SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu
12. 6. 2012 - (2012/2685(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
EFD (B7‑0312/2012)
Verts/ALE (B7‑0314/2012)
ALDE (B7‑0315/2012)
PPE (B7‑0319/2012)
ECR (B7‑0320/2012)
José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Thomas Mann, Ioannis Kasoulides, Filip Kaczmarek, Jarosław Leszek Wałęsa, Roberta Angelilli, Laima Liucija Andrikienė, László Tőkés, Bernd Posselt, Cristian Dan Preda, Tunne Kelam, Csaba Sógor za skupinu PPE
Kristiina Ojuland, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Edward McMillan-Scott, Marietje Schaake, Leonidas Donskis, Ramon Tremosa i Balcells, Izaskun Bilbao Barandica, Sarah Ludford, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Jelko Kacin, Sonia Alfano, Nathalie Griesbeck, Graham Watson za skupinu ALDE
Eva Lichtenberger, Helga Trüpel, Raül Romeva i Rueda, Nicole Kiil-Nielsen, Catherine Grèze za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Ryszard Czarnecki, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba za skupinu ECR
Fiorello Provera za skupinu EFD
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně a Tibetu, a zejména na usnesení ze dne 26. října 2011[1] a ze dne 24. listopadu 2010[2],
– s ohledem na své předchozí usnesení o zákazu voleb do tibetské exilové vlády v Nepálu ze dne 7. dubna 2011[3],
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv a svoboda identity, kultury, náboženství a sdružování patří k základním zásadám EU a její zahraniční politiky;
B. vzhledem k tomu, že EU se zabývala otázkou práv tibetské menšiny během 31. kola dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou, které se konalo 29. května 2012 v Bruselu; vzhledem k tomu, že dialog mezi EU a Čínou o lidských právech nevyústil v oblasti lidských práv Tibeťanů v žádné významné zlepšení;
C. vzhledem k tomu, že vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy oslovili vládu Čínské lidové republiky ve snaze najít mírové a oboustranně prospěšné řešení tibetské otázky; vzhledem k tomu, že rozhovory mezi oběmi stranami nevedly k žádným konkrétním výsledkům a jsou v tomto okamžiku zmrazeny;
D. vzhledem k tomu, že orgány Čínské lidové republiky použily k potlačení protestů v Tibetu v roce 2008 nepřiměřenou sílu a od té doby neustále uplatňují restriktivní bezpečnostní opatření, která omezují svobodu projevu, sdružování a vyznání;
E. vzhledem k tomu, že si protesty v roce 2008 pravděpodobně vyžádaly více než 200 obětí, počet zatčených se pohybuje od 4 434 do více než 6 500 osob a že koncem roku 2010 existovaly informace o 831 politických vězňů v Tibetu, z nichž 360 bylo pravomocně odsouzeno a 12 vykonává doživotní trest odnětí svobody;
F. vzhledem k tomu, že v tibetských věznicích používají údajně orgány Čínské lidové republiky za účelem vynucení přiznání různé způsoby mučení, včetně bití, elektrošokových zbraní, dlouhodobého umisťování do samovazby, hladovění a podobných opatření;
G. vzhledem k tomu, že od roku 2009 bylo hlášeno 38 případů Tibeťanů, většinou mnichů a mnišek, kteří se na protest proti restriktivní politice, kterou Čína v Tibetu uplatňuje, zapálili, a požadovali návrat dalajlámy a dodržování práva na náboženskou svobodu v okrese Aba/Ngaba v provincii Sečuán a dalších částech Tibetské náhorní plošiny;
H. vzhledem k tomu, že zůstává neznámé či nejasné, jaký je současný stav celé řady obětí pokusů sebeobětování a kde se nacházejí, přičemž mezi tyto osoby jmenovitě patří Čhime Paldän, Tänpa Dargjä, Džamjang Paldän, Lozang Gjamccho, Sönam Rabjang, Dawa Cchering, Kalzang Wangčhug, Lozang Kalzang, Lozang Könčhog a Tape;
I. vzhledem k tomu, že 11. pančenláma Gendün Čhökji Ňima byl zatčen orgány Čínské lidové republiky a od 14. května 1995 jej nikdo nespatřil;
J. vzhledem k tomu, že identitu Tibeťanů, jejich jazyk, kulturu a náboženství, jež svědčí o historicky bohaté civilizaci, ohrožuje usidlování Chanů na historickém území Tibetu a vymírání tradičního kočovného způsobu života Tibeťanů;
K. vzhledem k tomu, že EU právě pracuje na jmenování zvláštního zástupce EU pro lidská práva a na stanovení jeho mandátu;
L. vzhledem k tomu, že předchozí výzvy Evropského parlamentu určené místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby situaci Tibetu se svými čínskými protějšky řešila, nepřinesly očekávané výsledky;
1. připomíná, že strategické partnerství EU a Čínské lidové republiky by se mělo opírat o společné zásady a hodnoty;
2. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby v rámci dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech zvýšila a zintenzivnila úsilí o řešení stavu lidských práv Tibeťanů;
