Společný návrh usnesení - RC-B8-0050/2016Společný návrh usnesení
RC-B8-0050/2016

    SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016

    20.1.2016 - (2015/3035(RSP))

    předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu
    a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
    PPE (B8-0050/2016)
    ALDE (B8-0052/2016)
    Verts/ALE (B8-0063/2016)
    EFDD (B8-0064/2016)
    S&D (B8-0066/2016)

    Andrzej Grzyb, Cristian Dan Preda, Therese Comodini Cachia, Mariya Gabriel, László Tőkés, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Bogdan Brunon Wenta, Fernando Ruas, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Theodoros Zagorakis, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz za skupinu PPE
    Pier Antonio Panzeri, Soraya Post, Liisa Jaakonsaari, Tibor Szanyi, Doru-Claudian Frunzulică, David Martin, Richard Howitt, Ana Gomes, Nikos Androulakis, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Biljana Borzan, Nicola Caputo, Andi Cristea, Isabella De Monte, Monika Flašíková Beňová, Eider Gardiazabal Rubial, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvie Guillaume, Miapetra Kumpula-Natri, Miltiadis Kyrkos, Javi López, Costas Mavrides, Sorin Moisă, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Emilian Pavel, Pina Picierno, Tonino Picula, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Siôn Simon, Monika Smolková, Claudia Tapardel, Marc Tarabella, István Ujhelyi, Julie Ward za skupinu S&D
    Beatriz Becerra Basterrechea, Marielle de Sarnez, Martina Dlabajová, José Inácio Faria, Fredrick Federley, Marian Harkin, Filiz Hyusmenova, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Valentinas Mazuronis, Javier Nart, Norica Nicolai, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Paavo Väyrynen za skupinu ALDE
    Barbara Lochbihler, Judith Sargentini za skupinu Verts/ALE
    Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo za skupinu EFDD
    Mark Demesmaeker


    Postup : 2015/3035(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    RC-B8-0050/2016
    Předložené texty :
    RC-B8-0050/2016
    Rozpravy :
    Přijaté texty :

    Usnesení Evropského parlamentu o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016

    (2015/3035(RSP))

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly,

    –  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),

    –  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,

    –  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019,

    –  s ohledem na svá předchozí usnesení o UNHRC,

    –  s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně usnesení o diskusích ohledně případů porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

    –  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a politice Evropské unie v této oblasti[1],

    –  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,

    –  s ohledem na výroční zprávu UNHRC za rok 2015 předloženou Valnému shromáždění OSN,

    –  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

    A.  vzhledem k tomu, že v letech 2015 a 2016 si připomínáme významná výročí spojená s lidskými právy, mírem a bezpečností: 70. výročí založení Organizace spojených národů, 50. výročí Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR) a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR), 30. výročí Deklarace OSN o právu na rozvoj (1986), 20. výročí Pekingské deklarace a akční platformy (1995) a 15. výročí přelomové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (2000) a Rozvojových cílů tisíciletí (2000);

    B.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv bez ohledu na rasu, původ, náboženství, sociální či společenské postavení, pohlaví, sexuální orientaci či barvu pleti je povinností všech států, vzhledem k tomu, že Parlament opět stvrzuje, že se hlásí k zásadě nedělitelnosti lidských práv (ať se jedná o práva občanská, politická, hospodářská, sociální či kulturní), která jsou spolu provázána a vzájemně na sobě závislá, a vzhledem k tomu, že je-li člověk zbaven kteréhokoli z těchto práv, má to přímý negativní dopad na práva ostatní; vzhledem k tomu, že všechny státy jsou povinny dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a rovněž spolupracovat na mezinárodní úrovni na odstranění překážek, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;

    C.  vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana univerzálnosti lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a integrity; vzhledem k tomu, že soudržnost vnitřní a vnější politiky v oblasti lidských práv má zásadní význam pro důvěryhodnost zahraniční politiky EU v této oblasti;

    D.  vzhledem k tomu, že vztahy Unie se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Smlouvy o Evropské unii, který stvrzuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví, že EU v rámci své činnosti na mezinárodní scéně musí respektovat lidskou důstojnost a dodržovat zásady rovnosti a solidarity a také zásady Charty OSN a mezinárodního práva;

    E.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv by mělo být standardně součástí všech politických oblastí, které se týkají míru a bezpečnosti, rozvojové spolupráce, obchodu a investic, humanitární činnosti, změny klimatu, migrace a boje proti terorismu, neboť tyto otázky nelze řešit nezávisle na problematice dodržování lidských práv;

    F.  vzhledem k tomu, že členské státy OSN přijaly Agendu 2030 a zavázaly se k jejímu uplatňování a že tato agenda předpokládá vybudování světa, v němž budou všeobecně dodržována lidská práva, a respektována lidská důstojnost a zásady právního státu, spravedlnosti, rovnosti a nediskriminace;

    G.  vzhledem k tomu, že k mezinárodnímu úsilí o prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a zvláštní procedury pro specifické situace v jednotlivých zemí nebo pro určitá témata;

    H.  vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou známi jako jedni z největších porušovatelů lidských práv a mají nechvalnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními procedurami OSN a povinné podávání zpráv smluvním orgánům OSN pro lidská práva;

    Rada OSN pro lidská práva

    1.  vítá jmenování velvyslance Čchö Kjong-rima předsedou UNHRC na rok 2016;

    2.  vítá výroční zprávu UNHRC předloženou Valnému shromáždění OSN, která se týká jejího 28., 29. a 30. zasedání;

    3.  znovu opakuje své stanovisko, že členové UNHRC by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva a zásady právního státu a demokracie, a naléhá na členské země OSN, aby mimo jiné prosazovaly princip, podle něhož má být na každý stát, jenž má být zvolen členem UNHRC, uplatňována kritéria založená na výsledcích dosažených v oblasti lidských práv; vyjadřuje znepokojení ohledně porušování lidských práv v některých nově zvolených členských státech UNHRC; domnívá se, že členské státy EU by neměly podpořit zvolení žádné země, která nedodržuje lidská práva, do UNHRC;

    4.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat nezávislost a zásadovost Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby mohl i nadále účinně a nestranně plnit svůj mandát; v této souvislosti žádá, aby byla úřadu poskytnuta náležitá podpora a dostatečné finanční prostředky; znovu potvrzuje, že podporuje zvláštní procedury a nezávislý status držitelů mandátů, např. zvláštních zpravodajů, který jim umožňuje vykonávat úkoly zcela nestranně, a vyzývá všechny státy, aby s těmito procedurami spolupracovaly; vyjadřuje politování nad nedostatečnou vůlí ke spolupráci ze strany některých členských států;

