Společný návrh usnesení - RC-B7-0256/2013Společný návrh usnesení
RC-B7-0256/2013

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001

10. 6. 2013 - (2013/2637(RSP))

předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
S&D (B7‑0256/2013)
ECR (B7‑0259/2013)
ALDE (B7‑0261/2013)
Verts/ALE (B7‑0265/2013)
GUE/NGL (B7‑0266/2013)

Michael Cashman, Juan Fernando López Aguilar, Sylvie Guillaume, Claude Moraes za skupinu S&D
Sonia Alfano, Anneli Jäätteenmäki, Sophia in ‘t Veld, Renate Weber, Nils Torvalds, Cecilia Wikström, Frédérique Ries, Marielle de Sarnez, Andrea Zanoni za skupinu ALDE
Judith Sargentini, Margrete Auken, Raül Romeva i Rueda, Eva Lichtenberger za skupinu Verts/ALE
Timothy Kirkhope za skupinu ECR
Cornelis de Jong, Cornelia Ernst, Søren Bo Søndergaard, Jiří Maštálka, Marie-Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL

Postup : 2013/2637(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B7-0256/2013
Předložené texty :
RC-B7-0256/2013
Rozpravy :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001

(2013/2637(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise,

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, který předložila Komise (KOM(2008)0229),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, který předložila Komise (COM(2011)0137),

–   s ohledem na článek 15 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 15. prosince 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, který předložila Komise (přepracování)[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2012 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2010–2011)[2],

–   s ohledem na otázky předložené Radě a Komisi o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům (O-000113/2012 – B7- 0055/2012 a otázka O-000133/2012B7-0075/2012),

–   s ohledem na prohlášení Komise ze dne 21. května 2013 o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že transparentnost je klíčovým nástrojem k tomu, aby se občané mohli podílet na rozhodovacím procesu EU a aby občané mohli sledovat činnost evropských institucí a tím zvyšovat jejich angažovanost a důvěru;

B.  vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se dále rozšířily povinnosti EU v oblasti transparentnosti a přístup k dokumentům se stal jedním ze základních práv;

C. vzhledem k tomu, že Parlament několikrát požadoval zvýšení transparentnosti legislativních postupů včetně transparentnosti pracovních skupin Rady, zveřejňování právních stanovisek v legislativních postupech a větší transparentnosti třístranných jednání;

D. vzhledem k tomu, že Parlament rovněž vyjádřil politování nad nedostatkem transparentnosti v agenturách EU, při mezinárodních jednáních a v dialogu Komise s členskými státy, zejména jde-li o základní práva nebo zájmy evropských občanů[3];

E.  vzhledem k tomu, že výklad nařízení (ES) č. 1049/2001 byl značně ovlivněn judikaturou Soudního dvora Evropské unie a rozhodnutími evropského veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že tato judikatura a rozhodnutí by se měly promítnout do legislativy, zvláště pokud jde o využívání důvodů pro zamítnutí přístupu v legislativních postupech, čehož se týkají věci Turco a Access Info;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1049/2001 je evropskými občany a evropskou veřejností vnímáno jako klíčový právní předpis poskytující prostředky k řádnému dohledu nad činností EU; vzhledem k tomu, že uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 je dosud nedokonalé, což se projevilo v několika kauzách, jimiž se zabýval evropský veřejný ochránce práv;

G. vzhledem k tomu, že Komise navrhla v roce 2008 přepracování nařízení (ES) č. 1049/2001, a vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost tento návrh nevzala zpět; vzhledem k tomu, že Parlament náležitě informoval Komisi o nevhodnosti postupu přepracování;

H. vzhledem k tomu, že Komise v roce 2011 vypracovala dodatečný návrh, který pouze nepřímo rozšiřuje rozsah nařízení (ES) č. 1049/2001 na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU; vzhledem k tomu, že Parlament sloučil postupy z roku 2008 a 2011 do jednoho postupu;

I.   vzhledem k tomu, že Parlament přijal svůj postoj v prvním čtení dne 15. prosince 2011 a třístranná jednání byla zahájena s dánským předsednictvím v první polovině roku 2012; vzhledem k tomu, že Komise nesouhlasila s návrhy možných kompromisů, což je hlavním důvodem, proč je jednání více než rok na mrtvém bodě;

J.   vzhledem k tomu, že kyperské ani irské předsednictví nedokázalo tuto záležitost odblokovat na úrovni Rady a začít další vyjednávání, protože kvůli nesouhlasnému stanovisku Komise musí Rada o některých bodech hlasovat jednomyslně;

K. vzhledem k tomu, že vzhledem k rozšířeným povinnostem v oblasti transparentnosti obsaženým ve Smlouvách po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by neměla žádná změna nařízení (ES) č. 1049/2001 snížit současnou úroveň transparentnosti;

L.  vzhledem k tomu, že neschopnost dohodnout se na novém znění nařízení (ES) č. 1049/2001 by vyslala nevhodný signál občanům o povaze EU, a vzhledem k tomu, že takové selhání by oslabilo legitimitu rozhodovacího procesu EU, zvláště pak ve světle rychle se blížících klíčových evropských voleb;

1.  jednoznačně zdůrazňuje důležitost základního práva na přístup k informacím a dokumentům, na transparentnost a otevřenost orgánů a jejich rozhodovacích procesů, které jsou základními pilíři demokracie a mohou občany přiblížit EU;

2.  vyzývá všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU k plnému uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001;

3.  domnívá se, že změna nařízení (ES) č. 1049/2001 by měla být prioritou pro všechny orgány EU, a lituje, že jednání uvázla na mrtvém bodě; žádá všechny orgány EU, aby spolupracovaly s cílem co nejdříve nalézt řešení;

4.  opakuje, že bude nadále usilovat o změnu nařízení (ES) č. 1049/2001, díky níž by měli evropští občané širší a lepší přístup k dokumentům EU;

5.  vyzývá Komisi, aby se na politické a technické úrovni plně zapojila do „lisabonizace“ nařízení č. 1049/2001, nebo aby učinila vhodné kroky k ukončení patové situace;

6.  vyzývá Radu, aby okamžitě obnovila jednání o nařízení (ES) č. 1049/2001, přijala svůj postoj v prvním čtení a pokračovala v jednáních;

7.  trvá na svém postoji z prvního čtení přijatém dne 15. prosince 2011[4], který by měl být výchozím bodem pro jednání, a zdůrazňuje, že pozměněný text by měl, jakožto absolutní minimum, v souladu s požadavky Smlouvy: explicitně rozšířit oblasti působnosti na všechny orgány, úřady a agentury EU, zvýšit legislativní transparentnost včetně přístupu k právním stanoviskům v legislativním procesu, takže by využití jakýchkoli výjimek v legislativním postupu znamenalo odchylku od obecného pravidla legislativní transparentnosti, ujasnit vztah mezi transparentností a ochanou údajů, vložit do nařízení Aarhuskou úmluvu, považovat současnou širokou definici dokumentu za minimální základ pro další vývoj, zajistit vhodný přístup k dokumentům a transparentnost ve vztahu k mezinárodním jednáním a dohodám, zajistit finanční transparentnost fondů EU a nezavádět žádné blokové výjimky;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.