Společný návrh usnesení - RC-B7-0399/2013Společný návrh usnesení
RC-B7-0399/2013

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o Středoafrické republice

11. 9. 2013 - (2013/2823(RSP))

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B7‑0399/2013)
PPE (B7‑0402/2013)
S&D (B7‑0406/2013)
ALDE (B7‑0407/2013)
GUE/NGL (B7‑0408/2013)
Verts/ALE (B7‑0409/2013)

Cristian Dan Preda, Bernd Posselt, Filip Kaczmarek, Tunne Kelam, Roberta Angelilli, Eija-Riitta Korhola, Monica Luisa Macovei, Philippe Boulland, Jean Roatta, Mariya Gabriel, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Giovanni La Via, Eduard Kukan, Sari Essayah, Petri Sarvamaa, Laima Liucija Andrikienė, Zuzana Roithová, Jarosław Leszek Wałęsa, Krzysztof Lisek, Michèle Striffler, Anne Delvaux, Bogusław Sonik za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Ricardo Cortés Lastra, Ana Gomes, Liisa Jaakonsaari, Norbert Neuser, Patrice Tirolien, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Joanna Senyszyn, Mitro Repo, Antigoni Papadopoulou, Françoise Castex za skupinu S&D
Marielle de Sarnez, Marietje Schaake, Alexander Graf Lambsdorff, Johannes Cornelis van Baalen, Ramon Tremosa i Balcells, Robert Rochefort, Izaskun Bilbao Barandica, Hannu Takkula za skupinu ALDE
Judith Sargentini, Barbara Lochbihler, Nicole Kiil-Nielsen, Raül Romeva i Rueda za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock za skupinu ECR
Marie-Christine Vergiat, Patrick Le Hyaric za skupinu GUE/NGL

Postup : 2013/2823(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B7-0399/2013
Předložené texty :
RC-B7-0399/2013
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o Středoafrické republice

(2013/2823(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na dohodu z Libréville (Gabon) ze dne 11. ledna 2013 o řešení politicko-vojenské krize ve Středoafrické republice (SAR) podepsané pod záštitou vrcholných představitelů států a vlád Hospodářského společenství států střední Afriky (ECCAS), která stanoví podmínky pro ukončení krize v SAR,

–   s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 14. srpna 2013 o situaci v SAR a zprávy vedoucího spojené kanceláře OSN pro upevnění míru ve Středoafrické republice (BINNUCA), zástupce generálního tajemníka pro humanitární záležitosti a zástupce generálního tajemníka pro lidská práva,

–   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2088 (2013) ze dne 24. ledna 2013 a na prohlášení Rady bezpečnosti o situaci v SAR, a se žádostí, aby Rada bezpečnosti podpořila novou operaci vedenou v Africe,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost Africké unie ze dne 19. července 2013, které schvaluje zahájení operace na podporu míru pod africkým vedením od 1. srpna 2013,

–   s ohledem na mimořádné summity vrcholných představitelů států a vlád ECCAS konané v N'Djameně (Čad) dne 21. prosince 2012, 3. dubna 2013 a 18. dubna 2013 a na jejich rozhodnutí zřídit Přechodnou národní radu (NTC) s legislativními a ustavujícími pravomocemi a přijmout časový plán pro proces přechodu v SAR,

–   s ohledem na zasedání Mezinárodní kontaktní skupiny dne 3. května 2013 v Brazzaville (Kongo), která validovala časový plán přechodu a zřídila zvláštní fond na pomoc SAR,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o SAR ze dne 21. prosince 2012, 1. a 11. ledna 2013, 25. března 2013, 21.dubna 2013 a 27. srpna 2013,

–   s ohledem na prohlášení komisaře pro humanitární pomoc a civilní ochranu o propuknutí nového konfliktu ve Středoafrické republice ze dne 21. prosince 2012,

–   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o SAR ze dne 19. června 2013,

–   s ohledem na tisková prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Středoafrické republice ze dne  27. prosince 2012 a ze dnů 4. a 11. ledna 2013,

