SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o doložce o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii)
20.1.2016 - (2015/3034(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
PPE (B8-0043/2016)
S&D (B8-0051/2016)
ALDE (B8-0058/2016)
Cristian Dan Preda, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Jacek Saryusz-Wolski, Elmar Brok, Andrej Plenković, Sandra Kalniete, Michèle Alliot-Marie, David McAllister, Tunne Kelam, Jaromír Štětina, Andrey Kovatchev, Lars Adaktusson, Gabrielius Landsbergis, Dubravka Šuica, Ramona Nicole Mănescu, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Fernando Ruas, Daniel Caspary, Alojz Peterle, Davor Ivo Stier, László Tőkés, Theodoros Zagorakis, Lorenzo Cesa, Dariusz Rosati, Roberta Metsola, Tokia Saïfi, Francisco José Millán Mon, Ivo Belet za skupinu PPE
Ioan Mircea Paşcu, Knut Fleckenstein, Richard Howitt, Victor Boştinaru, Gilles Pargneaux, Vincent Peillon, Ana Gomes, Nikos Androulakis, Guillaume Balas, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Biljana Borzan, Nicola Caputo, Andi Cristea, Isabella De Monte, Monika Flašíková Beňová, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Neena Gill, Sylvie Guillaume, Liisa Jaakonsaari, Afzal Khan, Miapetra Kumpula-Natri, Javi López, Costas Mavrides, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Demetris Papadakis, Emilian Pavel, Pina Picierno, Tonino Picula, Miroslav Poche, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Siôn Simon, Monika Smolková, Tibor Szanyi, Claudia Tapardel, Marc Tarabella, István Ujhelyi, Julie Ward, Boris Zala za skupinu S&D
Urmas Paet, Nedzhmi Ali, Beatriz Becerra Basterrechea, Marielle de Sarnez, Fredrick Federley, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Valentinas Mazuronis, Louis Michel, Javier Nart, Norica Nicolai, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Guy Verhofstadt za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o doložce o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii)
Evropský parlament,
– s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména na čl. 42 odst. 7 této smlouvy,
– s ohledem na čl. 2 odst. 4 a článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr[1],
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, a zejména na ustanovení kapitoly VII a článku 51 této charty,
– s ohledem na prohlášení prezidenta Francouzské republiky před francouzským parlamentem dne 16. listopadu 2015, že Francie je ve válce,
– s ohledem na závěry Evropské rady týkající se obrany a bezpečnosti, které přijala na svých zasedáních ve dnech 19.–20. prosince 2013 a 25.–26. června 2015,
– s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci (ministrů obrany) konaného dne 17. listopadu 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2015 došlo v Paříži k několika teroristickým útokům, které si vyžádaly životy nejméně 130 lidí více než 26 národností, a že členské státy EU byly od roku 2004 cílem několika teroristických útoků, při nichž přišly o život stovky lidí a několik tisíc jich bylo zraněno;
B. vzhledem k tomu, že francouzská vláda se po teroristických útocích v Paříži 13. listopadu 2015 oficiálně dovolala doložky o vzájemné obraně podle čl. 42 odst. 7 SEU;
C. vzhledem k tomu, že solidarita, podpora a vzájemná pomoc členských států, včetně uplatnění prostředků Unie, patří mezi zásady, na nichž je EU založena;
D. vzhledem k tomu, že členské státy jsou poté, co se Francie dovolala doložky o vzájemné obraně, povinny poskytnout jí pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty OSN; zdůrazňuje, že je lepší konfliktům a útokům předcházet, než řešit jejich následky;
E. vzhledem k tomu, že boj proti mezinárodnímu terorismu pokládá EU za svou prioritu a že naplňování zásady solidarity vyžaduje praktické kroky doma i v zahraničí; vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější rozměr bezpečnosti EU spolu nutně a úzce souvisejí; vzhledem k tomu, že je zapotřebí společná strategie EU;
