Postup : 2014/2967(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0311/2014

Předložené texty :

RC-B8-0311/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 27/11/2014 - 10.6
CRE 27/11/2014 - 10.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0069

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 166kWORD 78k
26.11 2014
PE539.034v01-00}
PE539.035v01-00}
PE539.036v01-00}
PE539.038v01-00}
PE539.039v01-00} RC1
 
B8-0311/2014}
B8-0312/2014}
B8-0313/2014}
B8-0315/2014}
B8-0316/2014} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

PPE (B8‑0311/2014)

ECR (B8‑0312/2014)

ALDE (B8‑0313/2014)

S&D (B8‑0315/2014)

GUE/NGL (B8‑0316/2014)


o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky (2014/2967(RSP))


Markus Pieper za skupinu PPE
Jörg Leichtfried, Evelyn Regner, Patrizia Toia, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Victor Negrescu, Vilija Blinkevičiūtė za skupinu S&D
Ashley Fox, Sajjad Karim, Anthea McIntyre za skupinu ECR
Pavel Telička, Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto za skupinu ALDE
Dennis de Jong za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky (2014/2967(RSP))  

Evropský parlament,

–   s ohledem na nedávnou veřejnou konzultaci ohledně revize pokynů Komise k posouzení dopadů a na příslušný návrh revidovaných pokynů;

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadu(1),

–   s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že posouzení dopadů hraje coby nástroj používaný v počáteční fázi tvorby právních předpisů klíčovou roli v programu Komise pro inteligentní regulaci a jeho smyslem je poskytnout transparentní, komplexní a vyvážené důkazy o ekonomických, sociálních a environmentálních aspektech, o přínosu opatření na úrovni EU, o očekávané regulační a administrativní zátěži a o nákladech a přínosech alternativních opatření pro všechny zúčastněné strany;

B.  vzhledem k tomu, že pokud jde o rozhodování o tom, zda je v případě určité iniciativy nutné provést posouzení jejích dopadů, či nikoli, svěřují stávající pokyny k posouzení dopadů ústřední roli generálnímu sekretariátu Komise a Výboru pro posuzování dopadů (IAB);

C. vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování dopadů hraje důležitou roli jako ústřední bod pro kontrolu kvality tohoto posuzování;

D. vzhledem k tomu, že Smlouvy obsahují horizontální sociální a environmentální doložky, spolu s povinností dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality, které musí být zohledněny při určování a provádění politik a činností Unie a vyžadují hloubkovou analýzu důsledků jakéhokoli návrhu právního předpisu;

E.  vzhledem k tomu, že podle skupiny odborníků Komise mohou být náklady malých a středních podniků spojené s dodržování právních předpisů desetkrát vyšší než v případě velkých podniků; vzhledem k tomu, že řádné a nezávislé posouzení dopadů je důležité zejména pro malé a střední podniky, které se často potýkají s většími problémy než velké podniky v případě, že se mají přizpůsobit novým právním a správním požadavkům, a vzhledem ke své velikosti nejsou příliš schopny předvídat změny právních předpisů v počáteční fázi;

F.  vzhledem k tomu, že základem předpisu „Small Business Act pro Evropu“ z roku 2008 je zásada „zelenou malým a středním podnikům“; vzhledem k tomu, že tato zásada je součástí pokynů k posuzování dopadů od roku 2009 a součástí dalších dokumentů Komise od roku 2005; vzhledem k tomu, že cílem této zásady je zohlednit zájmy malých a středních podniků v počátečních fázích vytváření nejrůznějších koncepcí, aby byly právní předpisy pro tyto podniky příznivější; vzhledem k tomu, že k zajištění účinného uplatňování této zásady je k dispozici řada nástrojů, včetně možnosti použít test dopadů připravovaných legislativních návrhů na malé a střední podniky;

G. vzhledem k tomu, že stávající pokyny k posouzení dopadů stanoví konkrétní postup v podobě tzv. testu dopadů na malé a střední podniky, včetně případných opatření pro jejich zmírnění; vzhledem k tomu, že návrh revidovaných pokynů neobsahuje ohledně testu dopadů na malé a střední podniky žádná ustanovení;

H. vzhledem k tomu, že při řádném vyhodnocení zásadních pozměňovacích návrhů Parlamentu k původnímu návrhu Komise se ukazuje přínos Parlamentu, díky němuž by mohlo mít jeho stanovisko při jednáních v rámci trialogu větší váhu;

Rozsah posuzování dopadů

1.  vítá závazek Komise, že bude pokyny k posouzení dopadů pravidelně revidovat s cílem zlepšit postupy posuzování dopadů;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že Komise by měla zajistit, aby byly stejnou měrou posuzovány ekonomické, sociální, administrativní i environmentální aspekty;

