SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o vraždě vedoucího představitele ruské opozice Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku
11.3.2015 - (2015/2592(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B8‑0239/2015)
ALDE (B8‑0247/2015)
ECR (B8‑0249/2015)
S&D (B8‑0250/2015)
PPE (B8‑0252/2015)
Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Sandra Kalniete, Gabrielius Landsbergis, David McAllister, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Gunnar Hökmark, Jerzy Buzek, Michael Gahler, Andrej Plenković, Jaromír Štětina, Andrey Kovatchev, Luděk Niedermayer, Michaela Šojdrová, Ivan Štefanec, Jiří Pospíšil, Pavel Svoboda, Davor Ivo Stier, József Nagy, Ivana Maletić, Claude Rolin, Pascal Arimont, Anna Maria Corazza Bildt za skupinu PPE
Richard Howitt, Marju Lauristin, Liisa Jaakonsaari, Kati Piri, Csaba Molnár, Boris Zala, Vilija Blinkevičiūtė, Marlene Mizzi, Nicola Caputo, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Enrico Gasbarra, Jo Leinen, Viorica Dăncilă, Victor Negrescu, Tonino Picula, Marc Tarabella, Jeppe Kofod, Doru-Claudian Frunzulică, Neena Gill, Zigmantas Balčytis, Ana Gomes, Costas Mavrides, Afzal Khan za skupinu S&D
Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Anna Elżbieta Fotyga, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Karol Karski, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, Janusz Wojciechowski, Stanisław Ożóg, Kazimierz Michał Ujazdowski, Andrzej Duda, Marek Jurek, Mark Demesmaeker, Peter van Dalen za skupinu ECR
Guy Verhofstadt, Johannes Cornelis van Baalen, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Marielle de Sarnez, Martina Dlabajová, Fredrick Federley, Juan Carlos Girauta Vidal, Antanas Guoga, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Alexander Graf Lambsdorff, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Viktor Uspaskich, José Inácio Faria za skupinu ALDE
Tamás Meszerics, Rebecca Harms, Heidi Hautala, Indrek Tarand, Bronis Ropė, Davor Škrlec, Peter Eriksson, Ulrike Lunacek za skupinu Verts/ALE
Valentinas Mazuronis
Usnesení Evropského parlamentu o vraždě vedoucího představitele ruské opozice Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku
Evropský parlament,
– s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o Rusku, zejména na své usnesení ze dne 23. října 2012 o zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského[1], ze dne 13. června 2013 o právním státě v Rusku[2] a ze dne 13. března 2014 o Rusku: rozsudky vynesené nad demonstranty účastnícími se protestů na Blatném náměstí[3], ze dne 23. října 2014 o zrušení nevládní organizace Memorial (nositelky Sacharovovy ceny za rok 2009) v Rusku[4] a ze dne 15. ledna 2015 o Rusku, zejména o případu Alexeje Navalného[5],
– s ohledem na prohlášení o vraždě Borise Němcova, které dne 28. února 2015 vydala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová,
– s ohledem na prohlášení o pokračujícím zadržování Nadiji Savčenkové, které dne 4. března 2015 vydala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka,
– s ohledem na prohlášení k nepovolení vstupu poslankyně EP Sandry Kalniete na území Ruské federace, které dne 3. března 2015 vydala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie,
– s ohledem na prohlášení veřejného ochránce lidských práv Ruské federace Vladimíra Lukina ze dne 4. března 2014 týkající se veřejných demonstrací v Moskvě a opatření, která přijaly donucovací orgány,
– s ohledem na konzultace mezi EU a Ruskem o lidských právech ze dne 28. listopadu 2013,
– s ohledem na stávající Dohodu o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé a na přerušená jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 a odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Boris Němcov, bývalý místopředseda vlády Ruské federace a guvernér regionu Nižnij Novgorod, význačný reformátor ruské společnosti a ekonomiky v post-sovětském období a jeden z vůdců ruské liberálně-demokratické opozice, byl zavražděn poblíž Kremlu dva dny před demonstrací, jež byla naplánována na 1. března 2015 jako protest proti dopadům hospodářské krize a konfliktu na Ukrajině a na jejíž organizaci se Němcov podílel;
