SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o pronásledování ochránců lidských práv v Ázerbájdžánu
17.9.2014 - (2014/2832(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B8‑0090/2014)
ALDE (B8‑0091/2014)
S&D (B8‑0093/2014)
PPE (B8‑0095/2014)
GUE/NGL (B8‑0096/2014)
Verts/ALE (B8‑0099/2014)
Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Giovanni La Via, Tunne Kelam, Monica Luisa Macovei, Petri Sarvamaa, Eduard Kukan, Jeroen Lenaers, Csaba Sógor, Jarosław Leszek Wałęsa, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Pavel Svoboda, László Tőkés, Andrej Plenković za skupinu PPE
Josef Weidenholzer, Elena Valenciano Martínez-Orozco, Liisa Jaakonsaari, Kati Piri, Richard Howitt, Pier Antonio Panzeri, Ana Gomes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Goffredo Maria Bettini, Luigi Morgano za skupinu S&D
Charles Tannock za skupinu ECR
Alexander Graf Lambsdorff, Louis Michel, Jozo Radoš, Marielle de Sarnez, Marietje Schaake, Pavel Telička, Martina Dlabajová, Juan Carlos Girauta Vidal, Johannes Cornelis van Baalen, Ramon Tremosa i Balcells, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk za skupinu ALDE
Marie-Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL
Ulrike Lunacek, Tamás Meszerics, Molly Scott Cato, Michèle Rivasi, Barbara Lochbihler, Ernest Maragall za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao
Usnesení Evropského parlamentu o pronásledování ochránců lidských práv v Ázerbájdžánu
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Ázerbájdžánu, zejména na usnesení ze dne 18. dubna 2012 obsahující doporučení Radě, Komisi a ESVČ týkající se jednání mezi EU a Ázerbájdžánem o dohodě o přidružení[1] a na své usnesení ve věci Ilgara Mammadova ze dne 13. června 2013[2],
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2012 adresované Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „o nutnosti dosáhnout určitých výsledků v oblasti nové evropské politiky sousedství“ (JOIN(2012)0014),
– s ohledem na zprávu Komise o pokroku Ázerbájdžánu dosaženém v rámci evropské politiky sousedství za rok 2013 z března 2014 (SWD(2014)0070),
– s ohledem na akční plán evropské politiky sousedství EU-Ázerbájdžán,
– s ohledem na prohlášení tiskových mluvčích vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a Štefana Füleho, člena Evropské komise odpovědného za rozšíření a evropskou politiku sousedství k uvěznění Leyly Yunusové ze dne 2. srpna 2014,
– s ohledem na prohlášení tiskového mluvčího vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise k zatčení Rasula Jafarova ze dne 6. srpna 2014,
– s ohledem na prohlášení EU ze dne 14. srpna 2014 o situaci v oblasti lidských práv a občanské společnosti v Ázerbájdžánu,
– s ohledem na prohlášení Štefana Füleho, člena Evropské komise, ze dne 8. září 2014 v Baku o zásadní úloze, kterou hraje občanská společnost v rámci Východního partnerství, a jeho oznámení o novém programu podpory EU určeném občanské společnosti v Ázerbájdžánu, v jehož rámci je v období 2014 až 2015 poskytnuto 3 miliony EUR,
– s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda ze dne 1. srpna 2014 k zatčení Leyly Yunusové, ředitelky Institutu pro mír a demokracii v Ázerbájdžánu,
– s ohledem na prohlášení z Baku, které přijalo parlamentní shromáždění OBSE na své výroční schůzi konané ve dnech 28. června až 2. července 2014, v němž byly vyjádřeny obavy ze zneužívání správních postupů a právních předpisů k zadržování, uvězňování, zastrašování či jinému umlčování ochránců lidských práv a kriticky vystupujících osob v řadě zúčastněných členských států OBSE,
– s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EK a Ázerbájdžánem, která vstoupila v platnost v roce 1999, a na probíhající jednání mezi těmito dvěma stranami o nové dohodě, která by měla nahradit předchozí dohodu,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v několika posledních letech v Ázerbájdžánu dochází ke zhoršování celkové situace v oblasti lidských práv, jež se projevuje v několika posledních měsících významným nárůstem vládní represe, nátlaku a zastrašování uplatňovaných vůči nevládním organizacím, aktivistům z řad občanské společnosti, novinářům a ochráncům lidských práv;