3. lituje v tomto ohledu neochoty čínských orgánů uspořádat tento dialog dvakrát ročně a jejich postoje vůči formě a četnosti těchto setkání zejména s ohledem na posílení úlohy této části občanské společnosti a zapojení občanské společnosti do tohoto dialogu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby učinila, co je v jejích silách pro to, aby byl dialog o lidských právech účinnější a více se zaměřil na dosažení žádaného výsledku;
4. oceňuje velmi významný a úspěšný proces demokratizace tibetské správy řízené v exilu Jeho Svatostí dalajlámou a to, že dalajláma nedávno předal své politické pravomoci a svou odpovědnost demokraticky zvolenému Kalonu Tripovi z Ústřední tibetské správy, která ztělesňuje ambice tibetského lidu;
5. chválí nové, demokraticky zvolené tibetské politické vedení za rozhodnutí i nadále uplatňovat politiku střední cesty Jeho Svatosti dalajlámy, která usiluje o skutečnou autonomii Tibeťanů v rámci Čínské lidové republiky a čínské ústavy;
6. podporuje zásady uvedené v Memorandu o skutečné autonomii tibetského národa, jež v roce 2008 předložili vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy čínským protějškům a které pokládá základy k realistickému a trvalému politickému řešení tibetské otázky;
7. odmítá námitku vlády ČLR, že kontakty vlád s Jeho Svatostí dalajlámou a se členy voleného tibetského vedení, jakož i podpora, kterou vlády vyslovují mírovému řešení tibetské otázky prostřednictvím dialogu a jednání, jsou v rozporu s „politikou jedné Číny“;
8. vyzývá orgány Čínské lidové republiky, aby historickému území Tibetu udělily smysluplnou autonomii;
9. vyjadřuje zklamání nad tím, že vláda Čínské lidové republiky není od ledna 2010 ochotna pokračovat v dialogu s vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy, a vyzývá čínské orgány, aby se zástupci Ústřední tibetské správy zahájily smysluplnou diskuzi o budoucnosti Tibetu;
10. trvá na tom, aby orgány Čínské lidové republiky dodržovaly svobodu projevu, svobodu sdružování a svobodu vyznání Tibeťanů;
11. naléhavě vyzývá orgány Čínské lidové republiky, aby umožnily nezávislé mezinárodní vyšetřování ve věci protestů v roce 2008 a jejich důsledků, a požaduje propuštění politických vězňů;
12. odsuzuje veškeré formy mučení osob zadržovaných ve vazbě a vyzývá a žádá orgány Čínské lidové republiky, aby povolily mezinárodní nezávislou inspekci věznic a internačních zařízení v Tibetu;
13. opakuje, že odsuzuje pokračující tvrdé zákroky čínských orgánů proti tibetským klášterům, a vyzývá čínskou vládu, aby tibetskému národu i všem svým občanům zaručila svobodu náboženského vyznání;
14. trvá na tom, aby čínské orgány poskytly informace o tom, co se stalo s oběťmi pokusů o sebeupálení v Tibetu a kde se nacházejí;
15. znovu opakuje svou výzvu, aby čínské orgány poskytly informace o tom, co se stalo s 11. pančenlámou Gendünem Čhökjim Ňimou a kde se nachází;
16. vyzývá čínské orgány, aby dodržovaly jazykové, kulturní, náboženské a další základní svobody Tibeťanů a aby upustily od politiky osidlování historických území Tibetu ve prospěch Chanů a neprospěch Tibeťanů a nenutily tibetské kočovníky, aby se vzdali svého tradičního způsobu života;
17. vyzývá čínské orgány, aby zrušily veškerá omezení a umožnily neomezený přístup a svobodu pohybu nezávislým sdělovacím prostředkům, novinářům a pozorovatelům pro oblast dodržování lidských práv na celém území Tibetu;
18. požaduje, aby zvláštní zástupce EU pro lidská práva, až bude jmenován, podával pravidelné zprávy o stavu lidských práv v Čínské lidové republice, zejména pokud jde o Tibet;
19. vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro Tibet, v rámci jehož mandátu by bylo pravidelné podávání zpráv o Tibetu, s cílem posílit dodržování lidských práv Tibeťanů, včetně jejich práva na zachování a rozvoj své odlišné identity a náboženských, kulturních a jazykových projevů, podpořit konstruktivní dialog a jednání mezi vládou Čínské lidové republiky a vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy a poskytnout pomoc tibetským uprchlíkům, zejména v Nepálu a Indii;
20. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby na každém setkání se zástupci Čínské lidové republiky řešila situaci v oblasti lidských práv v Tibetu;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, generálnímu tajemníkovi OSN, tibetské exilové vládě, tibetskému exilovému parlamentu a Jeho Svatosti dalajlámovi.
- [1] Úř. věst. C 48, 18.2.2012, s. 239.
- [2] Úř. věst. C 99, 3.4.2012, s. 118.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2011)0158.