SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o strategii EU pro arktickou oblast
10. 3. 2014 - (2013/2595(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
S&D (B7‑0229/2014)
ALDE (B7‑0230/2014)
ECR (B7‑0231/2014)
PPE (B7‑0232/2014)
José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Mairead McGuinness, Michael Gahler, Ivo Belet, Dubravka Šuica, Elena Băsescu, Andrej Plenković, Davor Ivo Stier, Petri Sarvamaa, Sari Essayah za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Libor Rouček, Liisa Jaakonsaari, Jens Nilsson, Ivari Padar za skupinu S&D
Anneli Jäätteenmäki, Pat the Cope Gallagher, Graham Watson, Olle Schmidt za skupinu ALDE
Charles Tannock, Konrad Szymański za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o strategii EU pro arktickou oblast
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Arktidě, z nichž poslední bylo přijato v lednu 2011,
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 nazvané „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky“ (JOIN(2012)0019) a na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2008 nazvané „Evropská unie a arktická oblast“ (COM(2008)0763),
– s ohledem na přípravnou akci „Strategické hodnocení vlivu rozvoje arktické oblasti na životní prostředí“,
– s ohledem na stanovisko Evropského sociálního a hospodářského výboru k politice EU pro arktickou oblast,
– s ohledem na Úmluvu OSN o námořním právu,
– s ohledem na program Arktické rady na období 2013–2015 za kanadského předsednictví,
– s ohledem na prohlášení Arktické rady z Kiruny ze dne 15. května 2013,
– s ohledem na partnerství mezi EU a Grónskem na období 2007–2013 a na dohodu o partnerství v oblasti rybolovu mezi EU a Grónskem,
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 5. února 2014 k návrhu rozhodnutí Rady o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé[1],
– s ohledem na rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, jenž byl přijat pro období 2014–2020,
– s ohledem na prohlášení k 20. výročí spolupráce v euro-arktické oblasti Barentsova moře vydané v Kirkenes ve dnech 3.–4. června 2013,
– s ohledem na vnitrostátní strategie a politické dokumenty týkající se arktické oblasti, které vypracovaly Finsko, Švédsko, Dánsko a Grónsko, Norsko, Rusko, Spojené státy, Kanada a Spojené království,
– s ohledem na prohlášení, která přijalo parlamentní fórum Severní dimenze v září 2009 v Bruselu a v únoru 2011 v Tromsø,
– s ohledem na společné prohlášení třetího zasedání ministrů obnovené Severní dimenze, které se konalo dne 18. února 2013 v Bruselu,
– s ohledem na priority Barentsovy evropsko-arktické rady na období 2013–2015 za finského předsednictví,
– s ohledem na prohlášení z 9. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, jež se konala ve dnech 13.–15. září 2010 v Bruselu, na prohlášení z 10. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, jež se konala ve dnech 5.–7. září 2012 v Akureyri, a na prohlášení stálého výboru poslanců parlamentů z arktické oblasti (SCPAR), které bylo vydáno dne 19. září 2013 v Murmansku a které se týkalo EU a jejího statusu pozorovatele v Arktické radě,
– s ohledem na doporučení Severské rady z roku 2012,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 s názvem „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030[4],
– s ohledem na zprávu Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 28. října 2013 o politice pro Arktidu,
– s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. října 2013 ve věci C-583/11P a ze dne 25. dubna 2013 ve věci T-526/10 týkající se návrhu na zrušení nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů[5];
– s ohledem na zprávu panelu Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 25. listopadu 2013 s názvem „Evropská společenství – opatření zakazující dovoz produktů z tuleňů a uvádění těchto produktů na trh“, kapitolu 1.3.5 (stanovující rozhodnutí o předběžné otázce vydané dne 29. ledna 2013) a na oznámení EU o odvolání k odvolacímu orgánu WTO ze dne 29. ledna 2014,