3.  vyjadřuje však znepokojení nad tím, že z hlediska rozsahu posuzování dopadů je návrh revidovaných pokynů mnohem méně konkrétní než stávající pokyny a že příslušnému generálnímu ředitelství ponechává mnohem více prostoru pro interpretaci při rozhodování o tom, zda je posouzení dopadů nutné, či nikoli; domnívá se, že by měly být zachovány stávající postupy, kdy je do postupu rozhodování zapojen výbor IAB;

4.  domnívá se, že Komise by měla zachovat stávající přístup a předkládat posouzení dopadů u všech iniciativ, které splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

     (a) legislativní návrhy, které jsou součástí legislativního a pracovního programu Komise;

     b)  legislativní návrhy, které nejsou součástí legislativního a pracovního programu Komise, ale lze u nich jasně určit ekonomický, administrativní, sociální a environmentální dopad;

     c)  nelegislativní iniciativy, které vymezují budoucí politiky (např. bílé knihy, plány činnosti, plány výdajů a hlavní směry pro jednání v oblasti mezinárodních dohod);

     d)  akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty zavedené Komisí, případně jejími agenturami, které pravděpodobně budou mít významný a zřetelný ekonomický, sociální a environmentální dopad a dopad na administrativní zátěž;

5.  konstatuje, že hodnocení dopadu právních předpisů musí být přísné a komplexní, musí se zakládat na nejpřesnějších, nejobjektivnějších a nejúplnějších dostupných informacích, musí obsahovat přiměřenou analýzu a zaměřovat se na cíl a záměr návrhu, aby bylo možné na základě spolehlivých informací přijmout politické rozhodnutí;

6.  je přesvědčen, že posouzení dopadů je důležitým prostředkem, jak podpořit rozhodovací proces ve všech orgánech EU, a významnou součástí procesu zlepšování právní úpravy; nicméně uznává, že posouzení dopadů nemůže nahradit politické hodnocení a rozhodování;

7.  zdůrazňuje význam konzultací se všemi zúčastněnými stranami v rané fázi postupu posuzování dopadů, aby mohly být jejich příspěvky zohledněny při přípravě posuzování dopadů a předtím, něž jsou tato posouzení zveřejněna;

8.  konstatuje, že rozsah posouzení dopadů nemusí odpovídat přijatým návrhům, pokud jsou tyto návrhy po předložení ke schválení sborem komisařů změněny; požaduje, aby bylo v návrhu revidovaných pokynů uvedeno, že posouzení dopadů by měla být aktualizována, aby se zajistila souvislost mezi záležitostmi, o nichž posouzení dopadů pojednává, a veškerými návrhy, které Komise nakonec přijme;

Výbor pro posuzování dopadů (IAB)

9.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v návrhu revidovaných pokynů k posouzení dopadů není jasněji definována úloha výboru IAB při posuzování dopadů; důrazně požaduje, aby Komise toto opomenutí přehodnotila a v novém návrhu revidovaných pokynů předloženém v odpovědi na usnesení přijaté Parlamentu postupy týkající se výboru IAB vymezila jednoznačněji;

10. domnívá se, že tyto nové postupy by měly jasně, srozumitelně a transparentně vymezit proces předkládání, revize a konečného schvalování posouzení dopadů předaných výboru IAB;

11. znovu opakuje, že podle jeho názoru by návrhy neměly být Komisí schváleny, pokud nejsou doplněny kladným stanoviskem výboru IAB;

12. rovněž připomíná Komisi požadavek Parlamentu, aby byla posílena nezávislost výboru IAB, a zejména aby členové tohoto výboru nepodléhali politické kontrole; domnívá se, že členy výbory IAB vy měly být pouze vysoce kvalifikované osoby, které jsou schopny posoudit předloženou analýzu s ohledem na ekonomické, sociální a environmentální dopady;

Test dopadů na malé a střední podniky

13. připomíná, že Komise při svém přezkumu iniciativy „Small Business Act“ z roku 2011 vyjádřila politování nad tím, že test dopadů na malé a střední podniky začlenilo do svého vlastního rozhodovacího procesu pouze osm členských států; vyzývá Komisi, aby s ohledem na podporu politiky v oblasti malých a středních podniků spolupracovala s členskými státy na lepším šíření zásad testu dopadů na malé a střední podniky v rámci vnitrostátních postupů

14. vítá, že v rámci tohoto přezkumu dala Komise jasně najevo, že hodlá test dopadů na malé a střední podniky dále posílit; vyjadřuje však hluboké politování nad skutečností, že navzdory těmto prohlášením se návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů o testu dopadů na MSP vůbec nezmiňuje;

