SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v oblasti lidských práv na Severním Kavkaze (Ruská federace) a trestním stíhání Olega Orlova
20. 10. 2010
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B7‑0549/2010)
ALDE (B7‑0595/2010)
S&D (B7‑0596/2010)
ECR (B7‑0597/2010)
GUE/NGL (B7‑0598/2010)
PPE (B7‑0599/2010)
Laima Liucija Andrikienė, Lena Kolarska-Bobińska, Filip Kaczmarek, Cristian Dan Preda, Tunne Kelam, Bernd Posselt, Monica Luisa Macovei, Bogusław Sonik, Mario Mauro, Sari Essayah, Elisabeth Morin-Chartier, Tadeusz Zwiefka, Eija-Riitta Korhola za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Hannes Swoboda, Kristian Vigenin, Mitro Repo za skupinu S&D
Kristiina Ojuland, Marietje Schaake, Leonidas Donskis, Marielle De Sarnez, Ramon Tremosa i Balcells, Anneli Jäätteenmäki za skupinu ALDE
Heidi Hautala, Werner Schulz, Bart Staes, Barbara Lochbihler, Indrek Tarand, Ulrike Lunacek, Nicole Kiil-Nielsen za skupinu Verts/ALE
Michał Tomasz Kamiński, Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Adam Bielan, Jacek Olgierd Kurski, Tomasz Piotr Poręba, Konrad Szymański, Marek Henryk Migalski, Ryszard Czarnecki, Paweł Robert Kowal, Roberts Zīle, Zbigniew Ziobro za skupinu ECR
Marie-Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v oblasti lidských práv na Severním Kavkaze (Ruská federace) a trestním stíhání Olega Orlova
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o vraždách obránců lidských práv v Rusku[1],
– s ohledem na to, že dne 16. prosince 2009 byla Sacharovova cena Evropského parlamentu udělena Olegu Orlovovi, Sergeji Kovaljovovi a Ljudmile Alexejevě ze Střediska pro lidská práva Memorial a všem dalším obráncům lidských práv v Rusku,
– s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskou federací, která vstoupila v platnost roku 1997 a jejíž platnost byla prodloužena do doby, než bude nahrazena dohodou novou,
– s ohledem na právě probíhající jednání o nové dohodě, která vytvoří nový celkový rámec vztahů mezi EU a Ruskem,
– s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv a Deklaraci OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody,
– s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že se Rusko jako člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSBE) a signatář deklarací OSN zavázalo k ochraně a podpoře lidských práv, základních svobod a právního státu,
B. vzhledem k tomu, že před Evropským soudem pro lidská práva se projednává kolem 20 000 případů z Ruské federace, převážně z oblasti Severního Kavkazu; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva odsoudil Ruskou federaci za závažné případy porušování lidských práv v tomto regionu ve více než 150 rozsudcích, a zdůrazňuje význam rychlého a úplného provedení těchto rozsudků,
Situace v oblasti lidských práv na Severním Kavkaze
C. vzhledem k tomu, že zastánci lidských práv na Severním Kavkaze, zejména v Čečenské republice, Ingušsku a Dagestánu, se nacházejí ve velmi znepokojivé situaci; vzhledem k tomu, že nezávislí novináři, občanští aktivisté, advokáti a zastánci lidských práv v tomto regionu jsou často obětí vyhrožování a násilí, obtěžování a zastrašování a že příslušníci represivní složek je omezují v jejich činnosti; vzhledem k tomu, že osoby porušující lidská práva se stále těší beztrestnosti a zásady právního státu jsou nadále pošlapávány; vzhledem k tomu, že civilní obyvatelstvo je nadále terčem násilí jak ze strany ozbrojených opozičních skupin, tak i represivních složek; vzhledem k tomu, že mučení, špatné zacházení a svévolné zadržování jsou běžné; a vzhledem k tomu, že nevládní organizace, které jsou nezávislé na národních vládách, jsou důležité pro rozvoj občanské společnosti,
D. vzhledem k tomu, že v Čečensku panuje všudypřítomný strach, a to i navzdory nesporným úspěchům při obnově země a výraznému zlepšení infrastruktury v regionu; vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv a fungování soudního systému a demokratických institucí je nadále důvodem k velmi vážným obavám,