B. vzhledem k tomu, že cílem vládních represí se od minulého července stali někteří z nejpřednějších ochránců lidských práv, kteří byli uvězněni na základě zjevně politicky motivovaných obvinění, což je konkrétně i případ Leyly Yunusové, známé ředitelky Institutu pro mír a demokracii, a jejího manžela, historika, Arifa Yunuse, a dále i předsedy ázerbájdžánského Klubu pro lidská práva Rasula Jafarova;
C. vzhledem k tomu, že předseda ázerbájdžánské Společnosti pro právní vzdělávání, Intigam Aliyev, advokát činný v oblasti lidských práv, jenž obhajoval více než 200 případů projednávaných Evropským soudem pro lidská práva z oblasti porušování svobody projevu, práva na spravedlivý proces a volebních zákonů v Ázerbájdžánu, byl dne 8. srpna 2014 zadržen a kvůli obvinění ze spáchání jiné trestné činnosti držen tři měsíce ve vazbě, což potvrzuje narůstající snahy o umlčování a stíhání předních obránců lidských práv v této zemi;
D. vzhledem ke zprávám o násilném zacházení ze strany své spoluvězeňkyně, jemuž byla údajně paní Leyla Yunusová vystavena při svém uvěznění, aniž by byla přijata jakákoli opatření k potrestání této spoluvězeňkyně či k zajištění ochrany Leyly Yunusové; vzhledem k tomu, že zdravotní stav paní Leyly Yunusové se během věznění zhoršil, aniž by jí byla poskytnuta náležitá zdravotní péče;
E. vzhledem k tomu, že dne 26. května 2014 byl Anar Mammadli, předseda Centra pro pozorování voleb a demokratické studie, odsouzen k pěti rokům a šesti měsícům odnětí svobody a pan Bashir Suleymanli, ředitel tohoto centra, ke třem rokům a šesti měsícům odnětí svobody, a to kvůli trestným činům sahajícím od daňových úniků po nedovolené podnikání;
F. vzhledem k tomu, že souběžně s výše uvedeným případem bylo 8 aktivistů nevládního hnutí mládeže NIDA odsouzeno na základě obvinění ze spáchání výtržností, držení omamných látek a výbušnin, jakož i za úmysl narušení veřejného pořádku, a aktivisté sociálních médií Omar Mammadov, Abdul Abilov a Elsever Murselli byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání pět až pět a půl roku na základě obvinění z držení omamných látek, přičemž nikomu z nich nebyl umožněn přístup k obhájci dle jejich výběru a všichni si stěžovali na nesprávné zacházení, kterému byli vystaveni během zadržení policií;
G. vzhledem k tomu, že celá řada dalších novinářů, ochránců lidských práv a aktivistů čelí obžalobám, jež proti nim byly v Ázerbájdžánu vzneseny, a to včetně Hasana Huseyniho, vedoucího veřejného sdružení pro osvícení rozumně smýšlejících občanů, odsouzeného dne 14. července 2014 k šestiletému trestu odnětí svobody, investigativního novináře předních ruskojazyčných novin „Zerkalo“ Raufa Mirkadirova, zadržovaného ve vyšetřovací vazbě kvůli obvinění z vlastizrady; vzhledem k tomu, že do kanceláří Institutu pro svobodu a bezpečnost reportérů, což je přední nevládní organizace hájící zájmy médií, v jejímž čele působí mezinárodně renomovaný ochránce lidských práv Emin Huseynov, vpadla dne 8. srpna 2014 policie; vzhledem k tomu, že další nedávno zadrženou osobou je přední opoziční novinář Seymur Haziyev, jenž byl obviněn z výtržnictví a zadržován po dobu dvou měsíců ve vyšetřovací vazbě;
H. vzhledem k tomu, že tyto případy navazují na desítky dalších, které se týkají politických aktivistů, ochránců práv, novinářů, bloggerů a aktivistů sociálních médií, jež vládní orgány v uplynulých dvou letech uvěznily na základě obdobně vykonstruovaných obvinění, včetně výtržnictví, držení omamných látek, daňových úniků a dokonce i vlastizrady; vzhledem k tomu, že nedávná vlna uvěznění spustila řetězovou reakci, díky níž byla řada známých aktivistů přinucena uprchnout ze země či se skrývat,
I. vzhledem k tomu, že nezávislé ázerbájdžánské noviny „Azadliq“ byly donuceny pozastavit své vydávání z důvodu údajných finančních těžkostí, přičemž předtím byly vystaveny nátlaku oficiálních míst, neboť informovaly o korupci;
J. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva vynesl řadu rozsudků ve věcech porušování lidských práv v Ázerbájdžánu, poslední dne 22. května 2014 ve věci Ilgara Mammadova, předsedy Občanského hnutí republikánské alternativy (REAL); vzhledem k tomu, že jej příslušné orgány odmítly propustit, i když bylo podle rozhodnutí soudu jeho zadržení motivováno politicky;