    5.  znovu potvrzuje význam univerzálnosti všeobecných pravidelných přezkumů (VPP), má-li se získat ucelený obraz o stavu lidských práv ve všech členských zemích OSN, a opět potvrzuje svou podporu druhé fázi přezkumu, která se konkrétně zaměřuje na plnění doporučení vydaných během první fáze; znovu nicméně vyzývá k tomu, aby doporučení, která dotčené státy nepřijaly v první fázi, byla v dalších fázích těchto přezkumů přehodnocena;

    6.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se do všech aspektů práce UNHRC plně zapojilo široké spektrum zúčastněných stran, zejména z řad občanské společnosti, a je znepokojen tím, že účasti občanské společnosti na procesu VPP brání vážné překážky a omezení; vyzývá členské země OSN, včetně členských států EU, aby VPP použily k posouzení vlastního stavu lidských práv a aby v tomto ohledu vydaly doporučení;

    7.  vyzývá EU, aby se doporučeními VPP řídila v rámci politického dialogu EU s dotčenými zeměmi a aby tak hledala způsoby a prostředky, jak tato doporučení uplatňovat prostřednictvím strategií pro jednotlivé země či regiony;

    8.  vítá iniciativu pro změnu, kterou navrhl vysoký komisař OSN pro lidská práva a jejímž cílem je zlepšovat a posilovat globální přítomnost kanceláří OSN pro lidská práva vytvořením osmi regionálních center, která by chránila lidská práva a prosazovala jejich dodržování a v přímé spolupráci s partnery by v daném místě usilovala o skutečnou realizaci doporučení lidskoprávních mechanismů; žádá, aby u příležitosti 10. výročí UNHRC bylo posouzeno, jaký má rada skutečně vliv, včetně jejího mandátu a toho, jak jsou plněny její rezoluce a další rozhodnutí;

    Občanská a politická práva

    9.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé země přijaly ústavní změny, které mají za cíl změnit časové omezení výkonu funkce prezidenta, což v některých případech vedlo až k násilnostem v době voleb; opakuje, že dodržování občanských a politických práv, včetně individuální a kolektivní svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, je ukazatelem demokratické, tolerantní a pluralitní společnosti;

    10.  znovu opakuje, že svobodné a řádné volby pravidelně pořádané na základě všeobecného a rovného volebního práva jsou jedním ze základních práv, jehož by měli v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv (čl. 21 odst. 3) a s Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech (článek 25) požívat všichni občané; opakuje, že svoboda projevu a dynamické prostředí příznivé pro rozvoj nezávislé a pluralitní občanské společnosti jsou základními podmínkami pro podporu dodržování lidských práv;

    11.  zastává názor, že dnešní digitální technologie představují výhody i výzvy pro ochranu práva na soukromí, pro uplatňování svobody projevu na internetu po celém světě a pro bezpečnost, neboť tyto technologie mohou sloužit jako prostředek extremistické a teroristické propagandy a kanálům pro nábor stoupenců; v této souvislosti vítá jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí v digitálním věku, jehož mandát zahrnuje i otázky sledování a soukromí, které se dotýkají osob on-line i off-line;

    12.  vyzývá členské země OSN, včetně členských států EU, aby se doporučeními zvláštního zpravodaje OSN ohledně soudobých forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a z ní vyplývající nesnášenlivosti řídily v boji proti šíření rasové a etnické nesnášenlivosti a xenofobie a proti podněcování k nenávisti prostřednictvím internetu a sociálních sítí a aby za tímto účelem přijaly vhodná legislativní opatření, která budou plně v souladu se svobodou projevu a přesvědčení;

    Obránci lidských práv

    13.  odsuzuje, že v řadě třetích zemí neustále dochází k šikanování a věznění obránců lidských práv a představitelů opozice ze strany státní moci; vyjadřuje znepokojení nad nespravedlivými a restriktivními zákony, které mimo jiné omezují zahraniční financování, což vede k zužování prostoru pro činnost občanské společnosti; vyzývá vlády všech států, aby prosazovaly a podporovaly svobodu sdělovacích prostředků, organizace občanské společnosti a aktivity obránců lidských práv a aby jim umožnily vykonávat jejich činnost beze strachu, represí a zastrašování;

    14.  domnívá se, že pronásledování a věznění obránců lidských práv a představitelů opozice, k němuž stále dochází v řadě členských zemí UNHRC, oslabuje důvěryhodnost tohoto úřadu; naléhá na EU a její členské státy, aby na úrovni OSN podpořily iniciativu na vypracování soudržné a komplexní reakce na hlavní problémy, jimž po celém světě čelí obránci lidských práv zasazující se o práva žen, ochranu environmentálních práv původního obyvatelstva a jejich práva na půdu, dále aktivisté bojující proti korupci a beztrestnosti, obránci svobody náboženského vyznání, novináři a další obránci lidských práv používající sdělovací prostředky, včetně internetových a sociálních médií, a aby systematicky odsuzovaly jejich zabíjení;

    15.  je mimořádně znepokojen útoky na humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení; připomíná, že veškeré takové útoky jsou podle mezinárodního humanitárního práva jednoznačně zakázány, a vyzývá strany konfliktu, aby jeho ustanovení dodržovaly; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit bezpečnost humanitárních pracovníků a účinněji reagovat na útoky;

    Trest smrti

    16.  připomíná, že EU vůči trestu smrti zaujímá postoj nulové tolerance, a opakuje, že se ve všech případech a za všech okolností dlouhodobě staví proti trestu smrti, mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání; upozorňuje na to, že je důležité, aby EU nadále prosazovala moratorium na trest smrti, a opětovně zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispěje k posílení lidské důstojnosti; opakovaně zdůrazňuje, že předpokladem pro poskytování podpory třetím zemím při prosazování protidrogové politiky, např. formou finanční a technické pomoci či budování kapacit, by mělo být zrušení trestu smrti za drogové trestné činy; podporuje jmenování zvláštního zpravodaje pro lidská práva a protidrogovou politiku;

    17.  oceňuje významný pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, neboť mnoho zemí výkon trestu smrti pozastavilo a řada dalších učinila legislativní kroky vedoucí k jeho zrušení; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo na jeho výkon uvalily dlouhodobé moratorium, aby dodržely svůj závazek a trest smrti neobnovily;