–   s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 26. prosince 2012, v němž odsuzuje útoky povstalců a vyzývá všechny strany, aby respektovaly rozhodnutí ECCAS v N'Djameně ze dne 21. prosince 2012 a 5. srpna 2013, které vyzývá k ukončení beztrestnosti za závažná porušování lidských práv v SAR, včetně zvážení sankcí,

–   s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navanethem Pillayové ze dne 16. dubna 2013, ve kterém vyzvala k ukončení násilí a obnovení právního státu v zemi,

–   s ohledem na prohlášení předsedy Komise Africké unie, Nkosazany Dlamini-Zumy o situaci v SAR ze dnů 12., 19. a 31. prosince 2012,

–   s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2013 o situaci v SAR,

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že poté, co bojovníci koalice Séléka dosáhli dne 24. března 2013 vojenského vítězství a chopili se moci, se mnohonásobně zvýšil počet případů násilí na obyvatelstvu, znásilnění, trestných činů, zvýšil se rozsah fyzického násilí, rabování a dalšího porušování lidských práv, a to jak v hlavním městě, tak i na venkově, neboť uvedení bojovníci se zcela vymkli kontrole;

B.  vzhledem k tomu, že odzbrojovací operace vedená Sélékou dne 20. srpna roku 2013 v Boy-Rabé, tj. v oblasti, kde převažují stoupenci bývalého prezidenta Françoise Bozizé, vedla k zabití 11 osob, přičemž desítky dalších byly zraněny, a došlo i k drancování;

C. vzhledem k tomu, že 28. srpna 2013 více než 5 000 obyvatel Bangui uprchlo na hlavní mezinárodní letiště v SAR, aby uniklo před drancováním bývalých povstaleckých bojovníků, a obsadilo rozjezdovou dráhu letiště asi na 18 hodin;

D. vzhledem k tomu, že riziko obnovení ozbrojených nepřátelských akcí ze strany bývalých středoafrických ozbrojených sil, které podporují sesazeného prezidenta Françoise Bozizé a vzhledem k možnosti rozdmýchání napětí mezi náboženstvími a vzniku rizik z něho plynoucích;

E.  vzhledem k tomu, že státní zástupce požadoval dne 4. září 2013 u soudu v Bangui trest odnětí svobody na 10 let pro 24 bývalých povstalců z koalice Séléka, kteří byli postaveni před soud v první procesu, jenž se zabývá trestnými činy spáchanými v SAR;

F.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv je základní hodnotou Evropské unie a představuje zásadní prvek dohody z Cotonou;

G. vzhledem k tomu, že nemožnost stíhat osoby porušující lidská práva a pachatele válečných zločinů před soudem nahrává ovzduší beztrestnosti a páchání nových trestných činů;

H. vzhledem k tomu, že žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydala dne 7. srpna 2013 své druhé varování, že trestné činy spáchané v SAR mohou spadat pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a že její úřad je bude v případě potřeby stíhat;

I.   vzhledem k tomu, že výše uvedené násilí vede k dalšímu vysídlování obyvatelstva, Úřad OSN pro koordinaci humanitární pomoci odhaduje, že z domova odešla třetina populace a trpí podvýživou, že 1, 6 milionu lidí zoufale potřebuje pomoc, z toho 200 tisíc zdravotní péči, že 484 000 osob má velký nedostatek potravin, 206 000 osob bylo vysídleno, 60 000 osob nalezlo útočiště v sousedních zemích; navíc 650 000 dětí nechodí do školy, protože školy obsadily ozbrojené skupiny a 3 500 dětí naverbovaly ozbrojené síly a skupiny;

J.   vzhledem k tomu, že kamerunské úřady dne 21. srpna 2013 dočasně uzavřely hranici se SAR hned poté, co vydaly prohlášení, že povstalci z koalice Séléka rebelové zaútočili na pohraniční město Toktoyo a zabili kamerunského pohraničníka; vzhledem k tomu, že i když byla hranice znovu otevřena, řidiči nákladních vozů nadále váhají, zda mohou přejet hranice do SAR, a to kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci;