K. vzhledem k tomu, že v centru Baku jsou pokojné demonstrace protestujících od roku 2006 v podstatě zakázány a nedávno byly zavedeny nové přísné pokuty a delší lhůty správního zadržování osob, které se organizují nebo se účastní nepovolených veřejných shromáždění;
L. vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské orgány nepřihlížejí ke stanoviskům Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) Rady Evropy k právním předpisům týkajícím se svobody shromažďování, politických stran a ochrany před pomluvou; vzhledem k tomu, že tyto orgány dále řádně nezohlednily zjištění komisaře pro lidská práva Rady Evropy učiněná na základě návštěv této země;
M. vzhledem k tomu, že v únoru 2014 prezident Alijev podepsal další změny zákona o nevládních organizacích, který nyní dává vládním orgánům další pravomoci – dočasně pozastavit nebo definitivně zakázat národní nebo zahraniční nevládní organizace v Ázerbájdžánu – a zavádí nové trestné činy, za které lze ukládat pokuty, které byly zvýšeny na 2 500–3 000 AZN (přibližně 2 600–3 100 EUR) pro nevládní organizace a 1 000–2 000 AZN (přibližně 1 000–2 000 EUR) pro ředitele národních nebo mezinárodních nevládních organizací;
N. vzhledem k tomu, že veřejnému sdružení pro ochranu práv pracovníků v ropném průmyslu sídlící v Baku byl na základě rozhodnutí okresního soudu města Baku pro okres Nasimi zmrazen bankovní účet společně s účtem vedoucí sdružení Mirvari Uzeyir Grahramanovové;
O. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a signatářskou zemí Evropské úmluvy o lidských právech;
P. vzhledem k tomu, že dne 14. května 2014 Ázerbájdžán převzal předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy;
1. zdůrazňuje, že plné dodržování lidských práv, demokratických zásad, základních svobod a právního státu je jádrem rámce pro spolupráci v rámci Východního partnerství a závazků, které Ázerbájdžán učinil v Radě Evropy a OBSE;
2. co nejdůrazněji odsuzuje zatčení Leyly Yunusové, Arifa Yunuse, Rasula Jafarova, Intigama Aliyeva a Hasana Huseyniho a jejich držení ve vazbě a požaduje jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění a stažení všech obvinění proti nim; žádá, aby byl neprodleně a důkladně vyšetřen útok na Ilqara Nasibova, a vyzývá, aby osoby, které jsou za tento útok odpovědné, byly postaveny před soud;
3. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zaručily fyzickou a psychologickou ochranu Leyly Yunusové, Arifa Yunusova a všech ochránců lidských práv v Ázerbájdžánu a aby zajistily naléhavé poskytnutí odpovídající lékařské péče, včetně podávání léků a hospitalizace;
4. opakovaně vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby jako naléhavou prioritu přijala konkrétní opatření ke zlepšení situace v oblasti lidských práv v zemi, včetně okamžitého a bezpodmínečného propuštění všech politických vězňů, a přestala zatýkat osoby z politických důvodů;
5. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby přestaly obtěžovat a zastrašovat organizace občanské společnosti, opoziční politiky a nezávislé novináře a aby přestaly zasahovat do jejich hodnotné činnosti pro rozvoj demokracie v Ázerbájdžánu nebo tuto činnost mařit; vyzývá je rovněž, aby zajistily, aby všichni zadržení, včetně novinářů, politiků a aktivistů občanské společnosti, měli zaručena plná práva během soudního řízení, zejména přístup k obhájci dle vlastního výběru, možnost setkání s rodinami a dodržení dalších standardů spravedlivého soudního řízení;
6. vyjadřuje politování nad kroky, které učinila ázerbájdžánská vláda k omezení kontaktů mezi občanskou společností a mladými aktivisty a intelektuály z Arménie a Ázerbájdžánu, neboť tyto kontakty mají velký význam pro překonání dlouhodobého nepřátelství mezi oběma zeměmi; v tomto ohledu připomíná důležitou činnost Leyly Yunusové a jejího manžela Arifa v této oblasti;
