SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA)
23. 11. 2010
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B7‑0617/2010)
ALDE (B7‑0619/2010)
S&D (B7‑0620/2010)
GUE/NGL (B7‑0621/2010)
Kader Arif, Véronique De Keyser za skupinu S&D
Niccolò Rinaldi, Marietje Schaake, Alexander Alvaro, Marielle De Sarnez, Renate Weber, Metin Kazak za skupinu ALDE
Carl Schlyter, Eva Lichtenberger, Sandrine Bélier za skupinu Verts/ALE
Helmut Scholz, Rui Tavares, Miloslav Ransdorf, Marisa Matias za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA)
Evropský parlament,
– s ohledem na články 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 8,
– s ohledem na Strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na ukončení posledního kola jednání o obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA) dne 2. října 2010,
– s ohledem na zveřejnění konečného znění dohody ACTA dne 15. listopadu 2010,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod (2008/2133(INI))[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o transparentnosti a stavu jednání o dohodě ACTA[2],
– s ohledem na své písemné prohlášení 0012/2010 o nedostatku transparentnosti při vedení jednání o obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA),
– ohledem na rozpravy v plénu o dohodě ACTA, které proběhly ve dnech 8. září a 20. října 2010,
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 20. října 2010 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která byla uzavřena mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí (2003/C 321/01),
– s ohledem na rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ke stížnosti č. 90/2009/(JD)OV, která se týká přístupu k dokumentům souvisejícím s dohodou ACTA,
– s ohledem na názory evropského inspektora ochrany údajů ohledně současných jednání, která Evropská unie vede o dohodě proti padělatelství, a na dopis, který zaslala pracovní skupina pro ochranu údajů Komisi,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)[3],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací[4] naposledy pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009[5],
– s ohledem na dohodu o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO),
– s ohledem na závěry zasedání Rady EU, které bylo věnováno soudržnosti politik v zájmu rozvoje,
– s ohledem na spor č. DS409 vedený v rámci WTO, Evropská unie a členský stát – Zabavení generických léčiv nacházejících se v režimu tranzitu,
– s ohledem na tiskovou zprávu WTO, která byla zveřejněna na zasedání Rady pro dohodu TRIPS ve dnech 8.–9. června 2010,
– s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
Lisabonská smlouva
A. vzhledem k tomu, že EU má výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky; vzhledem k tomu, že v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bude muset Parlament poskytnout souhlas se zněním dohody ACTA dříve, než vstoupí v Evropské unii v platnost,
Obecné poznámky
B. vzhledem k tomu, že boj proti padělání na celosvětové úrovni je klíčovým prvkem v politické strategii EU, který má zajistit stejné podmínky výrobcům v EU a zachování pracovních míst pro občany EU,
C. vzhledem k tomu, že 11. a poslední kolo jednání o dohodě ACTA bylo uzavřeno v japonském Tokiu dne 2. října 2010; vzhledem k tomu, že technická schůzka, na které budou finalizovány právní detaily, se uskuteční v Sydney (ve dnech od 30. listopadu do 3. prosince (v případě potřeby až do 4. prosince) 2010),
D. vzhledem k tomu, že dohoda ACTA se týká zásadních otázek, jako je dodržování základních práv, ochrana soukromí a údajů, respektování významné úlohy svobodného internetu a zabezpečení neutrality poskytovatelů služeb a zajištění přístupu k lékům,
