SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o přístupu EU k HIV/AIDS založeném na právech
6. 7. 2010
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
S&D (B7‑0412/2010)
ALDE (B7‑0421/2010)
Verts/ALE (B7‑0426/2010)
GUE/NGL (B7‑0428/2010)
Véronique De Keyser, Michael Cashman, Thijs Berman, Linda McAvan za skupinu S&D
Sophia in 't Veld, Charles Goerens, Ramon Tremosa i Balcells, Leonidas Donskis, Sonia Alfano za skupinu ALDE
Ulrike Lunacek, Heidi Hautala, Barbara Lochbihler, Judith Sargentini za skupinu Verts/ALE
Gabriele Zimmer, Marisa Matias, Bairbre de Brún za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o přístupu EU k HIV/AIDS založeném na právech
Evropský parlament,
– s ohledem na nadcházející XVIII. mezinárodní konferenci o AIDS nazvanou: „Právě tady, právě teď“, která se bude konat ve Vídni ve dnech 18.–23. července 2010,
– s ohledem na prohlášení OSN o závazku přijatém ohledně HIV/AIDS s názvem „Globální krize – globální přístup“, které přijalo Valné shromáždění OSN na svém 26. mimořádném zasedání dne 27. června 2001,
– s ohledem na mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN o HIV/AIDS na vysoké úrovni, které se konalo dne 2. června 2006, a na politické prohlášení, které zde bylo přijato,
– s ohledem na mezinárodní pokyny UNAIDS pro HIV/AIDS a stav lidských práv z roku 2006 vydané na základě druhých mezinárodních konzultací o HIV/AIDS a lidských právech, které se konaly v Ženevě ve dnech 23.–25. září 1996, a třetích mezinárodních konzultací o HIV/AIDS, které proběhly v Ženevě ve dnech 25.–26. července 2002,
– s ohledem na zprávu WHO nazvanou „Zajištění všeobecného přístupu k péči: posílení priority zásahů v souvislosti s HIV/AIDS ve zdravotnictví“,
– s ohledem na prohlášení z Abudži ze dne 27. dubna 2001o HIV/AIDS, tuberkulóze a jiných příbuzných nakažlivých chorobách a na společný postoj Afriky k mimořádnému zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni v roce 2006 a na výzvu k urychlenému zajištění všeobecného přístupu ke zdravotnickým službám v Africe zaměřeným na HIV a AIDS, tuberkulózu a malárii, které Africká unie podepsala v Abudži dne 4. května 2006,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o HIV/AIDS „Čas jednat“, na usnesení ze dne 24. dubna 2007 o boji s HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích v období 2006–2009 a usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o HIV/AIDS s názvem „Včasná diagnóza a včasná léčba“,
– s ohledem na závěry Rady o pokroku v provádění Evropského akčního programu boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze prostřednictvím vnější činnosti (2007–2011) z listopadu 2009,
– s ohledem na sdělení Komise o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích a na strategii boje proti HIV/AIDS v EU a v sousedních zemích na období 2009–2013,
– s ohledem na zprávu UNAIDS z roku 2009 o celosvětové epidemii AIDS,
– s ohledem na výsledný rámec UNAIDS na období 2009–2011,
– s ohledem na zprávu Organizace spojených národů o rozvojových cílech tisíciletí za rok 2010,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí: střednědobý přezkum v rámci přípravy zasedání OSN na vysoké úrovni v září 2010,
– s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že počet osob, které žijí s HIV/AIDS, nadále roste a že podle odhadů žije na světě 33,4 milionů osob nakažených virem HIV, a vzhledem ke zvláště znepokojující skutečnosti, že v roce 2008 se nově nakazilo 2,7 milionu lidí, což představuje celosvětovou hrozbu, která vyžaduje výjimečnou a komplexní reakci na celosvětové úrovni,
B. vzhledem k tomu, že onemocnění HIV/AIDS celosvětově zůstává hlavní příčinou úmrtí a že si v roce 2008 vyžádalo životy 2 milionů osob a i v příštích desetiletích pravděpodobně zůstane celosvětově významnou příčinou předčasných úmrtí,
C. vzhledem k tomu, že na konci roku 2009 podstupovalo odhadem pět milionů osob v zemích s nízkými a středními příjmy antiretrovirální léčbu, což během pěti let představuje desetinásobný nárůst a bezprecedentní rozsah v dějinách veřejného zdravotnictví,
