Společný návrh usnesení - RC-B7-0135/2012Společný návrh usnesení
RC-B7-0135/2012

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o Kazachstánu

13. 3. 2012

předložený v souladu s čl. 110 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B7‑0135/2012)
PPE (B7‑0140/2012)
ALDE (B7‑0141/2012)
S&D (B7‑0142/2012)
Verts/ALE (B7‑0143/2012)

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Ioannis Kasoulides, Elisabeth Jeggle, Cristian Dan Preda, Mario Mauro, Jacek Saryusz-Wolski, Paolo Bartolozzi, Krzysztof Lisek, Eduard Kukan, Ria Oomen-Ruijten, Paweł Zalewski, Francisco José Millán Mon, Marietta Giannakou, Jacek Protasiewicz, Andrzej Grzyb, Alf Svensson, Anna Ibrisagic, Kinga Gál, Elena Băsescu, Piotr Borys, Traian Ungureanu, Peter Šťastný, Inese Vaidere, Monica Luisa Macovei za skupinu PPE
Liisa Jaakonsaari, Ana Gomes, Vilija Blinkevičiūtė, Kristian Vigenin, Marek Siwiec, Emilio Menéndez del Valle za skupinu S&D
Norica Nicolai, Leonidas Donskis, Marietje Schaake, Alexander Graf Lambsdorff, Graham Watson, Marielle de Sarnez, Sonia Alfano, Kristiina Ojuland za skupinu ALDE
Nicole Kiil-Nielsen, Barbara Lochbihler za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Valdemar Tomaševski za skupinu ECR


Postup : 2012/2553(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B7-0135/2012
Předložené texty :
RC-B7-0135/2012
Rozpravy :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o Kazachstánu

Evropský parlament,

–   s ohledem na obecná ustanovení o vnější činnosti Unie stanovená v článku 21 SEU a na postup uzavírání mezinárodních dohod stanovených v článku 218 SFEU,

–   s ohledem na strategii EU pro Střední Asii,

–   s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi ES a Kazachstánem, která vstoupila v platnost v roce 1999, a zejména na její článek 2 oddílu „Obecné zásady“,

–   s ohledem na strategii EU pro nové partnerství se Střední Asií, kterou přijala Evropská rada ve dnech 21–22. června 2007, a na její zprávy o pokroku, jež zveřejnila dne 24. června 2008 a dne 28. června 2010,

–   s ohledem na závěry Rady o Kazachstánu, které přijala dne 24. května 2011,

–   s ohledem na prohlášení EU o Kazachstánu ve Stálé radě OBSE ze dne 3. listopadu a 22. prosince 2011, 19. ledna, 26. ledna a 9. února 2012 a na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové o událostech v oblasti Žanaozenu ze dne 17. prosince 2011 a 15. ledna 2012 a na prohlášení o kazašských parlamentních volbách ze dne 17. ledna 2012,

–   s ohledem na prohlášení o předběžných zjištěních a závěrech mise OBSE/ODIHR, jejímž úkolem bylo pozorovat dne 15. ledna 2012 průběh parlamentních voleb,

–   s ohledem na prohlášení zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků ze dne 25. ledna 2012 o situaci sdělovacích prostředků v Kazachstánu,

–   s ohledem na prohlášení ze dne 1. února 2012 o ostrém zásahu proti kazašské opozici, jež učinil ředitel Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii[1],

–   s ohledem na odstavec 23 svého usnesení o Radě OSN pro lidská práva[2] ze dne 16. února 2012,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že EU i Kazachstán by mohly mít z širší spolupráce významný prospěch a že Parlament tento cíl podporuje a zdůrazňuje, že hospodářská spolupráce musí být doprovázena politickou spoluprací a musí být založena na politické vůli uplatňovat a dodržovat společné hodnoty; vzhledem k tomu, že Kazachstán má klíčový význam pro sociálně-ekonomický rozvoj Střední Asie i pro stabilitu a bezpečnost v regionu;

B.  vzhledem k tomu, že jednání o nové posílené dohodě mezi EU a Kazachstánem, která má nahradit dosud platnou Dohodu o partnerství a spolupráci, byla zahájena v červnu 2011;

C. vzhledem k tomu, že dne 17. února 2012 podepsal prezident Kazachstánu několik zákonů, jejichž účelem je jednak zlepšit právní základ pro pracovněprávní vztahy, práva zaměstnanců a sociální dialog a jednak posílit nezávislost soudnictví;

D. vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2011 byl během nepokojů ve městě Žanaozen v západním Kazachstánu usmrceno mnoho lidí a ještě více jich bylo zraněno – na hlavním náměstí se shromáždilo více než 3000 lidí, aby pokojnou cestou vyjádřili podporu dělníkům v ropném průmyslu, kteří byli již od května ve stávce za vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky a právo vybrat si své vlastní odborové zástupce;

E.  vzhledem k tomu, že úřady podaly zprávu o smrti 17 osob poté, co na základě nezávislých zpráv a očitých svědků pořádkové policejní složky zaútočily na demonstranty a zahájily střelbu na civilisty, včetně neozbrojených stávkujících a jejich rodin; vzhledem k tomu, že kazašské orgány vyhlásily v návaznosti na tyto události výjimečný stav a zamítly novinářům a nezávislým pozorovatelům přístup do Žanaozenu; vzhledem k tomu, že mimořádný stav byl zrušen dne 31. ledna 2012, ačkoli svědkové daných událostí prohlašují, že mrtvých muselo být mnohem více; vzhledem k tomu, že regionální orgány přislíbily finanční pomoc rodinám, jejichž blízcí při těchto událostech zahynuli;

F.  vzhledem k tomu, že je stále nejasné, co se v Žanaozenu 16. prosince 2011 skutečně stalo; vzhledem k tomu, že státní orgány zpočátku zablokovaly komunikace a přístup do města poté zůstal pod kontrolou v rámci výjimečného stavu, jenž trval do 31. ledna 2012; vzhledem k tomu, že zastrašování a násilné útoky proti nezávislým sdělovacím prostředkům společně s atmosférou strachu, která vládne mezi občany, i nadále stojí v cestě bližšímu objasnění;

G. vzhledem k tomu, že přibližně 43 osob bylo od prosince 2011 zadrženo a obviněno z činů, za něž hrozí odnětí svobody v délce až šesti let, a že jsou mezi nimi významní představitelé a aktivisté, kteří se stávky dělníků v ropném průmyslu zúčastnili, mimo jiné Talat Saktaganov, Roza Tuletajevová a Natalia Ažigaljevová; vzhledem k tomu, že ve městě Uralsk bylo dne 3. února 2012 zadrženo několik mladých lidí obviněných z islámských aktivit a podezřelých z organizování masových nepokojů v Žanaozenu;

H. vzhledem k tomu, že prezident Kazachstánu vyzval k řádnému vyšetření těchto událostí, ustanovil k tomuto účelu vládní komisi v čele s prvním místopředsedou vlády a k účasti na vyšetřování přizval i mezinárodní odborníky, mimo jiné odborníky z OSN; vzhledem k tomu, že probíhá šetření několika policejních důstojníků za nepřiměřený zásah s použitím střelných zbraní, ačkoli žádný dosud nebyl obžalován;

I.   vzhledem k tomu, že bylo podáno několik zpráv o tom, že zadržené osoby byly vystaveny týrání a špatnému zacházení; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je nutné provést důvěryhodné vyšetřování a následně přijmout příslušné právní kroky;

J.   vzhledem k tomu, že všeobecné volby, které se konaly dne 15. ledna 2012, se podle OBSE neodehrály podle jejích standardů, neboť se vyznačovaly mnoha nesrovnalostmi při hlasování, využitím státních prostředků a slogany, jež měly zvýšit popularitu vládnoucí strany, která nezajistila podmínky potřebné k uspořádání skutečně pluralitních voleb, přestože tentokrát bylo shledáno, že jsou volby po technické stránce dobře zajištěny;

K. vzhledem k tomu, že dne 6. ledna 2012 podepsal prezident Kazachstánu Zákon o národní bezpečnosti, který posiluje pravomoci bezpečnostních složek a potvrzuje postup, podle něhož osoby, které budou shledány škodlivými pro pověst země ve světě, mohou být prohlášeny za „škůdce“ a budou muset čelit následkům;

L.  vzhledem k tomu, že několik uplynulých měsíců se v Kazachstánu vyznačovalo zhoršováním situace v oblasti lidských práv, jak je uvedeno v prohlášeních EU ve Stálé radě OBSE a v nedávných prohlášeních zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků i ředitele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;

M. vzhledem k tomu, že v září 2011 přijaly státní orgány zákon o náboženství, který všem náboženským skupinám ukládá povinnost znovu se registrovat a který obsahuje ustanovení, jež občanům Kazachstánu mohou zakázat svobodné vyznávání víry; vzhledem k tomu, že veškeré nedávno přijaté právní předpisy o masových sdělovacích prostředcích a národní bezpečnosti navíc zahrnují ustanovení, která posilují neliberální rysy kazašského politického systému a jsou v rozporu s deklarovanými snahami o demokratizaci;