15. připomíná, že se Komise v předpise „Small Business Act“ zavázala k tomu, že při vytváření politiky v jednotlivých oblastech bude uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, což zahrnuje test dopadu plánovaných právních a správních iniciativ na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit správné provádění tohoto testu, a domnívá se, že v této oblasti lze ještě dosáhnout výrazného pokroku;

16. trvá na tom, aby byl test dopadů na malé a střední podniky ve znění přílohy 8 uvedených pokynů zachován, a zabránilo se tak tomu, aby iniciativy Komise malé a střední podniky neúměrně zatížily nebo znevýhodnily oproti velkým společnostem;

17. zdůrazňuje, že v takových případech by mělo posouzení dopadů zahrnovat možnost uplatnění alternativních mechanismů či flexibilních opatření, jež by pomohla malým a středním podnikům vyhovět podmínkám dané iniciativy (jak je uvedeno v příloze 8.4); vítá v této souvislosti vynětí mikropodniků z oblasti působnosti legislativního návrhu jako politickou možnost uvedenou v návrhu revidovaných pokynů; domnívá se však, že automatické výjimky pro mikropodniky nejsou vždy tím nejlepším přístupem, a že je tudíž třeba posuzovat každý návrh jednotlivě s cílem uplatnit přenesení důkazního břemene, tzn. že mikropodniky by měly zůstat mimo rozsah návrhů, pokud se neukáže, že by do nich měly být zahrnuty; podporuje význam odpovídajících řešení a zjednodušených režimů pro malé a střední podniky v rámci posuzování dopadů, pokud tím není nepřiměřeně omezena účinnost právních předpisů;

Uplatňování a monitorování

18. konstatuje, že konečné znění legislativního aktu se může značně lišit od návrhu přijatého Komisí; je přesvědčen, že by bylo účelné vypracovávat shrnutí předpokládaných přínosů a nákladů přijímaných legislativních aktů, která by byla aktualizována s ohledem na změny plynoucí z analýzy obsažené v posouzení dopadů v důsledku úprav provedených během legislativního procesu; domnívá se, že by to zjednodušilo monitorování a posouzení dopadů návrhu;

Ustavení poradního orgánu pro zlepšování právní úpravy

19. vítá práci a závěrečnou zprávu, kterou na základě zadání Komise předložila skupina na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže; připomíná, že Komise ve svém nejnovějším sdělení týkajícím se programu REFIT (z června 2014) uvedla, že hodlá ustavit novou skupinu na vysoké úrovni pro oblast zlepšování právní úpravy tvořenou zástupci zainteresovaných stran a národních odborníků;

20. navrhuje, aby Komise zřídila tuto skupinu jako poradní orgán na vysoké úrovni pro zlepšování právní úpravy tvořený odborníky zastupujícími zainteresované strany a národními odborníky zřídila co nejdříve; navrhuje, aby tento orgán, který by měl doplňovat činnost Komise v oblasti posouzení dopadů, disponoval silným a nezávislým poradním mandátem; domnívá se, že odborné poznatky tohoto orgány, a to i s ohledem na subsidiaritu a proporcionalitu, by mohly být přidanou hodnotou pro postup posuzování dopadů a další iniciativy týkající se zlepšování právní úpravy; žádá, aby byly Parlament a Rada zapojeny do výběru těchto odborníků; navrhuje, aby byly brány v úvahu osvědčené postupy a zkušenosti již existujících orgánů zaměřených na zlepšování právní úpravy (jako jsou orgány ve Švédsku, v České republice, Nizozemsku, ve Spojeném království a v Německu);

21. vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh revidovaných pokynů k posuzování dopadů právních předpisů, v němž by zohlednila aspekty, na něž poukazuje toto usnesení, a novou strukturu Komise, zejména úlohu nového místopředsedy odpovědného za zlepšování právní úpravy;

Posuzování dopadů právních předpisů v Parlamentu

22. žádá, aby posouzení dopadů právních předpisů provedená Komisí byla co nejdříve systematicky prověřována Parlamentem, a to především na úrovni výborů;

23. připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadu, ve kterém vyzývá k důslednějšímu používání již existujícího nástroje parlamentního posouzení dopadů; připomíná, že pro provádění posouzení dopadů jsou k dispozici zvláštní rozpočtová položka a specializované služby; domnívá se, že provedení parlamentního posouzení dopadů je zvláště důležité, jsou-li v původním návrhu Komise provedeny podstatné změny;

Posuzování dopadů právních předpisů v Radě

24. věří, že Rada bude plnit svůj závazek a bude systematicky posuzovat dopad vlastních věcných změn;

 

°

°         °

 

 

25.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

 

(1)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 31.

Právní upozornění - Ochrana soukromí