Postup : 2012/2843(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B7-0477/2012

Předložené texty :

RC-B7-0477/2012

Rozpravy :

PV 26/10/2012 - 4.2
CRE 26/10/2012 - 4.2

Hlasování :

PV 26/10/2012 - 6.2
CRE 26/10/2012 - 6.2

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0401

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 140kWORD 87k
24. 10. 2012
PE493.654v01-00}
PE493.657v01-00}
PE493.659v01-00}
PE493.662v01-00}
PE493.667v01-00}
PE493.670v01-00}
PE493.672v01-00} RC1
 
B7-0477/2012}
B7-0480/2012}
B7-0482/2012}
B7-0485/2012}
B7-0490/2012}
B7-0493/2012}
B7-0495/2012} RC1

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

S&D (B7‑0477/2012)

EFD (B7‑0480/2012)

PPE (B7‑0482/2012)

ECR (B7‑0485/2012)

Verts/ALE (B7‑0490/2012)

ALDE (B7‑0493/2012)

GUE/NGL (B7‑0495/2012)


o diskriminaci dívek v Pákistánu, zejména pokud jde o případ Malalaj Júsufzaiové (2012/2843(RSP))


José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Laima Liucija Andrikienė, Cristian Dan Preda, Mario Mauro, Elmar Brok, Bernd Posselt, Filip Kaczmarek, Tunne Kelam, Philippe Boulland, Eija-Riitta Korhola, Edit Bauer, Roberta Angelilli, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Zuzana Roithová, Monica Luisa Macovei, Sari Essayah, Giovanni La Via, Elena Băsescu, Eduard Kukan, Jarosław Leszek Wałęsa, Mariya Gabriel, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Tadeusz Zwiefka, Martin Kastler za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Ana Gomes, Corina Creţu, Liisa Jaakonsaari, Minodora Cliveti za skupinu S&D
Phil Bennion, Marietje Schaake, Kristiina Ojuland, Edward McMillan-Scott, Ramon Tremosa i Balcells, Marielle de Sarnez, Izaskun Bilbao Barandica, Robert Rochefort, Sonia Alfano, Leonidas Donskis, Jelko Kacin, Charles Goerens, Sarah Ludford, Johannes Cornelis van Baalen, Cecilia Wikström, Graham Watson, Alexandra Thein za skupinu ALDE
Jean Lambert, Nicole Kiil-Nielsen, Barbara Lochbihler, Rui Tavares, Raül Romeva i Rueda za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Peter van Dalen, Sajjad Karim za skupinu ECR
Marie-Christine Vergiat, Patrick Le Hyaric za skupinu GUE/NGL
Bastiaan Belder za skupinu EFD

Usnesení Evropského parlamentu o diskriminaci dívek v Pákistánu, zejména pokud jde o případ Malalaj Júsufzaiové (2012/2843(RSP))  

Evropský parlament,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o situaci žen v Afghánistánu a Pákistánu(1),

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech a demokracii v Pákistánu, zejména usnesení ze dne 20. ledna 2011(2) a ze dne 20. května 2010(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(4),

–   s ohledem na prohlášení mluvčího vysoké představitelky ze dne 10. října 2012 ke střelbě na mladé obránce lidských práv v Pákistánu,

–   s ohledem na prohlášení výkonné ředitelky orgánu OSN pro problematiku žen ze dne 10. října 2012, v němž odsuzuje útok na Malalaj Júsufzaiovou,

–   s ohledem na závěry Rady o netoleranci, diskriminaci a násilí na základě náboženství nebo víry přijaté dne 21. února 2011,

–   s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, jehož prioritními oblastmi jsou řádná veřejná správa, spolupráce v oblasti posilování postavení žen a dialog o lidských právech,

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2012 týkající se Pákistánu, v nichž Rada opakovaně vyjadřuje naději na podporu a dodržování lidských práv,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055),

–   s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 a na deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993,

–   s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti a na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č.1888 (2009) o sexuálním násilí páchaném na ženách a dětech v ozbrojených konfliktech, která zdůrazňuje odpovědnost všech států za ukončení beztrestnosti a za trestní stíhání osob odpovědných za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně sexuálního a jiného násilí vůči ženám a dívkám,

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 9. října 2012 si skupina útočníků vyhlédla ve školním autobuse čtrnáctiletou dívku z údolí Svátu Malalaj Júsufzaiovou, která se vracela domů a kterou střelili do hlavy a do krku a vážně ji zranili, přičemž při tomto útoku utrpěly zranění také dvě další dívky;

