bernd Posselt, Eija‑Riitta Korhola, Monica Luisa Macovei, Filip Kaczmarek, Sari Essayah, Mario Mauro, Laima Liucija Andrikienė, Tunne Kelam, Martin Kastler za skupinu PPE
Hannes Swoboda, David Martin, George Sabin Cutaş, Peter Simon za skupinu S&D
Marielle De Sarnez za skupinu ALDE
Barbara Lochbihler, Gerald Häfner, Heidi Hautala, Sandrine Bélier za skupinu Verts/ALE
Marie-Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o Jižní Koreji – trest smrti uznán v souladu se zákonem

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o zrušení trestu smrti a nutnosti okamžitě vyhlásit moratorium na vykonávání poprav v těch zemích, kde je trest smrti dosud uplatňován,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 62/749, kterou toto shromáždění přijalo dne 18. prosince 2007 a v níž vyzvalo k moratoriu na uplatňování trestu smrti (v souvislosti se zprávou třetího výboru OSN (A/62/439/Add.2)),

–   s ohledem na revidované a aktualizované znění obecných zásad politiky EU týkající se trestu smrti, přijaté Radou dne 3. června 1998,

–    s ohledem na závěrečné prohlášení 4. světového kongresu proti trestu smrti, jenž se konal od 24. do 26. února 2010 v Ženevě obsahující výzvu ke všeobecnému zrušení trestu smrti,

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie se výrazně angažuje v boji za zrušení trestu smrti a usiluje o jeho všeobecný zákaz;

B.  vzhledem k tomu, že Ústavní soud Korejské republiky dne 25. února 2010 uznal na základě hlasování, při němž bylo pět hlasů pro a čtyři hlasy proti, trest smrti za ústavní, a vzhledem k tomu, že soudci nicméně rovněž zdůraznili, že by otázka ponechání či zrušení trestu smrti by měla být projednávána na půdě Národního shromáždění, a nikoliv v rámci řízení u Ústavního soudu,

C. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Ústavního soudu bylo přijato na základě pěti příznivých hlasů a čtyř zamítavých hlasů, zatímco výsledkem hlasování v roce 1996 byl poměr sedm hlasů pro ku dvěma hlasům proti,

D. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Ústavního soudu reagovalo na petici dvaasedmdesátiletého Korejce odsouzeného za vraždu čtyř turistů v roce 2007, podle něhož představuje trest smrti porušení jeho práva na lidskou důstojnost zaručeného ústavou,

E.  vzhledem k tomu, že v Korejské republice je více než 55 vězňů, u nichž byl rozsudek trestu smrti potvrzen,

F.  vzhledem k tomu, že poslední trest smrti byl v Korejské republice vykonán v prosinci 1997; vzhledem k tomu, že v době tehdy začínajícího funkčního období prezidenta Kima Te-džunga, který byl sám v roce 1980 odsouzen k trestu smrti a poté omilostněn, přestal být tento trest ukládán, a vzhledem k tomu, že Korejská republika patřila v posledních třinácti letech ke skupině zemí, které tresty smrti v praxi nevykonávají,

G. vzhledem k tomu, že v roce 2006 předložila Národní komise pro lidská práva návrh zákona o zrušení trestu smrti,

H. vzhledem k tomu, že dne 18. prosince 2007 Valné shromáždění OSN velkou většinou schválilo rezoluci, v níž země uplatňující trest smrti žádá, aby na něj zavedly moratorium, které by mělo vést k úplnému zrušení tohoto trestu, a obsah této rezoluce dne 18. prosince 2008 v další rezoluci potvrdilo,

1.  bere na vědomí skutečnost, že Korejská republika od roku 1998 žádné popravy neprováděla, takže de facto patří k odpůrcům trestu smrti; vítá lepší ochranu a důraznější prosazování lidských práv v této zemi;

2.  je hluboce zklamán rozhodnutím Ústavního soudu Korejské republiky ponechat trest smrti, ale poznamenává, že toto rozhodnutí bylo přijato velmi malou většinou hlasů na rozdíl od hlasování z roku 1996, kdy pro jeho zachování hlasovalo sedm soudců a pouze dva byli proti;

3.  vyjadřuje podporu hnutím, která v Korejské republice bojují za zrušení trestu smrti;

4.  opět připomíná svůj obecně odmítavý postoj k trestu smrti, který je v rozporu s moderním systémem trestního soudnictví a na rozdíl od široce rozšířeného názoru nevede ke snížení trestné činnosti;

5.  vybízí Korejskou republiku, aby zřídila právní moratorium na veškeré výkony trestu smrti, dokud parlament neschválí zákon, který by trest smrti zrušil;

6.  vyzývá vládu Korejské republiky, aby podpořila rezoluci OSN o zrušení trestu smrti a rozhodla se, že bude jednou z předkládajících zemí rezoluce, která má být projednána Valným shromážděním, případně, že bude hlasovat v její prospěch;

7.  s uspokojením konstatuje, že v dnešní době naprostá většina zemí světa, která představuje více než dvě třetiny mezinárodního společenství, trest smrti již právními prostředky zcela zrušila nebo fakticky vyhlásila moratoria na výkon tohoto trestu;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vládě Korejské republiky a Korejské národní komisi pro lidská práva.