D. vzhledem k tomu, že počet nově nakažených je stále v předstihu před rozvojem léčby a dvěma třetinám osob nakažených HIV/AIDS se jí v roce 2009 nedostávalo, což znamená, že 10 milionů osob, jež nutně potřebují účinnou léčbu k ní nemělo přístup ,
E. vzhledem k tomu, že s 22,4 miliony osob žijícími s HIV/AIDS a se 71 % všech nových infekcí HIV/AIDS v roce 2008 je nejpostiženější oblastí i nadále subsaharská Afrika,
F. vzhledem k tomu, že existují pádné důkazy o tom, že prevence HIV/AIDS je účinným prostředkem ke snížení počtu nově nakažených osob,
G. vzhledem k tomu, že do programů prevence a do úsilí o zmírněni stigmatizace a diskriminace nejsou dostatečně zapojeny osoby žijící s HIV/AIDS, a to zejména do programů na tyto osoby změřených,
H. vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou i nadále neúměrně postiženy HIV/AID a že ženy představují přibližně 60 % nakažených v subsaharské Africe, a vzhledem k tomu, že HIV/AIDS je stále nejčastější příčinou úmrtí a onemocnění žen v reprodukčním věku,
I. vzhledem k tomu, že současné možnosti prevence HIV nejsou dostatečně účinné k tomu, aby ženy ochránily, a že metody prevence jako kondomy a abstinence nejsou pro mnoho žen reálné, zejména pro ty, jež jsou vdané, chtějí mít děti nebo jim hrozí sexuální násilí, a vzhledem k tomu, že bezpečná a účinná vakcína nebo mikrobicidy by mohly ženám poskytnout účinný prostředek, jak se chránit před HIV, aniž by byla omezena jejich volba mít děti,
J. vzhledem k tomu, že navzdory přibývajícím důkazům o zvýšené míře nákaz a rizika u klíčových skupin obyvatel, k nimž patří osoby poskytující sexuální služby, muži, kteří provozují sex s muži, transsexuálnové, vězňové, uživatelé drog nitrožilním způsobem, migranti, uprchlíci, mobilní pracovníci v téměř všech regionech a rovněž v zemích s všeobecnou epidemií, nemají obvykle programy prevence HIV/AIDS pro tyto skupiny obyvatel dostatečnou prioritu a jsou nedostatečně financovány,
K. vzhledem k tomu, že kvůli stigmatu provázejícímu HIV/AIDS si asi 30 % osob nakažených HIV/AIDS v EU není vědomo toho, že jsou HIV/AIDS pozitivní, a že studie naznačují, že nediagnostikované nakažení usnadňuje další přenášení HIV/AIDS a zvyšuje náchylnost k časné úmrtnosti lidí žijících s HIV/AIDS,
L. vzhledem k tomu, že podle zprávy WHO nazvané „Zajištění všeobecného přístupu k péči: posílení priority zásahů v souvislosti s HIV/AIDS ve zdravotnictví“ se odhaduje, že úroveň pokrytí antiretrovirální léčbou je v Evropě a Střední Asii pouze 23 %, což se vzhledem k situaci v Rusku a na Ukrajině pokládá za špatný výsledek,
M. vzhledem k tomu, že homosexualita je doposud značně stigmatizována, zejména v subsaharské Africe, kde je v 31 zemích homosexuální pohlavní styk mezi dospělými osobami na základě vzájemného souhlasu trestný čin, který čtyři země trestají smrtí a další ukládají trestní sazby přesahující 10 let vězení, a že tato stigmatizace znesnadňuje práci v oblasti prevence HIV/AIDS,
N. vzhledem k tomu, že kriminalizace uživatelů nezákonných drog v mnoha zemích brání jejich přístupu k prevenci HIV/AIDS, léčbě, péči a podpoře a zvyšuje riziko přenášení HIV/AIDS nitrožilním užíváním drog,
O. vzhledem k tomu, že 106 zemí dodnes uplatňuje právní předpisy a politiky, které představují závažné překážky pro účinnou reakci na HIV/AIDS,
P. vzhledem k tomu, že v roce 2008 přibližně 17,5 milionu dětí ztratilo jednoho nebo oba rodiče v důsledku HIV/AIDS, přičemž většina těchto dětí žije v subsaharské Africe, a vzhledem k tomu, že tyto děti často trpí stigmatizací a diskriminací a někdy je jim odepírán přístup k základním službám, jako je vzdělávání a poskytnutí přístřeší, čímž se také zvyšuje jejich zranitelnost z hlediska nákazy HIV/AIDS,
Q. vzhledem k tomu, že vztahu mezi HIV/AIDS a zdravotním postižením není věnována patřičná pozornost, ačkoli se lidé se zdravotním postižením nacházejí mezi všemi klíčovými skupinami obyvatel, které jsou vystaveny většímu riziku HIV/AIDS, a setkávají se se znevýhodněním při přístupu ke službám prevence, léčby a péče,