E. vzhledem k tomu, že Komise dohodu ACTA prezentuje Evropskému parlamentu jako nástroj ke zlepšení úrovně účinnosti těch norem, z nichž bude mít prospěch vývoz EU, a na ochranu nositelů práv, když působí na celosvětovém trhu, protože jsou v současnosti systematicky a ve velkém měřítku porušována jejich autorská práva, obchodní značky, patenty, vzory a zeměpisná označení,
F. vzhledem k tomu, že se jednání účastnilo 11 zemí (EU se počítá jako jedna země), mezi nimiž byly pouze dvě z řad rozvojových zemí (Maroko a Mexiko),
G. vzhledem k tomu, že cílem jednajících stran je rozšířit ACTA na jakoukoli stranu, která se k ní chce připojit, včetně rozvojových a rychle se rozvíjejících zemí,
H. vzhledem k tomu, že vyjednávači dohody ACTA dne 6. října 2010 zveřejnili její konsolidované znění a následně Komise informovala Parlament o výsledcích jednání; vzhledem k tomu, že Komise dne 15. listopadu 2010 oficiálně zveřejnila konečné znění dohody ACTA;
I. zhledem k tomu, že v návaznosti na důrazný požadavek Evropského parlamentu se úroveň transparentnosti jednání zlepšila,
J. vzhledem k tomu, že je nutné jasně stanovit právní základ,
K. vzhledem k tomu, že Komise se při odůvodnění, že o dohodě ACTA se jedná jako o obchodní dohodě a nikoli jako o smlouvě na vymáhání dodržování právních předpisů, odvolala na rozhodnutí veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv konstatoval, že v důsledku „uzavření dohody ACTA bude EU možná skutečně muset navrhnout a schválit určité právní předpisy. V tomto případě by tato dohoda představovala jediný či hlavní důvod, na němž by se zakládaly tyto předpisy, a občané by měli zřejmý zájem na tom, aby byli o dohodě ACTA informováni“,
L. vzhledem k tomu, že Komise jakožto strážkyně Smluv musí dohlížet na dodržování právních předpisů EU; vzhledem k tomu, že z toho vyplývá, že se při jednáních o mezinárodních dohodách, které mají vliv na právní předpisy v EU, nesmějí tyto předpisy měnit,
M. vzhledem k tomu, že Komise při rozpravách v plénu opakovaně uvedla, že dohoda ACTA řeší pouze otázky vymáhání a neobsahuje ustanovení upravující podstatu práv duševního vlastnictví v rámci EU,
N. vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES poskytuje právní rámec pro autorská práva a práva související a systém na jejich ochranu; vzhledem k tomu, že článek 5 této směrnice přináší vyčerpávající seznam výjimek a omezení, a tím členským státům brání v zavádění nových výjimek a omezení; vzhledem k tomu, že dohoda ACTA se snaží dále zvýšit úroveň ochrany držitelů práv tím, že poskytuje rozsáhlejší kompetence pro vymáhání autorských práv, nezabývá se však možností rozšířit stávající výjimky a omezení a může omezit možnost rozhodování vnitrostátních soudů při pružném výkladu stávajících výjimek; vzhledem k tomu, že technický pokrok znásobil a zpestřil možnosti tvorby, výroby a využívání tvůrčích děl a skutečná vyváženost zájmů mezi držiteli těchto práv a uživateli vyžaduje nové metody, které by zajistily liberální přístup k těmto dílům pomocí digitálních technologií; vzhledem k tomu, že Komise pracuje na tvorbě legislativního návrhu, který se týká „osiřelých děl“, s cílem umožnit digitalizaci a šíření kulturních statků v Evropě;
O. vzhledem k tomu, že se smluvní strany dohody ACTA zavázaly k dodržování povinností uvedených v článku 7 dohody TRIPS, aby tím přispěly k propagaci technických inovací; vzhledem k tomu, že základní politiky EU související s interoperabilitou vycházejí z ustanovení právních předpisů EU, která v některých případech umožňují využití reverzního inženýrství,
Patenty