N. vzhledem k tomu, že dne 8. srpna 2011 byla městským soudem v Aktau obviněna právní zástupkyně dělníků v ropném průmyslu Natalia Sokolovová z „podněcování k sociálním nepokojům“ a z „aktivní účasti na nezákonných shromážděních“ a byla odsouzena k šesti letům vězení;

O. vzhledem k tomu, že Kazachstán se v roce 2010 s nadějí, že zvýší svoji vážnost na mezinárodní úrovni, ujal předsednictví OBSE a zavázal se k řadě demokratických reforem a dodržování základních zásad této organizace;

P.  vzhledem k tomu, že během dvou minulých měsíců se staly opoziční strany a organizace Alga, Azat a sociální hnutí v Kazachstánu, ale i nezávislé sdělovací prostředky, jako jsou deník Vzgljad, Golos Republik a Respublika a satelitní televizní stanice STAN TV, a nezávislé odborové svazy, včetně svazu Žanartu a jiných organizací občanské společnosti, terči značné represe, která vyústila mimo jiné v zatčení vůdce strany Alga Vladimira Kozlova a šéfredaktora Vzgljadu Igora Viňjavského; vzhledem k tomu, že dne 28. ledna se přibližně 1 000 lidí v Almaty zúčastnilo nepovoleného protestu proti represi a vyzvalo orgány k ukončení politického pronásledování;

Q. vzhledem k tomu, že opoziční strany oznámily plán uspořádat dne 24. března v Almaty protestní shromáždění, které by připomnělo, že od zabíjení v Žanaozenu již uplynulo 100 dní;

R.  vzhledem ke skutečnosti, že pan Kozlov byl krátce po svém návratu z jednání v Evropském parlamentu zatčen a držen v izolaci a že Evropská služba pro vnější činnost dává Evropské unii další důvod ke znepokojení, zdůrazňuje, že je důležité, aby byla zachována schopnost naší instituce vést rozhovory s širokou škálou činitelů v partnerských zemích EU, aniž by to mělo pro naše partnery jakékoli negativní důsledky;

1.  zdůrazňuje význam vztahů mezi EU a Kazachstánem a prohloubení politické a hospodářské spolupráce, a to ve strategických oblastech, například v oblasti demokracie, lidských práv, životního prostředí, energetiky, obchodu a dopravy, stejně jako v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a obchodování s drogami; podtrhuje skutečnost, že loňský rok proběhl ve znamení hlubší spolupráce, častých schůzek na vysoké úrovni a zahájení jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení a upřímnou soustrast v souvislosti s událostmi, k nimž došlo dne 16. prosince 2011 v kazašském okrese Žanaozen, kde 17 osob přišlo o život a dalších 110 bylo zraněno;

3.  důrazně odsuzuje násilný zákrok policejních sil proti demonstrantům v Žanaozenu a vyzývá k nezávislému a přesvědčivému vyšetření těchto událostí za mezinárodní účasti;

4.  vyjadřuje své odhodlání i nadále vést dialog se zástupci občanské společnosti v rámci svých vztahů s Kazachstánem a v souladu se svými postupy pro vztahy s jinými třetími zeměmi; očekává, že tyto dialogy budou respektovány, a zdůrazňuje, že se nejedná o necitlivost k prospívání jeho partnerů;

5.  je přesvědčen, že nevhodné řešení pracovně-právního sporu v ropném průmyslu na západě Kazachstánu bylo hlavní příčinou prohloubení nespokojenosti lidu před událostmi v polovině prosince 2011; je přesvědčen, že uznání - slovy i skutky - práva pracovníků na sdružování, vedení dialogu mezi odbory, zaměstnavateli a příslušnými orgány při zachování vzájemného respektu, přijetí propuštěných dělníků zpět do zaměstnání nebo na nová pracovní místa, podpora rodin závažně postižených důsledky nedávných událostí a budování důvěry v donucovací orgány jsou klíčem k dosažení sociálního smíru a udržitelné stability;

6.  vyzývá ESVČ, aby detailně sledovala a monitorovala soudní řízení s osobami obviněnými z organizování demonstrací a aby Parlamentu o této činnosti podala zprávu;

