SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o lidských právech a bezpečnostní situaci v oblasti Sahelu
13. 6. 2012 - (2012/2680(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B7‑0305/2012)
EFD (B7‑0321/2012)
Verts/ALE (B7‑0323/2012)
S&D (B7‑0324/2012)
ALDE (B7‑0326/2012)
PPE (B7‑0327/2012)
José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Michael Gahler, Filip Kaczmarek, Gay Mitchell, Elmar Brok, Michèle Striffler, Mario Mauro, Cristian Dan Preda, Bernd Posselt, Tunne Kelam, Roberta Angelilli, Monica Luisa Macovei, Eija-Riitta Korhola, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Laima Liucija Andrikienė, Zuzana Roithová, Giovanni La Via, Elena Băsescu, Tadeusz Zwiefka, Martin Kastlers, Bogusław Sonik za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Ana Gomes, Liisa Jaakonsaari, Ricardo Cortés Lastra, Corina Creţu za skupinu S&D
Charles Goerens, Louis Michel, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Robert Rochefort, Ramon Tremosa i Balcells, Marietje Schaake, Kristiina Ojuland, Marielle de Sarnez, Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Jelko Kacin, Sonia Alfano za skupinu ALDE
Judith Sargentini, Nicole Kiil-Nielsen, Barbara Lochbihler, Raül Romeva i Rueda za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Paweł Robert Kowal za skupinu ECR
Fiorello Provera za skupinu EFD
Usnesení Evropského parlamentu o lidských právech a bezpečnostní situaci v oblasti Sahelu
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry Rady Evropské unie o Mali / Sahelu ze dne 23. dubna 2012[1]
– s ohledem na závěry Rady Evropské unie o Sahelu ze dne 23. března 2012[2], kterými se schvaluje koncepce řešení krize pro civilní misi SBOP v oblasti Sahelu určenou k poskytování poradenství, pomoci a výcviku,
– s ohledem na zprávu ESVČ nazvanou „Strategie zaměřená na bezpečnost a rozvoj oblasti Sahelu: zpráva o pokroku, březen 2012“,
– s ohledem na zprávu Rady bezpečnosti OSN o hodnocení dopadu libyjské krize na oblast Sahelu[3] a s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Mali ze dnů 22. března[4], 26. března[5], 4. dubna[6] a 9. dubna 2012[7],
– s ohledem na závěry Rady o strategii Evropské unie na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu ze dne 21. března 2011 (3076. zasedání Rady pro zahraniční věci),
– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU ze dne 18. května 2011 o demokratických zvratech v severní Africe a na Blízkém východě: jejich důsledky pro země AKT, Evropu a svět[8] a na jeho usnesení ze dne 23. listopadu 2011 o arabském jaru a jeho důsledcích na subsaharské sousedství[9],
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 1. prosince 2011, v nichž podporuje vysokou představitelku, aby v úzké spolupráci s Africkou unií zahájila přípravu na zapojení SBOP do posílení regionálních bezpečnostních kapacit v oblasti Sahelu,
– s ohledem na závěry Rady o Libyi ze dne 21. března, 23. května, 18. července 2011 a 23. března 2012,
– s ohledem na závěrečnou zprávu Rady Evropské unie ze dne 1. října 2010 o bezpečnostní a rozvojové iniciativě v oblasti Sahelu[10],
– s ohledem na dodatečná příslušná ustanovení Smlouvy o EU (SEU), zejména na články 3, 6, 21 a 39, a Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 205, 208, 214 a 222,
– s ohledem na dohodu o partnerství AKT–EU („dohoda z Cotonou“) a zejména na články 1, 8, 25 a 28,
– s ohledem na partnerství pro mír a bezpečnost mezi Afrikou a EU, zejména na iniciativy 2, 7 a 8 akčního plánu na období 2011–2013, které bylo schváleno na summitu Afrika-EU, který se konal ve dnech 29.–30. listopadu 2011 v Tripolisu,
– s ohledem na Protokol k úmluvě Africké unie o prevenci a boji proti terorismu, který byl přijat 8. července 2004 na třetím řádném zasedání Konference Africké unie v Addis Abebě,
– s ohledem na výzvu, kterou dne 17. dubna 2012 adresoval Pan Ki-mun lucemburskému parlamentu, v níž vyzval mezinárodní společenství, aby reagovalo na rostoucí konflikt a nepokoje v oblasti Sahelu, která trpí velkým suchem a kde roste počet vysídlených osob i ceny potravin a paliva,
