Postup : 2014/2971(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0295/2014

Předložené texty :

RC-B8-0295/2014

Rozpravy :

PV 27/11/2014 - 7.3
CRE 27/11/2014 - 7.3

Hlasování :

PV 27/11/2014 - 10.3

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0066

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 146kWORD 75k
26.11.2014
PE539.018v01-00}
PE539.020v01-00}
PE539.022v01-00}
PE539.024v01-00}
PE539.026v01-00}
PE539.031v01-00} RC1
 
B8-0295/2014}
B8-0297/2014}
B8-0299/2014}
B8-0301/2014}
B8-0303/2014}
B8-0308/2014} RC1

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

ECR (B8‑0295/2014)

EFDD (B8‑0297/2014)

Verts/ALE (B8‑0299/2014)

S&D (B8‑0301/2014)

ALDE (B8‑0303/2014)

PPE (B8‑0308/2014)


o Iráku: únosy a týrání žen (2014/2971(RSP))


Cristian Dan Preda, Tunne Kelam, Elmar Brok, Giovanni La Via, Michèle Alliot-Marie, Pavel Svoboda, Philippe Juvin, Jarosław Wałęsa, Mariya Gabriel, David McAllister, Lorenzo Cesa, Franck Proust, Petri Sarvamaa, Andrej Plenković, Bogdan Brunon Wenta, Monica Macovei, Dubravka Šuica, Jaromír Štětina, Eduard Kukan, Jeroen Lenaers, Seán Kelly, Jiří Pospíšil, Csaba Sógor, Gabrielius Landsbergis, Davor Ivo Stier, Marijana Petir, Tomáš Zdechovský, Barbara Matera, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Stanislav Polčák, Lara Comi, Massimiliano Salini, Ivana Maletić za skupinu PPE
Josef Weidenholzer, Victor Boştinaru, Richard Howitt, Elena Valenciano Martínez-Orozco, Ana Gomes, Vilija Blinkevičiūtė, Nicola Caputo, Silvia Costa, Krystyna Łybacka, Goffredo Maria Bettini, Edouard Martin, Demetris Papadakis, Liisa Jaakonsaari, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Andi Cristea, Miroslav Poche, Miriam Dalli, Pier Antonio Panzeri, Marc Tarabella, Doru-Claudian Frunzulică, Eva Kaili za skupinu S&D
Charles Tannock, Mark Demesmaeker, David Campbell Bannerman, Ruža Tomašić, Jana Žitňanská, Geoffrey Van Orden, Ryszard Czarnecki za skupinu ECR
Gérard Deprez, Marielle de Sarnez, Juan Carlos Girauta Vidal, Fernando Maura Barandiarán, Pavel Telička, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Marietje Schaake, Louis Michel, Petr Ježek, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Dita Charanzová, Jozo Radoš, Javier Nart, Antanas Guoga, Urmas Paet, Ivan Jakovčić za skupinu ALDE
Alyn Smith, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Jean Lambert, Bodil Ceballos, Ernest Urtasun, Jordi Sebastià, Judith Sargentini, Ulrike Lunacek, Heidi Hautala, Reinhard Bütikofer, Davor Škrlec za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao za skupinu EFDD
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o Iráku: únosy a týrání žen (2014/2971(RSP))  

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku,

–   s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 20. října 2014 o krizi v Sýrii a Iráku v souvislosti s ISIL/Da'esh,

–   s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva S-22/1 ze dne 1. září 2014 o situaci v oblasti lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Levantě a dalších skupin,

–   s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní komise OSN o vyšetřování Syrské arabské republiky nazvanou „Vláda teroru: Život v Sýrii pod nadvládou ISIS“ ze dne 14. listopadu 2014,

–   s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem(1),

–   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2106(2013) ze dne 24. června 2013 o sexuálním násilí v ozbrojených konfliktech a v období po jejich skončení,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Irák smluvní stranou,

–   s ohledem na úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, jejímž signatářem je Irák, a na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000),

–   s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že takzvaný Islámský stát se dopustil mnoha brutálních činů, včetně hromadného vraždění, poprav nařízených samozvanými soudy Islámského státu, vnucování nelítostného výkladu práva šaría, sexuálního násilí na ženách a dětech, zotročování, znásilnění, vynucených sňatků, obchodování s lidmi, vysídlení a násilného odvlečení, které představují zločiny proti lidskosti a vyvolaly katastrofální humanitární krizi a vysídlení velkého počtu obyvatel z oblastí, jež jsou pod jeho kontrolou;