B. vzhledem k tomu, že v týdnech předcházejících jeho zavraždění se Boris Němcov zabýval vyšetřováním účasti Ruska na konfliktu v Donbasu a zamýšlel vydat na toto téma zprávu; vzhledem k tomu, že v souvislosti se smrtí Borise Němcova bylo zatčeno pět osob, avšak není jasné, zda mezi zadrženými je osoba, jejíž střelba Němcova smrtelně zranila; vzhledem k tomu, že ruské orgány nepovolily některým poslancům Evropského parlamentu a několika národním delegacím vstup na území Ruské federace, čímž jim zabránily v účasti na pohřbu Borise Němcova;
C. vzhledem k tomu, že Boris Němcov se velmi angažoval v úsilí o budování moderní, prosperující a demokratické Ruské federace, která by byla otevřena okolnímu světu;
D. vzhledem k tomu, že Ruská federace je řádným členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i signatářem Všeobecné deklarace lidských práv, a že se tudíž zavázala k dodržování všeobecných zásad demokracie, právního státu a základních svobod a lidských práv;
E. vzhledem k tomu, že v Rusku v posledních letech došlo ke zhoršení situace v oblasti lidských práv a že ruské orgány přijaly soubor právních předpisů zahrnující některá nejednoznačná ustanovení, jež jsou využívána k dalšímu omezování zástupců opozice a občanské společnosti a k upírání práva na svobodu projevu a shromažďování; vzhledem k tomu, že ministerstvo spravedlnosti využilo své nové pravomoci k tomu, aby označilo 42 skupin, včetně nejzkušenějších a nejuznávanějších organizací pro lidská práva v zemi, za „zahraniční agenty“, a pod byrokratickými záminkami se pokusilo zakázat činnost několika dalším skupinám; vzhledem k tomu, že v lednu 2015 učinila Duma první krok ke schválení nového zákona, který by zakázal činnost „nežádoucích“ zahraničních organizací;
F. vzhledem k tomu, že Parlament při četných příležitostech se znepokojením upozorňoval na stav demokracie v Rusku a na systematické porušování zásad právního státu a základních práv; vzhledem k tomu, že v Rusku nejsou respektovány normy právního státu, spravedlivého vyšetřování a řádného soudního řízení ani nezávislost justice; vzhledem k tomu, že poslední prezidentské a parlamentní volby nesplňovaly kritéria OBSE;
G. vzhledem k tomu, že řada procesů a soudních řízení konaných v posledních letech, jako jsou případy Navalného, Magnitského, Chodorkovského a Politkovské, vyvolala pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti soudních orgánů Ruské federace; vzhledem k tomu, že pouze tyto bedlivě sledované procesy vešly mimo Rusko ve známost, ale ve skutečnosti jsou příkladem celé řady případů dokládajících systematickou neschopnost ruského státu dodržovat právní stát a zajistit pro občany spravedlnost;
H. vzhledem k tomu, že je stále více zapotřebí jednotné, pevné, soudržné a komplexní politiky EU vůči Rusku podporované všemi členskými státy, jejíž součástí by bylo poskytování podpory a pomoci, která by vycházela z nekompromisní a spravedlivé kritiky založené na všeobecných hodnotách, k jejichž dodržování se EU i Rusko zavázaly;
I. vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím partnerství pro modernizaci opakovaně Rusku nabídla pomoc a odborné znalosti, aby mohlo posílit právní stát, splnit své mezinárodní závazky a plně rozvinout svůj hospodářský potenciál;
J. vzhledem k tomu, že dne 19. února 2015 byl vedoucí představitel ruské opozice Alexej Navalnyj odsouzen k odnětí svobody na 15 dnů za to, že rozdával letáky ohlašující chystanou demonstraci; vzhledem k tomu, že dne 30. prosince 2014 byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 3,5 roku a jeho bratr Oleg Navalnyj k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 3,5 roku;
K. vzhledem k tomu, že dne 4. března 2015 moskevský soud zamítl další odvolání, které podala Nadija Savčenková proti svému nezákonnému zadržování orgány Ruské federace a v němž se odvolávala na imunitu, které požívá jako členka Parlamentního shromáždění Rady Evropy; vzhledem k tomu, že 4. března uplynulo již 82 dnů ode dne, kdy paní Savčenková zahájila protestní hladovku, a vzhledem k tomu, že tak dlouhé hladovění jí může trvale poškodit zdraví nebo dokonce způsobit smrt;
L. vzhledem k tomu, že od únosu estonského policisty Estona Kohvera, který zorganizovaly ruské bezpečnostní služby na estonském území a jenž je v rozporu s mezinárodními právními předpisy, uběhlo již šest měsíců; vzhledem k tomu, že Kohver je i nadále nezákonně vězněn v moskevském vězení Lefortovo; vzhledem k tomu, že mu nebyla poskytnuta náležitá právní pomoc, bylo mu odepřeno právo na spravedlivý proces a nařízeno, aby se bezdůvodně podrobil psychiatrickému vyšetření, o němž nebyly zveřejněny žádné podrobnosti;
