Postup : 2015/2973(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-1348/2015

Předložené texty :

RC-B8-1348/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/12/2015 - 9.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0474

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 173kWORD 111k
15.12.2015
PE573.384v01-00}
PE573.394v01-00}
PE573.395v01-00}
PE573.396v01-00}
PE573.397v01-00}
PE573.398v01-00}
PE573.400v01-00} RC1
 
B8-1348/2015}
B8-1352/2015}
B8-1353/2015}
B8-1354/2015}
B8-1355/2015}
B8-1356/2015}
B8-1357/2015} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

ECR (B8-1348/2015)

Verts/ALE (B8-1352/2015)

PPE (B8-1353/2015)

S&D (B8-1354/2015)

ALDE (B8-1355/2015)

GUE/NGL (B8-1356/2015)

EFDD (B8-1357/2015)


o situaci v Burundi (2015/2973(RSP))


Mariya Gabriel, Davor Ivo Stier, Cristian Dan Preda, Michael Gahler, Joachim Zeller, Maurice Ponga, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Kinga Gál, Roberta Metsola, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, József Nagy, Anna Maria Corazza Bildt za skupinu PPE
Victor Boştinaru, Maria Arena, Norbert Neuser, David Martin, Kashetu Kyenge, Elena Valenciano, Marlene Mizzi, Eric Andrieu, Nikos Androulakis, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Simona Bonafè, Nicola Caputo, Nessa Childers, Andrea Cozzolino, Andi Cristea, Miriam Dalli, Viorica Dăncilă, Isabella De Monte, Monika Flašíková Beňová, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Neena Gill, Theresa Griffin, Sylvie Guillaume, Sergio Gutiérrez Prieto, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Afzal Khan, Juan Fernando López Aguilar, Javi López, Andrejs Mamikins, Louis-Joseph Manscour, Costas Mavrides, Sorin Moisă, Csaba Molnár, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Demetris Papadakis, Gilles Pargneaux, Emilian Pavel, Vincent Peillon, Tonino Picula, Kati Piri, Miroslav Poche, Liliana Rodrigues, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Daciana Octavia Sârbu, Olga Sehnalová, Siôn Simon, Renato Soru, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Julie Ward za skupinu S&D
Mark Demesmaeker, Charles Tannock, Notis Marias za skupinu ECR
Hilde Vautmans, Louis Michel, Nedzhmi Ali, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, José Inácio Faria, Juan Carlos Girauta Vidal, Filiz Hyusmenova, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Valentinas Mazuronis, Javier Nart, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen za skupinu ALDE
Lola Sánchez Caldentey, Marie-Christine Vergiat, Stelios Kouloglou za skupinu GUE/NGL
Maria Heubuch, Michèle Rivasi, Jordi Sebastià, Judith Sargentini, José Bové, Heidi Hautala za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Piernicola Pedicini za skupinu EFDD
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Burundi (2015/2973(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi uzavřenou v Aruše dne 28. srpna 2000,

–  s ohledem na ústavu Burundi, a zejména její článek 96,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných (ACDEG),

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Nevena Mimici ze dne 13. prosince 2015 o zhoršující se situaci v Burundi,

–  s ohledem na závěry Rady o konzultacích mezi EU a Burundi podle článku 96 dohody z Cotonou, které byly přijaty dne 8. prosince 2015,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2248 (2015) ze dne 12. listopadu 2015 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na společné prohlášení zástupce generálního tajemníka OSN Jana Eliassona, předsedkyně Africké unie Nkosazany Dlamini-Zumaové a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o Burundi ze dne 12. listopadu 2015,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU) ze dne 13. června, 17. října a 13. listopadu 2015 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na prohlášení Východoafrického společenství ze dne 31. května a 6. července 2015 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o situaci v Burundi ze dne 9. prosince 2015,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1755 ze dne 1. října 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Burundi,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března, 18. května, 22. června a 16. listopadu 2015 o Burundi,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o situaci v Burundi(1),