    Svoboda náboženského vyznání

    18.  připomíná, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení patří mezi základní lidská práva a že tyto svobody jsou uznány ve Všeobecné deklaraci lidských práv a zaručeny článkem 18 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech; připomíná rovněž, že tyto svobody úzce souvisejí s jinými lidskými právy a základními svobodami, k nimž patří právo být věřící či nevěřící, svobodně se rozhodnout pro teistické, neteistické či ateistické přesvědčení a vykonávat související obřady a právo přijmout, změnit a opustit víru nebo se k ní navrátit dle vlastní volby; je znepokojen skutečností, že některé země nadále nedodržují normy OSN a používají státní represi, jejíž součástí mohou být i tělesné tresty, odnětí svobody, horentní pokuty či dokonce trest smrti, což je v rozporu se svobodou náboženského vyznání či přesvědčení; je znepokojen rostoucím pronásledováním menšin kvůli jejich vyznání či přesvědčení i nezákonným poškozováním míst, kde se tyto menšiny setkávají; podporuje zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení o násilím páchaném „ve jménu náboženství“; vyzývá EU, aby uplatňovala doporučení uvedená v této zprávě, která se týkají iniciativ spjatých s mezináboženským dialogem;

    19.  vítá závazek EU, že bude na mezinárodních fórech prosazovat svobodu náboženského vyznání či přesvědčení, a to i podporou mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; plně podporuje, aby se EU ujímala iniciativy při projednávání rezolucí na toto téma v UNHRC a na Valném shromáždění OSN; žádá konkrétní opatření na ochranu náboženských menšin, nevěřících, odpadlíků od víry a ateistů, kteří jsou oběťmi zákonů proti rouhání; domnívá se, že na mezinárodních i regionálních fórech by měla být přijata opatření, která by měla podobu otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s náboženskými sdruženími a společenstvími v souladu s článkem 17 Smlouvy o fungování Evropské unie;

    Sociální a hospodářská práva

    20.  oceňuje úsilí UNHRC o to, aby měla všechna lidská práva stejnou váhu a aby byl na ně kladen stejný důraz, čehož se UNHRC snaží dosáhnout zřízením zvláštní procedury pro hospodářská, sociální a kulturní práva; v této souvislosti upozorňuje na význam ratifikace opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který stanoví mechanismy pro podávání stížností a vyšetřování;

    21.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad růstem extrémní chudoby, kvůli níž nelze všechna lidská práva plně požívat; vítá proto zprávu zvláštního zpravodaje UNHRC o extrémní chudobě a lidských právech (A/HRC/29/31) a podporuje jeho návrhy ohledně odstranění extrémní chudoby; domnívá se, že v zájmu boje proti všeobecné chudobě je důležité řešit narůstající rozdíly a podporovat sociální a hospodářská práva, zejména tím, že se zajistí snazší přístup k potravinám, vodě, vzdělání, zdravotní péči a bydlení;

    22.  zastává názor, že korupce, daňové úniky, špatná správa veřejných statků a nedostatek odpovědnosti ohrožují rovnocenné požívání lidských práv a poškozují demokratické procesy, právní stát, spravedlivý výkon spravedlnosti a fungování veřejných služeb, např. vzdělávání a základních zdravotnických služeb; domnívá se, že boj proti korupci vyžaduje opatření, která zajistí dodržování lidských práv, zejména práva na informace, svobodu projevu a shromažďování a práva na nezávislou justici a demokratickou účast na věcech veřejných;

    23.  zdůrazňuje, že národnostní menšiny ve třetích zemích mají zvláštní potřeby a že je třeba podporovat jejich rovnocenné postavení ve všech oblastech hospodářského, sociálního, politického a kulturního života;

    24.  naléhá na členské země OSN, včetně členských států EU, aby požadovaly, aby všichni držitelé mandátu zvláštních procedur věnovaly zvláštní pozornost otázkám týkajícím se domorodých žen, mladých lidí a osob se zdravotním postižením a aby o těchto otázkách systematicky informovaly UNHCR; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a členské státy EU, aby podporovaly účast původního obyvatelstva na všech zasedáních UNHRC; naléhavě žádá ESVČ a členské státy EU, aby aktivně podpořily vypracování celosystémového akčního plánu pro původní obyvatelstvo, zejména co se týče pravidelných konzultací s původním obyvatelstvem;

    Podnikání a lidská práva

    25.  podporuje účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; naléhá na členské země OSN, včetně členských států EU, aby vypracovaly a prováděly národní akční plány; zastává názor, že obchod může jít ruku v ruce s dodržováním lidských práv a že podnikatelské kruhy mohou hrát významnou úlohu při podpoře lidských práv a demokracie; opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby EU a nadnárodní společnosti hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv;

    26.  vyzývá OSN a EU, aby s nadnárodními a evropskými podniky otevřely otázku zabírání půdy a obránců pozemkových práv, kteří jsou obětmi postihů, včetně hrozeb, zastrašování, svévolného zadržování, útoků a vražd;

    27.  vítá iniciativu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je posílit projekt zodpovědnosti a opatření právní nápravy tak, aby přispíval ke spravedlivému a účinnějšímu režimu vnitrostátních prostředků právní nápravy, a to zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzývá všechny vlády, aby splnily své povinnosti a zajistily dodržování lidských práv a přístup ke spravedlnosti obětem, které v oblasti přístupu k prostředkům právní nápravy na vnitrostátní a mezinárodní úrovni čelí jak praktickým, tak právním problémům v případech porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním;

    28.  konstatuje, že v červenci 2015 poprvé zasedala otevřená mezivládní pracovní skupina pro vypracování právně závazného mezinárodního nástroje týkajícího se lidských práv určeného nadnárodním společnostem a jiným podnikům, která byla ustavena rezolucí Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. června 2014; vyzývá EU k tomu, aby podpořila snahu o harmonizaci své politiky s pokyny OECD, které se týkají nadnárodních podniků, a doporučuje, aby se EU a její členské státy konstruktivně zapojily do diskuse o právně závazném mezinárodním nástroji pro oblast obchodu a lidských práv v rámci systému OSN;

    Migrace a uprchlíci

    29.  je mimořádně znepokojen nejzávažnější humanitární krizí od druhé světové války způsobenou rostoucím počtem osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování, ozbrojených konfliktů, široce rozšířeného násilí a změny klimatu a které se ve snaze získat ochranu a nalézt lepší život vydávají na nebezpečnou cestu, při níž riskují své životy; vyzývá k účinnějším a koordinovanějším krokům mezinárodního společenství, které by řešily základní příčiny migrace; dále vyzývá k tomu, aby se s cílem řešit stávající a budoucí náročné úkoly spjaté s migrací vyvíjelo více úsilí na úrovni OSN, a to zajištěním patřičného financování pro Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světový potravinový program (WFP) a další složky OSN, které se podílejí na zajištění základních služeb pro uprchlíky v oblastech konfliktu i mimo ně; podtrhuje význam činnosti zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů a jeho doporučení;