F. vzhledem k tomu, že bezpečnostní a obranná architektura, kterou stanoví Smlouvy, nebyla dosud plně zavedena; vzhledem k tomu, že za dosahování pokroku v oblasti bezpečnosti a obrany Unie odpovídají členské státy;
G. vzhledem k tomu, že EU musí prohloubit spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) s cílem zajistit větší kompatibilitu, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku obou rámců, zejména je-li některý členský stát na svém území obětí ozbrojeného napadení, k němuž se řadí i teroristické útoky;
H. vzhledem k tomu, že orgány EU musí být v bezpečnostní a obranné politice aktivnější a prosazovat provádění všech ustanovení o bezpečnostní a obranné politice zakotvených ve Smlouvách, včetně ustanovení o zvláštní úloze NATO při zajišťování evropské a transatlantické bezpečnosti a obrany; vzhledem k tomu, že orgány EU musí podporovat všechny členské státy v jejich úsilí o plné provádění těchto ustanovení;
I. vzhledem k tomu, že mezi státy, které chtějí vzájemně úzce spolupracovat, by měl být aktivován čl. 42 odst. 6 SEU týkající se stálé strukturované spolupráce;
J. vzhledem k tomu, že EU přijala strategii pro boj proti terorismu, která spoléhá jak na nástroje Společenství, tak na mezivládní opatření v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP); vzhledem k tomu, že tato strategie navrhuje, aby byly kroky EU organizovány s ohledem na čtyři cíle, konkrétně prevenci, ochranu, stíhání a reakci;
K. vzhledem k tomu, že součástí reakce EU na terorismus je podpora demokracie, dialogu a řádné správy věci veřejných s cílem potírat základní příčiny násilného extremismu;
1. co nejdůrazněji odsuzuje hrůzné teroristické útoky spáchané organizací Dá'iš; vyjadřuje svůj nejhlubší soucit, solidaritu a soustrast všem obětem teroristických útoků a jejich rodinám;
2. bere na vědomí a vítá jednomyslnou podporu Francie ze strany všech členských států EU; vítá připravenost všech členských států poskytnout veškerou potřebnou pomoc a podporu;
3. připomíná, že to bylo poprvé, kdy se někdo dovolal doložky o vzájemné obraně; domnívá se, že tento případ musí být katalyzátorem zevrubných politických diskusí o multidimenzionální povaze evropské bezpečnosti a obrany;
4. s uspokojením sleduje další posilování kapacit pro boj proti terorismu; vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve své bezpodmínečné a trvalé podpoře a nadále poskytovaly své příspěvky, dokud bude třeba; poukazuje na úlohu Francie jako katalyzátoru při tomto společném úsilí a vybízí příslušné orgány EU, aby poskytovaly pomoc a pokračovaly v ní, dokud bude zapotřebí;
5. domnívá se, že dovolání se doložky o vzájemné obraně a doložky solidarity podle Smluv je v první řadě politickou záležitostí; zdůrazňuje, že v případě, že se někdo dovolá uplatnění těchto doložek, by měla proběhnout politická debata v Evropské radě i v Evropském parlamentu;
6. vyjadřuje obavu, že řízení pomoci a podpory v rámci doložky o vzájemné obraně na dvoustranném základě, jako v tomto případě, nebude možné u všech členských států; vyzývá proto Evropskou radu, aby se dala impulz k dalšímu rozpracování doložky o vzájemné obraně a vycházela z úlohy příslušných orgánů EU jako zprostředkovatelů;
7. připomíná svou výzvu, kterou v předchozích usneseních adresoval místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby navrhla praktická opatření a pokyny zajišťující efektivní reakci v případě, že se členský stát dovolá doložky o vzájemné obraně, a předložila analýzu úlohy orgánů EU pro případ, že se někdo dovolá této doložky; považuje však za politováníhodné, že když byla doložka o vzájemné obraně poprvé uplatněna, nebyla k dispozici žádná analýza ani pokyny, což vedlo k současné situaci, která vyžaduje opatření, řízení i spolupráci ad hoc;
