SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o závěrech ze zasedání Evropské rady (8.–9. prosince 2011), které se týkalo návrhu mezinárodní dohody o Unii fiskální stability (2011/2546 (RSP))
17. 1. 2012
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
PPE (B7‑0003/2012)
S&D (B7‑0004/2012)
Verts/ALE (B7‑0005/2012)
ALDE (B7‑0011/2012)
Elmar Brok za skupinu PPE
Roberto Gualtieri za skupinu S&D
Guy Verhofstadt za skupinu ALDE
Daniel Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o závěrech ze zasedání Evropské rady (8.–9. prosince 2011), které se týkalo návrhu mezinárodní dohody o Unii fiskální stability (2011/2546 (RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 8. a 9. prosince 2011,
– s ohledem na prohlášení představitelů států a vlád zemí eurozóny ze dne 9. prosince 2011,
– s ohledem na balíček šesti právních aktů a na dva návrhy Komise týkající se posílení fiskální kázně[1],
– s ohledem na stav jednání, pokud jde o návrh mezinárodní dohody o posílené hospodářské unii,
– s ohledem na návrh, který jménem Parlamentu předložili jeho zástupci v pracovní skupině ad hoc,
– s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
1. vyjadřuje pochybnosti, pokud jde o nezbytnost takové mezivládní dohody, jejíchž hlavních cílů by bylo možné lépe a účinněji dosáhnout tím, že budou podle práva EU přijata opatření umožňující nalézt solidní, rychlé a udržitelné řešení současné finanční, hospodářské a sociální krize v mnoha členských státech EU; je však připraven usilovat o nalezení konstruktivního řešení;
2. potvrzuje svou podporu návrhu, který poslanci jmenovaní Konferencí předsedů jako zástupci Parlamentu předložili pracovní skupině ad hoc; vyjadřuje politování nad tím, že se v návrhu mezinárodní dohody ze dne 10. ledna 2012 neodrážejí návrhy Parlamentu; konstatuje, že řada členských států podporuje některé jeho návrhy učiněné na schůzi dne 12. ledna 2012; zváží své stanovisko, jakmile obdrží konečný návrh, který se očekává dne 18. ledna 2012;
3. je hluboce přesvědčen, že měnová unie se může změnit ve skutečnou hospodářskou a fiskální unii, pouze pokud bude uplatněna metoda Společenství; připomíná, že EU je politickým projektem, který je založen na společných hodnotách, silných společných orgánech a institucích a na dodržování společných pravidel;
4. dále zejména trvá na tom, že:
– nová dohoda by měla výslovně uznávat nadřazenost právních předpisů EU nad jejími ustanoveními;
– veškerá prováděcí opatření k dohodě by měla být přijímána příslušnými postupy, které stanoví Smlouvy EU;
– dohoda musí být v souladu s právem EU, zejména pokud jde o hodnoty uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, a v případě, že se smluvní strany hodlají zavázat ke splnění cílů, které nejsou v souladu s právními předpisy EU, musí se tak stát prostřednictvím platných zákonných postupů EU, přičemž tato situace nesmí vést ke vzniku dvojích norem;
– je třeba zaručit demokratickou odpovědnost tím, že bude posilováno zapojení jak Evropského parlamentu, tak vnitrostátních parlamentů na příslušných úrovních a ve všech aspektech evropské hospodářské koordinace a správy;
– podle článku 9 protokolu č. 1 ke Smlouvám se musí spolupráce mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem uskutečňovat v souladu se Smlouvami EU;
– nová dohoda musí zachovat v právně závazné formě povinnost smluvních stran podniknout veškeré nezbytné kroky, aby zajistily, že obsah dohody bude nejpozději do pěti let začleněn do Smluv;
5. opakuje svou výzvu k budování stabilní Unie, která bude zároveň Unií udržitelného růstu; domnívá se, že fiskální disciplína, ačkoli je základem udržitelného růstu, nepovede sama o sobě k obnově a že dohoda musí být jasným signálem, že evropští vedoucí představitelé budou stejně aktivní v obou směrech; proto trvá na tom, že dohoda musí kromě zajištění fiskální kázně obsahovat také závazek smluvních stran přijímat opatření k posílení konvergence a konkurenceschopnosti a návrhy právních předpisů EU týkající se zřízení fondu pro splácení dluhu, projektových dluhopisů a zavedení daně z finančních transakcí a plán pro dluhopisy stability;
6. zdůrazňuje, že tytéž institucionální, právní a politické aspekty se uplatňují v souvislosti s jinými vícestrannými dohodami, které řeší finanční krizi, jako je například Evropský mechanismus stability; žádá proto, aby byl do jednání zapojen stejným způsobem;
7. vyhrazuje si právo použít všechny politické a zákonné prostředky, které má k dispozici, k ochraně právních předpisů EU a úlohy orgánů EU, zejména pokud by některé části konečné dohody nebyly v souladu s právními předpisy EU;
8. připomíná Komisi, že je jejím úkolem vykonávat důsledně institucionální úlohu strážce Smluv;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení představitelům států a vlád, předsedovi Rady, předsedovi euroskupiny, Komisi a Evropské centrální bance.
- [1] Nařízení o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, COM(2011) 819 v konečném znění, a nařízení o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů, COM(2011) 821 v konečném znění.