    30.  vyzývá všechny země, aby k migraci přistupovaly na základě lidských práv, aby tak svým přístupem chránily práva migrantů a uprchlíků v rámci politiky migrace a jejího řízení a aby se zvláštní pozornost věnovala situaci marginalizovaných a znevýhodněných skupin migrantů a uprchlíků, jakými jsou ženy a děti; vyzývá všechny státy, aby řešily násilí vůči ženám a dívkám páchané na základě pohlaví, a zdůrazňuje, že je zapotřebí navrhovat migrační politiku z hlediska rovnosti pohlaví, aby odpovídala konkrétním potřebám žen a dívek;

    31.  připomíná, že všechny státy mají povinnost dodržovat a chránit lidská práva všech osob na svém území, a sice bez ohledu na jejich státní příslušnost, původ a přistěhovalecký status; připomíná, že globální strategie v oblasti migrace úzce souvisí s rozvojovou a humanitární politikou, včetně vytváření humanitárních koridorů a udělování víz z humanitárních důvodů; opakovaně vyzývá k tomu, aby veškeré dohody o spolupráci v oblasti migrace a zpětném přebírání osob se státy, které nejsou členy EU, byly v souladu s mezinárodním právem; připomíná, že navracení migrantů by mělo probíhat pouze za dodržování všech jejich práv, na základě informovaného rozhodnutí a výlučně tehdy, je-li v jejich zemi zaručena ochrana práv těchto migrantů; vyzývá vlády, aby ukončily svévolné zatýkání a zadržování migrantů; vyjadřuje znepokojení nad diskriminací migrantů a uprchlíků a  nad porušováním jejich práv; vyzývá v tomto ohledu členské státy OSN, včetně členských států EU, aby respektovaly právo žádat o azyl a požívat azylu;

    Změna klimatu a lidská práva

    32.  vítá pařížskou dohodu, které bylo dosaženo na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a která se týká přizpůsobení se této změně, jejího zmírňování, vývoje technologií a jejich předávání a budování kapacit; vyzývá všechny signatářské státy, aby plnily své závazky; lituje skutečnosti, že v žádném bodě výše uvedené rámcové úmluvy není zmíněna Všeobecná deklarace lidských práv, a žádá, aby všechny politiky a kroky vycházející z této rámcové úmluvy zohledňovaly lidská práva;

    33.  opětovně připomíná, že negativní dopady změny klimatu představují bezprostřední a potenciálně nezvratnou celosvětovou hrozbu pro plné požívání lidských práv a že změna klimatu má zvláště závažné důsledky pro zranitelné skupiny, jejichž situace z hlediska lidských práv je již tak tíživá; se znepokojením konstatuje, že se v důsledku doprovodných jevů změny klimatu, jako je např. vzestup hladin oceánů a extrémní povětrnostní změny způsobující sucha či povodně, očekává, že bude docházet k větším ztrátám na lidských životech a stěhování obyvatelstva a nebude se dostávat potravin a vody;

    34.  vyzývá mezinárodní společenství, aby řešilo nedostatky právní stránky pojmu „klimatický uprchlík“ a případně vypracovalo jeho mezinárodní definici;

    Práva žen

    35.  vítá nedávno přijatou rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2242 o ženách, míru a bezpečnosti, která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev, včetně narůstajícího násilného extremismu, změny klimatu, migrace, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti; oceňuje závěry celosvětové studie OSN o provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, v níž se zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se ženy ujaly vůdčí role a zapojily se do řešení konfliktů a budování míru a že díky jejich zapojení došlo ke zlepšení humanitární pomoci, zvýšení úsilí o zachování míru, úspěšnému završení mírových jednání a napomohlo se boji proti násilnému extremismu; vyzývá OSN a všechny její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem zajistit nezávislé postavení žen, jejich smysluplné zapojení do předcházení konfliktům a jejich řešení a do mírových jednání a procesů budování míru, a to zvýšením jejich zastoupení na všech úrovních rozhodování, mj. v rámci celostátních, regionálních a mezinárodních institucí a mechanismů;

    36.  vyjadřuje své hluboké rozhořčení nad skutečností, že od samotného počátku vzniku násilných extremistických skupin, jako je např. Dá'iš v Sýrii a Boko Haram v západní Africe, nabylo násilí páchané vůči ženám nového rozměru, neboť nedílnou součástí cílů, ideologie a zdrojem příjmů těchto extremistických skupin se stalo sexuální násilí, což mezinárodní společenství postavilo před nové a velice závažné výzvy; vyzývá všechny vlády a orgány OSN, aby se ještě rezolutněji zapojily do boje proti těmto děsivým zločinům a obnovily důstojné postavení žen, kterým by se mělo dostat spravedlivého zadostiučinění, odškodnění a měla by jim být poskytnuta příslušná podpora;

    37.  má za to, že jedním ze způsobů, jak bojovat proti extremismu, je zajistit ženám nezávislé postavení, kterého lze dosáhnout vyřešením základní příčiny, tedy nerovného postavení žen a mužů, v jehož důsledku se ženy a dívky ocitají během konfliktů ve zranitelném postavení; zdůrazňuje, že je třeba zaručit kontinuální vzdělávání dívek v uprchlických táborech, v oblastech konfliktu postižených extrémní chudobou a extrémními výkyvy počasí, jako jsou sucha a záplavy;

    38.  zdůrazňuje, že je důležité nezpochybňovat „acquis“ Pekingské akční platformy, pokud jde o přístup ke vzdělávání a zdraví jakožto k základnímu lidskému právu; zdůrazňuje, že všeobecný přístup ke službám spojeným se sexuálním a reprodukčním zdravím přispívá ke snižování kojenecké a mateřské úmrtnosti; zdůrazňuje, že plánované rodičovství, zdraví matek a snadný přístup k antikoncepci a ke kompletní škále zdravotnických služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví jsou důležitými součástmi strategie, která má chránit životy žen a pomoci jim začít nový život, pokud se staly oběťmi znásilnění; zdůrazňuje, že je třeba, aby se politika v této oblasti stala středem rozvojové spolupráce s třetími zeměmi;

    39.  zdůrazňuje, že je důležité zavést opatření, která by posílila vedoucí postavení žen a jejich účast na všech úrovních rozhodovacího procesu; vyzývá státy, aby zajistily rovné zastoupení žen ve veřejných institucích a veřejném životě, při čemž zvláštní pozornost je třeba věnovat především zapojení žen z menšinových skupin;