B.  vzhledem k tomu, že Malalaj Júsufzaiová se díky svým příspěvkům do blogů, které psala od svých 11 let, stala národním symbolem odporu proti snahám Tálibánu odepřít dívkám vzdělání, za což jí v prosinci 2012 byla udělena národní cena míru pro mládež, která byla na její poctu přejmenována na národní cenu míru Malalaj Júsufzaiové;

C. vzhledem k tomu, že k odpovědnosti za tento útok se přihlásila teroristická skupina Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) s tvrzením, že je nezbytné zabít každého, kdo vede kampaň proti islámskému právu, a že se toto hnutí Malalaj Júsufzaiovou pokusí zabít znovu, jestliže se ze svých zranění zotaví;

D. vzhledem k tomu, že v Pákistánu a mnoha jiných muslimských zemích se na základě obdivu k Malalaj Júsufzaiové zvedla vlna protestů jako vyjádření solidarity s jejím případem a odsouzení tohoto brutálního útoku Tálibánu;

E.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly reagovaly zatčením mnoha osob podezřelých ze spáchání tohoto trestného činu, a vzhledem k tomu, že pákistánský parlament projednával návrh odsouzení tohoto útoku, což se ovšem setkalo s odporem hlavní opoziční strany Pákistánské muslimské ligy (N);

F.  vzhledem k tomu, že útoku na Malalaj Júsufzaiovou v posledních dvanácti měsících předcházely vraždy obránců lidských práv Farid Afridiové a Zartífa Afridiho údajně za jejich práci pro blaho a vzdělání žen;

G. vzhledem k tomu, že Pákistán v posledních měsících opět zažil útoky ozbrojených skupin uchylujících se k teroristické taktice, jež jsou ovlivněné Tálibánem či Al-Kájdou nebo napojené na tyto organizace, přičemž jednou z těchto skupin byla TTP, a že tyto útoky byly často namířené na vládní budovy, školy a civilisty, včetně dětí, v Chajbar Páštunchwá, federálně spravovaných kmenových územích Pákistánu (FATA) a městských centrech;

H. vzhledem k tomu, že v roce 2011 bylo hlášeno 11 případů, kdy ozbrojené skupiny využily ke svým sebevražedným útokům děti, že děti se i nadále stávaly oběťmi nahodilých útoků, včetně improvizovaných výbušných zařízení a sebevražedných atentátů, přičemž 57 dětí bylo v uvedeném roce zabito při výbuchu min, výbušných zbraní z války a improvizovaných výbušných zařízení či v důsledku bombových útoků a granátů nebo v důsledku cílených útoků, a že 13. září 2011 skupina TTP údajně napadla školní autobus v Chajbar Páštunchwá a zabila čtyři děti;

I.   vzhledem k tomu, že podle údajů vlády bylo v roce 2012 v provincii Chajbar Páštunchwá zničeno 246 škol (59 dívčích škol a 187 chlapeckých škol) a 763 škol bylo poškozeno (244 dívčích škol a 519 chlapeckých škol) v důsledku konfliktu s Tálibánem, což způsobilo, že tisíce dětí přišly o přístup ke vzdělání;

J.   vzhledem k tomu, že dívčí školy se od roku 2009 často stávají přímým terčem ozbrojených skupin při bombových útocích či útocích prováděných improvizovanými výbušnými zařízeními, což v roce 2011 vedlo ke 152 případům částečného či úplného zničení školních zařízení na federálně spravovaných kmenových územích Pákistánu; a vzhledem k tomu, že útoky byly údajně mířeny jako pomsta za vojenské operace v této oblasti a jako forma opozice proti světskému vzdělání a vzdělávání dívek; vzhledem k tomu, že poslední útok na dívčí školy byl uskutečněn dne 25. září 2012 v oblasti Charsadda;

K. vzhledem k tomu, že situace je pro mnoho žen a dívek v Pákistánu i nadále velmi vážná, a vzhledem k tomu, že Pákistán byl indexem Global Gender Gap Index označen za třetí nejnebezpečnější místo pro ženy na světě;

L.  vzhledem k tomu, že ze zprávy organizace UNESCO o celosvětovém sledování programu „Vzdělání pro všechny“ (Education For All (EFA) Global Monitoring Report) ze dne 16. října 2012 vyplynulo, že Pákistán snížil výdaje na vzdělání na méně než 2,3 % hrubého národního produktu (HNP), ačkoli má celosvětově druhý nejvyšší počet dívek, které neabsolvují školní docházku;

M. vzhledem k tomu, že dívky jsou i nadále často oběťmi domácího násilí, obchodu s lidmi a nucených sňatků nebo oběťmi prodeje v rámci urovnání sporů;