– s ohledem na naléhavou výzvu, kterou dne 5. června 2012 mezinárodnímu společenství adresovalo Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) poté, co se uskutečnilo setkání na vysoké úrovni v Lomé v Togu, na němž státy řešily otázku potravinové bezpečnosti v oblasti, zejména v Senegalu, Mauritánii, Mali, Burkině Faso, Nigeru a Čadu,
– s ohledem na strategický dokument nazvaný „Příprava na krizi v oblasti potravin a výživy v Sahelu a sousedních zemích“, který v únoru 2012 společně připravily a aktualizovaly organizace Action Against Hunger, Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), Úřad Spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA), Dětský fond OSN (UNICEF) a Světový potravinový program (WFP) a jenž regionální pracovní skupina pro potravinovou bezpečnost a výživu IASC uplatnila coby strategii pro lepší řešení případné nové krize v oblasti potravin a výživy v Sahelu v roce 2012,
– s ohledem na výzvu různých agentur OSN – UNICEF, UNHCR a Světové zdravotnické organizace – ze dne 10. dubna 2012 požadující, aby byly ve prospěch milionů lidí v oblasti Sahelu, kteří se potýkají s nedostatečným zabezpečením potravinami, vyhrazeny další finanční prostředky,
– s ohledem na výzvu agentury UNICEF, aby bylo pro Mali do konce roku vyčleněno 26 milionů USD s cílem uspokojit zdravotní a nutriční potřeby dětí,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o západní Africe, zejména na usnesení o Mali ze dne 20. dubna 2012[11],
– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU o politickém dopadu konfliktu v Libyi na sousední státy AKT a EU (101.157/konečné znění), které bylo přijato dne 30. května 2012 v dánském městě Horsens,
– s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že oblast Sahelu je postižena suchem, povodněmi, degradací půdy, špatnou sklizní, vysokými cenami potravin, vysídlením, krizí uprchlíků, těžkou chudobou, slabou správou věcí veřejných a neustále se zhoršující situací v oblasti bezpečnosti a lidských práv v důsledku konfliktů, což postihuje miliony lidí v celé oblasti;
B. vzhledem k tomu, že osoby postižené politickou a potravinovou krizí žijí v extrémní chudobě, takže nemohou být naplněny jejich základní lidské potřeby a narůstá sociální napětí; vzhledem k tomu, že většina těchto osob jsou ženy, jimž chybí jakákoli ochrana, a představují proto mimořádně zranitelnou část populace;
C. vzhledem k tomu, že ve srovnání s předchozím rokem zaznamenaly státy společenství ECOWAS v roce 2012 9% pokles produkce obilovin, přičemž v oblasti Sahelu se jednalo 26% pokles a Čad a Gambie zaznamenaly snížení o 50 %;
D. vzhledem k tomu, že podle údajů OSN bylo krizí související se suchem a konflikty v oblasti Sahelu v západní Africe zasaženo 18 milionů lidí, přičemž v roce 2011 zahynulo 200 000 dětí na podvýživu a v současnosti je hrozbě závažné podvýživy vystaven milion dětí;
E. vzhledem k tomu, že nestabilita, špatná správa věcí veřejných a korupce v zemích Sahelu spolu se zaostávajícím hospodářstvím způsobují těžkou chudobu a poskytují živnou půdu pro teroristické skupiny, překupníky drog a obchodníky s lidmi a skupiny zapojené do pirátství, obchodu se zbraněmi, praní peněz, nezákonné imigrace a sítí organizovaného zločinu, což tuto oblast destabilizuje a má negativní vliv i na sousední regiony;
F. vzhledem k tomu, že je tato oblast vystavena znepokojujícímu nárůstu vazeb mezi překupníky drog z Latinské Ameriky a zemí západní nebo střední Afriky, a vzhledem k tomu, že představuje klíčovou tranzitní trasu pro dodávky drog do Evropy, což se týká více než 25 % celosvětové spotřeby kokainu; vzhledem k tomu, že tyto tendence vyžadují větší zapojení Evropské unie;
G. vzhledem k tomu, že konflikty v Libyi a Mali, při nichž stovky tisíc vysídlených lidí uteklo do Burkiny Faso, Nigeru a Mauretánie, negativně ovlivnily bezpečnostní situaci v regionu, který je sužován závažným nedostatkem potravin, nedostatkem vody, rostoucí kriminalitou a hlubokou nestabilitou;
H. vzhledem k tomu, že libyjský konflikt způsobil v sahelsko-saharské oblasti rozšíření obrovského množství zbraní a nenadálý přísun těžkých zbraní, které v rukou různých teroristických a zločineckých skupin a obchodníků s drogami působících v této oblasti představují vážnou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu celého subregionu;