7. naléhavě vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby pozvala Benátskou komisi Rady Evropy, komisaře a zmocněnce OSN pro zvláštní postupy a plně s nimi spolupracovala, pokud jde o ochránce lidských práv, svobodu sdružování , právo pokojného shromažďování, svobodu projevu a svévolné zatýkání, s cílem změnit své právní předpisy a přizpůsobit postupy v souladu se závěry odborníků;
8. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby neprodleně přijaly reformy v oblasti lidských práv, které měly být připraveny již dávno, včetně mnoha nesplněných závazků, které Ázerbájdžán převzal při vstupu do Rady Evropy, a aby splnily rozsudky proti Ázerbájdžánu, které vydal Evropský soud pro lidská práva;
9. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zrušily zákaz veřejného shromažďování v centru Baku a aby přestaly pokutovat pokojné demonstranty nebo tyto osoby administrativně zadržovat;
10. potvrzuje svůj postoj, podle kterého podpora Ázerbájdžánské republiky ze strany EU a spolupráce, včetně pokračujících jednání o strategickém partnerství pro modernizaci, musí být podmíněny a zahrnovat doložky týkající se ochrany a podpory lidských práv, zejména svobody sdělovacích prostředků, svobody projevu, svobody sdružování a shromažďování;
11. zdůrazňuje, že jeho souhlas s podpisem smlouvy o partnerství s Ázerbájdžánem bude podmíněn uspokojivým zvážením výše uvedených požadavků, propuštěním ochránců lidských práv, zrušením legislativního omezení činností nezávislé občanské společnosti a zastavením represí a zastrašování nevládních organizací, nezávislých sdělovacích prostředků, opozičních sil, ochránců lidských práv, mladých aktivistů a aktivistů sociálních sítí;
12. vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby důsledně uplatňovaly zásadu „více za více“, se zaměřením zejména na situaci obránců lidských práv (v souladu se zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv), svévolné a politicky motivované zadržování, nezávislost soudnictví, demokratické reformy a základní práva a svobody; vyzývá zejména k revizi programování evropského nástroje sousedství, tak aby byla ukončena jakákoli podpora, která není důsledně zaměřena na lidská práva a občanskou společnosti;
13. vyjadřuje politování nad skutečností, že v dialogu o lidských právech mezi EU a Ázerbájdžánem nebylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv v zemi; vyzývá ESVČ, aby zintenzívnila tento dialog s cílem zvýšit jeho účinnost a zaměřit jej na výsledky a aby o výsledcích Parlament pravidelně informovala;
14. vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby zjednodušila stávající velmi komplikovaný a zdlouhavý postup registrace nevládních organizací, zavedla zásadní legislativní změny s cílem zrušit nedávná opatření omezující právo nevládních organizací přijímat dary bez oficiální registrace, a aby splnila doporučení Rady Evropy CM/Rec(2007), které adresoval Výbor ministrů členským státům a které se týká právního postavení nevládních organizací v Evropě;
15. vyzývá Radu a členské státy, aby naléhavě vyzvaly Mezinárodní olympijský výbor, aby se na ázerbajdžánské orgány obrátil s výzvou zastavit zásahy a aby jim jasně sdělil, že očekává – vzhledem k evropským olympijským hrám v příštím roce –, že Ázerbájdžán splní požadavek olympijské charty, aby byla dodržována svoboda tisku;
16. vyzývá ESVČ, aby důsledně dodržovala zásady EU týkající se ochránců lidských práv a organizovala pravidelné schůzky s nezávislými organizacemi pro ochranu lidských práv v prostorách delegace EU v Baku, koordinovala tyto schůzky se zastoupeními členských států EU a aby je využívala k vyjádření veřejné podpory činnosti ochránců lidských práv; naléhavě ESVČ vyzývá, aby důkladně sledovala všechny soudní procesy proti ochráncům lidských práv a aby o této oblasti předkládala Parlamentu zprávy;
17. připomíná svůj postoj ze dne 24. května 2012 a vyzývá Radu, aby zvážila možnost přijmout cílené sankce proti osobám odpovědným za porušování lidských práv, pokud by tato porušování pokračovala;
18. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal prezidentovi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, ESVČ, Radě, Komisi a Radě Evropy.
- [1] Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 36.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2013)0285.