Společný návrh usnesení - RC-B7-0043/2014Společný návrh usnesení
RC-B7-0043/2014
Evropský parlament

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o nedávných krocích s cílem kriminalizovat lesbické ženy, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály

15. 1. 2014 - (2014/2517(RSP))

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B7‑0043/2014)
ECR (B7‑0045/2014)
ALDE (B7‑0047/2014)
S&D (B7‑0048/2014)
GUE/NGL (B7‑0050/2014)

Véronique De Keyser, Michael Cashman, Marc Tarabella, Ricardo Cortés Lastra, Ana Gomes, Tanja Fajon, Pino Arlacchi, Liisa Jaakonsaari, Joanna Senyszyn, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mitro Repo, María Muñiz De Urquiza, Richard Howitt za skupinu S&D
Marietje Schaake, Sarah Ludford, Alexander Graf Lambsdorff, Graham Watson, Leonidas Donskis, Jelko Kacin, Kristiina Ojuland, Phil Bennion, Izaskun Bilbao Barandica, Louis Michel, Ramon Tremosa i Balcells, Johannes Cornelis van Baalen, Alexandra Thein za skupinu ALDE
Ulrike Lunacek, Raül Romeva i Rueda, Jean Lambert, Barbara Lochbihler, Marije Cornelissen, Tarja Cronberg, Judith Sargentini, Iñaki Irazabalbeitia Fernández, Nicole Kiil-Nielsen, Rui Tavares za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock za skupinu ECR
Cornelis de Jong, Martina Anderson, Willy Meyer, Alda Sousa, Matthias Groote, Helmut Scholz, Marie-Christine Vergiat, Mikael Gustafsson za skupinu GUE/NGL


Postup : 2014/2517(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B7-0043/2014
Předložené texty :
RC-B7-0043/2014
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o nedávných krocích s cílem kriminalizovat lesbické ženy, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály

(2014/2517(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu odstranění všech forem diskriminace žen, Africkou chartu lidských práv a práv národů a indickou ústavu,

–   s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva A/HRC/17/19 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě ze dne 17. června 2011,

–   s ohledem na druhé přepracování Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropskou unií a jeho členskými státy na straně druhé (Dohoda z Cotonou) a na doložky o lidských právech, které jsou v ní obsaženy, zejména na čl. 8 odst. 4 a článek 9,

–   s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a čl. 21 Smlouvy o Evropské unii a na článek 10 Smlouvy o fungování Evropské unie, které zavazují Evropskou unii a její členské státy v rámci jejich vztahů s vnějším světem k dodržování a propagování všeobecných lidských práv a k ochraně osob,

–   s ohledem na pokyny pro podporu a ochranu uplatňování všech lidských práv lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, které přijala Rada dne 24. června 2013, 

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. prosince 2013 k přijetí zákona proti homosexualitě v Ugandě,

–   s ohledem na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy k přijetí zákona proti homosexualitě v Ugandě a na jeho žádost, aby prezident Yoweri Museveni tento zákon nestvrdil podpisem,

–   s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 5. července 2012 o násilí vůči lesbickým ženám a právech lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob (LGBTI) v Africe[1], na své legislativní usnesení ze dne 13. června 2013 o návrhu rozhodnutí Rady týkajícím se uzavření dohody, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé revidovaná v Lucemburku dne 25. června 2005[2], a na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2012 a o politice Evropské unie v této oblasti[3],

–   s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 17. prosince 2009 o Ugandě: návrhy právních předpisů zaměřených proti homosexuálům[4], ze dne 16. prosince 2010 o Ugandě: tzv. Bahatiho zákon a diskriminace lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů[5], a ze dne 17. února 2011 o Ugandě: zavraždění Davida Kata[6],

–   s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 15. března 2012[7] a ze dne 4. července 2013[8] o situaci v Nigérii,

–   s ohledem na usnesení ze dne 11. května 2011 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií[9],

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že všechny lidské bytosti se rodí svobodné a požívají stejných práv a důstojnosti; vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost předcházet násilí, podněcování nenávisti a stigmatizaci na základě individuálních charakteristik, včetně sexuální orientace, genderové identity a projevu genderové identity;