    40.  vyzývá Komisi, ESVČ a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby nadále usilovaly o posílení politického a hospodářského postavení žen a dívek začleněním hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých vnějších politik a programů, a to i prostřednictvím strukturovaných dialogů s třetími zeměmi, veřejným upozorňováním na genderové otázky a zajištěním dostatečných prostředků pro tento účel;

    Práva dětí

    41.  podporuje úsilí EU o prosazování práv dětí, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, hygienickým zařízením, zdravotní péči a vzdělání, dále tím, že zajistí rehabilitaci a znovuzačleňování dětí, které byly členy ozbrojených skupin, do společnosti, přispěje k odstranění dětské práce, mučení dětí, obviňování dětí z čarodějnictví, obchodu s dětmi, sňatků dětí a jejich sexuálního vykořisťování, poskytne pomoc dětem v ozbrojených konfliktech a zajistí přístup ke vzdělání dětem, které se nacházejí v oblastech zasažených konfliktem nebo v uprchlických táborech;

    42.  připomíná, že Úmluva OSN o právech dítěte, která byla přijata v roce 1989 a která je nejrozsáhleji ratifikovanou mezinárodní úmluvou o lidských právech, stanovuje řadu práv dítěte, včetně práva na život, zdraví, vzdělávání a hru, jakož i právo na rodinný život a na ochranu před násilím a diskriminací a právo na vyslyšení názoru dítěte; vyzývá všechny strany této úmluvy, aby dostály svým závazkům;

    43.  vítá fakt, že OSN plánuje zahájit celosvětovou studii, která má prostřednictvím kontrolní a hodnoticí analýzy poskytnout přehled o tom, jak jsou stávající mezinárodní právní předpisy a normy uplatňovány v praxi, a zhodnotit, jak mohou státy konkrétně zlepšit své politiky a svá řešení v této oblasti; naléhavě žádá všechny státy, aby tuto studii podpořily a aktivně se do ní zapojily;

    44.  se znepokojením konstatuje, že v roce 2015 byla na celém světě k trestu smrti odsouzena řada osob za zločiny spáchané před dosažením věku 18 let a že řada z těchto osob byla popravena, přestože Úmluva OSN o právech dítěte zakazuje výkon trestu smrti na mladistvých osobách;

    Práva lesbických žen, homosexuálů a bisexuálních, transgenderových a intersexuálních osob (LGBTI)

    45.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se v řadě zemí stále uplatňují diskriminační zákony a postupy a dochází v nich k násilí vůči jednotlivcům z důvodu jejich sexuální orientace a genderové identity; vybízí k bedlivému monitorování situace osob LGBTI v zemích, kde byly nedávno zavedeny zákony namířené proti těmto osobám; vyjadřuje hluboké znepokojení nad takzvanými zákony o „zákazu propagandy“ omezujícími svobodu projevu a shromažďování, a to i v zemích na evropském kontinentu;

    46.  opětovně potvrzuje svou podporu vysokému komisaři pro lidská práva, který soustavně usiluje o to, aby osoby LGBTI mohly požívat všech lidských práv, a to zejména prostřednictvím prohlášení, zpráv a kampaně „Free & Equal“ (Svobodní a rovní); vybízí vysokého komisaře, aby pokračoval v boji proti diskriminačním zákonům a praktikám; je znepokojen omezením základních svobod obránců lidských práv osob LGBTI a vyzývá EU, aby je více podporovala; konstatuje, že základní práva osob LGBTI budou pravděpodobně více dodržována, budou-li mít tyto osoby přístup ke všem právním institutům;

    Začleňování problematiky lidských práv do všech politik EU a soudržnost postupů EU v této oblasti

    47.  vyzývá EU, aby v souladu s článkem 21 Lisabonské smlouvy a s obecnými ustanoveními o vnější činnosti Unie prosazovala univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, včetně občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv;

    48.  znovu vyzývá EU, aby uplatňovala přístup založený na právech a začlenila otázku dodržování lidských práv do oblasti obchodu, investiční politiky, veřejných služeb, rozvojové spolupráce a do společné bezpečnostní a obranné politiky; rovněž zdůrazňuje, že politika EU v oblasti lidských práv musí zajišťovat, aby vnitřní a vnější politiky EU byly ve vzájemném souladu a odpovídaly závazkům plynoucím ze Smlouvy o EU;

    49.  mimoto znovu poukazuje na to, že je důležité, aby se EU aktivně a důsledně zapojovala do mechanismů OSN na podporu lidských práv, zejména v rámci Třetího výboru, Valného shromáždění a Rady OSN pro lidská práva (UNHRC); oceňuje snahu ESVČ, delegací EU v New Yorku a Ženevě a členských států o důslednější postup v otázkách dodržování lidských práv na úrovni OSN, kterého lze dosáhnout na základě včasných a věcných konzultací a zaujetí jednotného stanoviska; vybízí EU k tomu, aby zvýšila své snahy o prosazení svých názorů mj. prostřednictvím intenzivnějšího uplatňování meziregionálních iniciativ a praxe spolusponzorování a iniciování rezolucí; znovu vyzývá k většímu zviditelnění činnosti EU na všech multilaterálních fórech;

    50.  žádá, aby zvláštní zástupce EU pro lidská práva pracoval i nadále na posílení účinnosti, soudržnosti a zviditelnění politiky EU v oblasti lidských práv v kontextu UNHRC a aby dále rozvíjel těsnou spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a se zvláštními procedurami;

    51.  jednoznačně zdůrazňuje, že je nutné zlepšit přípravu a koordinaci postojů EU předkládaných na zasedáních UNHRC a zabývat se problematikou konzistentnosti mezi vnější a vnitřní politikou EU v oblasti lidských práv;

    52.  připomíná, že je důležité zachovat institucionalizovaný postup vysílání parlamentních delegací na zasedání UNHRC a Valného shromáždění OSN;

    53.  žádá členské státy EU, aby se při svém jednání v UNHRC více řídily podle zakotvených zásad a upustily od oportunistického přístupu;

    Bezpilotní letouny (drony) a autonomní zbraně

    54.  opakovaně vyzývá Radu EU, aby vypracovala společný postoj EU k používání dronů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení takových otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, zodpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského řízení; trvá na tom, aby lidská práva byla součástí veškerých rozhovorů se třetími zeměmi o boji proti terorismu;