I. vzhledem k tomu, že se z Libye do Nigeru, Čadu, Mali a Mauretánie vrací bývalí bojovníci s velkým množstvím zbraní a munice a představují potenciální nové členy povstaleckých hnutí přidružených k al-Káidě v Islámském Maghrebu (AQIM) a zločineckých gangů, čímž přispívají k destabilizaci celé oblasti;
J. vzhledem k toleranci, solidaritě a úctě k jedinci, které tradičně patří k islámskému náboženství v této oblasti;
K. vzhledem k tomu, že chybějící smysluplný socio-ekonomický rozvoj, nespravedlivé rozdělení zdrojů, vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, chronická chudoba, nejistota v zaměstnání a beznadějné sociální strádání hrají při náboru mladých lidí do teroristických skupin významnou úlohu;
L. vzhledem k tomu, že povstalecké skupiny, jako je Boko Haram v Čadu a v Nigérii, jsou hrozbou pro stabilitu celé oblasti Sahelu;
M. vzhledem k tomu, že tento vývoj spojený s obnovením tuaregského iredentismu v zemích, jako je Mali a Niger, ohrožuje stabilitu a územní celistvost zemí v sahelsko-saharské oblasti, zejména v Mauretánii a Burkině Faso;
N. vzhledem k neskrývaným vazbám mezi teroristickými skupinami ze sahelsko-saharské oblasti a obchodníky s omamnými látkami, zbraněmi, cigaretami a lidmi; vzhledem k tomu, že v uplynulých letech bylo uneseno a drženo jako rukojmí několik Evropanů;
O. vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu je třeba bojovat proti terorismu mimo jiné takovými prostředky, jako jsou aktivní politika podporující rozvoj, sociální spravedlnost, právní stát a integrace; vzhledem k tomu, že je nezbytné skupinám místního obyvatelstva nabízet hospodářské vyhlídky, které přinesou alternativu k nelegální ekonomice;
P. vzhledem k tomu, že oblouk Sahelu tvoří klíčovou oblast mezi subsaharskou Afrikou a Evropou, a proto je situace v sahelsko-saharské oblasti zásadní bezpečnostní otázkou jak pro Afriku, tak pro Evropu;
Q. vzhledem k tomu, že v zájmu zesílení boje proti terorismu a posílení bezpečnosti v regionu je třeba zaktivovat všechny mezinárodní, regionální i vnitrostátní zúčastněné strany, například prostřednictvím strukturovaného dialogu;
R. vzhledem k tomu, že strategie EU považuje Mauritánii, Mali a Niger za klíčové země Sahelu a uvádí, že nedostatečná vládní kapacita a systémová chudoba se vzájemně prohlubují;
S. s ohledem na vážné negativní důsledky nedostatku bezpečnosti na hospodářství regionu, zejména na odvětví těžebního průmyslu a cestovního ruchu, na jeho rozvoj a tvorbu pracovních míst; vzhledem k tomu, že zhoršující se bezpečnostní situace vedla v několika zemích k pozastavení probíhajících rozvojových projektů v tomto subregionu, což má za následek nezaměstnanost mnoha mladých lidí, jejichž zranitelnosti mohou využít teroristické nebo zločinecké skupiny;
1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v oblasti Sahelu a vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s úřady a parlamenty zemí tohoto regionu, občanskou společností i regionálními a mezinárodními orgány, včetně Africké unie a společenství ECOWAS, aby tak bylo možné komplexně řešit související politické, hospodářské, sociální a ekologické příčiny chudoby a podporovat hospodářský rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a lepší přístup ke klíčovým infrastrukturám a základním službám pro místní obyvatelstvo a aby byla podpořena konsolidace státních orgánů, soudnictví, policie a celní správy s cílem posílit bezpečnost a právní řád v tomto regionu;
2. jednoznačně odsuzuje veškeré pokusy o násilné uchopení moci, všechny teroristické činy a plenění nemocnic, škol, humanitárních agentur a vládních budov, všechny formy krutých a nelidských trestů spojených s uplatňováním práva šaría a veškeré válečné zločiny, únosy a vážné porušování lidských práv obyvatel Mali, zejména v severních oblastech, jež jsou v rukách povstalců, a vyzývá malijské úřady a Tuaregské hnutí za osvobození, aby prostřednictvím konstruktivního dialogu usilovaly o dosažení mírového a trvalého řešení;