– s ohledem na druhou zprávu výzkumného ústavu Nordregio za rok 2009: („Silné, specifické a slibné – k vizi pro severní řídce osídlené oblasti v roce 2020“),
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že EU se v arktické oblasti angažuje na základě svých práv a povinností podle mezinárodního práva, svého závazku k environmentálním, klimatickým a dalším politikám, svých aktivit v oblasti financování a výzkumu a svých ekonomických zájmů;
B. vzhledem k tomu, že Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydaly v červnu 2012 společné sdělení nazvané „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky“;
C. vzhledem k tomu, že Rada dosud nezveřejnila své závěry o společném sdělení Komise/ESVČ z léta 2012;
D. vzhledem k tomu, že se Parlament aktivně podílí na činnosti SCPAR prostřednictvím své delegace pro vztahy se Švýcarskem, Islandem a Norskem a rovněž na činnosti konference poslanců parlamentů z arktické oblasti;
E. vzhledem k tomu, že Dánsko, Finsko a Švédsko jsou arktickými zeměmi; vzhledem k tomu, že jediné původní obyvatelstvo EU, Sámové, žije v polárních oblastech ve Finsku a Švédsku a rovněž v Norsku a Rusku;
F. vzhledem k tomu, že Francie, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Itálie, které jsou pozorovatelskými zeměmi v Arktické radě, se v arktické oblasti významně angažují a mají značný zájem na tom, aby i v budoucnu probíhal dialog a spolupráce s Arktickou radou;
G. vzhledem k tomu, že Island a Norsko jsou coby angažovaní a spolehliví partneři přidruženi k EU prostřednictvím dohody o EHP a Schengenské dohody;
H. vzhledem k tomu, že Arktida je oblastí obydlenou svrchovanými státy; vzhledem k tomu, že součástí evropské arktické oblasti jsou moderní průmyslové společnosti, venkovské oblasti a původní komunity; vzhledem k tomu, že aktivní zapojení těchto regionů do rozvoje politiky EU pro arktickou oblast má zásadní význam pro zajištění legitimity, společného porozumění a místní podpory pro angažovanost EU v oblasti Arktidy;
I. vzhledem k tomu, že EU se v oblasti Arktidy již dlouho angažuje, a to prostřednictvím své spolupráce s Ruskem, Norskem a Islandem v rámci politiky Severní dimenze, spolupráce v oblasti Barentsova moře, a zejména prostřednictvím Barentsovy evropsko-arktické rady a Regionální rady Barentsova moře, strategických partnerství s Kanadou, Spojenými státy a Ruskem a v posledních letech také prostřednictvím své účasti v pozici aktivního pozorovatele ad hoc v Arktické radě;
J. vzhledem k tomu, že Arktická rada dne 15. května 2013 v Kiruně rozhodla, že „kladně přijme“ žádost EU o status trvalého pozorovatele; vzhledem k tomu, že toto kladné rozhodnutí bylo vydáno pod podmínkou, že EU a Kanada vyřeší otázku zákazu produktů z tuleňů; vzhledem k tomu, že EU a Kanada tuto záležitost právě řeší; vzhledem k tomu, že EU jako stálý pozorovatel v Arktické radě již působí;
K. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy významně přispívají k výzkumu v oblasti Arktidy; vzhledem k tomu, že programy EU včetně nového rámcového programu Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy podporují důležité výzkumné projekty v této oblasti, z čehož mimo jiné těží obyvatelé arktických zemí a jejich hospodářství;
L. vzhledem k tomu, že do roku 2050 může být vyčerpáno pouze 20 % celosvětových rezerv fosilních paliv, má-li být průměrný nárůst teploty udržen pod dvěma stupni Celsia;
M. vzhledem k tomu, že podle odhadů se v arktické oblasti nachází přibližně pětina neobjevených světových zdrojů uhlovodíku, avšak musí být ještě proveden rozsáhlejší výzkum;
N. vzhledem k tomu, že rostoucí zájem o arktickou oblast, který projevují nearktičtí aktéři, např. Čína, Japonsko, Indie a další země, vyčleňování finančních prostředků na polární výzkum ze strany těchto zemí a v neposlední řadě potvrzení Jižní Koreje, Číny, Japonska, Indie a Singapuru coby pozorovatelů v Arktické radě svědčí o rostoucím globálním geopolitickém zájmu o Arktidu;