R. vzhledem k tomu, že v úsilí o ukončení epidemie má klíčový význam reakce na HIV/AIDS vycházející z lidskoprávního přístupu,
1. potvrzuje, že přístup ke zdravotní péči patří mezi práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv a že vlády musí dostát své povinnosti, pokud jde o zajištění veřejných zdravotních služeb pro všechny občany;
2. současně se domnívá, že EU musí přisoudit vysokou prioritu ochraně a podpoře zastánců lidských práv v EU i mimo ni, včetně těch osob, které svou činnost zaměřují hlavně na vzdělávání obyvatelstva o problematice HIV/AIDS; v této souvislosti vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila, aby všechny praktické kroky a opatření uvedené v obecných zásadách EU o ochráncích lidských práv byly náležitě uplatňovány, pokud jde o zástupce občanské společnosti, kteří se zabývají problematikou HIV/AIDS;
3. žádá Komisi a Radu, aby splnily své závazky a zvýšily úsilí při řešení problému HIV/AIDS jako celosvětové priority v oblasti veřejného zdraví, přičemž by ústředním prvkem prevence, léčby, péče o nemocné a podpory včetně rozvojové spolupráce EU byla lidská práva;
4. vyzývá Komisi a Radu, aby podpořily úsilí o dekriminalizaci neúmyslného přenosu HIV/AIDS[1] mimo jiné i tím, že budou vybízet k tomu, aby pro účely stávajících a budoucích nediskriminujících právních předpisů bylo HIV/AIDS uznáno za zdravotní postižení;
5. vyzývá pobaltské státy, Rusko a Ukrajinu, aby ve svých zemích zavedly politiky pro rozhodný boj proti HIV/AIDS;
6. vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci politického dialogu o reakci na HIV/AIDS založené na právech, který je veden na celosvětové úrovni i na úrovni jednotlivých zemí, podpořily osvědčené politiky a postupy, které:
– zajistí podporu, ochranu a dodržování lidských práv osob, které žijí s HIV/AIDS, a ostatních klíčových skupin obyvatel, včetně práv na sexuální a reprodukční zdraví[2],
– řeší problém hlavních ekonomických, právních, sociálních a technických překážek i trestní právní předpisy a praxi, které brání účinné reakci na HIV, zejména v případě klíčových skupin obyvatel,
– podporují přezkum a změny právních předpisů, které představují překážku pro účinné programy a služby v oblasti HIV/AIDS založené na důkazech, zejména pro klíčové skupiny obyvatel,
– bojují s právními předpisy nebo rozhodnutími, které kriminalizují neúmyslný přenos HIV nebo podněcují diskriminaci osob žijících s HIV/AIDS, a odsuzují a aktivně řeší právní překážky, které brání účinným opatřením před HIV chránícím ženy a dívky, jako jsou restriktivní právní předpisy a politiky v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, v oblasti dědictví a majetku, právní předpisy o sňatcích dětí atd.,
– rozhodují o poskytování finančních prostředků na opatření přijímaná v reakci na HIV/AIDS v EU i mimo ni zejména se zřetelem na lidská práva,
– vytvoří programy v oblasti HIV/AIDS, jež budou zaměřeny na osoby žijící s HIV/AIDS a další klíčové skupiny obyvatel a jejichž cílem bude posílení osobní a komunitní reakce na HIV/AIDS, snížení rizika a náchylnosti vůči nákaze HIV/AIDS a zmírnění dopadu HIV/AIDS,
– usnadní a podpoří smysluplnou účast klíčových skupin obyvatel na vytváření, provádění, sledování a vyhodnocování prevence HIV/AIDS, jeho léčby a péče o nemocné a podpůrných programů a při snižování stigmatizace a diskriminace,
– usnadní všeobecný přístup k zdravotní péči, ať již se jedná o prevenci, léčbu, péči a podporu související s HIV/AIDS, nebo o poskytování lékařské péče, která s HIV/AIDS nesouvisí,
– usnadní přístup ke vzdělání a zaměstnání osobám žijícím s HIV/AIDS a ostatním klíčovým skupinám obyvatel,
– zajistí, aby budoucí sledování pokroku v boji proti HIV/AIDS zohledňovalo a hodnotilo ukazatele, které se přímo týkají problematiky lidských práv ve vztahu k HIV/AIDS,
– při testování HIV/AIDS a při poskytování ostatních služeb souvisejících s HIV/AIDS dodržují tzv. zásady tří C (informovaný souhlas, důvěrnost a poradenství – consent, confidentiality and counselling),