–  s ohledem na dopis s žádostí o zahájení konzultací s burundskými orgány podle článku 96 dohody z Cotonou, který dne 26. října 2015 schválila Rada,

–  s ohledem na prohlášení žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudové ze dne 6. listopadu 2015,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Burundi se v posledních dnech výrazně zhoršila poté, co došlo k útokům na tři vojenské tábory v Bujumbuře; vzhledem k tomu, že burundské bezpečnostní složky zabily ve dnech 11. a 12. prosince 2015 nejméně 87 osob; vzhledem k tomu, že v mnoha z těchto případů zabití se zřejmě jedná o nahodilou popravu;

B.  vzhledem k tomu, že článek 96 ústavy Burundi a čl. 7 odst. 3 protokolu II k arušské dohodě o míru a usmíření stanoví, že prezident nemůže zastávat svůj úřad déle než dvě funkční období; vzhledem k tomu, že Pierre Nkurunziza zastává úřad prezidenta od roku 2005 a v roce 2010 byl do své funkce zvolen podruhé;

C.  vzhledem k tomu, že dne 29. června 2015 se v Burundi konaly volby do zákonodárných orgánů a místních zastupitelstev a dne 21. července 2015 volby prezidentské; vzhledem k tomu, že oba volební procesy označilo mezinárodní společenství za netransparentní, nedostatečně inkluzivní, nesvobodné a nevěrohodné; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu Africká unie (AU) odmítla vyslat do země pozorovatele, kteří měli sledovat průběh voleb, EU pozastavila svou volební pozorovatelskou misi v Burundi a velká část burundské opozice se rozhodla volby bojkotovat;

D.  vzhledem k tomu, že kandidatura prezidenta Nkurunzizy pro třetí funkční období a jeho následné znovuzvolení ve volbách konaných dne 21. července 2015 uvrhly zemi do nejhlubší politické krize od konce občanské války;

E.  vzhledem k tomu, že burundská vláda ignorovala rozhodnutí, která dne 13. června 2015 přijala Africká unie, a doporučení, která dne 6. července 2015 přijalo Východoafrické společenství, jejichž úplné provedení by otevřelo cestu k důvěryhodným a inkluzivním volbám;

F.  vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a dalších lidskoprávních organizací docházelo v Burundi v době před volbami i po nich k případům politicky motivovaného i jiného porušování lidských práv a k násilným činům, jejichž terčem se stávali především opoziční aktivisté, obránci lidských práv a novináři, mezi nimi např. Pierre Claver Mbonimpa, jehož syn byl nalezen mrtev poté, co jej zatkla policie, Marguerite Barankitseová, Antoine Kaburahe a Bob Rugurika; vzhledem k tomu, že panuje všeobecný názor, že tyto činy mají většinou, nikoli však výlučně, souvislost se státními institucemi; vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za zajišťování bezpečnosti v Burundi a ochranu burundských obyvatel při současném dodržování právního státu, lidských práv a mezinárodního humanitárního práva nese burundská vláda;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku zhoršující se politické situace v Burundi bylo více než 200 000 osob vnitřně vysídleno nebo vyhledalo útočiště v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že v červenci 2015 zvýšila EU svou humanitární pomoc a vyčlenila dodatečných 4,5 milionu EUR na pomoc vysídleným osobám;

H.  vzhledem k tomu, že Burundi je jednou z nejméně rozvinutých zemí na světě; vzhledem k tomu, že takřka polovina (45 %) z jeho 10,6 milionů obyvatel je ve věku 15 let nebo mladších (děti pod 5 let představují 19,9 %); vzhledem k tomu, že Burundi se nachází na prvním místě na globálním indexu hladu (Global Hunger Index, GHI), přičemž tři z pěti dětí v této zemi trpí nedostatečným růstem; vzhledem k tomu, že mezi lety 2013 a 2014 kleslo Burundi o dvě příčky (ze 178. na 180. místo) v indexu lidského rozvoje Rozvojového programu OSN; vzhledem k tomu, že v Burundi žijí čtyři lidé z pěti s méně než 1,25 US dolary na den a 66,9 % obyvatel žije pod úrovní chudoby;