O. vzhledem k tomu, že k zaručení udržitelného rozvoje arktické oblasti je třeba doplnit hospodářské investice a rozvoj o výzkum a vývoj, posouzení dopadů a ochranu ekosystému;
P. vzhledem k tomu, že sladění potenciálních ekonomických příležitostí a zájmů se sociálně-kulturními, ekologickými a environmentálními hledisky prostřednictvím udržitelného rozvoje zůstává hlavní prioritou, která se odráží i ve vnitrostátních arktických strategiích států arktické oblasti;
1. vítá společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 jakožto významný stavební prvek k zajištění trvalého rozvoje politiky EU pro arktickou oblast;
2. připomíná svou výzvu k provádění jednotné politiky EU pro arktickou oblast a také ucelené strategie a upřesněného akčního plánu pro zapojení EU v arktické oblasti se zaměřením na socioekonomické a environmentální otázky; je přesvědčen, že tato strategická volba je zásadní pro zajištění legitimity a místní podpory pro činnost EU v arktické oblasti;
3. zdůrazňuje, že stále rozsáhlejší využívání přírodních zdrojů v arktické oblasti musí probíhat s ohledem na místní, původní i nepůvodní obyvatele a v jejich prospěch, s plnou odpovědností za křehké životní prostředí arktické oblasti;
4. zdůrazňuje hospodářské příležitosti a rozmanitost odvětví v arktických a subarktických oblastech, jako je cestovní ruch, námořní odvětví a doprava, obnovitelné zdroje energie, environmentální a čisté technologie, plyn a ropa, pobřežní průmysl, lesnictví a dřevozpracující průmysl, těžební průmysl, dopravní a komunikační služby, informační technologie a elektronická řešení, rybolov a akvakultura, zemědělství a tradiční způsoby obživy, jako je chov sobů; uvědomuje si jejich vliv a význam jak pro tento region, tak pro Evropu jako celek a zdůrazňuje účast evropských aktérů z oblasti obchodu, výzkumu a vývoje;
5. bere na vědomí prohlášení Arktické rady z Kiruny z května 2013 a její rozhodnutí udělit EU a dalším státním subjektům status trvalého pozorovatele; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala nevyřešenou otázkou zákazu produktů z tuleňů s Kanadou a aby o tomto procesu řádně informovala Evropský parlament; vyjadřuje politování nad tím, jaké dopady mělo nařízení EU týkající se zákazu obchodování s produkty z tuleňů na některé části obyvatel a zejména na původní kulturu a způsob života;
6. připomíná, že EU a její členské státy jsou rovněž aktivními členy dalších struktur týkajících se arktické oblasti, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD); zdůrazňuje, že je třeba, aby se orgány a instituce EU při své činnosti začaly opět soustředit na oblasti, které mají význam pro politické, environmentální nebo hospodářské zájmy EU a jejích členských států; zejména zdůrazňuje, že zájmy EU a evropských arktických států a regionů je třeba mít na paměti při uplatňování, pozměňování či vývoji programů a politik EU, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat arktickou oblast, tak, aby mohly sloužit arktické oblasti jako celku;
7. považuje Barentsovu evropsko-arktickou radu (BEAC) za důležitý uzel pro spolupráci mezi Dánskem, Finskem, Norskem, Ruskem, Švédskem a Komisí; bere na vědomí činnost této rady v oblasti zdravotnictví a sociálních otázek, vzdělávání a výzkumu, energetiky, kultury a cestovního ruchu; bere na vědomí poradní úlohu pracovní skupiny původních obyvatel (WGIP) v rámci Barentsovy evropské-arktické rady;
8. rozhodně se staví za svobodu výzkumu v Arktidě a vybízí k rozsáhlé spolupráci mezi státy, které jsou aktivní na poli multidisciplinárního výzkumu Arktidy a budují infrastrukturu pro výzkum;
9. připomíná, že EU přispívá k výzkumu a k vývoji v arktické oblasti a že evropští hospodářští aktéři se v této oblasti významně angažují;
10. zdůrazňuje, že spolehlivé, informační sítě a digitální služby s velkou kapacitou jsou zásadně důležité pro oživení hospodářských aktivit a blahobytu obyvatel Arktidy;