B.  vzhledem k tomu, že až 78 zemí i nadále považuje konsenzuální aktivity mezi dospělými jedinci téhož pohlaví za trestný čin, v 7 zemích se za takové „trestné činy“ ukládá trest smrti (v Íránu, v Mauritánii, v některých částech Nigérie, v Saúdská Arábii, v některých částech Somálska, v Súdánu a v Jemenu); vzhledem k tomu, že tato právní omezení jsou již překonaná v situaci, kdy se v posledních desetiletích obecně ve společnosti otevřeně hovoří o právech lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, a vzhledem k tomu, že pozitivní změny v mnoha zemích by měly sloužit jako příklad pro globální zlepšení přístupu k problematice lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů;

C. vzhledem k tomu, že za konsenzuální styky mezi osobami téhož pohlaví již byl uložen trest odnětí svobody v trvání 14 let v Ugandě a trest 7letého vězení v Nigérii (nebo trest smrti ve 12 státech, v nichž platí právo šarí´a), a v Indii přestaly být tyto styky trestným činem rozhodnutím vrchního soudu v Dillí v roce 2009;

D. vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 2013 přijal ugandský parlament zákon proti homosexualitě, který trestá podporu práv lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů až 7 lety odnětí svobody, nenahlášení lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů až 3 roky odnětí svobody a „recidivisty“ nebo HIV pozitivní pachatele doživotním vězením, a vzhledem k tomu, že pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví, které s tímto stykem souhlasí, je podle oddílu 145 ugandského trestního zákoníku trestným činem;

E.  vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2013 přijal nigerijský senát zákon o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví (Same-Sex Marriage (Prohibition) Bill), který trestá vztahy mezi osobami stejného pohlaví až 14 lety odnětí svobody a ty, kteří byli přítomni sňatku osob stejného pohlaví, nebo ty, kteří provozují podniky, v nichž se lesbické ženy, homosexuálové, bisexuálové, transsexuálové a intersexuálové scházejí, řídí jejich organizace nebo pořádají jejich setkání, až 10 lety odnětí svobody; vzhledem k tomu, že tento zákon stvrdil podpisem prezident Goodluck Jonathan v lednu 2014;

F.  vzhledem k tomu, že dne 11. prosince 2013 indický nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí vrchního soudu v Dillí z roku 2009 o tom, že oddíl 377 indického trestního zákoníku, právní úpravy z koloniální éry zakazující homosexualitu, porušuje princip rovnosti zakotvený v indické ústavě, a vzhledem k tomu, že se tak homosexualita znovu stala trestným činem, přičemž horní sazbou trestu může být až doživotní vězení;

G. vzhledem k tomu, že v červnu 2013 přijala ruská Státní duma zákon zakazující tzv. „homosexuální propagandu“, který výrazně omezuje organizacím lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů svobodu projevu a shromažďování, a vzhledem k tomu, že prezident Vladimir Putin tento zákon stvrdil podpisem;

H. vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky, veřejnost a vedoucí političtí a náboženští představitelé v těchto zemích se čím dál častěji snaží lesbické ženy, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály zastrašit, omezit jejich práva a legitimizovat násilí na nich páchané;

I.   vzhledem k tomu, že mnoho hlav států a předsedů vlád, vedoucích představitelů OSN, představitelů vlád a parlamentů, EU (včetně Rady, Parlamentu, Komise a vysoké představitelky) a velké množství význačných světových osobností zákony kriminalizující lesbické ženy, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály příkře odsoudilo;

1.  důrazně odsuzuje tyto závažné hrozby pro všeobecná práva na život, na jeho prožívání bez mučení, krutého, nelidského a ponižujícího zacházení, na soukromí a na svobodu projevu a shromažďování, a také veškeré formy diskriminace lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů a každého, kdo vystupuje na obranu jejich lidských práv, a právní omezení, která se na ně vztahují; zdůrazňuje skutečnost, že rovnost lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů je nezpochybnitelnou součástí základních lidských práv;