I.  vzhledem k tomu, že dne 26. října 2015 vyzvala EU k zahájení konzultací podle článku 96 dohody z Cotonou s cílem prověřit nedodržování základních bodů dohody, zejména pokud jde o lidská práva, demokratické zásady a právní stát; vzhledem k tomu, že tyto konzultace byly zahájeny dne 8. prosince 2015;

J.  vzhledem k tomu, že dne 8. prosince 2015 uvedla EU, že postoje, jež Burundi vyjádřilo v průběhu konzultací podle článku 96 dohody z Cotonou, by znemožnily vyřešit problém, který představuje nedodržování zásadních prvků partnerství s EU ze strany Burundi; vzhledem k tomu, že EU dále uvedla, že postoje vyjádřené Burundi nepředstavují uspokojivou odpověď na rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost Africké unie ze dne 17. října a 13. listopadu 2015, obzvláště pokud jde o potřebu zavést neprodleně upřímný a inkluzivní dialog, který se bude zakládat na dohodě z Aruši;

K.  vzhledem k tomu, že patová politická situace v Burundi, kterou charakterizuje nedostatečný dialog mezi burundskými zúčastněnými stranami, v důsledku čehož dochází ke zhoršování bezpečnostní a hospodářské situace, má závažné důsledky pro obyvatele země a představuje vážné riziko pro stabilitu v regionu, v němž se v nadcházejících dvou letech má konat několik voleb (Uganda, Demokratická republika Kongo, Rwanda);

L.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství zastává významnou úlohu garanta dohod z Aruši; vzhledem k tomu, že veškeré dosavadní snahy o překonání krize a obnovení dialogu mezi všemi politickými silami, které byly vyvinuty na regionální a nižší úrovni, dosud nepřinesly pozitivní výsledky;

M.  vzhledem k tomu, že dne 1. srpna 2015 se politická opozice a občanská společnost sešly v Addis Abebě, aby vytvořily Národní radu pro obnovení dohod z Aruši a právního státu;

N.  vzhledem k tomu, že dne 23. září 2015 prezident podepsal dekret, kterým byla vytvořena národní komise pro vnitřní burundský dialog, jež by měla v příštích šesti měsících vést jednání; vzhledem k tomu, že občanská společnost se vyjádřila velmi skepticky k potenciálním výsledkům této komise, neboť většina představitelů opozice či občanské společnosti, kteří vystupují proti třetímu mandátu prezidenta Nkurunzizy, čelí stíhání na základě obvinění z vyvolávání nepokojů a účasti na neúspěšném pokusu o převrat z 13. května 2015; vzhledem k tomu, že předseda nově zvoleného národního shromáždění Pascal Nyabenda uvedl, že „do tohoto dialogu (…) nebudou přizvány osoby, které se podílely na přípravě a realizaci pokusu o převrat“;

O.  vzhledem k tomu, že Africká unie, EU a Spojené státy přijaly opatření, která spočívají ve zmrazení majetku a zákazu cestování a týkají se předních představitelů vlády i opozice, jejichž činy a prohlášení napomáhají pokračování násilí a brání hledání politického řešení krize v Burundi;

P.  vzhledem k tomu, že Spojené státy a mnoho dalších zemí doporučily svým občanům, aby vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci neprodleně opustili Burundi;

Q.  vzhledem k tomu, že dne 17. října 2015 požádala Rada míru a bezpečnosti Africké unie o dokončení plánování pro nepředvídané události, aby v případě, že si to situace vyžádá, mohla být do Burundi vyslána mise pod africkým velením, která by měla za úkol zabránit násilí v zemi, a dohodla se na zahájení důkladného vyšetřování případů porušování lidských práv a dalších činů páchaných na civilním obyvatelstvu Burundi;

R.  vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2015 předložil generální tajemník OSN Pan Ki-mun Radě bezpečnosti tři návrhy doporučující přezkum mandátu pro přítomnost OSN v Burundi v závislosti na vývoji situace s cílem umožnit v nejzazším případě, pokud by se krize dále zhoršila, vyslání mírové mise;