P. vzhledem k tomu, že komisař pro obchod vyzval na plenárním zasedání dne 20. října 2010 Parlament, aby poskytl své stanovisko ke zbývající otázce, zda do oddílů o občanskoprávním vymáhání zařadit patenty; vzhledem k tomu, že vyjednavači dohody ACTA prohlásili, že „dohoda ACTA nebude na překážku přeshraničnímu tranzitu legálních generických léčiv“; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení a písemném prohlášení uvedl, že jakákoli opatření zaměřená na posílení pravomocí přeshraničních inspekcí a zabavování zboží by neměla ohrožovat celosvětový přístup k legálním, finančně dostupným a bezpečným lékům; vzhledem k tomu, že nařízení Rady EU 1383/2003, o jehož ustanoveních se diskutuje v rámci jednoho sporu vedeného u WTO, obsahuje opatření zaměřená na prosazování dodržování právních předpisů na hranicích v případě zboží nacházejícího se v režimu tranzitu; vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany, jako např. podniky ve farmaceutickém odvětví, výrobci generických léčiv a zastánci práv pacientů na celém světě varují před zařazením patentů do dohody ACTA a před možnými škodlivými účinky na technické inovace, přístup k lékům a konkurenci v oblasti generických léčiv,
Q. vzhledem k tomu, že v EU neexistují žádné právní předpisy, které by se vztahovaly na patenty,
R. vzhledem k tomu, že patenty mohou být vyňaty z oblasti působnosti opatření pro občanskoprávní vymáhání v rámci dohody ACTA; vzhledem k tomu, že zahrnutí patentů to tohoto oddílu by mohlo bránit přístupu k legálním finančně dostupným lékům,
Přístup k lékům
S. vzhledem k tomu, že významní obchodní partneři, kteří v současné době nejsou smluvními stranami dohody ACTA, ujistili Radu WTO pro obchodní aspekty práv duševního vlastnictví (TRIPS), že dohoda ACTA může být v rozporu s dohodou TRIPS nebo s jinými dohodami WTO, může představovat riziko pro právo a postup WTO svým fungováním mimo právní rámec WTO, může ohrožovat rovnováhu mezi právy, povinnostmi a výjimkami, které byly pečlivě vyjednány v různých dohodách WTO, může narušit obchod nebo vytvářet obchodní překážky a ohrožovat vyváženost zavedenou do dohody TRIPS a prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví z roku 2001, jak pro veřejné zdraví, tak i pro obchodování s generickými léčivy,
Základní práva
T. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 uvedla, že „činnost Unie v oblasti základních práv musí být naprosto vzorná“ a že „Unie musí jít v tomto ohledu příkladem“; vzhledem k tomu, že Komise na plenárním zasedání dne 20. října 2010 prohlásila, že dohoda ACTA „ještě nebyla parafována“ a že „Komise jakožto vyjednavač má nezadatelné právo určit, v kterém okamžiku jsou jednání po formální stránce ukončena a kdy může být dohoda parafována“,
U. vzhledem k tomu, že jakákoli dohoda, jíž Evropská unie ve věci dohody ACTA dosáhne, musí být v souladu s právními závazky, které EU má, pokud jde o právní předpisy na ochranu soukromí a údajů, jak je stanovuje zejména směrnice 95/46/ES, směrnice 2002/58/ES (naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009), směrnice 2009/136/ES a směrnice 2009/140/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací a judikatura Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora,
V. vzhledem k tomu, že Komise je vázána interinstitucionální dohodou z roku 2010 a nemůže podporovat samostatné a společné tvorby právních předpisů , když se jedná o základní práva, jako je právo na svobodu projevu,
W. vzhledem k tomu, že Komise dne 19. října 2010 zveřejnila sdělení o hodnocení dopadu dohody ACTA na základní práva,
X. vzhledem k tomu, že žádné ustanovení v dohodě ACTA nesmí být vykládáno tak, že vytváří precedens nebo umožňuje v současnosti nebo v budoucnosti odchylku od právních předpisů EU, popř. je mění tak, že by to mohlo vést k jeho oslabení, pokud jde o ochranu základních práv podle práva EU, a Komise a Rada by měly výslovně uvést, že s tímto principem souhlasí,