E. vzhledem k tomu, že odpůrci vlády a zastánci lidských práv jeden po druhém mizí, aniž by byl kdokoli potrestán a aniž by tyto případy byly řádně vyšetřeny,
F. vzhledem k tomu, že navzdory konstruktivnímu dialogu, jenž se rozvinul mezi státními orgány a občanskou společností v Ingušsku a který probíhá od nástupu nového prezidenta do úřadu, dochází od roku 2009 opět k násilí, které v několika případech vyústilo ve vraždy a zmizení odpůrců vlády a novinářů, aniž by do dnešního dne bylo proti komukoli zahájeno trestní řízení,
G. vzhledem k tomu, že stále větší počet zmizelých obyvatel Severního Kavkazu je zcela zjevně unášen v jiných ruských regionech; vzhledem k tomu, že Ali Džanijev, Jusup Dobrijev, Junus Dobrijev a Magomed Adžijev jsou nezvěstní od 28. prosince 2009, kdy byli spatřeni v Petrohradě, a vzhledem k tomu, že Zelimchan Achmetovič Čibijev, Magomed Chajbulajevič Israpilov, Džamal Zijadinovič Magomedov, Akil Džavatchanovič Abdullaev a Dovar Nazimovič Asadov, z nichž tři jsou ze Severního Kavkazu, jsou nezvěstní od noci 24.–25. září 2010, kdy navštívili historickou mešitu v Moskvě,
H. vzhledem k tomu, že na Severním Kavkaze se stále nachází na 80 000 vnitřních vysídlenců, a to i 18 let poté, co byli nuceni uprchnout ze svých domovů v souvislosti s několika válečnými konflikty, které postupně vypukly mezi Ingušskem a Severní Osetií v roce 1992 a v Čečensku v letech 1994 a 1999; vzhledem k tomu, že tyto osoby mají potíže s hledáním ubytování, prodlužováním povolení k pobytu, což omezuje jejich přístup k sociálním službám, s prodlužováním platnosti vnitřních pasů a se získáváním statusu „nucených migrantů“, který potřebují k tomu, aby měli přístup k zaměstnání, sociálním službám a příspěvkům,
I. vzhledem k tomu, že dne 3. září 2010 předseda Buzek vyjádřil svou upřímnou solidaritu s rodinami obětí tragických událostí v Beslanu, a žádá prezidenta Ruské federace, aby zajistil, že budou plně respektována jejich práva a že bude definitivně objasněno pozadí událostí ze září 2004,
J. vzhledem k tomu, že nelze žádným způsobem ospravedlnit nediferencované násilí na civilním obyvatelstvu;
K. bere na vědomí iniciativu představitelů ruské a mezinárodní občanské společnosti k založení „Dokumentačního střediska Natalii Estemirové“, které bude dokumentovat potenciální válečné zločiny a jiné závažné případy porušování lidských práv během válek v Čečensku,
Trestní řízení proti Olegu Orlovovi
L. vzhledem k tomu, že činnost lidskoprávních organizací, jako je například Memoriál, má zásadní význam pro vytvoření stabilní svobodné společnosti v Rusku, zejména pro zajištění skutečné a trvalé stability na Severním Kavkaze; vzhledem k tomu, že ruská vláda a vlády severokavkazských republik proto mohou být hrdé na úlohu, jakou tyto organizace hrají,
M. vzhledem k tomu, že Natalja Estemirová, vedoucí organizace Memoriál v Čečensku, byla dne 15. července 2009 v Grozném unesena a poté nalezena mrtvá v sousedním Ingušsku; vzhledem k tomu, že při vyšetřování její vraždy se nepodařilo dosáhnout žádného pokroku, pokud jde o hledání vraha a osob stojících za ním,
N. vzhledem k tomu, že dne 21. ledna 2010 nařídil moskevský městský soud Olegu Orlovovi a Středisku pro lidská práva Memorial, aby zaplatili Čečenskému prezidentovi Ramzanu Kadyrovovi odškodné,
O. vzhledem k tomu, že dne 9. února 2010 Ramzan Kadyrov veřejně oznámil, že zastaví trestní řízení pro pomluvu, která inicioval proti Olegu Orlovovi, předsedovi výkonné rady Střediska pro lidská práva Memoriál, a proti Ljudmile Alexejevové, předsedkyni moskevské helsinské skupiny,
P. vzhledem k tomu, že dne 6. července 2010 byl Oleg Orlov obviněn podle článku 129 ruského trestního zákoníku, a pokud bude uznán vinným, hrozí mu až tři roky vězení,