N. vzhledem k tomu, že pachatelé násilí na ženách a dívkách nejsou ve většině případů stíháni;

O. vzhledem k tomu, že ačkoli je v Pákistánu v platnosti řada zákonů diskriminujících ženy, pákistánská vláda v letech 2011 a 2012 zavedla nové právní předpisy s cílem bojovat proti diskriminaci a násilí páchanému na ženách účinněji, které zahrnují i právní předpisy proti nuceným sňatkům, obtěžování žen na pracovišti a v jejich domovech a zohavování žen kyselinou; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy dosud nejsou prováděny ani vymáhány;

P.  vzhledem k tomu, že rostoucí kontrola Tálibánu nad některými územími má na ženy a dívky negativní dopad a brání jim v uplatňování jejich práv;

Q. vzhledem k tomu, že EU ve svém pětiletém plánu angažovanosti z března 2012 znovu potvrdila své odhodlání vybudovat silné a dlouhodobé partnerství s Pákistánem založené na společných zájmech a sdílených hodnotách a podporovat pákistánské demokratické instituce, civilní vládu i občanskou společnost;

R.  vzhledem k tomu, že i když je EU připravena ke spolupráci, spoléhá na to, že Pákistán dostojí svým mezinárodním závazkům, zejména pak v oblasti bezpečnosti a lidských práv, včetně práv žen;

S.  vzhledem k tomu, že dne 5. června 2012 EU a Pákistán oznámily, že zřizují řídící výbor pro boj proti terorismu, jehož cílem je užší spolupráce v této oblasti;

T.  vzhledem k tomu, že v čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii se uvádí, že podpora demokracie a dodržování lidských práv a občanských svobod jsou základními zásadami a cíli Evropské unie a tvoří společný základ jejích vztahů se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že obchodní a rozvojová pomoc EU je podmíněna dodržováním lidských práv a práv menšin;

1.  rozhodně odsuzuje násilný útok na Malalaj Júsufzaiovou a vážná zranění, jež byla způsobena jejím dvěma spolužačkám, a konstatuje, že tato agrese představuje závažné porušení práv dítěte i útok na základní lidské hodnoty a všechny ochránce lidských práv v Pákistánu;

2.  vyjadřuje svůj obdiv a uznání odvaze a odhodlání, s nimiž se Malalaj Júsufzaiová již od velmi raného věku zapojila do boje za právo dívek na vzdělání a stala se vzorem pro mnoho dívek svého věku; vítá rychlý zákrok vojenských lékařů v Pákistánu i lékařů ve Spojeném království a pevně doufá, že se Malalaj ze svých závažných zranění plně zotaví;

3.  vítá všeobecné odsouzení tohoto útoku velkou částí pákistánské společnosti, islámskými učenci i většinou hlavních politických stran; vyzývá všechny politické strany, aby jasně odsoudily organizaci TTP, která se přihlásila k odpovědnosti za tento útok;

4.  vyjadřuje svou podporu všem pákistánským rodinám, které podporují vzdělávání svých dcer;

5.  vyzývá pákistánskou vládu, aby zajistila bezpečnost Malalaj Júsufzaiové a její rodiny a postavila před soud osoby odpovědné za tento útok; vyzývá pákistánskou vládu, aby zajistila bezpečnost dalších aktivistů hájících lidská práva – zejména žen a dívek aktivně se zapojujících do společnosti a politiky –, kterým Tálibán a jiné extremistické skupiny vyhrožují;

6.  je hluboce znepokojen situací žen a dívek a opakovanými zprávami o porušování práv dětí a žen v Pákistánu, včetně zpráv o tom, že ozbrojené skupiny využívají děti k provádění sebevražedných útoků; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby postavení žen a dívek v Pákistánu byla věnována větší pozornost na mezinárodní úrovni;

7.  je hluboce znepokojen zhoršující se tendencí k násilnému extremismu, která představuje závažnou hrozbu pro ženy a dívky, a používáním zastrašování a násilí, které již mělo za následek vyhození dívčích škol do povětří a bičování žen v některých částech Federálně spravovaných kmenových území a Chajbar Paštúnchwá;

8.  naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby jednotlivce a skupiny podněcující násilí trestně stíhaly, a to zejména ty, jež volají po zabíjení jednotlivců a skupin, s nimiž nesouhlasí;

9.  požaduje, aby pákistánská vláda vynaložila mnohem větší úsilí na nalezení stovek, ne-li tisíců obětí násilných zmizení v Pákistánu, a to včetně dětí, z nichž některé jsou dívky, jimž je teprve devět nebo deset let; požaduje, aby byly zveřejněny výsledky interních vládních šetření týkajících se rozsahu tohoto problému;