Zeměpisná označení
Y. vzhledem k tomu, že Komise opakovaně potvrdila význam ochrany zeměpisných označení; vzhledem k tomu, že se strany dohodly, že dohoda ACTA zajistí prosazování zeměpisných označení,
Obchodní měřítko
Z. vzhledem k tomu, že čl. 2.14 odst. 1 dohody ACTA obsahuje definici obchodního měřítka: „Pro účely tohoto oddílu akty prováděné v obchodním měřítku zahrnují alespoň akty prováděné jako obchodní činnost za účelem přímé hospodářské nebo obchodní výhody“,
AA. vzhledem k tomu, že v poznámce pod čarou č. 9 v dohodě ACTA se uvádí: „Všechny strany dohody pokládají úmyslný dovoz nebo vývoz padělaných výrobků chráněných obchodními značkami nebo padělaných výrobků, na něž se vztahují autorská práva, v obchodním měřítku za nezákonnou činnost, na niž se vztahují trestněprávní postihy podle tohoto článku. Strana dohody může plnit povinnosti vztahující se na vývoz a dovoz pirátských výrobků, na něž se vztahují autorská práva, nebo padělaných výrobků chráněných obchodními značkami tím, že považuje distribuci, prodej nebo nabídky k prodeji padělaných výrobků chráněných obchodními značkami nebo pirátských výrobků, na něž se vztahují autorská práva, v obchodním měřítku za nezákonnou činnost, na niž se vztahují trestněprávní postihy“,
Trestněprávní vymáhání a sankce
BB. vzhledem k tomu, že oddíl „trestněprávní vymáhání práva“ dohody ACTA obsahuje ustanovení o trestním řízení, trestní odpovědnosti, trestných činech, vymáhání trestněprávních předpisů a postizích; vzhledem k tomu, že předsednictví Rady vyjednalo jménem členských států ustanovení týkající se trestněprávního vymáhání v dohodě ACTA,
Práva duševního vlastnictví v digitálním prostředí
CC. vzhledem k tomu, že poskytovatelé internetových služeb by neměli nést odpovědnost za data přenášená nebo shromažďovaná prostřednictvím jejich služeb do té míry, že by byl nutný prvotní dohled nebo filtrování těchto dat; vzhledem k tomu, že evropský inspektor ochrany údajů ve svém stanovisku k dohodě ACTA varuje před tím, že poskytovatelé internetových služeb by mohli „do svých smluv se zákazníky vložit ustanovení, která povolují sledování jejich údajů a ukončení předplacených služeb“,
DD. vzhledem k tomu, že článek 1.2 dohody uvádí, že strany dohody „mohou určit vhodný způsob, jak uplatňovat ustanovení této Dohody v rámci vlastního právního systému a praxe“,
EE. vzhledem k tomu, že porušováním práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí se zabývají vnitrostátní soudní orgány,
Výbor ACTA
FF. vzhledem k tomu, že institucionální ustanovení dohody ACTA dávají výboru ACTA pravomoc, která se mj. vztahuje na uplatňování a fungování této dohody, její změnu, účast nevládních subjektů a na rozhodnutí o pravidlech a postupech, kterými se tento výbor řídí; vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o EU Unii nařizuje, aby se zasazovala o rozvoj demokracie,
Lisabonská smlouva
1. konstatuje, že podle Lisabonské smlouvy získal Parlament mnohem větší pravomoci v oblasti společné obchodní politiky a že zejména musí vyslovit souhlas se všemi obchodními dohodami uzavřenými ze strany EU;
Obecné poznámky
2. znovu opakuje, že boj proti padělání je prioritou vnitřní a mezinárodní politické strategie Parlamentu a že klíčovým prvkem k dosažení tohoto cíle je mezinárodní spolupráce;
3. vyjadřuje politování nad tím, že globální dopad této dohody je ze své podstaty omezen tím, že země, které jsou hlavními původci padělaného zboží, a většina rozvojových zemí nejsou stranami této dohody;
4. bere na vědomí ukončení 11. kola jednání o dohodě ACTA; bere na vědomí zveřejnění konsolidovaného znění této dohody dne 2. října 2010, které vzniklo po tokijském kole jednání, a zveřejnění jejího konečného znění dne 15. listopadu 2010;
