SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v Libyi
14. 9. 2011
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
S&D (B7‑0513/2011)
PPE (B7‑0515/2011)
ECR (B7‑0516/2011)
Verts/ALE (B7‑0517/2011)
ALDE (B7‑0518/2011)
José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Ioannis Kasoulides, Cristian Dan Preda, Mario Mauro, Simon Busuttil, Arnaud Danjean, Tokia Saïfi, Laima Liucija Andrikienė, Othmar Karas, Tunne Kelam, Alf Svensson, Ria Oomen-Ruijten, Elena Băsescu, Nadezhda Neynsky, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Santiago Fisas Ayxela, Salvatore Iacolino, Hans-Gert Pöttering, Roberta Angelilli, Franck Proust, Dominique Vlasto, Agnès Le Brun, Georgios Koumoutsakos, Anna Ibrisagic za skupinu PPE
Ana Gomes, Véronique De Keyser, Pier Antonio Panzeri, Kristian Vigenin, Roberto Gualtieri, María Muñiz De Urquiza, Carmen Romero López, Harlem Désir, Vincent Peillon, Rovana Plumb, Rosario Crocetta za skupinu S&D
Kristiina Ojuland, Marielle De Sarnez, Niccolò Rinaldi, Edward McMillan-Scott, Sonia Alfano, Marietje Schaake, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Graham Watson, Ramon Tremosa i Balcells, Jelko Kacin za skupinu ALDE
Daniel Cohn-Bendit, Franziska Katharina Brantner, Hélène Flautre, Judith Sargentini, Eva Joly, Isabelle Durant, Malika Benarab-Attou, Yannick Jadot, Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Konrad Szymański, Ryszard Czarnecki, Adam Bielan, Michał Tomasz Kamiński, Geoffrey Van Orden za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Libyi
Evropský parlament,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 ze dne 26. února 2011 a 1973/2011 ze dne 17. března 2011,
– s ohledem na pozastavení jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí, k němuž došlo dne 22. února 2011,
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci k Libyi ze dne 18. července 2011,
– s ohledem na konferenci mezinárodní kontaktní skupiny, která se konala dne 1. září 2011 v Paříži,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi, zejména na usnesení ze dne 10. března 2011, a na doporučení ze dne 20. ledna 2011,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Libyi ze dne 13. září 2011,
– s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že po šesti měsících bojů, jejichž důsledkem jsou tisíce obětí, naléhavé humanitární potřeby a velké utrpení, se Kaddáfího režim zhroutil a prozatímní vláda, v jejímž čele stojí Přechodná národní rada, se chystá zahájit práci na budování nové Libye;
B. vzhledem k tomu, že usnesení Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973 byla přijata po brutálním potlačení pokojných demonstrací, včetně hrubého a systematického porušování lidských práv, a selhání libyjského režimu, pokud jde o zajištění své zodpovědnosti za ochranu libyjského obyvatelstva v souladu s mezinárodním právem;
C. vzhledem k tomu, že byla vytvořena koalice států, které jsou odhodlány uplatnit rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1973; vzhledem k tomu, že tento mandát v druhé fázi převzala NATO; vzhledem k tomu, že letecká kampaň „Odyssey Dawn“ vedená NATO bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude nezbytné pro ochranu civilního obyvatelstva v Libyi;
D. vzhledem k tomu, že Přechodná národní rada bude muset současně řešit nejnaléhavější humanitární potřeby obyvatelstva, ukončit násilí a zavést právní stát a zároveň se zhostit nelehkého úkolu, kterým je upevnění národa a vytvoření fungujícího demokratického státu; vzhledem k tomu, že Přechodná národní rada se zavázala k rychlému přechodu k demokratické legitimitě tím, že připraví novou ústavu a brzy uspořádá svobodné a spravedlivé volby;
E. vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal dne 27. června 2011 rozkaz k zatčení Muammara Kaddáfího, jeho syna Sajfa al-Islám Kaddáfího a jeho bývalého ředitele vojenského zpravodajství Abdulláha al-Sánúsího pro údajné zločiny proti lidskosti, kterých se dopustili po vypuknutí lidového povstání;
F. vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od počátku nepokojů v Libyi zemřelo asi 1 500 libyjských uprchlíků při pokusech o přeplutí Středozemního moře do Evropy;
G. vzhledem k tomu, že se 1. září 2011 v Paříži konal summit „přátel Libye“, kterého se zúčastnilo na 60 států a mezinárodních organizací a jehož cílem byla koordinace mezinárodního úsilí o pomoc při obnově Libye;
H. vzhledem k tomu, že EU poskytla více než 152 milionů EUR ve formě humanitární pomoci a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise otevřela dne 22. května 2011 kancelář v Benghází s cílem navázat vztahy s Přechodnou národní radou a pomoci se Libyi připravit na další fázi přechodu k demokracii; vzhledem k tomu, že dne 31. srpna 2011 byla otevřena kancelář EU v Tripolisu;
I. vzhledem k tomu, že EU má zásadní zájem na demokracii, stabilitě, prosperitě a míru v severní Africe;
1. vítá nadcházející ukončení šestiměsíčního konfliktu v Libyi a po 42 letech trvání pád starého autokratického režimu Muammara Kaddáfího, který byl příčinou dlouhého a nesmírného utrpení libyjského lidu; blahopřeje libyjskému lidu k jeho odvaze a odhodlání a zdůrazňuje, že očekávání Libyjců, pokud jde o svobodu a suverenitu, by měla být hnací silou tohoto přechodného období, jelikož pouze silná místní angažovanost zaručí jeho úspěch;
2. vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby vytvořila skutečnou, účinnou a důvěryhodnou společnou strategii pro Libyi, a žádá členské státy EU, aby tuto strategii prováděly, aniž by se přitom uchylovaly k jednostranným akcím nebo iniciativám, které by tuto strategii mohly oslabit; vyzývá EU a její členské státy, aby během přechodného období nabídly svou plnou podporu, které je nyní zapotřebí, má-li koordinovaným způsobem vzniknout svobodná, demokratická a prosperující Libye, a přitom se vyhnuly zdvojení činností a používaly mnohostranný přístup;
3. vyjadřuje svou plnou podporu Přechodné národní radě při jejím náročném úkolu, kterým je vytvoření nového státu, jenž bude zastupovat všechny Libyjce; vítá nedávná uznání Přechodné národní rady a vyzývá všechny členské státy EU a mezinárodní společenství, aby se připojily; vítá skutečnost, že všichni členové Rady bezpečnosti OSN, a to nedávno i včetně Číny, uznali Přechodnou národní radu jakožto libyjský legitimní orgán; naléhavě vyzývá všechny země Africké unie, aby Přechodnou národní radu uznaly; vyzývá Přechodnou národní radu, aby plně převzala zodpovědnost za bezpečnost a dobré životní podmínky libyjského lidu, aby jednala transparentně a v plném souladu s demokratickými zásadami i mezinárodním humanitárním právem; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, Radu a Komisi, aby nadále budovaly vztahy s Přechodnou národní radou a poskytly libyjským orgánům pomoc při budování jednotné, demokratické a pluralitní Libye, kde budou zajištěna lidská práva, základní svobody a spravedlnost pro všechny občany, včetně migrujících pracovníků a uprchlíků;
4. zdůrazňuje, že zločiny proti lidskosti nemohou v žádném případě zůstat nepotrestány a že Muammar Kaddáfí a příslušníci jeho režimu se musí zodpovídat a být za své zločiny postaveni před soud dle zásad právního státu; naléhavě vyzývá spolubojovníky Přechodné národní rady, aby upustili od odvety a mimosoudních poprav; vyjadřuje očekávání, že v případě jejich předvedení před soud v Libyi za všechny zločiny spáchané v období diktatury a nikoli pouze za zločiny, kvůli kterým vznesl obvinění Mezinárodní trestní soud, libyjské soudy a postupy zajistí naprostý soulad s mezinárodními normami pro spravedlivý proces, včetně transparentnosti vůči mezinárodnímu pozorování a vyloučení trestu smrti;