Q. vzhledem k tomu, že při trestním řízení proti Olegu Orlovovi byl vážně porušen zákon o trestním řízení platný v Ruské federaci, zejména článek 72,
R. vzhledem k tomu, že v době od 13. do 16. září 2010 proběhly prohlídky kanceláří několika předních lidskoprávních organizací, mezi nimi i Memoriálu, a organizacím bylo nařízeno, aby ve velmi krátkém čase poskytly četné dokumenty o své činnosti,
1. odsuzuje veškeré teroristické činy a zdůrazňuje, že nelze žádným způsobem ospravedlnit nediferencované násilí na civilním obyvatelstvu; vyjadřuje svou účast a solidaritu přátelům a rodinám rodin všech obětí násilí, včetně obětí nedávným pumových útoků v moskevském metru a nedávných útoků na čečenský parlament, stejně jako přátelům a rodinám obětí nesčetných útoků, kterým jsou obyvatelé kavkazských republik neustále vystaveni;
2. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že na Severním Kavkaze opět propuká násilí a dochází k teroristickým činům; vyzývá na jedné straně k ukončení terorismu a na druhé straně žádá ruské orgány, aby změnily všeobecnou atmosféru beztrestnosti při porušování lidských práv a ukončily situace, kdy v regionu neplatí principy právního státu;
3. uznává, že Rusko má právo bojovat proti terorismu a ozbrojenému povstání na Severním Kavkaze, avšak žádá orgány, aby tak činily při dodržení mezinárodních norem v oblasti lidských práv; varuje před tím, že případy násilí a nezákonné metody boje proti povstalcům, k nimž neustále dochází, budou dále zvyšovat utrpení obyvatelstva, a místo aby přinesly stabilitu, způsobí další eskalaci násilí v regionu;
4. naléhavě vyzývá ruské orgány, aby vynaložily veškeré své úsilí na ochranu zastánců lidských práv, jak je uvedeno v Deklaraci OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody;
5. zdůrazňuje, že beztrestnost v Čečensku přispívá k destabilizaci v celé oblasti Severního Kavkazu;
6. ostře odsuzuje veškeré formy kolektivního trestání jednotlivců podezřelých z vazeb na povstalce, včetně praxe vypalování domů patřících rodinám aktivních nebo údajných příslušníků ozbrojené opozice; žádá orgány, aby učinily konkrétní kroky k tomu, aby se tyto případy neopakovaly a aby byli odpovědní činitelé na všech úrovních potrestáni;
7. žádá Rusko, aby mezinárodním organizacím v oblasti lidských práv, sdělovacím prostředkům a mezinárodním vládním institucím, jako je Rada Evropy, Mezinárodní výbor Červeného kříže, OBSE a OSN, poskytlo neomezený přístup do oblasti Severního Kavkazu; dále vyzývá zejména příslušné orgány, aby vytvořily podmínky, které umožní organizaci Memoriál a dalším organizacím na obranu lidských práv plně obnovit svou činnost na Severním Kavkaze v bezpečném prostředí;
8. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad rostoucím počtem případů zmizení obyvatel severokavkazských republik, kteří byli patrně uneseni v jiných ruských regionech, a očekává, že generální prokuratura Ruské federace bude schopna objasnit a sdělit, kde se tito občané nacházejí;
9. žádá ruské federální orgány, aby zajistily uvedení dlouhodobých řešení problému vnitřních vysídlenců do praxe; vyzývá, aby byla posílena činnost státních orgánů na podporu operací UNHCR, aby se pokračovalo v programech k zajištění ubytování pro tyto osoby a aby byla podpořena opatření na zlepšení přístupu těchto osob k sociálním službám a příspěvkům; zdůrazňuje, že pokud nemají být práva vnitřních vysídlenců dále porušována, je nutno zajistit jejich soustavný monitoring; žádá ruskou vládu, aby formálně uznala koncept vnitřních vysídlenců a aby odpovídajícím způsobem upravila svou legislativu;
10. vyzývá ruské federální orgány, aby vraždu Natalije Estemirové vyšetřily rychle, pečlivě a účinně a pohnaly k odpovědnosti ty, kdo jsou za tuto vraždu odpovědní, stejně jako ty, kdo se na ní podíleli;
11. odmítá a odsuzuje cynické a absurdní pokusy obvinit Memoriál z trestného činu napomáhání teroristickým organizacím;