M. vzhledem k tomu, že Evropská nadace pro demokracii se zaměřuje na otázku plurality ruských sdělovacích prostředků, a vzhledem k tomu, že byla vyzvána, aby spolu se svými partnery zahájila nové iniciativy v oblasti sdělovacích prostředků;
N. vzhledem k tomu, že trosky a černé skříňky polského vládního letounu Tu-154, které havarovalo u Smolenska v dubnu 2010 a při jehož havárii zemřel polský prezident společně s významnými představiteli politické, vojenské a kulturní scény, jsou stále v rukou Ruska; vzhledem k tomu, že ruské orgány je navzdory mnohým výzvám odmítají vrátit do Polska;
1. ostře odsuzuje vraždu Borise Němcova, který se stal obětí nejzávažnější politické vraždy v moderní ruské historii, kdy byl zastřelen v blízkosti Kremlu, v oblasti sledované kamerovým systémem, policejními a bezpečnostními složkami;
2. vyjadřuje uznání Borisi Němcovovi, který byl jedním z předních představitelů opozice, zakladatelem a vůdčí osobností politického hnutí Solidarita, hlavním kritikem prezidenta Vladimíra Putina a války na Ukrajině a který svůj život zasvětil úsilí o vybudování demokratičtějšího, úspěšnějšího a otevřenějšího Ruska a navázání pevnějšího partnerství mezi Ruskem a jeho sousedními zeměmi a partnery; vyjadřuje upřímnou soustrast rodině a přátelům Borise Němcova, členům opozice i ruskému lidu; odsuzuje rozhodnutí ruských orgánů nedovolit účast některých diplomatů a národních delegací EU na Němcovově pohřbu a zabránit tak EU v tom, aby vzdala hold statečným ruským občanům, kteří hájí univerzální hodnoty;
3. zdůrazňuje, že smrt Borise Němcova je další z rostoucího počtu nevyřešených, politicky motivovaných vražd a podezřelých úmrtí, k nimž v Rusku dochází od roku 1998, a v této souvislosti připomíná smrt investigativní novinářky Anny Politkovské, Alexandra Litviněnka, který byl údajně zavražděn ve Spojeném království, právníka Stanislava Markelova, novinářky Anastasii Baburovové, obránkyně lidských práv Natálje Estemirovové, právníka Sergeje Magnitského a nyní i politika Borise Němcova;
4. bere na vědomí zatčení pěti podezřelých osob čečenského původu, jak o něm informovaly ruské orgány;
5. žádá, aby bylo zahájeno nezávislé mezinárodní vyšetřování této vraždy; je toho názoru, že k objektivnímu a spravedlivému vyšetřování by mohly přispět nástroje dostupné v rámci OBSE, Rady Evropy a OSN;
6. žádá Radu, Komisi a členské státy, aby při koncipování své budoucí politiky vůči Rusku přihlédly ke skutečnosti, že politická atmosféra, kterou ruské orgány vytvořily, je živnou půdou pro takovéto vraždy, násilí a útlak; je velmi znepokojen tím, že v Rusku v posledních letech sílí nenávistná atmosféra vůči aktivistům z řad opozice, obráncům lidských práv, menšinám a sousedním národům, k níž přispívá státní propaganda a státní sdělovací prostředky a jež je součástí politické kultury, která se distancuje od demokratických zásad;
7. vyzývá orgány Ruské federace, aby upustily od hanebné propagandy a informační války vedené proti svým sousedům, západnímu světu i vlastnímu lidu, což z Ruska činí stát, který se vyznačuje represemi, nenávistnou rétorikou a strachem a ve kterém je národní euforie živena anexí Krymu a vyhrocováním válečného konfliktu na Ukrajině, jsou porušována práva krymských Tatarů a Kreml v rozporu s mezinárodním právem podporuje a vyvolává nenávist a boje; odsuzuje novou propagandistickou válku vedenou proti demokratickým a základním hodnotám, které jsou prezentovány jako prvek, jenž je ruské společnosti cizí; připomíná, že Evropská unie i Ruská federace se v četných mezinárodních prohlášeních a smlouvách zavázaly k ochraně univerzálních demokratických hodnot a základních práv; zdůrazňuje význam politických opozičních sil pro zajištění neutuchající diskuse a výměny názorů a myšlenek v politice a zákonodárných procesech v Rusku;
8. vyzývá ruské úřady, aby ukončily veškerý nátlak, represivní akce a zastrašování – a to jak politické, tak soudní – vůči vedoucím představitelům opozice, zástupcům občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům a umožnily jim svobodně jednat v souladu se základními principy ruské ústavy;