S.  vzhledem k tomu, že bude vyslán podpůrný tým OSN, jehož úkolem bude podpořit vnitřní dialog v Burundi, radit vládě ve věci posilování institucí právního státu a odzbrojování, koordinovat práci s regionálními aktéry, monitorovat situaci na místě a podávat o ní zprávy a usnadňovat plánování OSN pro posílenou přítomnost v Burundi;

T.  vzhledem k tomu, že Africká unie a další mezinárodní aktéři opakovaně volají po skutečném inkluzivním dialogu za účasti všech zainteresovaných stran, založeném na dodržování dohody z Aruši a burundské ústavy a směřujícím k nalezení konsensuálního řešení konfliktu v Burundi; vzhledem k tomu, že tento postoj podporují také EU a OSN;

U.  vzhledem k tomu, že za plné podpory Africké unie, EU a OSN i nadále probíhá zprostředkovatelské úsilí, jehož cílem je podpořit vnitřní burundský dialog v zájmu nalezení konsensuálního a mírového řešení krize v Burundi;

V.  vzhledem k tomu, že EU významným způsobem přispívá k ročnímu rozpočtu Burundi, jenž je přibližně z jedné poloviny tvořen prostředky pocházejícími z mezinárodní pomoci, a v nedávné době Burundi poskytla z Evropského rozvojového fondu na období 2014–2020 částku 432 miliony EUR;

W.  vzhledem k tomu, že burundské orgány pozastavily prostřednictvím dekretu č. 530/1597 činnost deseti organizací pro lidská práva, a to organizací následujících: ACAT-Burundi, APRODH, AMINA, FOCODE, FORSC, FONTAINE-ISOKO, Maison Shalom, PARCEM, RCP a SPPDF, a zablokovaly jejich bankovní účty;

1.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad vážnou bezpečnostní a politickou situací v Burundi, rychle se zhoršující humanitární situací a důsledky, které tato situace může mít pro bezpečnost a stabilitu v celém regionu;

2.  důrazně odsuzuje nedávné násilné útoky a zvýšený počet případů porušování lidských práv, včetně vražd, mimosoudních poprav, narušení fyzické integrity osob, mučení a dalšího krutého, nelidského či ponižujícího zacházení, svévolného zatýkání a nezákonného zadržování, a to i dětí, obsazení škol vojenskými a policejními jednotkami, porušování svobody tisku a projevu, a běžného výskytu beztrestnosti; vyzývá k důslednému a nezávislému vyšetření poprav a jiných zabití a případů porušení práv a k postavení pachatelů těchto činů před soud;

3.  vyzývá k tomu, aby bylo okamžitě ukončeno násilí, porušování lidských práv a politické zastrašování oponentů a aby v naprostém souladu s mezinárodním právem a lidskými právy byly okamžitě odzbrojeny všechny ozbrojené skupiny spřízněné s politickými stranami;

4.  naléhavě žádá všechny strany, aby vytvořily nezbytné podmínky pro obnovení důvěry a posílení národní jednoty, a vyzývá k okamžitému obnovení inkluzivního a transparentního národního dialogu za účasti vlády, opozičních stran a zástupců občanské společnosti;

5.  zdůrazňuje, že takovýto dialog, jehož cílem je dosáhnout trvalého míru, bezpečnosti a stability a obnovit demokracii a právní stát v zájmu obyvatel Burundi, by měl vycházet z dohody z Aruši a z burundské ústavy, což vyžaduje soulad s mezinárodními právními předpisy a smlouvami;

6.  poukazuje zejména na skutečnost, že v ozbrojených skupinách působících v Burundi je zastoupeno mnoho mladých lidí, včetně dětí mladších osmnácti let, a vyzývá mezinárodní společenství, aby věnovalo zvláštní pozornost jejich reintegraci a podpoře jejich účasti na mírovém politickém procesu;