3. zejména odsuzuje zvěrstva spáchaná na civilním obyvatelstvu, která jsou namířena obzvláště proti ženám a dětem, a především zavrhuje využívání únosů a znásilňování coby válečných zbraní;
4. naléhavě vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby urychlila provádění jednotlivých prvků strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu; podporuje závazek Rady přispět k rozvoji mírové a stabilní oblasti, v níž bude zajištěna potravinová soběstačnost;
5. připomíná, že vzhledem k tomu, že jsou bezpečnost a rozvoj úzce propojeny, je zlepšení bezpečnostní situace nezbytným předpokladem pro hospodářský růst a snížení chudoby v této oblasti; vyzývá tedy EU, aby zavedla nástroje ke zvýšení bezpečnosti v této oblasti, jež budou zaměřeny zejména na budování kapacit v příslušných zemích a na podporu a posilování komplexního dialogu mezi hlavními regionálními zúčastněnými stranami;
6. vyzývá Komisi a ESVČ, aby při provádění strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu (zaměřenou na čtyři typy opatření: rozvoj, řádná správa věcí veřejných a řešení vnitřních konfliktů; politická a diplomatická opatření; bezpečnost a právní stát; opatření proti násilnému extremismu a radikalizaci) přijala jako hlavní zásadu propojení bezpečnosti s rozvojovými potřebami, zejména zabezpečením potravin;
7. vítá protiteroristický program pro oblast Sahelu, informační systém pro západní Afriku, mírový a bezpečnostní projekt ECOWAS a akční plán ECOWAS zaměřený proti omamným látkám a trestné činnosti, jež jsou prováděny v rámci strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu, i regionální iniciativy, jako je ta, již pořádá Africké centrum pro studium a výzkum terorismu o kapacitě vnitrostátních právních systémů reagovat na terorismus;
8. domnívá se, že strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu sice přináší pozitivní výsledky, musí však řešit riziko roztříštěnosti a zlepšit synchronizaci opatření přijímaných EU v rámci různých nástrojů zaměřených na oblast Sahelu;
9. vyzývá Radu a členské státy, aby ve spolupráci s ostatními zeměmi tohoto regionu, OSN a dalšími mezinárodními partnery uvolnily veškeré dostupné prostředky na podporu bezpečnosti a rozvoje v sahelsko-saharské oblasti;
10. vítá pomoc západoafrického společenství ve výši 80 milionů USD, která byla přislíbena v reakci na naléhavou krizi v oblasti Sahelu a zároveň vítá i skutečnost, že humanitární pomoc EU určená pro oblast Sahelu se od začátku roku 2012 zvýšila ze 45 milionů EUR na více než 120 milionů EUR, a naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily, že tato pomoc bude využita pro ty, kdo ji potřebují; zároveň vyzývá mezinárodní společenství, aby poskytlo nezbytné finanční prostředky na řešení potravinové krize a nedostatečné bezpečnosti v této oblasti;
11. zdůrazňuje, že oblast Sahelu patří k regionům, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti, a že tato skutečnost má značný dopad na zemědělství, zemědělce a život místního obyvatelstva a vede ke zvyšování chudoby a nerovností; vítá opatření organizace FAO, která přijala ve spolupráci se stálým mezistátním výborem pro kontrolu sucha v Sahelu (CILSS), sítí včasného varování před hladomorem (FEWSNET), Světovým potravinovým programem a vládami;
12. naléhavě vyzývá EU, aby v koordinaci s ostatními dárci přijala rozhodnou vedoucí úlohu a zavedla rychlá opatření s cílem předejít tomu, aby se krize v oblasti Sahelu přeměnila v katastrofu, očekává se totiž, že humanitární situace v této oblasti bude i nadále kritická, a to přijnejmenším do hlavní sklizně na podzim tohoto roku;
13. je přesvědčen, že pro mezinárodní společenství je ze střednědobé až dlouhodobé perspektivy nezbytné zaměřit svou činnost na posílení schopnosti příslušných skupin obyvatel vyrovnávat se s budoucími suchy a ostatními naléhavými situacemi, a snížit tak jejich závislost na pomoci při mimořádných událostech, zkvalitnit strategie v případě hladomoru a bojovat proti strukturálním nedostatkům, čímž bude daný problém řešen účinnějším způsobem;