    Boj proti terorismu

    55.  bere s uspokojením na vědomí pokyny týkající se boje proti terorismu vypracované ESVČ a Komisí, jejichž cílem je zajistit dodržování lidských práv při plánování a provádění projektů pomoci v boji proti terorismu ve třetích zemích; v této souvislosti připomíná, že dodržování základních práv a svobod je nezbytným předpokladem úspěšnosti protiteroristických politik, což se týká i využívání digitálních technologií v oblasti sledování; zdůrazňuje, že v boji proti teroristické a extremistické propagandě a metodám náboru bojovníků, zejména metodám využívajícím internet, je třeba rozvíjet účinné komunikační strategie;

    Demokratizace

    56.  doporučuje EU, aby v zájmu přispění k posílení demokratických institucí více usilovala o rozvoj komplexnějšího přístupu k procesům demokratizace s vědomím toho, že svobodné a spravedlivé volby jsou pouze jedním z jejich rozměrů; domnívá se, že sdílení osvědčených postupů v oblasti transformace by mělo být v rámci politik rozšiřování a sousedství využito k podpoře a konsolidaci dalších demokratizačních procesů po celém světě;

    Rozvoj a lidská práva

    57.  zdůrazňuje význam 16. cíle udržitelného rozvoje Agendy 2030, který se týká míru a spravedlnosti a jenž by měl představovat jednu z hlavních priorit všech vnitřních i vnějších činností, zejména pokud jde o financování rozvojové spolupráce;

    Sport a lidská práva

    58.  je značně znepokojen skutečností, že některé důležité sportovní akce se konají v autoritářských státech, v nichž dochází k porušování lidských práv; vyzývá OSN a členské státy EU, aby na tento fakt poukázaly a jednaly s národními sportovními svazy, podnikovými subjekty a organizacemi občanské společnosti o podmínkách účasti na těchto akcích, včetně mistrovství světa ve fotbale, které pořádá FIFA v Rusku v roce 2018 a v Kataru v roce 2022, a olympijských her v Pekingu v témže roce;

    Mezinárodní trestní soud

    59.  potvrzuje svou plnou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu při jeho činnosti zaměřené na ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a na zjednání spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; zůstává ostražitý, pokud jde o jakékoli pokusy o zpochybnění legitimity nebo nezávislosti tohoto soudu; žádá EU a její členské státy, aby se soudem spolupracovaly a výrazně jej diplomaticky, politicky a finančně podporovaly, a to i v OSN; vyzývá EU, její členské státy a její zvláštní zástupce, aby aktivně propagovaly činnost tohoto soudu, prosazovaly jeho rozhodnutí a bojovaly proti beztrestnosti pachatelů trestných činů, na něž se vztahuje Římský statut, mimo jiné tím, že upevní a rozšíří své vztahy s Radou bezpečnosti a podpoří urychlenou ratifikaci Římského statutu a kampalských změn;

    Země podléhající všeobecnému pravidelnému přezkumu

    Gruzie

    60.  vítá členství Gruzie v UNHRC a nedávný všeobecný pravidelný přezkum týkající se Gruzie; bere na vědomí legislativní reformy, díky nimž došlo k určitému pokroku a některým zlepšením mimo jiné v oblasti justice, prosazování práva, státního zastupitelství, boje proti špatnému zacházení, práv dítěte a ochrany soukromí a osobních údajů a vnitřně vysídlených osob;

    61.  konstatuje nicméně, že je zapotřebí zvýšit úsilí, pokud jde o dosažení plné nezávislosti soudnictví, o špatné zacházení, zejména ve vyšetřovací vazbě, o rehabilitaci obětí, odpovědnost za porušování předpisů ze strany donucovacích orgánů, vyšetřování porušování lidských práv, jehož se v minulosti dopustili státní činitelé, a o práva menšin a žen; zdůrazňuje, že podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv nese vláda odpovědnost za ochranu všech dětí před násilím, a žádá o kontrolu všech charitativních organizací pracujících s dětmi; žádá o zavedení opatření, která zajistí rehabilitaci obětí; je i nadále znepokojen stavem svobody projevu a situací týkající se sdělovacích prostředků a tím, že pozorovatelé nemají přístup do okupovaných regionů Abcházie a do Cchinvali / regionu Jižní Osetie, v nichž jsou stále často porušována lidská práva; vyzývá gruzínskou vládu, aby v návaznosti na doporučení učiněná v procesu všeobecného pravidelného přezkumu přijala vhodná opatření;

    Libanon

    62.  vyjadřuje Libanonu uznání za jeho politiku otevřených hranic a přijímání uprchlíků z Palestiny, Iráku a Sýrie, kterou tato země uplatňuje již po řadu let, zdůrazňuje, že tato země, v níž každý čtvrtý obyvatel je uprchlík, má celosvětově nejvyšší koncentraci uprchlíků na počet obyvatel, a vyzývá Evropskou unii k poskytnutí většího objemu prostředků a k úzké spolupráci s libanonskými orgány, aby této zemi pomohla zajistit ochranu práv uprchlíků a žadatelů o azyl; vyjadřuje v této souvislosti znepokojení nad údajně vysokým počtem případů dětských či nucených sňatků mezi syrskými uprchlíky; vyzývá libanonskou vládu, aby zvážila reformu zákona na regulaci vstupu do Libanonu, pobytu v této zemi a odchodu z ní;

    63.  podporuje doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) vyzývající k přijetí opatření, jež by zvýšila povědomí migrantek pracujících v cizí domácnosti o jejich lidských právech vyplývajících z úmluvy CEDAW, jíž je Libanon smluvní stranou; zdůrazňuje zejména, že je třeba odstranit „systém kafála“ a zajistit migrantkám pracujícím v cizí domácnosti účinný přístup ke spravedlnosti, včetně zaručení jejich bezpečnosti a práva k pobytu během právních a administrativních postupů týkajících se jejich statusu;

    Mauritánie

    64.  zdůrazňuje, že vláda Mauritánie sice dosáhla určitého pokroku přijetím legislativních opatření k boji proti všem formám otroctví a otrockých praktik, ovšem skutečnost, že tyto předpisy nejsou účinně prováděny, přispívá k přetrvávání těchto praktik; vyzývá orgány, aby přijaly protiotrokářský zákon, aby na celostátní úrovni zahájily systematické a pravidelné shromažďování údajů o všech formách otroctví a aby vypracovaly důkladnou studii, založenou na důkazech, o historii a povaze otrokářství s cílem tyto praktiky vymýtit;