11. žádá Komisi, aby předložila návrhy, jak by mohl být rozvíjen program Galileo nebo projekty, jako je globální sledování životního prostředí a bezpečnosti, které by mohly mít dopad na arktickou oblast, aby se zajistila bezpečnější a rychlejší námořní doprava v arktických vodách, čímž by se zároveň investovalo do bezpečnosti a přístupnosti zejména severovýchodní cesty, a to s cílem přispět k lepší předvídatelnosti pohybu ledových ker, lepšímu zmapování dna Severního ledového oceánu a porozumění hlavním geodynamickým procesům v této oblasti;
12. zdůrazňuje nutnost spolehlivého monitorování a monitorovacích systémů, které by umožnily sledovat měnící se podmínky v Arktidě;
13. zdůrazňuje, že je třeba, aby střediska kompetence zajistila bezpečnost, připravenost na naléhavé situace a záchranné prostředky; doporučuje, aby EU aktivně přispěla k rozvoji těchto středisek kompetence;
14. vítá určení ekologicky a biologicky významných oblastí v Arktidě v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti jakožto významný proces při zajišťování účinné ochrany arktické biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že v pobřežních, námořních a pozemních oblastech Arktidy je důležité uplatňovat řízení založené na ekosystémovém přístupu, jak to zdůraznila odborná skupina Arktické rady pro řízení založené na ekosystémovém přístupu;
15. připomíná, že je třeba věnovat zvláštní pozornost vážným environmentálním otázkám týkajícím se arktických vod, aby se zajistila ochrana životního prostředí v Arktidě ve vztahu k jakékoli činnosti spojené s těžbou ropy a plynu na moři, přičemž je třeba současně zohlednit riziko závažných nehod a potřebu na ně účinně reagovat, jak stanoví směrnice 2013/30/EU;
16. vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly a aktivně prosazovaly nejvyšší standardy s ohledem na environmentální bezpečnost v arktických vodách;
17. vítá skutečnost, že členové Arktické rady provádějí dohodu o spolupráci při pátrání a záchraně a dohodu o reakci na únik ropy; pokládá za politováníhodné, že tato dohoda neobsahuje konkrétní závazné společné normy;
18. zdůrazňuje, že je třeba přijmout závazný nástroj pro předcházení znečištění;
19. zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU aktivně účastnila činností všech příslušných pracovních skupin Arktické rady;
20. bere na vědomí iniciativu islandské vlády ukončit jednání o členství v EU; vyzývá Komisi a ESVČ, aby si s Islandem zachovaly dobré vztahy a rozvíjely užší spolupráci v oblasti společných zájmů, jako je rozvoj námořní dopravy, rybolov, geotermální energie a životní prostředí, a využily přitom stávajících nástrojů a podporovaly arktickou spolupráci mezi islandskými subjekty a subjekty se sídlem v EU a zajistily, aby evropské zájmy nebyly v tomto strategicky významném regionu opomíjeny;
21. vítá přípravy Arktické hospodářské rady, která by měla působit v rámci Arktické rady jakožto poradní orgán a zdůrazňuje, že evropské podniky a instituce se z velké části podílejí na příspěvcích a investicích směřovaných do arktické oblasti, což svědčí nejen o účinném zapojení obchodních aktérů ze tří arktických členských států EU, ale také z dalších (pozorovatelských) států, přičemž je třeba vzít v potaz, že mnohé podniky mají globální povahu;
22. zdůrazňuje, že je třeba investovat způsobem, který je odpovědný z hlediska životního prostředí i ze sociálního hlediska;
23. vítá činnost na iniciativách vycházejících zdola nahoru, které mohou zajistit vyváženou a dlouhodobou angažovanost evropských a mimoevropských podniků, a žádá Komisi, aby předložila návrhy na to, jak zapojit evropské podniky do udržitelného a dlouhodobého vyváženého socio-ekonomického rozvoje v arktické oblasti;
24. zdůrazňuje, že EU musí zohlednit nutnost toho, aby činnosti související s nerostnými surovinami přinášely užitek a byly akceptovány na místní úrovni; je si vědom stávajícího rozdílu mezi schopností těžit a zpracovávat nerostné suroviny a budoucími potřebami v rámci dalšího rozvoje tohoto regionu; je toho názoru, že díky účasti na společných projektech na evropské úrovni, jako je inovační partnerství v oblasti surovin, si mohou arktičtí aktéři vyměňovat informace a schopnosti napříč různými oblastmi;