14. naléhavě vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby své činnosti zaměřily na úsilí chránit živobytí těch nejzranitelnějších domácností, zlepšit situaci pastevců, chovatelů dobytka a zemědělců, podpořit řízení/zachování přírodních zdrojů, jako je voda, stromy a půda, poskytovat nejzranitelnějším rodinám a zejména ženám integrovanou potravinovou pomoc v mimořádných situacích, více se zaměřit na snižování rizik a řízení v případě katastrof, a to na místní, vnitrostátní a regionální úrovni, a podpořit koordinaci a intenzivnější řízení informací o bezpečnosti potravin a systémy včasného varování;
15. domnívá se, že je naléhavě třeba podpořit iniciativy zaměřené na posílení dialogu a zvyšování schopnosti místních společenství vzdorovat a čelit přitažlivosti terorismu a náboru mladých lidí teroristickými a dalšími zločineckými skupinami, mj. podporou zaměstnanosti mladých lidí a odbornou přípravou;
16. vybízí státy ze sahelsko-saharské oblasti, nové libyjské orgány a příslušné vícestranné agentury k přijetí veškerých nezbytných opatření, jež by zabránila šíření zbraní v této oblasti vytvořením vhodných mechanismů, které umožní kontrolu a zajištění vnitrostátních hranic v celém regionu, včetně mechanismu, který zamezí předávání ručných palných a lehkých zbraní, k provádění programů zaměřených na shromažďování a ničení nelegálních ručních palných a lehkých zbraní a k přijetí opatření umožňujících výměnu informací a společné bezpečnostní operace v regionu;
17. vítá skutečnost, že Alžírsko, Mali, Mauritánie a Niger zřídily v roce 2010 Společný řídící operační výbor (CEMOC) za účelem koordinace boje proti terorismu, organizovanému zločinu a obchodování s omamnými látkami v sahelsko-saharské oblasti;
18. vyzývá celé mezinárodní společenství a zejména EU, aby zintenzivnily svou spolupráci se zeměmi v sahelsko-saharské oblasti a společenstvím ECOWAS v boji proti terorismu a organizovanému zločinu, zejména navýšením prostředků pro operační výbor CEMOC;
19. vyzývá k tomu, aby všechna opatření přijatá v boji proti terorismu byla v souladu s mezinárodními úmluvami a protokoly o lidských právech;
20. zdůrazňuje, že by se měla přijmout účinná opatření, jež by teroristům a jejich spojencům zabránila v přístupu k finančním prostředkům, a vyzývá státy regionu, aby přijaly opatření doporučovaná Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), konkrétně reformu systému trestního soudnictví, protikorupční zákony, lepší sledování obchodu s lehkými zbraněmi a zmrazení podezřelých bankovních účtů;
21. připomíná a odsuzuje únosy dvou francouzských občanů, jednoho Švéda, Holanďana a jednoho obyvatele Jihoafrické republiky s britským pasem, k nimž došlo ve dnech 24. a 25. listopadu 2011, a vraždu jednoho německého občana, který se svým únoscům postavil na odpor; poukazuje na to, že tímto se počet zajatců ze zemí EU v oblasti Sahelu zvýšil na dvanáct osob, neboť al-Káida působící v Islámském Maghrebu stále zadržuje dva španělské a jednoho italského občana, kteří byli uneseni v západním Alžírsku v říjnu 2011, čtyři francouzské státní příslušníky unesené v září 2010 v Nigeru a švýcarského misionáře uneseného dne 15. dubna 2012 v Timbuktu;
22. doufá, že případná mise v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), o níž by vláda Mali oficiálně požádala, pomůže zemím v tomto subregionu účinněji kontrolovat jejich hranice a zejména bojovat proti obchodování se zbraněmi, omamnými látkami a lidmi;
23. oceňuje opatření společenství ECOWAS, Africké unie, OSN a sousedních zemí, která mají Mali pomoci s návratem k ústavnímu pořádku a zahájit konkrétní kroky na ochranu nezávislosti, jednoty a územní celistvosti této země; bere na vědomí výsledek konference, která se pod záštitou burkinafaského prezidenta Blaisea Compaoréa (jehož společenství ECOWAS jmenovalo zprostředkovatelem) konala ve dnech 14. až 15. dubna 2012 v Ouagadougou, a doufá, že bude rychle upřesněn harmonogram a způsob přechodu k novému režimu;
24. vyzývá EU a její členské státy, aby v oblasti Sahelu věnovaly mimořádnou pozornost situaci žen a dívek a přijaly všechna nezbytná opatření k zajištění jejich ochrany před všemi formami násilí a porušováním jejich lidských práv;
25. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálním tajemníkům OSN a Africké unie, společenství ECOWAS a členským státům EU.