10. vítá politiku na ochranu dítěte ve Federálně spravovaných kmenových územích, jež byla zahájena dne 10. ledna 2012 s cílem realizovat plán týkající se ochranných služeb a útvarů na ochranu dítěte ve všech agenturách na těchto územích;

11. vítá skutečnost, že oblast působnosti zákona na ochranu dítěte z roku 2010, který je již v platnosti v provincii Chajbar Paštúnchwá, má být nyní s okamžitou platností rozšířena i na provinciálně spravovaná kmenová území (PATA), včetně Svátu; doufá, že efektivní uplatňování tohoto právního předpisu pomůže zavést na těchto územích vládu zákona;

12. naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby danou situaci využila ke skutečnému zlepšení práv žen a dívek, a to tak, že přezkoumá a zreformuje části nařízení hudúd, zákona o důkazním řízení, zákona o omezení dětských sňatků a jiných právních předpisů, které porušují postavení a práva žen a kodifikují jejich podřadnost v očích zákona;

13. vítá skutečnost, že pákistánská vláda zavedla v letech 2011 a 2012 nové právní předpisy s cílem bojovat proti diskriminaci žen a násilí páchanému na ženách efektivnějším způsobem, a vyzývá ji, aby zajistila, že tyto nové zákony budou skutečně prováděny a vymáhány;

14. naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby úzce spolupracovala s OSN a EU na plnění rozvojových cílů tisíciletí, zejména cíle 2, jenž usiluje o zajištění toho, aby „do roku 2015 mohly děti na celém světě, chlapci i dívky, dokončit úplnou základní školní docházku“; vyzývá pákistánskou vládu, aby si jako prioritu stanovila zvýšení počtu dívek, jimž se dostává školního vzdělání, a zaručila jim při tomto vzdělávání bezpečnost;

15. vyzývá pákistánskou vládu, aby navýšila financování pro státní školy a přijala efektivní opatření s cílem zavést povinné standardní učební osnovy pro základní vzdělávání a inspekční režim vztahující se na všechny soukromé i státní madrasy, které jsou často jediným zdrojem vzdělání, zejména ve venkovských oblastech;

16. vyzývá Komisi, aby v rámci své politiky rozvojové pomoci vytvořila spolu s pákistánskou vládu vzdělávací programy zaměřené na zlepšení gramotnosti a vzdělání žen v Pákistánu;

17. naléhavě vyzývá Komisi, Radu i mezinárodní společenství, aby zásadním způsobem navýšily finanční prostředky věnované úsilí ochránit ženy a dívky před znásilňováním, zneužíváním a domácím násilím a aby podporovaly opatření umožňující existenci hnutí občanské společnosti zaměřených proti diskriminaci žen a dívek;

18. vyzývá Komisi, aby dostála svému závazku vůči dětem, který přijala ve svém sdělení nazvaném „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“, a aby zajistila, že EU bude činit maximum na podporu a ochranu práv dětí;

19. trvá na tom, aby v rámci všech dialogů o lidských právech byla výslovně řešena otázka práv žen a dětí, zejména boj se všemi formami diskriminace a násilí páchaného na ženách a dívkách, především s nucenými sňatky, domácím násilím a vražděním žen, a jejich odstranění, a rovněž trvá na tom, že by mělo být odmítáno dovolávání se jakýchkoli zvyklostí, tradic nebo náboženských aspektů s cílem vyhnout se povinnosti takovou brutalitu vymýtit; domnívá se, že má-li být zajištěno dodržování základních práv dospívajících dívek v Pákistánu, je klíčová prevence dětských sňatků;

20. vyzývá příslušné orgány EU, aby v rámci svého politického dialogu s Pákistánem i nadále zdůrazňovaly otázku náboženské tolerance ve společnosti, neboť se jedná o věc zásadního významu pro dlouhodobý boj proti islamistickému extremismu;

21. naléhavě vyzývá příslušné orgány EU, aby trvaly na tom, že pákistánská vláda musí dodržovat doložku o demokracii a lidských právech zakotvenou v dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Pákistánskou islámskou republikou; opětovně vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a zejména zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby pravidelně podávali zprávy o provádění dohody o spolupráci a doložky o demokracii a lidských právech, včetně uplatňování práv žen a dětí;

22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, UN Women, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Pákistánu.

 

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0591.

(2)

Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 90.

(3)

Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 147.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.

Právní upozornění - Ochrana soukromí