B.  vzhledem k tomu, že cílem Islámského státu v Mósulu a okolí, včetně Sindžáru a Tal Afaru, byli členové etnických a náboženských menšin, zejména křesťané a jezídové, Turkmeni, šabakové, příslušníci menšiny kakai, sabejci a členové šíitské komunity, stejně jako mnoho Arabů a sunnitských muslimů;

C. vzhledem k tomu, že podle odhadů organizace Human Rights Watch bylo 3 133 jezídů Islámským státem uneseno a zavražděno nebo jsou od útoků Islámského státu na začátku srpna pohřešováni; vzhledem k tomu, že tento seznam zahrnuje 2 305 osob, z toho 412 dětí, které byly údajně násilně odvedeny; vzhledem k tomu, že Islámský stát indoktrinuje zajaté děti jezídů;

D. vzhledem k tomu, že pozorovatelé OSN v říjnu 2014 konstatovali, že v provizorních zařízeních je zadržováno přibližně 5 000 až 7 000 žen, které jsou odtud odváděny a buď prodávány do otroctví, nebo předávány džihádistům jako konkubíny; vzhledem k tomu, že ve městě Tal Afar je údajně v pěti zařízeních drženo v zajetí přibližně 3 500 žen a dětí;

E.  vzhledem k tomu, že Islámský stát a další džihádističtí extrémisté v Iráku a Sýrii způsobili příliv uprchlíků, kteří zaplnili uprchlické tábory v Turecku, Libanonu a Jordánsku, kde ženy a zejména děti žijí v obtížných humanitárních podmínkách a jsou naprosto bezbranní vůči obtěžování, sexuálnímu násilí, vynuceným sňatkům a jiným druhům zneužívání;

F.  vzhledem k tomu, že nadnárodní povaha Islámského státu a přidružených teroristických skupin představuje problém znepokojující celý svět;

G.  vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR) má vážné obavy, pokud jde o schopnost mezinárodního společenství reagovat na naléhavé zimní potřeby v Iráku, zejména v případě nedávno vysídlených osob;

H. vzhledem k tomu, že pro stabilitu a hospodářský vývoj v zemi a v regionu je nezbytná jednota, svrchovanost a územní celistvost Iráku;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje soustavné porušování lidských práv a bezpráví a porušování mezinárodního humanitárního práva, jež jsou důsledkem činů spáchaných Islámským státem a přidruženými teroristickými skupinami a představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti; důrazně odsuzuje zejména veškeré násilí vůči osobám založené na jejich náboženském vyznání nebo etnické příslušnosti a násilí vůči ženám a dětem;

2.  důrazně odsuzuje četné brutální činy, například násilná odvlečení, znásilnění a jiné formy sexuálního násilí, zotročování a vynucené sňatky a konverze, jichž se Islámský stát dopustil zejména vůči ženám a jež představují zločiny proti lidskosti; zdůrazňuje, že je třeba, aby osoby odpovědné za tyto případy porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva byly pohnány k odpovědnosti;

3.  zdůrazňuje, že děti by měly být neprodleně vráceny do svých rodin, vynucené sňatky by měly být zrušeny, sexuální zneužívání ukončeno a všichni zadržení civilisté, zejména ženy, které Islámský stát zajal, by měli být ihned propuštěni;

4.  vyzývá iráckou vládu, aby ratifikovala Římský statut, kterým se zřizuje Mezinárodní trestní soud, což tomuto soudu umožnilo stíhat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané Islámským státem;

5.  vyzývá iráckou vládu, aby prosazovala a chránila lidská práva zapojením všech složek irácké společnosti v duchu národní jednoty a usmíření a dodržovala ve svém boji proti Islámskému státu lidská práva a mezinárodní humanitární právo; nabízí svou podporu a pomoc vládě při budování spravedlivější společnosti, která by začleňovala všechny složky a chránila a prosazovala práva žen;

6.  vítá úsilí mezinárodního společenství, zejména Spojených států, o podporu iráckých státních a místních orgánů v jejich boji proti Islámskému státu, o zastavení expanze Islámského státu a o zpřístupnění humanitární pomoci; podporuje celosvětovou koalici proti Islámskému státu a její snahu porazit jej, a to i vojenskými prostředky; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby v zimě poskytlo nezbytnou životy zachraňující pomoc obyvatelům Iráku, včetně rodin jezídů, kteří stále na hoře Sindžár brání své chrámy před zničením Islámským státem;