12. důrazně odsuzuje zahájení trestního řízení proti Olegu Orlovovi a žádá příslušné orgány, aby přehodnotily rozhodnutí zahájit proces; poukazuje na to, že výroky, jaké Oleg Orlov pronesl, jsou v demokracii zcela legitimní a neměly by za ně být ukládány občanskoprávní ani trestněprávní tresty;
13. vyzývá ruské orgány, aby – pokud by soud pokračoval – zajistily, aby v průběhu vyšetřování a soudního řízení proti Olegu Orlovovi již nedocházelo k dalšímu porušování zákonů a aby vyšetřování i soud byly za všech okolností v souladu s Deklarací OSN o zastáncích lidských práv, Všeobecnou deklarací lidských práv a mezinárodními a regionální nástroji v oblasti lidských práv, které Ruská federace ratifikovala;
14. připomíná, že Oleg Orlov obdržel Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za rok 2009 a je tedy pod zvláštní morální a politickou ochranou Evropského parlamentu; žádá ruskou vládu, aby Olegu Orlovovi umožnila zúčastnit se bez jakýchkoli překážek slavnostního předávání Sacharovovy ceny v roce 2010 ve Štrasburku;
15. odsuzuje prohledávání kanceláří lidskoprávních organizací a očekává vysvětlení, zda tyto akce byly legální a jaké sledovaly cíle;
16. vyjadřuje politování nad tím, že pokračující porušování lidských práv má velmi negativní důsledky pro obraz Ruska a jeho důvěryhodnost ve světě a vrhá stín na vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací, které jsou důležité a mohly by se rozvinout ve strategické partnerství, neboť obě strany jsou na sobě vzájemně závislé a mají různé společné zájmy, zejména pokud jde o politickou, bezpečnostní, hospodářskou a energetickou spolupráci, ale také s ohledem na dodržování demokratických zásad a postupů a základních lidských práv;
17. vyjadřuje silnou podporu doporučením uvedeným v usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy o právních cestách nápravy porušování lidských práv na Severním Kavkaze přijatém dne 22. června 2010, která byla mohla významně přispět k ukončení beztrestnosti těch, kdo porušují lidská práva, a k obnovení důvěry obyvatel v represivní složky;
18. vyzývá ruské orgány, aby se řídily všemi rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a přijaly opatření k nápravě individuálních případů porušování lidských práv, a aby proto zajistily, že bude probíhat účinné vyšetřování a pachatelé budou postaveni před soud, dále je vyzývá, aby přijaly obecná opatření k provedení těchto rozsudků, včetně změn v politické praxi i v právním řádu, aby se podobné případy již nemohly opakovat;
19. doporučuje státním orgánům na federální, regionální a místní úrovni, aby zahájily konstruktivní dialog s občanskými aktivisty a umožnily tak rozvoj fungujících demokratických struktur;
20. požaduje, aby byly posíleny konzultace o lidských právech mezi EU a Ruskem, a žádá, aby byl tento proces otevřený pro účinné příspěvky Evropského parlamentu, Státní dumy, ruských justičních orgánů a občanské společnosti a lidskoprávních organizací; žádá Rusko, aby plně dodržovalo své závazky, které mu plynou z členství s OBSE a Radě Evropy;
21. zvláště upozorňuje na situaci tisíců severokavkazských uprchlíků v členských státech EU, se zvláštním ohledem na čečenskou diasporu žijící v Rakousku, která čítá nejméně 20 000 osob, včetně mnoha nezletilých; v této souvislosti vyjadřuje hluboké znepokojení nad vraždou čečenského uprchlíka, k níž došlo v květnu 2010 ve Vídni, a nad závažnými obviněními, jež byla vyslovena ohledně účasti čečenského prezidenta na tomto zločinu; vyzývá členské státy EU, aby jejich politika, pokud jde o ochranu severokavkazských uprchlíků na evropské půdě, byla koordinovanější, koherentnější a viditelnější a byla v souladu s jejich závazky v oblasti humanitárního práva a lidských práv;
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Ruské federace, OBSE a Radě Evropy.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2009)0022.