5. lituje, že nebyly zveřejněny veškeré dokumenty, o nichž se jednalo mezi 10. březnem 2010 a 15. listopadem 2010, kdy bylo zveřejněno konečné znění dohody;
6. lituje, že tato jednání nebyla vedena a dohoda nebyla uzavřena v rámci stávajících multilaterálních fór (např. WTO a WIPO), což je důvodem malého počtu zemí, které jsou v současnosti stranami této dohody, a vyloučení většiny rozvojových zemí;
7. podotýká, že dohoda ACTA nikoho nevylučuje a umožňuje rozvojovým a rychle se rozvíjejícím zemí se k ní připojit; žádá proto Komisi, aby přestala tuto dohodu vnucovat rozvojovým zemím a aby na ostatní strany dohody ACTA naléhala, aby souhlasily s tím, že by postupy a podmínky přistoupení k této dohodě měly být dostatečně pružné a měly by v souladu se závěry Rady o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přihlížet ke stupni rozvoje těchto zemí;
8. vyzývá Komisi a Radu, aby jasně stanovily příslušný právní základ; žádá Komisi, aby vyjasnila rozdělení pravomocí mezi sebou a Radou, pokud jde o oddíl dohody ACTA týkající se trestněprávního vymáhání, a to i ve vztahu k jejímu parafování; trvá na tom, aby bylo Parlamentu před parafováním dohody ACTA doloženo, že je právní základ jednání o této dohodě plně v souladu s Lisabonskou smlouvou;
9. vítá opakovaná prohlášení Komise, že vymáhání ustanovení dohody ACTA, zejména ustanovení týkajících se postupu vymáhání autorských práv v digitálním prostředí, je plně v souladu s právními předpisy EU a že tato dohoda nezavede ani osobní prohlídky ani tzv. postup „třikrát a dost“; žádný signatář dohody ATCA, a zejména ne EU, nemůže na jejím základě získat mandát k zavedení režimu „třikrát a dost“ nebo podobného mechanizmu;
10. naléhavě žádá Komisi, aby se zavázala k tomu, že Evropskému parlamentu poskytne včas před parafováním dohody písemný důkaz o tom, že dohoda ACTA nebude omezovat harmonizaci výjimek a omezení týkajících se autorských a souvisejících práv v EU, bránit možnosti budoucího rozšíření stávajícího seznamu výjimek a omezení uvedeného ve směrnici 2001/29/ES, nevyloučí budoucí politické možnosti a soudní rozhodnutí o rozšíření přístupu k tvůrčím dílům s ohledem na technický pokrok prostřednictvím výjimek, neomezí legislativní možnosti v případě osiřelých děl a nebude bránit členským státům v zavedení právních předpisů, které by rozšířily přístup k osiřelým dílům chráněným autorským právem či které by omezily nápravné prostředky při porušení práv k těmto dílům;
11. vyzývá Komisi, aby potvrdila, že dohoda ACTA nebude mít nyní ani v budoucnosti vliv na právní předpisy EU týkající se základních práv a ochrany údajů, na pokračující úsilí EU o harmonizaci opatření k prosazování práv duševního vlastnictví ani na směrnici o elektronickém obchodu;
12 vyzývá Komisi, aby včas před zahájením parlamentárního postupu souhlasu výslovně potvrdila, že ustanovení dohody ACTA nebudou mít vliv na právní předpisy EU, zejména na ustanovení obsažená ve směrnici o softwaru (91/250/EHS), směrnici o informační společnosti (2001/29/ES) a na prováděcí předpisy jednotlivých členských států k těmto směrnicím, které v některých případech umožňují použití reverzního inženýrství u počítačových programů a obcházení technických ochranných opatření s cílem umožnit interoperabilitu, a tím podpořit hospodářskou soutěž a inovace;
Patenty
13. poukazuje na to, že v oddíle dohody ACTA o občanskoprávním vymáhání může platit pro patenty výjimka, zdůrazňuje však, že jediným způsobem, jak zaručit, aby dohoda ACTA nebránila přístupu k legálním, finančně dostupným život zachraňujícím lékům, je výslovně stanovená a absolutní platnost těchto výjimek;