7.  vyzývá všechny regionální subjekty, aby učinily vše, co je v jejich pravomoci, s cílem zastavit všechny činnosti oficiálních či soukromých subjektů zaměřené na propagaci a šíření extrémní islamistické ideologie slovy i činy; vyzývá mezinárodní společenství, zejména EU, aby usnadnilo regionální dialog o problémech Blízkého východu a zahrnulo do něj všechny významné zúčastněné strany, zejména Írán a Saúdskou Arábii;

8.  vyzývá OSN, zejména zvláštní zpravodajku pro otázky násilí vůči ženám Rashidu Manjoovou, aby při hledání obětí učinily vše, co je v jejich silách, a aby vyšetřily a zjistily skutečnosti a okolnosti, za nichž se Islámský stát a přidružené teroristické skupiny v Iráku a Sýrii dopouštěly bezpráví a násilí na dívkách a ženách, aby se tak zabránilo beztrestnosti a zajistilo se, že viníci ponesou plnou odpovědnost; podporuje činnost zvláštní zástupkyně OSN pro otázky sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech Zainab Hawy Banguraové;

9.  vyzývá mezinárodní humanitární agentury působící v Iráku, včetně agentur OSN, aby rozšířily poskytování zdravotnických a poradenských služeb pro vysídlené osoby, které uprchly před postupem Islámského státu, a aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám obětí sexuálního násilí a dětem;

10. opakovaně vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem řešit situaci žen v Iráku a zaručit jejich svobodu a respektování jejich nejzákladnějších práv a aby přijaly opatření, kterými by se předcházelo násilí na ženách a dětech a jejich vykořisťování a týrání; je zvláště znepokojen nárůstem všech forem násilí páchaného na jezídských ženách, které jsou členy Islámského státu zajímány, znásilňovány, sexuálně zneužívány a prodávány; vyzývá zejména členské státy, aby posílily politiky s cílem reagovat na potřeby obětí a zřídit mechanismus umožňující, aby se traumatizovaným ženám ze Sýrie a Iráku, zejména jezídským ženám, dostalo zvláštního posttraumatického poradenství odpovídajícího jejich potřebám;

11. je přesvědčen, že okamžitá humanitární pomoc a ochrana musí být doplněna dlouhodobými strategiemi na podporu sociálních a ekonomických práv a příležitostí k obživě pro navracející se osoby, vnitřně vysílené osoby a uprchlé ženy, posílením vedoucího postavení a účasti s cílem umožnit jim najít dlouhodobé řešení, které odpovídá jejich potřebám; je toho názoru, že je třeba řešit specifická rizika a zvláštní potřeby různých skupin žen, které čelí vícenásobným a navzájem souvisejícím formám diskriminace;

12. odsuzuje skutečnost, že s postupem Islámského státu dochází zcela beztrestně k násilným činům vůči LGBT Iráčanům a vraždám těchto osob; konstatuje, že ačkoli LGBT osoby v Iráku nejsou jedinou ohroženou skupinou v současné krizi a konfliktu, nacházejí se ve zvláštně zranitelném postavení s ohledem na omezenou podporu rodin a společenství a ochranu vlády, kterých se jim dostává; konstatuje, že LGBT osoby v Iráku jsou ve společenstvích uprchlíků nebo v určitých hostitelských společnostech vytlačovány na okraj a ocitají se v nebezpečí; vyzývá iráckou vládu, aby LGBT osobám poskytovala ochranu;

13. vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku dlouholetého diktátorského režimu a konfliktu se životní podmínky iráckých žen výrazně zhoršily; vyzývá k podpoře a uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti s cílem zajistit účast žen v řešení konfliktu a budování demokracie; trvá na tom, že bez účasti žen na rozhodování se jim v Iráku nedostane skutečné ochrany ani bezpečnosti;

14. vyzývá ke společnému mezinárodnímu úsilí v úzké spolupráci s muslimskými státy, organizacemi a společenstvími, které by čelilo radikálnímu salafistické (wahhábistické) ideologii, jež je základem a inspirací pro činy Islámského státu a přidružených teroristických organizací a stává se rostoucí bezpečnostní hrozbou pro členské státy; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby v jejich dialogu se státy v Perském zálivu vyjadřovaly hluboké znepokojení nad pokračujícím úsilím o salafistickou (wahhábistickou) indoktrinaci v mnoha převážně muslimských zemích a v muslimských společenstvích na celém světě, kterou uskutečňují osoby pocházející z těchto zemí;

15. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Iráku, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0022.

Právní upozornění - Ochrana soukromí