K. vzhledem k tomu, že SAR čelí sociálním a hospodářským problémům, protože veřejný i soukromý sektor byl zpleněn a zničen, což vážně podkopalo správu země a její hospodářskou strukturu a způsobilo sociální bouři; vzhledem k tomu, že masivně byly vytunelovány také nemocnice, v důsledku čehož se zdravotní péče v zemi dostala do katastrofální situace;

L.  připomínaje, že dohoda z Libreville je i nadále základem pro přechodná ujednání; vzhledem k tomu, že po uplynutí 18měsíčního přechodného období se musí konat svobodné, demokratické, transparentní a regulérní volby, avšak prezident země, předseda vlády, členové přechodného kabinetu a členové předsednictva Přechodné národní rady v nich nebudou moci kandidovat;

M. vzhledem k tomu, že schůzka společenství ECCAS dne 3. dubna 2013 vytvořilo Přechodnou národní radu a na schůzce dne 18. dubna 2013 byl přijat plán jejího složení a fungování;

N. vzhledem k tomu, že v květnu 2013 byla vytvořena Mezinárodní kontaktní skupina pro Středoafrickou republiku, aby koordinovala regionální, celoafrický a mezinárodní postup s cílem nalézt trvalé řešení problémů, do nichž země opakovaně upadá;

O. vzhledem k tomu, že Evropská unie navázala řádný politický dialog se SAR na základě Dohody z Cotonou a je hlavním dárcem finanční pomoci a že se dne 8. července rozhodla svou humanitární pomoc navýšit o 8 milionů EUR, takže celkově dosahuje 20 milionů EUR; vzhledem k tomu, že tato pomoc EU by nemusela stačit a musí se zapojit i další mezinárodní partneři;

P.  vzhledem k tomu, že se SAR již od své nezávislosti, kterou získala v roce 1960, celá desetiletí potýká s nestabilitou a politickými nepokoji; vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že jde o zemi bohatou na přírodní zdroje (dřevo, zlato, diamanty, uran atd.), patří SAR až 179. místo v indexu lidského rozvoje OSN (ze 187 zemí) a tato země, v níž žije pod hranicí chudoby zhruba 70 % obyvatel, tak zůstává jednou z nejchudších zemí na světě;

1.  odsuzuje neústavní převzetí moci ozbrojenými silami a koalicí Séléka dne 24. března 2013;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací v SAR, kterou charakterizuje naprosté zhroucení právního řádu a veřejného pořádku a neexistence právního státu; odsuzuje násilí z poslední doby, které ještě dále podlomilo fungování těch nejzákladnějších služeb v zemi a ještě zhoršilo již tak děsivou humanitární situaci, v níž se nachází veškeré obyvatelstvo;

3.  vyzývá orgány SAR, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu civilního obyvatelstva, aby učinily přítrž tomu, aby ozbrojené skupiny najímaly a využívaly děti, a obnovily bezpečnost a veřejný pořádek a také základní služby dodávky elektřiny a vody;

4.  důrazně odsuzuje vážná porušení humanitárního práva a široce rozšířené porušování lidských práv, zejména příslušníky povstalecké skupiny Séléka, včetně poprav bez řádného soudu, hromadných poprav, případů násilných zmizení, svévolného zatýkání a zadržování, mučení, sexuální násilí a násilí založené na pohlaví a najímání dětských vojáků;

5.  vyzývá orgány SAR a veškeré zúčastněné strany, aby se zabývaly strukturálními příčinami opakujících se krizí v zemi a společně pracovaly na plnění dohody z Libreville, která stanoví podmínky pro přechodnou situaci v zemi a pro návrat k ústavnímu pořádku, s cílem dosáhnout trvalého míru a zavedení demokratických postupů;