14. tvrdí, že uvedený nárůst odškodného nebo jiných nápravných prostředků za možné porušování práv duševního vlastnictví by mohlo odradit výrobce a třetí strany zapojené do výroby, prodeje nebo distribuce finančně dostupných generických léčiv, zejména pokud se tato ustanovení uplatňují na zboží v tranzitu; je znepokojen tím, že uplatňování ustanovení o občanskoprávním vymáhání dohody ACTA na patenty by mohlo být proti obecnému zájmu a mohlo by zvýšit riziko investic, nejistotu na trhu a ohrozit technické inovace, zejména v odvětví, kde lze těžko zjistit, zda se jedná o porušení předpisů, nebo při uplatňování vymáhání patentů na živé organizmy, domácí výrobky nebo tradiční léky; žádá Komisi, aby se před parafováním dohody zabývala vážnými obavami uvedenými v tomto usnesení, jež se týkají možnosti uplatňovat na patenty občanskoprávní předpisy, a aby následně předložila Parlamentu příslušnou zprávu;
Přístup k lékům
15. bere na vědomí, že se v preambuli dohody ACTA uvádí, že tato dohoda má „poskytovat účinné a přiměřené prostředky pro vymáhání práv duševního vlastnictví, které by doplňovaly dohodu TRIPS, s řádným zohledněním rozdílů v jednotlivých právních systémech a praxi“ smluvních stran dohody ACTA; uznává, že „zásady stanovené v prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, které WTO přijala dne 14. listopadu 2001 na své 4. ministerské konferenci konané v katarském Dauhá“ představují základy, na nichž je znění dohody ACTA vystavěno, a proto se domnívá, že jakékoli prosazování dohody ACTA by mělo tyto zásady splňovat;
16. vítá ta vylepšení návrhu dohody ACTA, která poskytují více záruk z hlediska ochrany soukromí a veřejného zdraví a která obsahují některá z ochranných opatření stanovených v dohodě TRIPS; požaduje od Komise, aby posoudila, zda jsou záruky obsažené v dohodě ACTA vymahatelné stejným způsobem jako ustanovení o vymáhání; žádá Komisi, aby předložila důkazy, že dohoda ACTA nebude členským státům bránit, aby zavedly právní předpisy, které omezují nápravná opatření při porušení práv v případech, jako je rozšířený přístup k osiřelým dílům, na něž se vztahují autorská práva, nebo využívání možností podle dohody TRIPS, které mají zaručit plný rozsah budoucích politických alternativ; žádá Komisi, aby vyhodnotila, zda bude dohoda ACTA ve skutečnosti závaznou dohodou a zda její článek 1.2 poskytuje obecnou flexibilitu, pokud jde o jakékoli prvky ve vnitrostátních právních předpisech, které mohou být s dohodou ACTA v rozporu; žádá Komisi, aby předložila mechanizmy, které by poskytly stranám dohody flexibilitu, aby mohly přijmout oprávněné výjimky z povinností podle dohody ACTA, které by byly v souladu s cíli a zásadami dohody TRIPS a prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví z roku 2001;
Základní práva
17. zdůrazňuje, že ochrana soukromí a údajů jsou základními hodnotami Evropské unie uznávanými článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech a články 7 a 8 Listiny základních práv EU, které musejí být v souladu s článkem 16 SFEU dodržovány ve všech politikách a předpisech přijatých Evropskou unií;
18. žádá Komisi, aby před parafováním dohody předložila Parlamentu právní analýzu významu, zákonnosti a vymahatelnosti požadovaných politik dohody ACTA v oblasti spolupráce mezi poskytovateli služeb a držiteli práv, jak požaduje čl. 2.18 odst. 3, zejména s ohledem na to, jakým způsobem bude zajištěno, aby spolupráce mezi obchodními subjekty neomezovala základní práva občanů, včetně práva na soukromí, práva na svobodu slova a práva na řádný soud;
19. znovu požaduje, aby Komise včas před parafováním dohody ACTA provedla studii jejího dopadu na uplatňování základních práv a ochrany údajů, na probíhající snahu EU sjednotit opatření zaměřená na vymáhání právních předpisů v oblasti práv duševního vlastnictví a na směrnici o elektronickém obchodu;