25. žádá Komisi, aby s ohledem na velký počet vědeckých, hospodářských a občanských činností, především v evropské části Arktidy, v oblasti Barentsova moře i mimo tyto oblasti, rozvíjela postupy zaměřené na účinnější využívání prostředků poskytovaných EU a na zajištění patřičné rovnováhy mezi ochranou a rozvojem arktické oblasti při přidělování prostředků EU do této oblasti;
26. zdůrazňuje zásadní význam regionální politiky a politiky soudržnosti EU s ohledem na meziregionální a přeshraniční spolupráci;
27. dále vyzývá k tomu, aby byly efektivněji sladěny stávající programy, např. Interreg IV, Program pro severní periferní oblasti, program Kolarctic, program pro Pobaltí a strategie modrého růstu, a aby byly vyčleněny prostředky pro financování partnerství Severní dimenze, jako je partnerství Severní dimenze pro životní prostředí a partnerství Severní dimenze pro dopravu a logistiku, nebo jiné prostředky evropského nástroje sousedství a partnerství, aby bylo umožněno účinné přidělení prostředků a také jasné vymezení investičních priorit pro činnosti v arktické oblasti; naléhavě žádá Komisi a ESVČ, aby spolupracovaly na konzistentním přidělování finančních prostředků pro arktickou oblast, a tím co nejvíce zefektivnily interakci mezi vnitřními a vnějšími programy a projekty EU, který se týkají arktických a subarktických oblastí;
28. zdůrazňuje, že strategie EU pro arktickou oblast vyžaduje, aby fungovala odpovídající rozpočtová podpora;
29. zastává názor, že politika Severní dimenze založená na regionální spolupráci a pragmatických přátelstvích je úspěšným modelem stability, společné odpovědnosti a závazků, do něhož jsou zapojeny EU, Island, Norsko a Rusko;
30. zdůrazňuje v tomto ohledu význam arktických priorit, jako je dobře fungující infrastruktura a logistika, rozvoj arktické oblasti, podpora investic do odborných znalostí o chladném klimatu a relevantních technologií šetrných k životnímu prostředí a podpora regionálního a venkovského podnikání, a zejména malých a středních podniků; vyzývá EU, aby více usilovala o začlenění takovýchto arktických priorit do své strategie pro růst Evropa 2020 a do programů, jako je Horizont 2020 a Unie inovací, i do dalších výzkumných programů Unie;
31. naléhavě vyzývá Komisi, aby pracovala na zřízení informačního střediska EU pro arktickou oblast jakožto sítě se stálou kanceláří v Rovaniemi, s ohledem na přípravnou akci, která se týká strategického posouzení dopadů rozvoje v arktické oblasti na životní prostředí, kterou ve svém společném sdělení z roku 2012 podpořily Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a kterou provádí arktické středisko na Laponské univerzitě spolu se sítí evropských center excelence pro arktickou oblast, s cílem dosáhnout účinného přístupu k informacím týkajícím se arktické oblasti, dialogů na všech úrovních a komunikace za účelem využití informací a znalostí pro udržitelnost v arktické oblasti, a znovu potvrzuje svoji podporu tomuto projektu;
32. očekává v tomto ohledu výsledky 18 měsíců trvající přípravné akce týkající se strategického posouzení dopadů rozvoje v arktické oblasti na životní prostředí, které mají být zveřejněny letos na jaře; vyzývá EU, aby poté urychleně přistoupila ke zřízení informačního střediska EU pro arktickou oblast;
33. zdůrazňuje potřebu zachování zvláštní spolupráce, pokud jde o Arktidu, s cílem vytvořit v Bruselu otevřenou platformu, která je napříč politickým spektrem a není tematicky vyhraněná, která rozvíjí porozumění mezi širokou škálou příslušných aktérů jak v Arktidě, tak v EU a propojuje oblasti tvorby politik, vědy, občanské společnosti a podnikání;
34. doporučuje posílení pravidelné výměny a konzultace s regionálními, místními a původními zúčastněnými stranami evropské Arktidy o tématech souvisejících s touto oblastí, které by přispěly ke vzájemnému porozumění, zejména během procesu tvorby politiky týkající se vztahů mezi EU a Arktidou; zdůrazňuje nezbytnost těchto konzultací pro čerpání zkušeností a odborných znalostí týkajících se této oblasti, jež mají její obyvatelé, a pro zaručení základní legitimity dalšího zapojení se EU coby arktického aktéra;