– bojují proti stigmatizaci a diskriminaci osob žijících s HIV/AIDS a ostatních klíčových skupin obyvatel a chrání jejich práva na bezpečnost s ochranu před zneužíváním a násilím,
– podporují a umožňují větší účast osob žijících s HIV/AIDS a dalších klíčových skupin obyvatel na činnosti reagující na HIV/AIDS,
– poskytují objektivní a nezaujaté informace o nemoci,
– poskytují lidem možnosti, dovednosti, znalosti a zdroje, jež jim umožní, aby se chránili před nakažením HIV/AIDS,
7. vyzývá Komisi a členské státy, aby se v souvislosti s prevencí HIV/AIDS, jeho léčbou a péčí o nemocné zaměřily na potřeby žen, jejichž řešení má zásadní význam pro omezení epidemie, a to zejména rozšířením přístupu k programům zdravotní péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, jejichž pevnou součástí bude testování HIV/AIDS, poradenství a prevence, a změnou zásadních socioekonomických faktorů, které zvyšují riziko nákazy žen HIV/AIDS, jako je nerovné postavení mužů a žen, chudoba, chybějící ekonomické příležitosti a možnosti vzdělávání a nedostatečná zákonná ochrana a ochrana lidských práv;
8. vyzývá EU a členské státy, aby poskytly spravedlivé a pružné financování výzkumu nových preventivních technologií, včetně vakcín a mikrobicidů;
9. vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že polovina všech nově nakažených HIV jsou děti a mladí lidé; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se zabývaly potřebami dětí a mladých lidí v oblasti prevence HIV/AIDS, jeho léčby, péče o nemocné a podpory a aby zajistily, že budou mít přístup k službám týkajícím se HIV/AIDS, zejména k diagnóze u malých dětí, vhodným a cenově dostupným antiretrovirálním lékům, psychologické a sociální podpoře a k sociální a právní ochraně;
10. žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly zapojení osob se zdravotním postižením do programů boje proti HIV/AIDS a aby ve vnitrostátních strategických plánech a politikách týkajících se HIV/AIDS zohledňovaly lidská práva těchto osob s cílem zajistit jim přístup ke službám poskytovaným v souvislosti s HIV/AIDS, jež budou přizpůsobeny jejich potřebám a budou odpovídat službám, které jsou dostupné ostatním skupinám obyvatel;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly programy usilující o snížení rizika mezi vězni a nitrožilními uživateli drog;
12. vyzývá Komisi a Radu, aby apelovaly na země, jež jsou HIV a AIDS nejvíce postiženy, aby vytvořily koordinované, transparentní a kontrolovatelné rámce vnitrostátní politiky boje proti HIV, které zaručí dostupnost a efektivitu opatření v oblasti prevence a péče o nakažené HIV; žádá v této souvislosti Komisi, aby podporovala vlády členských států a angažovala občanskou společnost při zlepšování špatné úrovně pokrytí programů na zmírnění stigmatizace a diskriminace a zlepšování přístupu ke spravedlnosti v souvislosti s vnitrostátními reakcemi na HIV/AIDS;
13. vyzývá Komisi a Radu ke spolupráci s UNAIDS a dalšími partnery, jejímž cílem bude zlepšit ukazatele pro měření pokroku a sdílení znalostí při zmírňování stigmatizace a diskriminace spojené s HIV/AIDS na celosvětové a vnitrostátní úrovni i v rámci jednotlivých programů, včetně zvláštních ukazatelů pro klíčové skupiny obyvatelstva, a v otázkách lidských práv v souvislosti s HIV a v oblasti ochranných mechanismů na mezinárodní úrovni;
14. žádá Komisi a Radu, aby podpořily práci nedávno zřízeného světové komise pro HIV a právo s cílem zajistit, aby právní předpisy napomáhaly účinně reagovat na HIV/AIDS;
15. vyzývá Komisi a Radu, aby do získávání dalších důkazů o situaci osob žijících s HIV/AIDS a ostatních klíčových skupin obyvatel v Evropě v oblasti lidských práv zapojily Agenturu Evropské unie pro základní práva, a aby zejména zohlednily jejich zranitelnost vůči mnohonásobné a mnohostranné diskriminaci;
16. vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby přidělily alespoň 20 % celkových výdajů na rozvojovou spolupráci na zajištění základních potřeb v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, aby zvýšily příspěvky do Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii a zvýšily financování dalších programů, jejichž účelem je posílit systémy zdravotní péče a komunitní systémy; vyzývá rovněž rozvojové země, aby upřednostňovaly výdaje na zdravotnictví obecně a zejména na boj proti HIV/AIDS; a vyzývá Komisi, aby pro partnerské země vytvořila pobídky s cílem podporovat v národních strategických dokumentech prioritní zájem o zdravotnictví jako klíčový sektor;
17. vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby zvrátily znepokojující pokles financování v oblasti podpory pohlavního a reprodukčního zdraví a práv v rozvojových zemích a aby podporovaly politiky týkající se léčby pohlavně přenosných infekcí a poskytování materiálu pro reprodukční zdraví formou léčivých přípravků na záchranu života a antikoncepce, včetně kondomů;
18. vyzývá EU, aby kromě poskytování rozpočtové pomoci pokračovala ve své práci, v jejímž rámci by měla využívat soubor finančních nástrojů na celosvětové i vnitrostátní úrovni, a aby spolupracovala s relevantními organizacemi a mechanismy, jež se ukázaly jako úspěšné při řešení aspektu lidských práv, pokud jde o HIV/AIDS, zejména s organizacemi občanské společnosti a s komunitními organizacemi;
19. vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní společenství, aby přijaly právní předpisy, které zajistí cenově dostupné léky účinné při nakažení virem HIV, včetně antiretrovirálních léků a jiných bezpečných a efektivních léčiv, diagnostiky a souvisejících technologií pro preventivní, kurativní a paliativní léčbu osob nakažených HIV a s tím souvisejících oportunních infekcí a stavů;
20. kritizuje dvoustranné a regionální obchodní dohody, které obsahují ustanovení přesahující dohodu TRIPS organizace WTO („TRIPS-plus“), a tím účinně oslabují, ne-li de facto znemožňují záruky, které byly stanoveny v prohlášení z Dohá z roku 2001 v zájmu upřednostnění zdraví před obchodními zájmy; upozorňuje na odpovědnost zemí, které vyvíjí nátlak na rozvojové země, aby podepisovaly podobné smlouvy o volném obchodu;
21. zdůrazňuje, že se tento problém nepodařilo plně vyřešit povinným poskytováním licencí a zavedením odstupňovaných cen, a vyzývá Komisi, aby navrhla nová řešení, jak skutečně zajistit přístup k cenově dostupné léčbě HIV/AIDS;
22. vítá, že pracovní skupina Rady pro lidská práva přijala balíček nástrojů sloužících k podpoře a ochraně všech lidských práv lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, a vyzývá Radu a Komisi, aby tato doporučení uplatňovaly;
23. vyzývá orgány EU, které v rámci svého mandátu vypracovávají výroční zprávy o stavu lidských práv, aby se v těchto zprávách mimo jiné soustředily na lidská práva související s HIV, a to způsobem, který zohlední mínění osob, jež s HIV žijí, a osob touto infekcí ohrožených;
24. vyzývá Komisi a členské státy, aby zdůraznily svou podporu bodu 16 závěrů Rady o akčním programu z listopadu 2009: zahájit rozsáhlý proces konzultací s členskými státy a s ostatními zúčastněnými stranami o přípravě evropského akčního programu boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze prostřednictvím vnější činnosti na rok 2012 a následující období a aby se zasadily o zřízení akčních týmů EU zajišťujících společný postup Komise a členských států v akcích ve stanovených prioritních oblastech;
25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Společnému programu k HIV/AIDS Organizace spojených národů, Světové zdravotnické organizaci a organizátorům XVIII. mezinárodní konference o AIDS.
- [1] Podle pokynů UNAIDS o kriminalizaci přenosu HIV by vlády měly omezit kriminalizaci na případy úmyslného přenosu, tj. případy, kdy si je daná osoba vědoma, že je HIV pozitivní, jedná s úmyslem přenést HIV a skutečně jej přenese.
- [2] Podpora sexuálního a reprodukčního zdraví a práv osob, které žijí s HIV/AIDS, a řešení těchto problémů je základním prvkem přístupu k HIV založeném na právech. Tento přístup by měl odrážet právo osob žijících s HIV/AIDS na plný a uspokojivý sexuální život, respektování volby na plodnost a přání HIV pozitivních osob.