    65.  naléhavě vyzývá mauritánské orgány, aby v souladu s mezinárodními úmluvami a mauritánskými zákony umožnily uplatňování svobody projevu a svobody shromažďování; vyzývá také k propuštění Birama Daha Abeidy, Bilala Ramdaneho a Djibyho Sowa, aby mohli pokračovat ve své nenásilné kampani proti pokračujícímu otrokářství beze strachu z obtěžování nebo zastrašování;

    Myanmar

    66.  vítá skutečnost, že se dne 8. listopadu 2015 uskutečnily volby s více kandidáty, což je důležitý milník v přechodu země k demokratickému režimu; pozitivně vnímá, že myanmarští voliči vyjádřili podporu pokračující demokratizaci země; je však znepokojen ústavním rámcem pro tyto volby, podle něhož je 25 % parlamentních křesel vyhrazeno pro armádu; oceňuje pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti lidských práv, zároveň si však všímá řady oblastí, které i nadále vzbuzují značné obavy a mezi něž patří práva menšin a svoboda projevu, sdružování a pokojného shromažďování;

    67.  odsuzuje závažnou a široce rozšířenou diskriminaci Rohingyů, kterou ještě zhoršuje jak skutečnost, že toto etnikum nemá žádný právní status, tak i šíření nenávistných projevů proti vyznavačům jiného náboženství než buddhismu; vyzývá k úplnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření všech zpráv o porušování lidských práv Rohingyů a domnívá se, že čtyři zákony na „ochranu rasy a náboženství“, které parlament přijal v roce 2015, zahrnují diskriminační prvky v oblasti genderu; opakuje svou žádost a vyjadřuje své obavy v souvislosti s tím, že Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva nebylo povoleno zřídit v této zemi svou kancelář; zdůrazňuje, že je nutné, aby předtím, než budou dokončena jednání o investiční dohodě mezi EU a Myanmarem/Barmou, bylo provedeno kompletní posouzení dopadu na udržitelnost;

    Nepál

    68.  vítá skutečnost, že dne 20. září 2015 vstoupila v platnost nová nepálská ústava, která by měla položit základ budoucí politické stability a hospodářského rozvoje této země; doufá, že v blízké budoucnosti budou odstraněny zbývající obavy, jež vzbuzuje politické zastoupení menšin, včetně Dalitů, a že budou řešeny problémy spojené se zákony o státním občanství;

    69.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory přijetí Aktu o pravdě, usmíření a zmizelých osobách v květnu 2014 nedošlo k potrestání osob, které se za občanské války na obou stranách dopustily porušování lidských práv; naléhavě žádá nepálskou vládu, aby přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před násilným zmizením; odsuzuje omezování základních svobod tibetských uprchlíků; naléhavě žádá Indii, aby ukončila neoficiální blokádu nepálského hospodářství, jež spolu s ničivým zemětřesením, k němuž došlo v dubnu 2015, způsobuje humanitární krizi a uvrhuje více než jeden milion Nepálců do chudoby;

    Omán

    70.  vyjadřuje Ománu uznání za zřízení vládní Národní komise pro lidská práva a za pozvání, na jehož základě proběhla v září 2014 průlomová návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na pokojné shromažďování; doufá, že tyto konstruktivní kroky povedou k intenzivnější spolupráci Ománu se zástupci OSN pro lidská práva a s nezávislými organizacemi činnými v oblasti lidských práv;

    71.  vybízí Omán, aby přijal nezbytné kroky ke zlepšení situace, kterou zvláštní zpravodaj OSN označil jako všudypřítomnou atmosféru strachu a zastrašování v zemi; vyjadřuje nadále obavy týkající se zákazu všech politických stran a vyzývá vládu, aby zvážila jeho zrušení; vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby Ománu nabídly technickou a právní pomoc při vytváření bezpečného prostředí příznivého pro organizace občanské společnosti;

    Rwanda

    72.  vyjadřuje své znepokojení nad stavem lidských práv ve Rwandě, kde dochází mimo jiné k omezování svobody projevu a sdružování, zmenšování demokratického prostoru poskytovaného opozičním politickým stranám a nezávislým aktivitám občanské společnosti a kde neexistuje prostředí, jež by umožnilo vznik nezávislé justice; vyzývá rwandskou vládu, aby vytvořila demokratický prostor, v němž budou moci svobodně fungovat všechny skupiny obyvatel;

    73.  je znepokojen nedávnými změnami ústavy, jejichž cílem je dovolit stávajícímu prezidentovi kandidovat ve třetím funkčním období; vybízí vládu Rwandy, aby dodržovala Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných;

    Jižní Súdán

    74.  vítá mírovou dohodu podepsanou válčícími stranami dne 28. srpna 2015 o ukončení občanské války, která zahrnuje přechodné sdílení moci, bezpečnostní opatření a vytvoření smíšeného soudu pro projednávání všech zločinů spáchaných od počátku konfliktu; připomíná, že tento konflikt si vyžádal tisíce životů a v jeho důsledku byly vysídleny nebo uprchly stovky tisíc osob a uprchlíků;

    75.  vyzývá všechny strany, aby přestaly porušovat lidská práva a mezinárodní humanitární právo, ani se nedopouštěly mezinárodních trestných činů, jako jsou mimosoudní popravy, násilí namířené proti etnickým skupinám, sexuální násilí spojené s konfliktem, včetně znásilnění, jakož i násilí na základě pohlaví, nábor a zneužívání dětí, násilná zmizení, svévolné zatýkání a zadržování osob;

    76.  vítá rezoluci Rady OSN pro lidská práva z června 2015 a vyslání mise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, která má sledovat situaci v oblasti lidských práv v Jižním Súdánu a podávat o ní zprávy; vyzývá Radu pro lidská práva, aby podpořila jmenování zvláštního zpravodaje pro Jižní Súdán, který by byl pověřen monitorováním a zveřejňováním zpráv o porušování lidských práv, poskytoval vládě pomoc při provádění doporučení vydaných misí Úřadu vysokého komisaře OSN a předkládal doporučení pro dosažení skutečné odpovědnosti;

    Venezuela

    77.  vyjadřuje znepokojení nad tíživou situací v oblasti lidských práv v této zemi, jež vyplývá z toho, že se v posledních letech zhoršují hospodářské, politické i sociální podmínky; znovu opakuje, že svoboda projevu, nezávislé soudnictví a právní stát jsou klíčovými složkami každé demokratické společnosti; vyzývá venezuelské úřady, aby neprodleně propustily opoziční předáky a všechny pokojné demonstranty, kteří byli svévolně zadrženi za to, že uplatňovali své právo na svobodný projev a svá základní práva;