35. navrhuje zlepšení koordinace v rámci orgánů EU mezi Komisí a ESVČ, zejména s ohledem na přesah arktických otázek do různých oblastí;
36. uznává, že vody kolem severního pólu jsou většinou mezinárodními vodami;
37. upozorňuje na skutečnost, že bezpečnost dodávek energie je úzce propojena se změnou klimatu; domnívá se, že bezpečnost dodávek energie je třeba zlepšit omezením závislosti EU na fosilních palivech; zdůrazňuje, že transformace Arktidy představuje jeden ze zásadních dopadů změny klimatu na bezpečnost EU; zdůrazňuje, že tento multiplikátor rizik je třeba řešit prostřednictvím posílené strategie EU pro Arktidu a prostřednictvím rozšířené politiky zaměřené na produkci obnovitelné energie v EU a na energetickou účinnost, která výrazně sníží závislost Unie na vnějších zdrojích a posílí tím její bezpečnostní pozici;
38. podporuje iniciativu pěti pobřežních států Arktidy ohledně dohody o dočasných předběžných opatřeních s cílem zabránit jakémukoli budoucímu rybolovu ve volném moři Arktidy, aniž by předtím byly vytvořeny vhodné regulační a ochranné mechanismy, a podporuje vytvoření sítě chráněných oblastí Arktidy, a zejména ochranu oblasti mezinárodních vod kolem severního pólu, která leží vně hospodářských zón pobřežních států;
39. vyzývá členské státy a státy EHP, aby podpořily mezinárodní závazek v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti chránit 10 % každé pobřežní a mořské oblasti;
40. vyzývá EU, aby vyvinula veškeré možné úsilí k zajištění udržitelné rovnováhy mezi ekonomickými aktivitami a realistickou socioekologickou a environmentální ochranou a rozvojem, aby byly v Arktidě zajištěny kvalitní životní podmínky;
41. zdůrazňuje, že zachování rozvinutých a udržitelných komunit v Arktidě s vysokou životní úrovní je nanejvýš důležité a že EU může v tomto směru sehrát klíčovou roli; vyzývá v tomto ohledu EU, aby zintenzivnila svou činnost v oblasti řízení založeného na ekosystému, mnohostranné spolupráce, rozhodování na základě znalostí a úzké spolupráce s místními obyvateli a původním obyvatelstvem;
42. uznává přání obyvatel a vlád arktické oblasti se svrchovanými právy a odpovědnostmi pokračovat i nadále v udržitelném ekonomickém rozvoji a současně chránit tradiční zdroje obživy původních obyvatel a velmi citlivé arktické ekosystémy;
43. uznává zásadní význam pokynů pro regionální podporu, které umožňují regionům v nejsevernějších oblastech, které mají zvláštní rysy a problémy, dál využívat příslušné mechanismy na podporu inovací a udržitelného růstu;
44. potvrzuje svá předchozí prohlášení o právech původního obyvatelstva obecně a zejména Sámů, kteří jsou jedinými původními obyvateli EU;
45. podporuje setkání, která Komise uspořádala se šesti sdruženími cirkumpolárních původních obyvatel, která jsou uznána za stálé účastníky Arktické rady; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by bylo možné zajistit, aby byly jejich názory zohledněny v rámci diskusí EU, možnost poskytnutí finančních prostředků těmto sdružením, aby se mohla účastnit schůzí orgánů OSN a jiných mezinárodních shromáždění, v nichž jsou již zastoupena, a možnost politické podpory jejich aspirací účastnit se i jiných mezinárodních fór, v nichž se řeší záležitosti původních obyvatel;
46. uznává, že politiky EU, které posilují vysokoškolské vzdělávání a výzkumná střediska v této oblasti, jsou zásadně důležité pro podporu inovativního prostředí a mechanismů pro přenos technologií; zdůrazňuje význam toho, aby byl podpořen rozvoj sítí pro spolupráci mezi institucemi vyššího vzdělávání v tomto regionu i mimo něj a aby existovaly příležitosti k financování výzkumu, zejména v oblastech, v nichž má tento region zkušenosti, aby tak bylo dosaženo udržitelného hospodářského rozvoje v arktických oblastech;
47. podtrhuje velký význam bezpečnosti a zabezpečení nových světových obchodních tras na moři v arktické oblasti, a to zejména pro EU a ekonomiky jejích členských států, které kontrolují 40 % světové obchodní lodní dopravy;
48. vítá práci Mezinárodní námořní organizace na dokončování povinného polárního kodexu pro lodní dopravu; podporuje spolupráci při výzkumu i investicích s cílem rozvíjet odolnou a bezpečnou infrastrukturu pro trasy v arktických mořích a zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly aktivně prosazovat zásady volné plavby a práva na volný a pokojný průjezd;
49. zdůrazňuje, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost musí mít dostatečné prostředky pro monitorování a prevenci znečištění z námořní dopravy i ze zařízení na těžbu ropy a zemního plynu v arktické oblasti;
50. vyzývá státy v této oblasti, aby zajistily, že současné dopravní trasy – i ty, které mohou vzniknout v budoucnosti – byly otevřené pro mezinárodní lodní dopravu, a aby nezaváděly jakékoli svévolné jednostranné překážky, ať již finanční nebo administrativní, které by mohly ztěžovat lodní dopravu v Arktidě, kromě mezinárodně dohodnutých opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti nebo ochranu životního prostředí;
51. upozorňuje na význam rozvoje infrastruktury propojující arktickou oblast se zbytkem Evropy;
52. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na dopravní koridory, jako jsou cesty, železnice a lodní doprava, s cílem udržovat a podporovat přeshraniční vazby v evropské arktické oblastí a uvádět zboží z Arktidy na evropské trhy; zastává názor, že jelikož EU dále rozvíjí svou dopravní infrastrukturu (nástroj pro propojení Evropy, TEN-T), je nutné zlepšit propojení s arktickou oblastí i uvnitř této oblasti;
53. znovu připomíná právo obyvatel Arktidy určovat si vlastní způsob života a uznává jejich přání udržitelného rozvoje tohoto regionu; žádá Komisi, aby podala zprávu o tom, které programy EU by mohly být využity na podporu tohoto dlouhodobého a vyváženého udržitelného rozvoje, a aby připravila opatření s cílem konkrétněji přispět k naplnění tohoto přání;
54. bere na vědomí nedávné průzkumné činnosti v evropské Arktidě a v Barentsově moři a klade důraz na dvoustrannou spolupráci mezi Norskem a Ruskem, jejímž cílem je uplatňování nejvyšších možných technických standardů v oblasti ochrany životního prostředí při hledání ložisek ropy a zemního plynu v Barentsově moři; upozorňuje zejména na význam neustálého vývoje nových technologií zvláště vyvinutých pro prostředí Arktidy, jako jsou technologie instalované pod mořské dno;
55. připomíná postavení EU jakožto hlavního odběratele arktického zemního plynu a podtrhuje roli zemního plynu z bezpečného zdroje těženého v souladu s nejvyššími možnými standardy jako významného přemostění v rámci přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v budoucnosti; podporuje postupný a opatrný přístup v rámci rozvoje zdrojů energie v Arktidě, přičemž uznává, že se jednotlivé oblasti Arktidy podstatně liší;
56. zdůrazňuje silné vazby mezi EU a Grónskem a geostrategický význam tohoto území; bere na vědomí priority grónské vlády s opětovným zaměřením na hospodářský rozvoj a těžbu surovin; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prozkoumaly, jak by EU a aktéři z oblasti vědy, technologií a obchodu se sídlem v EU mohli přispět a napomoci k udržitelnému rozvoji Grónska tak, aby byly zohledněny jak zájmy v oblasti životního prostředí, tak i potřeby hospodářského růstu; v této souvislosti vyjadřuje své znepokojení ohledně skromných výsledků prohlášení o záměru, které s Grónskem podepsal místopředseda Komise;
57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům států arktické oblasti.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0075.
- [2] Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66.
- [3] Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 99.
- [4] Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.
- [5] Úř. věst. L 216, 17.8.2010, s. 1.