5. naléhavě vyzývá všechny státy, zejména sousedy Libye, aby spolupracovaly s novými libyjskými orgány a mezinárodními soudy, konkrétně s Mezinárodním trestním soudem, a aby zajistily, že Kaddáfí a jeho nejbližší okruh budou povoláni ke spravedlnosti; připomíná například, že Niger a Burkina Faso jsou smluvními stranami statutu Mezinárodního trestního soudu, a jsou tedy povinny s ním spolupracovat a vydat mu Kaddáfího či jeho příbuzné, kteří byli obviněni, pokud tyto osoby vstoupí na jejich území; vyjadřuje politování nad nabídkou azylu Kaddáfímu ze strany Guiney Bissau, aby v této zemi žil, a varuje, že by to bylo v rozporu se závazky této republiky stanovenými v dohodě z Cotonou;
6. vítá závazek států a mezinárodních organizací, které se zúčastnily summitu „přátel Libye“ 1. září 2011, spočívající v okamžitém uvolnění 15 miliard USD ve formě zmrazených libyjských prostředků, jakož i rozhodnutí EU upustit od sankcí vůči 28 libyjským subjektům, včetně přístavů, ropných společností a bank; vyzývá členské státy EU, aby usilovaly o povolení Rady bezpečnosti OSN a uvolnily zmrazené libyjské prostředky s cílem pomoci Přechodné národní radě při správě věcí veřejných, které je v tomto přechodném období zapotřebí, a vyzývá členské státy, aby především splnily své sliby, které učinily na konferenci v Paříži; žádá mezinárodní vyšetřování ohledně místa, kde se nachází kradený majetek a peníze Kaddáfího rodiny, a jejich navrácení do Libye;
7. vítá skutečnost, že se EU rychle zasadila o svou přítomnost v Tripolisu brzy poté, co bylo toto město osvobozeno, a otevřela v hlavním městě svou kancelář; doufá, že bude mít co nejdříve k dispozici dostatek zaměstnanců, aby mohla navázat na důležitou práci, kterou odvedla kancelář EU v Benghází, a mohla dále upevňovat vztahy s Přechodnou národní radou a podpořit libyjské orgány při řešení nejnaléhavějších potřeb libyjského lidu;
8. doporučuje, aby byla do Libye vyslána delegace Evropského parlamentu, která by zhodnotila situaci, vyjádřila podporu a solidaritu a zahájila dialog s Přechodnou národní radou, občanskou společností a dalšími místními klíčovými hráči;
9. zdůrazňuje, že věrohodnost Přechodné národní rady prozatímní vlády se bude odvíjet od její schopnosti řešit nejnaléhavější problémy a současně vytvářet podmínky pro demokratické instituce; vyzývá Přechodnou národní radu, aby zahájila co nejtransparentnější a nejkomplexnější proces zahrnující všechny důležité zúčastněné strany ze všech částí země s cílem dojít k legitimitě a národnímu konsenzu, a vyhnout se tak vzniku regionálních, etnických či kmenových frakcí, které by mohly způsobit další násilí; apeluje na Přechodnou národní radu, aby zajistila zapojení celého spektra libyjské společnosti a podpořila ženy a menšiny při procesu přechodu k demokracii, konkrétně tím, že podpoří jejich zapojení v občanské společnosti, sdělovacích prostředcích, politických stranách a ve všech typech politických a hospodářských rozhodovacích subjektů;
10. bere na vědomí projev předsedy Přechodné národní rady Abdala Džalíla, který pronesl v Tripolisu a v němž oznámil, že Libye bude umírněnou muslimskou zemí s ústavou, v níž to bude zohledněno, a že uvítá účast žen na veřejném životě; očekává, že Přechodná národní rada bude plnit své povinnosti a řídit se závazky, které učinila s cílem vybudovat v Libyi tolerantní, jednotný a demokratický stát a chránit všeobecná lidská práva všech libyjských občanů, migrujících pracovníků i cizinců; vyzývá Přechodnou národní radu, aby aktivně podporovala a zapojovala ženy a mladé lidi do politických procesů, jejichž účelem je vytváření politických stran a demokratických institucí;
11. vyzývá Přechodnou národní radu, aby bezodkladně nastolila spravedlnost a zahájila proces národního usmíření; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby vyslala do Libye odborníky a školitele v oblasti zprostředkovávání a dialogu, kteří by poskytovali pomoc Přechodné národní radě a dalším libyjským činitelům;
12. klade důraz na význam toho, aby veškerá porušení lidských práv byla prošetřena bez ohledu na to, kdo se jich dopustil; domnívá se, že by to mělo být důležitou součástí procesu usmíření v zemi, který bude řízen samotnými Libyjci;
13. vyzývá všechny síly Přechodné národní rady, aby při zacházení s válečnými zajatci, zejména se zbývajícími členy ozbrojených sil podporujících Kaddáfího a se žoldnéři, dodržovaly mezinárodní předpisy na ochranu lidských práv; naléhavě žádá Přechodnou národní radu, aby okamžitě propustila všechny africké migrující pracovníky a Libyjce tmavé pleti, kteří byli nahodile zadrženi, protože byli považováni za Kaddáfího žoldnéře, a aby postavila ty, kteří se dopustili trestných činů, před nezávislý soud;
14. vyzývá Přechodnou národní radu, aby chránila práva menšin a zranitelných skupin, včetně tisíců přistěhovalců ze subsaharské Afriky, kteří jsou pronásledováni pouze v důsledku své barvy pleti, a aby zajistila ochranu a evakuaci uprchlíků, kteří uvízli ve střediscích Mezinárodní organizace pro migraci nebo v improvizovaných táborech; vyzývá v tomto ohledu vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby Přechodné národní radě poskytla evropskou podporu v oblasti zprostředkování s cílem reagovat na tuto naléhavou situaci v souladu s normami týkajícími se ochrany lidských práv a humanitární pomoci; vyzývá členské státy EU a Komisi, aby se zapojily do přesídlování uprchlíků, kteří jsou dosud v táborech na tuniské hranici a dalších hranicích, kteří uprchli kvůli konfliktu a pro které by návrat do Libye znamenal ohrožení života;
15. zdůrazňuje, že libyjský lid zahájil revoluci a ukázal cestu vpřed; je toho názoru, že budoucnost Libye musí pevně spočívat v rukou libyjského lidu při zajištění naprosté suverenity Libye;
16. vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, Komisi a členské státy EU, aby poskytly pomoc při reformování libyjského bezpečnostního sektoru, včetně policejních a ozbrojených sil, jakož i při odzbrojení, demobilizaci a reintegraci bývalých bojovníků, a aby ve spolupráci se sousedními zeměmi posílily kontrolu hranic i obchodu se zbraněmi; je zejména znepokojen vysokým počtem zbraní v rukou bojovníků a civilistů, což vystavuje v nebezpečí životy obyvatel, především pokud jde o zranitelné skupiny, jako jsou ženy a děti;
17. zdůrazňuje význam úspěšného výsledku libyjského konfliktu pro tuto oblast a v souvislosti s „arabským jarem“; naléhavě vyzývá vedoucí činitele v této oblasti, aby se z případu Libye poučili a vzali na vědomí narůstající lidové hnutí, které požaduje, aby byla dodržována jeho práva a svobody;
18. vyzývá Přechodnou národní radu, aby se řídila přísnými normami transparentnosti v domácích strategických hospodářských odvětvích, a dosáhla tak toho, že z libyjských přírodních zdrojů bude mít prospěch veškeré obyvatelstvo;
19. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vysoké představitelce, vládám a parlamentům členských států, parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří, Lize arabských států, Africké unii a Přechodné národní radě Libye.