    78.  vítá konání voleb, které proběhly dne 6. prosince 2015, a ustavení nového Národního shromáždění; odsuzuje veškeré snahy o narušení úplného uvedení volebních výsledků, které byly projevem vůle venezuelského lidu, do praxe, například vyloučení některých demokraticky zvolených poslanců; připomíná, že nová vláda bude muset v oblasti lidských práv řešit řadu otázek, jako je beztrestnost, odpovědnost za mimosoudní popravy, svévolné zatýkání a zadržování, spravedlivé soudní řízení, nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování a sdružování a svoboda sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že členství Venezuely v Radě OSN pro lidská práva, které bude trvat tři roky a začalo 1. ledna 2016, je spojeno s mimořádnou zodpovědností dodržovat lidská práva;

    Sýrie

    79.  je znepokojen velmi závažnou bezpečnostní a humanitární situací v Sýrii; zdůrazňuje význam činnosti Mezinárodní nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Sýrii; odsuzuje záměrné cílení na civilisty, nahodilé a nepřiměřené útoky, útoky na civilní obyvatelstvo a chráněné objekty kulturního dědictví a odvetné obléhání a blokády; zdůrazňuje, že je nutné zvláštní pozornost věnovat ženám, které se staly oběťmi násilí, a ženským organizacím a také jejich účasti na poskytování humanitární pomoci a řešení konfliktů, a podporovat je; vyzývá EU a členské státy, aby pomohly zajistit dostatečné financování vyšetřovací komise, tak aby byla schopna dostát svému mandátu, který spočívá ve zjištění faktické podstaty a okolností všech případů závažného porušování lidských práv a případně ve zjištění, kdo za ně odpovídá, s cílem zajistit, aby byly osoby, které se dopustily těchto případů, včetně případů, jež mohou představovat trestné činy proti lidskosti, pohnány k odpovědnosti, a to včetně postoupení případů Mezinárodnímu trestnímu soudu;

    80.  znovu opakuje své přesvědčení, že udržitelného řešení konfliktu v Sýrii lze dosáhnout pouze pomocí inkluzivního politického řešení, které by přineslo skutečnou politickou transformaci, jež zohlední legitimní tužby syrského lidu a umožní mu, aby nezávisle a demokraticky určoval svoji vlastní budoucnost; vítá závěrečné prohlášení ze dne 30. října 2015 o výsledcích jednání o Sýrii, která proběhla ve Vídni; vítá přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015) ze dne 18. prosince 2015;

    81.  je velmi znepokojen pronásledováním příslušníků náboženských a etnických menšin v Sýrii, kteří jsou nuceni konvertovat a platit náboženskou daň a jsou napadáni, zraňováni, prodáváni do otroctví a jsou jim odebírány orgány z ryze z náboženských důvodů;

    Burundi

    82.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad cílenými útoky na obránce lidských práv, novináře a jejich rodinné příslušníky; jednoznačně odsuzuje politické násilí, mimosoudní popravy a další porušení lidských práv; vyzývá burundské orgány, aby ukončení porušování práv a šikany stanovily za klíčovou a bezprostřední prioritu a aby provedly důkladné, nestranné a nezávislé vyšetřování s cílem postavit osoby zodpovědné za tyto činy před soud a odškodnit oběti;

    83.  je i nadále hluboce znepokojen humanitárním dopadem krize na civilní obyvatelstvo v této zemi a v celém příslušném regionu; vyzývá EU, aby nadále vyvíjela činnost s cílem dosáhnout dohody mezi vládou a opozicí, na jejímž základě by byl znovu vybudován inkluzivní a demokratický politický systém;  

    84.  vítá uspořádání zvláštního zasedání Rady pro lidská práva dne 17. prosince 2015, které bylo věnováno tomu, jak zabránit dalšímu zhoršení situace v oblasti lidských práv v Burundi, vyjadřuje však politování nad tím, že toto zasedání bylo tak dlouho odkládáno; vyzývá, aby byla urychleně vyslána mise nezávislých odborníků, a naléhavě vyzývá, aby burundské orgány s touto misí plně spolupracovaly;

    Saúdská Arábie

     

    85.  je nadále hluboce znepokojen systematickým porušováním lidských práv v této zemi; je vážně znepokojen vysokou frekvencí, s jakou byl v roce 2015 udělován a vykonáván trest smrti v Saúdské Arábii na základě soudního rozhodnutí; ostře nesouhlasí s masovými popravami, k nimž došlo v posledních týdnech; vyzývá Saúdskou Arábii, aby vyhlásila moratorium na trest smrti;

    86.  vyzývá saúdské orgány, aby propustily všechny vězně svědomí, včetně držitele Sacharovovy ceny za rok 2015 Ráifa Badawího; vyzývá EU, aby tento konkrétní případ pečlivě sledovala;

    87.  znovu opakuje, že členové Rady OSN pro lidská práva by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva, zásady právního státu a demokracie, což v současnosti neplatí o Saúdské Arábii; vyzývá saúdské orgány, aby plně spolupracovaly se zvláštními procedurami Rady OSN pro lidská práva a s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

    Bělorusko

    88.  vítá propuštění zbývajících politických vězňů v srpnu 2015 a vyzývá běloruské orgány, aby propuštěné politické vězně rehabilitovaly a v plném rozsahu jim navrátily jejich občanská a politická práva; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad neustálým omezováním svobody projevu a svobody sdružování a pokojného shromažďování; odsuzuje útoky na nezávislé a opoziční novináře a zastrašování a zadržování lidskoprávních aktivistů; naléhavě žádá Bělorusko, aby se připojilo k celosvětovému moratoriu na výkon trestu smrti, a to jako první krok na cestě k jeho trvalému zrušení; vyzývá vládu, aby v plném rozsahu spolupracovala se zvláštním zpravodajem a zavázala se k provedení reforem zaměřených na ochranu lidských práv, včetně provádění doporučení vydaných zvláštním zpravodajem a dalšími mechanismy v oblasti lidských práv;

    Mírový proces na Blízkém východě

    89.  bere na vědomí závěry místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a Rady o mírovém procesu na Blízkém východě přijaté dne 18. ledna 2016; naprosto souhlasí s Radou v tom, že dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva týkajícího se lidských práv všemi stranami, včetně zodpovědnosti, představuje základní kámen míru a bezpečnosti a že izraelské osady jsou podle mezinárodního práva nezákonné a podkopávají proveditelnost řešení spočívajícího v existenci dvou států; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zvláštní zpravodaj OSN pro situaci lidských práv na palestinských územích Makarim Wibisono rezignoval na svou funkci;

    o

    o  o

    90.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.