7.  vítá nedávné propuštění ochránce lidských práv Jevgenije Žovtise, ředitele mezinárodní kanceláře pro lidská práva a právní stát v Kazachstánu, a novináře deníku Vremja Tochnijaze Kučukova, kterým byla rozhodnutím soudu ze dne 2. února 2012 udělena milost poté, co byli v září 2009 odsouzeni k čtyřletému trestu v pracovním táboře;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že jinak je známo pouze několik výjimek, které se vymykají negativnímu trendu v oblasti lidských práv v Kazachstánu, který přetrvává již značnou dobu a který se v poslední době vyostřil, a žádá kazašské orgány, aby rodinám uvězněných aktivistů zaručily bezpečnost;

9.  naléhavě žádá kazašské orgány, aby vynaložily veškeré úsilí na zlepšení situace v oblasti lidských práv ve své zemi; zdůrazňuje, že pokrok v jednání o nové posílené dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem musí záviset na pokroku politické reformy; vybízí Kazachstán k tomu, aby dodržel svůj deklarovaný závazek uskutečnit další reformy s cílem vybudovat otevřenou a demokratickou společnost, v níž bude fungovat nezávislá občanská společnost i opozice, budou respektována základní práva a právní stát;

10. vítá právní změny, k nimž došlo v posledních měsících s cílem rozšířit škálu politických stran, které mohou navrhovat kandidáty do parlamentních voleb; poznamenává, že od posledních voleb do zákonodárného sboru jsou v novém parlamentu zastoupeny tři strany; lituje skutečnosti, že řadě opozičních stran není dovoleno se registrovat a vybízí kazašské orgány, aby provedly další reformy, jež jsou zapotřebí k uspořádání skutečně pluralitních voleb, a podporovaly fungování nezávislých sdělovacích prostředků a činnost nevládních organizací;

11. vyzývá kazašské orgány, aby se přednostně zabývaly závěry, k nimž došla OBSE/ODIHR, a mohla tak kazašské opozici umožnit plnění její oprávněné úlohy v demokratické společnosti a mohla rovněž přijmout veškeré kroky nezbytné ke splnění mezinárodních volebních norem; vyzývá ESVČ, aby Kazachstán při řešení těchto otázek podpořila;

12. bere na vědomí plán postupu Kazachstánu na cestě ke členství ve Světové obchodní organizaci, které pomůže vytvořit rovnocennější podmínky pro podnikatelské kruhy na obou stranách, usnadní a liberalizuje obchod a přinese spolupráci a otevřenost; zdůrazňuje, že přistoupením vzniká Kazachstánu závazek dodržovat pravidla WTO, včetně zrušení ochranářských opatření;

13. vyjadřuje rozhořčení nad uvězněním vůdčích představitelů opozice a novinářů, které trvá od ledna 2012, a vyzývá kazašské orgány, aby ukončily represi opozice a nezávislých sdělovacích prostředků v zemi a propustily veškeré osoby uvězněné z politických důvodů, včetně vůdce strany Alga Vladimira Kozlova a šéfredaktora Vzgljadu Igora Viňjavského i právní zástupkyně stávkujících dělníků v ropném průmyslu Natalie Sokolovové, jakož i všech osob uvedených v nedávných prohlášeních EU ve Stálé radě OBSE, jež jsou dosud zadržovány; žádá, aby byl panu Kozlovovi umožněn přístup k jeho nejbližším rodinným příslušníkům, včetně jeho ženy, a žádá o nezávislé posouzení jeho zdravotního stavu;

14. naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby v návaznosti na doporučení zástupců a organizací OBSE neprodleně zlepšily dodržování svobody shromažďování, sdružování, projevu i náboženského vyznání a aby věnovaly zvýšenou pozornost mezinárodním závazkům, které Kazachstán učinil, jakož i slibům učiněným před rozhodnutím udělit Kazachstánu předsednictví v OBSE pro rok 2010; připomíná důkladně připravený národní akční plán v oblasti lidských práv přijatý v roce 2009 a naléhavě vyzývá kazašské úřady, aby jej plně uplatnily;

15. je přesvědčen o tom, že kazašské úřady a společnost by měly z takových kroků velký užitek, a to nejen pokud jde o stabilitu a bezpečnost, ale i pokud jde o návrat k průběžnému zlepšování mezinárodní pozice této země, kterým se dříve vyznačovala;

16. podtrhuje význam dialogů mezi orgány EU a Kazachstánu ohledně lidských práv, při nichž je možné otevřeně diskutovat o všech otázkách; vyzývá k posílení těchto dialogů tak, aby byly účelnější a více zaměřeny na výsledky a umožňovaly účast představitelů občanské společnosti;

17. vyzývá EU a obzvláště vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vývoj úzce sledovala, formulovala před kazašskými orgány veškeré své námitky, nabízela pomoc a pravidelně informovala Parlament;

18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Republiky Kazachstán a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.