9. je hluboce znepokojen skutečností, že Rusko jakožto člen OSN, Rady Evropy a OBSE nedodržuje své mezinárodní právní závazky ani základní lidská práva a zásady právního státu; domnívá se, že Ruská federace by měla plnit povinnosti, k nimž se zavázala; s politováním konstatuje, že z nedávného vývoje situace vyplývá, že Rusko se odklonilo od cesty vedoucí k fungující demokracii, která zahrnuje respektování opozice, dodržování zásad právního státu a nezávislost soudnictví;
10. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že ruské orgány nebyly schopny reagovat na kritické hlasy z Ruské federace i z mezinárodní scény ohledně zákona o zahraničních agentech a tyto zákony, které ještě více omezují možnosti neziskových organizací vykonávat svou činnost a jsou ve své podstatě diskriminační, přijaly beze změn; důrazně vyzývá Rusko, aby přezkoumalo příslušné právní předpisy s cílem splnit své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a demokratických svobod;
11. vítá rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2015, který zamítl žalobu podanou ministerstvem spravedlnosti, které žádalo o zrušení organizace Memorial, a prohlašovalo, že organizace porušuje svou organizační strukturou právní předpisy, a vyzývá k odstranění ostatních nevládních organizací ze seznamu „zahraničních agentů“;
12. vyzývá ruské orgány, aby okamžitě propustily všechny politické vězně;
13. vyzývá ruské orgány, aby bezodkladně propustily Nadiju Savčenkovou, poslankyni ukrajinské Nejvyšší rady a členku Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která byla unesena na ukrajinském území a je protiprávně zadržována v ruském vězení a respektovaly její poslaneckou imunitu; zdůrazňuje skutečnost, že odpovědnost za její ne příliš dobrý zdravotní stav nese Rusko; vyjadřuje hluboké znepokojení nad jejím zdravotním stavem a požaduje, aby ruské soudní orgány dodržovaly humanitární právo;
14. odsuzuje únos estonského policisty Estona Kohvera z estonského území do Ruska; vyzývá k jeho okamžitému propuštění a zajištění jeho bezpečného návratu do Estonska;
15. je přesvědčen o tom, že Rusko zůstává důležitým celosvětovým hráčem a že je ve strategických zájmech EU a Ruska urychleně uklidnit situaci a prostřednictvím diplomacie a jednání obnovit vzájemné vztahy za předpokladu, že bude řádně dodržováno mezinárodní právo a závazky přijaté v rámci OBSE;
16. vyjadřuje svou podporu demokratickým silám v Rusku, které jsou odhodlány prosazovat otevřenou společnost a reformní program;
17. naléhavě vyzývá Radu, aby vůči Rusku rozvíjela jednotnou politiku zavazující 28 členských států EU a orgány EU předávat důrazné společné poselství o úloze lidských práv ve vzájemných vztazích mezi EU a Ruskem a o potřebě ukončit porušování svobody projevu, shromažďování a sdružování v Rusku; zastává názor, že uvedená strategie EU by měla usilovat o to, aby Rusko plně dodržovalo zásady OBSE, měla by jeho čelné představitele motivovat k tomu, aby Rusko vyvedli z politické a hospodářské izolace, do níž se samo uvrhlo;
18. naléhavě žádá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby s pomocí ESVČ a Komise vypracovala program, který bude v daleko větší míře podporovat ruskou občanskou společnost v Rusku a na okupovaném Krymu, a aby se snažila získat a rozvíjet nové příležitosti k jednání s ní s cílem prosazovat hodnoty demokracie, lidských práv a právního státu; naléhavě vyzývá EU, aby s ohledem na probíhající fázi plánování finančních nástrojů EU zvýšila svou pomoc ruské občanské společnosti prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a finančních prostředků pro organizace občanské společnosti a místní orgány a aby zahrnula Fórum občanské společnosti EU-Rusko do nástroje partnerství s cílem zajistit udržitelnou a dlouhodobou podporu;
19. opětovně připomíná své znepokojení nad skutečností, že ruské orgány nespolupracují na nezávislém a mezinárodním vyšetřování sestřelení letu MH17, jak již vyjádřil ve svých předchozích usneseních;
20. vyzývá ruské orgány, aby okamžitě vrátily trosky polského vládního letounu Tu-154 a všechny jeho černé skříňky do Polska; poukazuje na to, že míra závislosti ruského soudnictví na vládních orgánech podrývá nestranné a poctivé vyšetřování; vyzývá k tomu, aby bylo provedeno mezinárodní a nezávislé vyšetřování příčin havárie polského vládního letounu Tu-154;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 13.
- [2] Přijaté texty P7_TA(2013)0284.
- [3] Přijaté texty, P7_TA(2014)0253.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2014)0039.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2015)0006.