7.  žádá, aby všechny strany v Burundi upustily od jakýchkoli činností, které by mohly ohrozit mír a bezpečnost v zemi; jednoznačně odsuzuje veškerá veřejná prohlášení, jejichž cílem je podněcovat k násilí a nenávisti vůči různým skupinám burundské společnosti a která by mohla ještě zvýšit stávající napětí, a vyzývá všechny aktéry, aby se zdrželi takovýchto prohlášení;

8.  připomíná burundským orgánům, že jsou povinny zajistit bezpečnost na území své země a zaručit dodržování lidských, občanských a politických práv a základních svobod v souladu s burundskou ústavou, Africkou chartou lidských práv a práv národů a dalšími mezinárodními a regionálními lidskoprávními nástroji;

9.  v této souvislosti připomíná, že partnerství mezi EU a Burundi se řídí dohodou z Cotonou a že všechny strany této dohody jsou povinny dodržovat podmínky v ní stanovené, zejména pokud jde o dodržování lidských práv; připomíná zejména skutečnost, že článek 96 dohody z Cotonou stanoví, že v případě nedodržování lidských práv, demokratických zásad a principů právního státu lze zahájit postup konzultací, a vítá v tomto ohledu rozhodnutí EU požádat o zahájení konzultací v souladu s uvedeným článkem;

10.  důrazně odsuzuje skutečnost, že prezident Nkurunziza porušil dohodu z Aruši tím, že byl zvolen do funkce prezidenta již potřetí;

11.  naléhavě žádá burundské orgány, aby přijetím soudních i mimosoudních opatření, jako je zřízení komise a zvláštních tribunálů pro pravdu a usmíření, podpořily objasnění masových zločinů spáchaných mezi lety 1962 a 2008, a přispěly tak k národnímu usmíření;

12.  vítá zprostředkovatelské úsilí zaměřené na podporu dialogu mezi burundskými stranami, v jehož čele stojí Východoafrické společenství a které podporují Africká unie a OSN; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby toto úsilí rovněž podpořila; naléhavě žádá vládu Burundi a další zúčastněné strany, aby s mediátorem plně spolupracovaly;

13.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad počtem obětí a případů závažného porušování lidských práv, které jsou hlášeny od počátku krize; naléhavě žádá příslušné orgány, aby bezodkladně zahájily důkladné prošetření okolností těchto zločinů a motivů, které k nim vedly, a aby zajistily, že osoby, které jsou za ně odpovědné, budou postaveny před soud; znovu opakuje, že ti, kteří nesou odpovědnost za porušování lidských práv nebo za závažné zásahy do těchto práv, nesmí zůstat nepotrestáni; vyzývá orgány, aby zajistily, že školy budou i nadále bezpečným místem výuky; vyzývá žalobkyni Mezinárodního trestního soudu, aby situaci v Burundi bedlivě sledovala, a podporuje její prohlášení z 6. listopadu 2015;

14.  požaduje zrušení dekretu č. 530/1597, který stanoví prozatímní pozastavení činnosti 10 lidskoprávních organizací, a žádá o okamžité ukončení zmrazení jejich bankovních účtů, aby tyto organizace mohly svobodně vykonávat svoji činnost;

15. žádá bezpečný návrat novinářů a obránců lidských práv z exilu, opětovné zahájení činnosti sdělovacích prostředků, které musely po neúspěšném pokusu o puč dne 14. května 2015 svou činnost ukončit, a žádá, aby novináři obvinění z přímé či nepřímé účasti na nezdařeném puči byli tohoto obvinění zproštěni;

16.  je obzvláště znepokojen značně vysokou úrovní diskriminace a kriminalizace osob LGBTI v Burundi; znovu zdůrazňuje, že sexuální orientace patří ke svobodě projevu a je součástí individuálního práva na soukromý život zaručeného mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv, podle nichž je nutné hájit zásady rovnosti a nediskriminaci a zároveň zaručit svobodu projevu; žádá proto parlament a vládu Burundi, aby zrušily ustanovení trestního zákoníku diskriminující osoby LGBTI;