2.  rozhodně odsuzuje přijímání stále represivnějších zákonů proti lesbických ženám, homosexuálům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům; opakuje, že sexuální orientace a genderová identita jsou záležitostmi, které spadají do působnosti práva jednotlivců na soukromí, které zaručuje mezinárodní právo a ústavy jednotlivých států; vyzývá výše zmíněných 78 zemí, aby upustily od kriminalizace konsenzuálních styků mezi dospělými jedinci téhož pohlaví;

3.  vyzývá prezidenta Ugandy, aby nestvrzoval podpisem zákon proti homosexualitě a zrušil oddíl 145 ugandského trestního zákoníku; připomíná ugandské vládě její závazky podle mezinárodního práva a podle Dohody z Cotonou, která požaduje dodržování všeobecných lidských práv;

4.  důrazně odsuzuje přijetí a podepsání zákona o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví v Nigérii; vyzývá prezidenta Nigérie, aby tento zákon zrušil, a to spolu s oddíly 214 a 217 nigerijského trestního zákoníku;

5.  upozorňuje na skutečnost, že konsenzuální styky mezi dospělými jedinci téhož pohlaví jsou legální v Burkině Faso, v Beninu, v Čadu, ve Středoafrické republice, v Kongu, v Konžské demokratické republice, v Rovníkové Guineji, v Gabonu, v Guineji-Bissau, v Pobřeží slonoviny, na Madagaskaru, v Mali, v Nigeru, ve Rwandě a v JAR a že diskriminace na základě sexuální orientace je podle jihoafrické ústavy nezákonná, což svědčí o tom, že i na africkém kontinentu se přístupy v této věci různí;

6.  žádá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby co nejdůrazněji vyjádřily, že jsou proti uvedeným třem zákonům, a jasně prohlásily, že jejich přijetí bude mít závažné důsledky pro dvoustranné vztahy příslušných zemí s EU a jejími členskými státy;

7.  vítá iniciativu indické vlády, jež má v úmyslu požádat nejvyšší soud, aby přezkoumal své rozhodnutí, neboť porušuje ústavní princip rovnosti; vyzývá indický parlament, aby zrušil oddíl 377 indického trestního zákoníku, pokud by nejvyšší soud své rozhodnutí nepřehodnotil;

8.  je hluboce znepokojen negativními důsledky zákona o zákazu propagace „netradičních sexuálních vztahů“ v Rusku, který zvyšuje míru diskriminace a násilí vůči lesbickým ženám, homosexuálům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům; vyzývá ruské orgány, aby tento zákon zrušily, a žádá, aby mezinárodní společenství nadále situaci kolem něj bedlivě sledovalo;

9.  připomíná, že zákony kriminalizující konsenzuální aktivity mezi dospělými jedinci téhož pohlaví a obranu lidských práv lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů jsou zásadní překážkou při boji proti HIV/AIDS, systematicky zvyšují přenos viru HIV a chorob přenosných pohlavním stykem, protože se rizikové skupiny bojí vyhledat pomoc lékařů a zdravotníků, a přispívají k atmosféře extrémní homofobie a diskriminace; poznamenává, že tyto zákony mimo jiné ještě více ztíží prevenci HIV/AIDS v zemích s vysokou mírou jejich výskytu;

10. zdůrazňuje, že další kriminalizace konsenzuálních aktivit mezi dospělými jedinci téhož pohlaví ještě ztíží snahu dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, zvláště pokud jde o rovnost pohlaví a boj proti chorobám, a jakýkoli úspěch rámce rozvojové pomoci v období po roce 2015;

11. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby využily všech existujících možností vyjádřit svůj postoj, včetně dvoustranných a vícestranných fór a probíhajících jednání o dohodě o volném obchodu s Indií, aby se co nejdůrazněji vyslovily proti kriminalizaci lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů;

12. vyzývá Komise, ESVČ a členské státy, aby poskytovaly nevládním organizacím a obráncům lidských práv veškerou možnou pomoc a využívaly k tomu pokyny týkající se lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a další programy;

13. vyzývá Komisi a Radu, aby při příští revizi zařadila do Dohody z Cotonou výslovnou zmínku o zákazu diskriminace na základě sexuální orientace, jak již Parlament mnohokrát požadoval;

14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské službě pro vnější činnost, členským státům, centrálním vládám a parlamentům Ugandy, Nigérie a Indie a prezidentům Ugandy a Nigérie.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí