Postup : 2013/2562(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B7-0147/2013

Předložené texty :

RC-B7-0147/2013

Rozpravy :

PV 14/03/2013 - 13.2
CRE 14/03/2013 - 13.2

Hlasování :

PV 14/03/2013 - 14.2

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0101

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 146kWORD 81k
13. 3. 2013
PE507.400v01-00}
PE507.401v01-00}
PE507.402v01-00}
PE507.403v01-00}
PE507.404v01-00} RC1
 
B7-0147/2013}
B7-0148/2013}
B7-0149/2013}
B7-0150/2013}
B7-0151/2013} RC1

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

PPE (B7‑0147/2013)

S&D (B7‑0148/2013)

Verts/ALE (B7‑0149/2013)

ECR (B7‑0150/2013)

ALDE (B7‑0151/2013)


o Iráku: tíživá situace menšin, včetně iráckých Turkmenů (2013/2562(RSP))


José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Krzysztof Lisek, Elmar Brok, Mario Mauro, Esther de Lange, Cristian Dan Preda, Bernd Posselt, Tunne Kelam, Roberta Angelilli, Filip Kaczmarek, Eija-Riitta Korhola, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Giovanni La Via, Monica Luisa Macovei, Sari Essayah, Philippe Boulland, Jean Roatta, Elena Băsescu, Petri Sarvamaa, Eduard Kukan, Zuzana Roithová, Bogusław Sonik za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Silvia Costa, Maria Eleni Koppa, Liisa Jaakonsaari, Pino Arlacchi, Mitro Repo za skupinu S&D
Metin Kazak, Marietje Schaake, Alexander Graf Lambsdorff, Norica Nicolai, Leonidas Donskis, Louis Michel, Marielle de Sarnez. Ramon Tremosa i Balcells, Alexandra Thein, Robert Rochefort, Phil Bennion, Izaskun Bilbao Barandica, Sarah Ludford, Edward McMillan-Scott, Kristiina Ojuland za skupinu ALDE
Barbara Lochbihler, Tarja Cronberg, Rui Tavares, Raül Romeva i Rueda za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Struan Stevenson, Ryszard Antoni Legutko, Geoffrey Van Orden, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Czarnecki, Adam Bielan, Valdemar Tomaševski za skupinu ECR
Jaroslav Paška
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o Iráku: tíživá situace menšin, včetně iráckých Turkmenů (2013/2562(RSP))  

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku, především svá usnesení ze dne 6. dubna 2006 o komunitě Asyřanů(1) a ze dne 25. listopadu 2010 o útocích proti křesťanským komunitám(2),

–   s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem(3),

–   s ohledem na společný strategický dokument Komise o Iráku (2011–2013),

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 25. ledna 2013 týkající se nedávné vlny teroristických útoků v Iráku,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 24. ledna, které se týkalo vražedného útoku, k němuž došlo na pohřbu ve městě Tuz Khurmatu,

–   s ohledem na mezinárodní dohodu s Irákem, kterou v roce 2007 uzavřeli generální tajemník OSN Pan Ki-mun a iráckýp remiér Núrí Málikí a jež obsahuje oficiální závazek „chránit chudé a zranitelné skupiny před bídou a hladověním“,

–   s ohledem na zprávu o lidských právech týkající se lidských práv v Iráku v období ledna až června 2012, kterou dne 19. prosince 2012 společně předložily mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku (UNAMI) a Komise,

–   s ohledem na doprovodné tiskové prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) Navi Pillayové, která uvedla, že „počet poprav, které byly do té doby v roce 2012 vykonány, a to, že byly provedeny hromadně, představuje velké nebezpečí, tuto situaci nelze ospravedlnit, přičemž v jejím důsledku vzniká velké riziko oslabení částečného a nejistého pokroku, kterého bylo dosaženo při budování právního státu v Iráku,“

–   s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 25. ledna 2013, v němž důrazně odsoudil „nedávnou vlnou teroristických útoků, které zasáhly celý Irák a způsobily smrt stovek osob a zanechaly mnoho zraněných“,

–   s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských apolitických právech z roku 1966, jehož je Irák smluvní stranou,

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Irák stále čelí závažným politickým, bezpečnostním a socio-ekonomickým problémům, a vzhledem k tomu, že politická scéna v této zemi je extrémně roztříštěná a zasažená násilím, což vážně poškozuje opodstatněnou touhu iráckých občanů po míru, prosperitě a skutečném přechodu k demokracii;

B.  vzhledem k tomu, že irácká ústava zajišťuje rovnost před zákonem pro všechny občany a konkrétně pak v článku 125 stanoví „správní, politická, kulturní a vzdělávací práva různých národností, jako jsou Turkmeni, Chaldejci, Asyřané a veškeré další národnosti“, a vzhledem k tomu, že článek 31 Ústavy oblasti Kurdistán, která vstoupila v platnost v roce 2009, zajišťuje „národní, kulturní a správní autonomii Turkmenům, Arabům a chaldejským Syřanům a Asyřanům, Arménům a dalším občanům Kurdistánu, pokud představují většinu populace“;

C. vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2012 schválil irácký parlament Vysokou komisi pro lidská práva, která, přestože není dosud plně funkční, představuje první nezávislou komisi pro lidská práva v historii této země;

D. vzhledem k tomu, že se v rámci politického dialogu s iráckými protějšky Parlament zaměřuje na situaci v oblasti lidských práv v Iráku, která v důsledku neuspokojivé situace zranitelných skupin včetně menšin stále vzbuzuje hluboké obavy;

E.  vzhledem k tomu, že dohoda mezi EU a Irákem a především její doložka o lidských právech zdůrazňuje, že by se politický dialog EU-Irák měl zaměřovat na lidská práva a posilování demokratických institucí;

F.  vzhledem k tomu, že Irák je po dlouhou dobu domovem různých etnických a náboženských menšin, včetně Turkmenů, křesťanů, Kurdů, Šabaků, Mandeanů, Arménců, Jezidů, baháistů, černošských Iráčanů, Asyřanů, Židů, Palestinců a dalších;

G. vzhledem k tomu, že menšiny v Iráku jsou terčem asimilačních opatření a mají nedostatečné zastoupení v irácké vládě a souvisejících orgánech a institucích;v zhledem k tomu, že v důsledku těchto skutečností se v posledních letechp opulace jednotlivých menšin v Iráku drasticky zmenšily, neboť mnoho osob prchlo ze země, přičemž další lidé byli přinuceni se přestěhovat v rámci Iráku;

H. vzhledem k tomu, že Turkmeni údajně představují třetí největší etnickou skupinu v Iráku; vzhledem k dlouhotrvajícímu sporu mezi Turkmeny a Kurdy ohledně Kirkuku, což je region bohatý na ropu a další přírodní zdroje, v důsledku něhož jsou Turkmeni vystaveni útokům a únosům ze strany kurdských sil a arabských extremistických skupin; vzhledem k tomu, že sunitští a šíitští Turkmeni jsou terčem sektářsky motivovaných útoků;

I.   vzhledem k tomu, že přetrvávající spor mezi ústřední vládou Iráku a regionální vládou Kurdistánu se nedávno vyostřil, což má negativní dopad na bezpečnostní situaci v regionu a ohrožuje pokojné soužití různých etnických skupin, především Kurdů, Arabů a Turkmenů;

J.   vzhledem k tomu, že kromě územního napětí je severní Irák také terčem patrně sektářských útoků, kdy je šíitská populace často napadána sunnitskými skupinami; vzhledem k tomu, že dne 31. prosince bylo během šíitského svátku Arba’een zabito 39 poutníků; vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2013 při útoku na šíitskou mešitu ve městě Tuz Khurmatuv  provincii Niveneh v severním Iráku, což je území, které je předmětem sporu mezi vládou Iráku a regionální vládou Kurdistánu a kde žije významná populace Turkmenů, zahynulo nejméně 42 osob a 117 osob bylo zraněno;

K. vzhledem k tomu, že navzdory značnému zlepšení bezpečnostní situace je míra násilí, kterému čelí obyvatelé Iráku, i nadále nepřijatelně vysoká, neboť jsou denně hlášeny bombové útoky a střelba; vzhledem k tomu, že přetrvávající napětí a násilí vyvolávají u většiny Iráčanů nejistotu ohledně jejich budoucnosti a obecně znemožňují prosazování hospodářské a sociální integrace iráckých obyvatel;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad narůstajícím počtem násilností, kterému jsou vystaveni civilní obyvatelé Iráku, především násilných činů mezi Sunnity a Šíity, ale také nad útoky proti mimořádně zranitelným skupinám, jako jsou náboženské, etnické a kulturní menšiny, a vyzývá irácké orgány, aby zlepšily bezpečnost a veřejný pořádek a bojovaly proti terorismu a sektářskému násilí v celé zemi;

2.  důrazně odsuzuje útok, k němuž došlo dne 23. ledna 2013 v Tuz Khurmatu při turkmenském pohřbu státního úředníka, který byl zavražděn předchozí den, a při němž bylo zabito nejméně 42 osob a dalších 117 osob zraněno, útok ze dne 3. února 2013, při němž sebevražedný atentátník odpálil nálož před policejní stanicí v Kirkuku a zabil 30 osob a zranil dalších 70, a útok ze dne 16. prosince 2012, kdy byli uneseni, mučeni a zaživa upáleni dva turkmenští učitelé;

3.  jednoznačně odsuzuje veškeré teroristické útoky a vyjadřuje soustrast všem rodinám a přátelům zesnulých a zraněných osob;

4.  vyjadřuje hluboké obavy nad tím, že by nová vlna nestability a sektářského násilí v Iráku mohla ohrozit nadcházející volby, které se mají v jednotlivých provinciíchu skutečnit dne 20. dubna 2013 a jejichž zrušení by ohrozilo možnost vzniku demokratičtějších vládních struktur umožňujících větší míru začlenění;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že přestože ústava uvádí práva Turkmenů a dalších menšin, jsou tyto menšiny i nadále vystaveny etnickému a sektářskému násilí a čelí diskriminaci;

6.  vyzývá jak vládu Iráku, tak regionální vládu Kurdistánu, aby odsoudily útoky a aby plně a bezodkladně vyšetřily nedávné teroristické útoky v tomto regionu, včetně nedávného nejtragičtějšího bombového útoku v Tuz Khurmatu, a aby postavily osoby zodpovědné za tyto činy před soud;

7.  vyzývá vládu Iráku a regionální vládu Kurdistánu, aby okamžitě přijaly opatření, která by uklidnila vyostřený územní spor v oblasti pláně Niveneh, aby uznaly multikulturní, multietnický a multináboženský charakter této provincie a umožnily svým občanům, aby si mohli svobodně zvolit svou identitu, včetně jazyka, náboženství a kultury;

8.  vyzývá politické síly zastoupené v iráckém zákonodárném sboru, aby zahájily skutečný inkluzivní národní dialog s cílem zajistit účinnou demokratickou správu Iráku a dodržování individuálních i kolektivních práv všech občanů Iráku; naléhavě vyzývá iráckou vládu, aby provedla celostátní sčítání lidu, které bylo odloženo na neurčito, aby tak zjistila velikost populace Turkmenů a dalších menšin;

9.  vyzývá iráckou vládu a všechny politické vůdce, aby přijali nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany všech občanů Iráků obecně a především pak příslušníků zranitelných etnických a náboženských menšin; vyzývá vládu, aby bezpečnostním silám nařídila, aby při udržování veřejného pořádku prokázaly zdrženlivost a dodržovaly zásady právního státu a mezinárodní normy;

10. v této souvislosti vítá skutečnost, že nedávno byl pod dohledem iráckého ministerstva spravedlnosti zahájen reorganizační a rehabilitační program pro vazební střediska a vězení, a doufá, že tento program přispěje k tomu, aby se v Iráku zastavilo rozsáhlé používání mučení a rozšířená beztrestnost, které důrazně odsuzují organizace působící v oblasti lidských práv;

11. vyjadřuje hluboké politování nad vysokým počtem poprav v Iráku, kdy je trest smrti často vynesen, aniž by proběhl řádný proces, a na základě přiznání získaných pod nátlakem; naléhavě vyzývá iráckou vládu, aby vyhlásila moratorium na veškeré popravy a aby trest smrti v blízké budoucnosti zrušila;

12. zdůrazňuje, že je třeba, aby byla přijata opatření koordinovaná iráckými orgány a mezinárodními organizacemi poskytujícími pomoc, která by pomohla zranitelným skupinám a vytvořila vhodné podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti a důstojných životních podmínek, zejména prostřednictvím iniciativ k podpoře dialogu a vzájemného respektu mezi všemi náboženskými a etnickými komunitami v Iráku;

13. zdůrazňuje význam toho, aby v rámci iniciativ mise EUJUST LEX bylo tam, kde to je možné, vhodným způsobem zdůrazněn význam práv Turkmenů a menšin obecně, a vysoce oceňuje úspěchy, kterých mise EUJUST LEX dosáhla, a její působení v Iráku;

14. trvá na tom, aby byla Rada pro spolupráci zřízená Dohodou o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem využívána jako kanál, jehož prostřednictvím budou irácké straně sdělovány obavy nad situací etnických a náboženských menšin v této zemi;

15. vyzývá mezinárodní společenství a EU, aby irácké vládě poskytla podporu při organizaci pokojných, svobodných a spravedlivých regionálních voleb, které se mají uskutečnit v dubnu;

16. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva,v ládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Irácké republiky, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.

 

(1)

Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 322.

(2)

Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 115.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0022.

Právní upozornění - Ochrana soukromí