20. dochází k závěru, že Komise musí včas informovat Parlament o výsledcích těchto hodnocení;
21. je znepokojen obsahem článku 2.X oddílu 3, jenž uvádí, že dohoda se týká osobních zavazadel cestujících, a to i v případě, že převážené zboží není komerční povahy, pokud se smluvní strany nedohodnou, že je z působnosti dohody vyjmou; domnívá se, že tento článek přímo podněcuje k tomu, aby smluvní strany přijaly přísnější pravidla, pokud jde o kontrolu osobních zavazadel cestujících na hranicích, přičemž Komise naopak měla na mezinárodní úrovni prosazovat větší ochranu základních práv občanů, zejména práva na soukromí;
22. trvá na tom, aby Komise urychleně jednala v souladu se svým sdělením ze dne 19. října 2010, pokud jde o hodnocení dopadu dohody na základní práva;
Zeměpisná označení
23. naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně pracovala na tom, aby byly do dohody ACTA začleněny účinné možnosti prosazování zeměpisných označení; zdůrazňuje význam, který má ochrana zeměpisných označení pro evropské společnosti a pro zaměstnanost v EU; pokládá za politováníhodné, že dohoda v článku 1.X nedefinuje „padělaná zeměpisná označení“, neboť toto opomenutí by mohlo vést k nejasnostem nebo by přinejmenším mohlo zkomplikovat úlohu správních a soudních orgánů při výkladu a uplatňování dohody ACTA;
24. nesouhlasí s postojem Komise, která tvrdí, že dosáhla významného zlepšení, pokud jde o ochranu zeměpisných označení; domnívá se, že pokrok v této oblasti není dostatečný, neboť zeměpisná označení zůstanou bez ochrany ve všech zemích, které je neuznávají ve svých vlastních právních předpisech;
Obchodní měřítko
25. je znepokojen tím, že definice obchodního měřítka v dohodě ACTA (čl. 2.14 odst. 1) přesahuje definici přijatou dne 25. dubna 2007 při hlasování o pozměňovacích návrzích ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o trestních opatřeních k prosazování práv duševního vlastnictví – 2005/0127(COD);
26. bere na vědomí, že předsednictví Rady vyjednalo oddíl trestněprávního vymáhání dodržování dohody ACTA jménem členských států; žádá Komisi a Radu, aby Parlamentu předložily jasný výklad pojmu „obchodní měřítko“, jak je uvedeno v čl. 2.14 odst. 1 dohody; žádá, aby Komise a Rada znovu potvrdily, že čl. 2.14 odst. 1 nebude vyžadovat žádné změny právních předpisů EU, zejména s ohledem na hlasování v Evropském parlamentu o navržených pozměňovacích návrzích ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o trestních opatřeních k prosazování práv duševního vlastnictví – 2005/0127(COD); žádá Radu a Komisi, aby před parafováním dohody zajistily právní posouzení toho, zda definice pojmu „obchodní měřítko“ odpovídá rozhodnutí WTO ohledně Číny, zda je plně v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity, jež jsou uplatňovány v EU, a zda neomezí využívání výjimek členských států ve vztahu k opatřením trestněprávního vymáhání;
27. domnívá se, že strany dohody by neměly mít povinnost trestně stíhat natáčení videokamerou, a proto vítá, že se strany na naléhání EU dohodly, aby bylo trestní stíhání natáčení videokamerou pouze dobrovolné (čl. 2.14 odst. 3 a článek 2.15);
Trestněprávní vymáhání a sankce
28. je znepokojen tím, že dohoda ACTA umožňuje soudním orgánům vydat příkaz (např. soudní příkaz v článku 2.X) proti jedné straně nebo proti třetí straně; konstatuje, že pravomoc vydat soudní příkaz je v rozporu se směrnicí o prosazování práv duševního vlastnictví, v níž je vydání soudního příkazu umožněno pouze „s cílem zamezit hrozícímu porušení práva“; kromě toho musejí být podle této směrnice do daného případu porušení zapojeny třetí strany, aby se na ně mohl tento soudní příkaz vůbec vztahovat;