6.  vyzývá mezinárodní partnery, aby plně podpořili jejich společné úsilí v oblasti bezpečnosti, humanitární pomoci a budování právního státu; vybízí Radu bezpečnosti OSN, aby se bezodkladně zabývala žádostí o podporu, kterou podala Africká unie a která má umožnit financovat 3 600 civilních pracovníků a vojáků v misi pro upevnění míru v SAR;

7.  podporuje současný přechod od Mise pro upevnění míru v SAR (MICOPAX) k Mezinárodní misi na podporu míru v SAR pod africkým vedením (AFISM-CAR), která by měla plnit svůj mandát pod záštitou OSN;

8.  vítá rozhodnutí hlav států společenství ECCAS zvýšit výrazně velikost mnohonárodních sil pro střední Afriku (FOMAC) a schválit odpovídající mandát mise, která musí přispět k obnovení bezpečnosti v SAR; zároveň je znepokojen tím, že i když bylo v SAR rozmístěno 1 300 vojáků ze zemí ECCAS, nedokázali zabránit pádu země do stavu, kdy v ní panuje bezpráví; upozorňuje, že zhoršující se situace v SAR by mohla vést k nestabilitě v regionu;

9.  žádá, aby ti, kdo porušují lidská práva, páchají válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, sexuální násilí na ženách a provádějí nábor dětských vojáků, byli nahlášeni, identifikováni, trestně stíháni a potrestáni podle vnitrostátního a mezinárodního trestního práva; poukazuje v této souvislosti na to, že situace v SAR již byla postoupena Mezinárodnímu trestnímu soudu a že podle statutu soudu se na genocidu, zločiny proti lidskosti ani na válečné zločiny nevztahuje žádná promlčecí doba;

10. vítá rozhodnutí SAR zahájit program shromažďování nezákonně držených zbraní v reakci na násilí a drobnou kriminalitu v této chronicky nestabilní zemi; naléhavě vyzývá vládu, aby odevzdání takových zbraní stanovila jako povinné;

11. bere na vědomí zřízení smíšené vyšetřovací komise, která se má zabývat násilnostmi spáchanými poté, co se chopila moci Séléka, a vyzývá všechny strany zapojené do této struktury, aby společně usilovaly o národní usmíření;

12. dále pokládá za nezbytné řešit důsledky konfliktů, zejména reformou ozbrojených sil a bezpečnostních složek, demilitarizací, demobilizací a znovuzačleněním bývalých bojovníků do společnosti, repatriací uprchlíků, návratem vysídlených osob do jejich domovů a provedením životaschopných rozvojových programů;

13. trvá na tom, že pro nalezení východisek z krize a vybudování cesty pro udržitelný rozvoj v regionu je nezbytně nutné komplexní politické řešení, včetně spravedlivého rozdělování příjmů prostřednictvím státního rozpočtu; vyzývá generálního tajemníka OSN, aby jmenoval expertní komisi, jejímž úkolem by bylo prozkoumat, jak jsou využívány zemědělské a nerostné zdroje SAR, s cílem vytvořit právní rámec, který umožní, aby ze zdrojů země mělo prospěch její obyvatelstvo;

14. vítá větší podporu EU řešení humanitární krize v SAR a vyzývá EU a její členské státy jako hlavní dárce pomoci pro tuto zemi, aby zvýšily koordinaci svého postupu s dalšími dárci a mezinárodními institucemi, aby se podařilo odpovídajícím způsobem pokrýt naléhavé humanitární potřeby a zmírnit utrpení lidu SAR; požaduje, aby se u příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN v září 2013 konala mezinárodní schůzka o SAR;

15. požaduje zintenzívnění mezinárodních operací se souhlasem SAR, které mají za cíl zadržet příslušníky skupiny ARS a ukončit ničení, které tato zločinecká skupina provádí;

16. žádá orgány Středoafrické republiky, aby splnily povinnosti obsažené v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu, ke kterým se jejich země zavázala;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, orgánům Africké unie, společenství ECCAS, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU a členským státům Evropské unie.