17. poukazuje na vážný dopad, jaký má tato krize na děti, a žádá Komisi, aby se společně s mezinárodními partnery i nadále angažovala v úsilí o poskytování služeb zdravotní péče, včetně základních léků, zajištění bezpečného přístupu ke vzdělání a ochrany dětí před násilím v jakékoli podobě a o zaručení přístupu k ostatním sociálním službám;

18.  vítá vyslání lidskoprávních pozorovatelů a odborníků Africké unie, kteří budou situaci lidských práv sledovat, a zdůrazňuje, že je důležité s nimi spolupracovat, a umožnit jim tak plnění jejich mandátu; mimoto vyzývá Mezinárodní trestní soud, aby v rámci své působnosti vyšetřil porušování lidských práv, k němuž údajně došlo během poslední krize;

19.  vítá cílené sankce, které schválila EU a které jsou v souladu s obdobným rozhodnutím Africké unie, mezi něž patří zákaz cestování a zmrazení účtů a jež se týkají těch občanů Burundi, jejichž jednání nebo prohlášení přispívají k přetrvávajícímu násilí a brání v úsilí o politické urovnání krize; vyzývá EU, aby tyto sankce rozšířila na všechny osoby, jejichž jednání podněcující k nenávisti a porušující dohodu z Aruši ohrožuje mír a stabilitu v regionu;

20.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby vzhledem k tomu, jak se vyvinula veřejná konzultace vycházející z článku 96 dohody z Cotonou, posoudily možnost zmrazit veškerou nehumanitární pomoc, která je poskytována burundské vládě, a to až do té doby, než bude nepřiměřené násilí a porušování lidských práv ze strany vládních sil, které zaznamenal vysoký komisař OSN pro lidská práva, zastaveno a než bude nalezeno politické řešení na základě skutečně celonárodního dialogu v Burundi, a aby přesměrovaly svou pomoc tak, aby byla podpořena občanská společnost; domnívá se, že pomoc EU by měla řešit základní problémy nerovnosti, chudoby a chronické podvýživy s cílem dosáhnout nedávno schválených cílů udržitelného rozvoje;

21.  vyjadřuje hluboké politování nad pokračujícím exodem burundských uprchlíků do sousedních zemí; připomíná svou podporu všem humanitárním organizacím, které jsou v zemi činné, i sousedním hostitelským zemím; vyzývá mezinárodní společenství a humanitární agentury, aby i nadále poskytovaly pomoc všem lidem, z nichž jsou v důsledku konfliktu uprchlíci a vysídlené osoby; vítá závazek EU zvýšit finanční podporu a humanitární pomoc na řešení naléhavých potřeb těchto skupin lidí;

22.  vyzývá Africkou unii, OSN a EU, aby se vážně zabývaly regionálním rozměrem událostí a zabránily jakékoli další destabilizaci regionu, a to posílením své přítomnosti v této oblasti a zejména udržováním neustálého politického dialogu mezi zeměmi tohoto regionu; v této souvislosti naléhavě žádá Africkou unii, aby v případě, že se bezpečnost a stav lidských práv budou v Burundi nadále zhoršovat, zvážila možnost vyslat – v koordinaci s Radou bezpečnosti OSN – mírovou misi pod africkým velením;

23.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiku Mogheriniovou, aby pokračovala ve svém úsilí o okamžité propuštění Richarda Spirose Hagabimany, burundského policisty řeckého původu, který byl protiprávně uvězněn a mučen, jelikož coby příslušník policie dne 28. července 2015 odmítl střílet do davu obyvatelstva;

24.  je toho názoru, že problémy Burundi jsou spjaty se spory souvisejícími s ovládáním úrodné zemědělské půdy, s nerovností v příjmech a diskriminací; v tomto kontextu vyzývá k zavedení odpovědného regulačního rámce, na jehož základě by byl ošetřen způsob, jak podniky dodržují lidská práva a plní své závazky týkající se sociálních a environmentálních norem;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Burundi, Radě ministrů AKT-EU, Komisi, Radě, Východoafrickému společenství a vládám jeho členských států, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, orgánům Africké unie a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

 

 

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0275.

Právní upozornění - Ochrana soukromí