29. žádá evropského inspektora ochrany údajů, aby se k poslednímu znění dohody ACTA vyjádřil;
Práva duševního vlastnictví v digitálním prostředí
30. lituje, že v čl. 2.18 odst. 3 se po stranách dohody výslovně požaduje (tj. „usiluje o to“), aby spolupracovaly v rámci podnikatelského prostředí s cílem „účinně řešit“ problematiku jejího porušování; žádá Komisi, aby před parafováním dohody předložila Parlamentu právní analýzu významu, zákonnosti a vymahatelnosti požadovaných politik dohody ACTA v oblasti spolupráce mezi poskytovateli služeb a držiteli práv, zejména s ohledem na to, jakým způsobem bude zajištěno, aby spolupráce mezi obchodními subjekty neomezovala základní práva občanů, včetně práva na soukromí, práva na svobodu slova a práva na řádný soud; připomíná Komisi, že v interinstitucionální dohodě z roku 2003 souhlasila s tím, že „zajistí, aby bylo veškeré využívání možnosti společné nebo samostatné tvorby právních předpisů vždy v souladu s právními předpisy Společenství (...) a aby jí nebylo možné využít v případech, kdy jsou ohrožena základní práva“; žádá Komisi, aby posoudila, zda může dohoda ACTA obecně změnit stávající rovnováhu, kterou vytvářejí právní předpisy EU mezi zákonnými povinnostmi poskytovatelů internetových služeb chránit osobní údaje konečných uživatelů a předávat tyto údaje držitelům práv duševního vlastnictví či správním nebo soudním orgánům;
31. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že působnost dohody bude omezena na stávající evropský systém prosazování práv duševního vlastnictví v boji proti padělání; výraz „neodůvodněně“ by proto měl být z článku 2.X vypuštěn;
32. obává se, že příliš široká definice činností v „obchodním měřítku“ (čl. 2.14 odst. 1) ve spojení s povinností zdokonalit trestněprávní vymáhání a sankce v případech porušení práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí (čl. 2.18 odst. 1), včetně „návodu a napomáhání“ (čl. 2.14 odst. 4), může strany dohody svést k tomu, aby přijaly právní předpisy, které v praxi povedou k trestnímu stíhání soukromých uživatelů a zprostředkovatelů;
Výbor ACTA
33. zastává názor, že výbor ACTA by měl jednat otevřeně, inkluzivně a transparentně; žádá Komisi, aby v dostatečném předstihu předtím, než Parlament musí rozhodnout o svém postoji v otázce souhlasu, předložila doporučení týkající se řízení výboru ACTA, zejména s ohledem na zapojení Evropského parlamentu a na postup schvalování změn dohody;
34. zdůrazňuje, že jakékoli změny této dohody musejí projít veřejnou kontrolou všech zúčastněných stran a musí je schválit Parlament; žádá Komisi, aby před přijetím nebo navržením jakýchkoli změn současného znění ve výboru ACTA konzultovala věc s Radou a Evropským parlamentem, a to postupem, který zaručí transparentnost, parlamentní kontrolu a zapojení veřejnosti;
Podmínky EP pro udělení souhlasu
35. připomíná, že aby dohoda ACTA vstoupila v platnost, je nutný souhlas Parlamentu a případně ratifikace ze strany členských států; vyzývá Komisi a Radu, aby nenavrhovaly žádné provizorní uplatňování dohody předtím, než EP udělí svůj souhlas; připomíná Komisi a Radě, že si Parlament vyhrazuje právo nevyslovit souhlas s dohodou ACTA; jakýkoli případný souhlas s dohodou ACTA podmiňuje plnou spoluprací na tomto usnesení;
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům států, které jsou stranami jednání o dohodě ACTA.
- [1] Přijaté texty, P6_TA(2008)0634.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2010)0058.
- [3] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
- [4] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
- [5] Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11.