8. domnívá se, že formulace praktických opatření a pokynů pro případ budoucího uplatnění doložky o vzájemné obraně zůstává naléhavou prioritou; zdůrazňuje, že při vypracovávání těchto pokynů by mělo být přihlédnuto ke zkušenostem z prvního uplatnění čl. 42 odst. 7;
9. vyzývá Radu a členské státy, aby bezodkladně vytvořily a přijaly politický rámec, který pomůže dát návod k provádění čl. 42 odst. 7 SEU a bude obsahovat časový harmonogram, doložku o přezkumu a mechanismy monitorování; je hluboce přesvědčen, že by veškerá vnitrostátní, dvoustranná či mnohostranná opatření navazující na uplatnění čl. 42 odst. 7 měla být oznámena Radě a zároveň zveřejněna;
10. konstatuje, že doložka solidarity obsažená v článku 222 SFEU by umožnila, aby byly Francii a dalším členským státům přímo zapojeným do boje proti terorismu poskytnuty všechny relevantní prostředky EU; připomíná, že článek 222 SFEU je specificky určen k řešení důsledků teroristických útoků v Evropě a reaguje na nízkou míru spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními donucovacími orgány v Evropě;
11. je přesvědčen, že EU potřebuje trvalé strategické a operační civilně-vojenské velitelství, jež se bude opírat o stávající kapacity členských států a Unie a jež bude pověřeno strategickým a operačním plánováním pro případ mimořádných událostí, včetně kolektivní obrany podle čl. 42 odst. 7 a čl. 42 odst. 2 SEU a jejich budoucího uplatňování v úzké spolupráci s příslušnými strukturami NATO;
12. je toho názoru, že by nynější uplatnění čl. 42 odst. 7 SEU mělo být podnětem k uvolnění potenciálu všech ustanovení Smlouvy týkajících se bezpečnosti a obrany, u nichž by se mělo postupovat stejně; připomíná v této souvislosti, že je důležité správně a v plném rozsahu uplatňovat balíček týkající se obrany, který zahrnuje směrnice 2009/81/ES o zadávání zakázek v oblasti obrany a 2009/43/ES o transferech uvnitř Společenství;
13. vyzývá všechny evropské země, aby nadále poskytovaly všemožnou podporu v boji proti terorismu a aby doma i v zahraničí postupovaly nekompromisně;
14. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že za pařížskými útoky zřejmě stáli občané zemí EU, kteří se narodili a žili v EU, a požaduje proto odpovídající opatření pro kontrolu pohybu zbraní, výbušnin a osob podezřelých z terorismu;
15. naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly strukturované sdílení informací a operativní spolupráci mezi pohraniční stráží, policií a dalšími donucovacími útvary a také sdílení zpravodajských informací propojením vnitrostátních databází a plným využíváním stávajících rámců, jako je např. platforma Europolu pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), a maximalizací využívání dalších platforem a služeb Europolu;
16. trvá na komplexním přístupu k deradikalizaci, včetně úsilí na vnitrostátní úrovni zaměřené na mladé lidi, prevenci násilného extremismu a k boji proti terorismu, který se zaměří na posílení sociální soudržnosti, prevenci kriminality a na cílená policejní a bezpečnostní opatření prováděná na základě individuálních podezření či konkrétních hrozeb vyhodnocovaných lidmi, nikoli stroji; mimoto zdůrazňuje, že je třeba zpřísnit pravidla pro nabývání a držení zbraní, pravidla vývozu a boj proti nelegálnímu obchodování se zbraněmi;
17. požaduje společnou zahraniční politiku EU v otázce budoucnosti Sýrie a širšího Blízkého východu, jež koordinována se všemi relevantními aktéry; domnívá se, že by tato politika měla být nedílnou součástí budoucí globální strategie EU;
18. domnívá se, že uplatnění doložky o vzájemné pomoci je jedinečnou příležitostí k vybudování základů silné a udržitelné evropské obranné unie; je toho názoru, že pouze s autonomní bezpečnostní a obrannou kapacitou bude EU bude dostatečně vybavena a připravena, aby mohla čelit obrovským hrozbám a rizikům pro vnitřní a vnější bezpečnost;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, generálnímu tajemníkovi OSN, prezidentovi USA a ministrovi obrany USA.
- [1] Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 138.