Společný návrh usnesení - RC-B8-0149/2016Společný návrh usnesení
RC-B8-0149/2016
Evropský parlament

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš)

3.2.2016 - (2016/2529(RSP))

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B8-0149/2016)
ECR (B8-0154/2016)
ALDE (B8-0157/2016)
S&D (B8-0159/2016)
PPE (B8-0161/2016)
EFDD (B8-0162/2016)

Lars Adaktusson, Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Andrej Plenković, Antonio Tajani, Michael Gahler, Mariya Gabriel, David McAllister, Michèle Alliot-Marie, Esther de Lange, Kinga Gál, Tunne Kelam, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Lorenzo Cesa, Roberta Metsola, Davor Ivo Stier, Therese Comodini Cachia, Barbara Matera, Milan Zver, Marijana Petir, Anna Záborská, Philippe Juvin, Andrey Kovatchev za skupinu PPE
Knut Fleckenstein, Josef Weidenholzer, Richard Howitt, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Biljana Borzan, Silvia Costa, Andrea Cozzolino, Andi Cristea, Miriam Dalli, Viorica Dăncilă, Isabella De Monte, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Elena Gentile, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Adam Gierek, Neena Gill, Michela Giuffrida, Ana Gomes, Maria Grapini, Theresa Griffin, Enrique Guerrero Salom, Sylvie Guillaume, Sergio Gutiérrez Prieto, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Afzal Khan, Jeppe Kofod, Javi López, Costas Mavrides, Marlene Mizzi, Luigi Morgano, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Emilian Pavel, Vincent Peillon, Tonino Picula, Kati Piri, Miroslav Poche, Liliana Rodrigues, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Daciana Octavia Sârbu, Olga Sehnalová, Monika Smolková, Renato Soru, Tibor Szanyi, Claudia Tapardel, Marc Tarabella, Patrizia Toia, István Ujhelyi, Elena Valenciano, Nicola Caputo za skupinu S&D
Charles Tannock, Mark Demesmaeker, Angel Dzhambazki, Raffaele Fitto, Ruža Tomašić, Jana Žitňanská, Arne Gericke, Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Karol Karski, Jadwiga Wiśniewska, Kosma Złotowski, Tomasz Piotr Poręba, Beatrix von Storch za skupinu ECR
Javier Nart, Nedzhmi Ali, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Dita Charanzová, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, Martina Dlabajová, José Inácio Faria, Marian Harkin, Filiz Hyusmenova, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Valentinas Mazuronis, Louis Michel, Norica Nicolai, Urmas Paet, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Paavo Väyrynen, Renate Weber za skupinu ALDE
Bodil Valero za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Isabella Adinolfi za skupinu EFDD


Postup : 2016/2529(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B8-0149/2016
Předložené texty :
RC-B8-0149/2016
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš)

(2016/2529(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci v Iráku[1], ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzivě IS, včetně pronásledování menšin[2], a zejména na bod 4 tohoto usnesení, a na usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o Iráku: únosy a týrání žen[3], ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[4], a konkrétně bod 27 tohoto usnesení, ze dne 12. března 2015 o nedávných útocích a únosech ze strany ISIS/Dá'iš na Blízkém východě, zejména Asyřanů[5], a bod 2 tohoto usnesení, ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti[6], a zejména body 129 a 211 tohoto usnesení, ze dne 12. března 2015 o prioritách EU pro činnost Rady OSN pro lidská práva v roce 2015[7], a zejména body 66 a 67 tohoto usnesení, ze dne 30. dubna 2015 o pronásledování křesťanů ve světě v souvislosti se zavražděním studentů v Keni teroristickou skupinou aš-Šabáb[8], a zejména bod 10 tohoto usnesení, a ze dne 30. dubna 2015 o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš[9],

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 18. dubna 2013 k zásadě OSN „odpovědnost za ochranu“ (R2P)[10],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března 2015 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák jakož i o hrozbě, kterou představuje ISIS/Dá'iš, ze dne 20. října 2014 o krizi v Sýrii a Iráku související s ISIS/Dá'iš, ze dne 30. srpna 2014 o Iráku a Sýrii, ze dne 14. dubna 2014 a 12. října 2015 o Sýrii a ze dne 15. srpna 2014 o Iráku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů[11],

–  s ohledem na: pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva; obecné zásady EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám diskriminace žen a dívek; obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání; obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů; obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte; a obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline i na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými ženami, homosexuály, bisexuály, transsexuály a intersexuály (LGBTI),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, o Iráku a Sýrii,

–  s ohledem na usnesení č. 2091 (2016) o zahraničních bojovnících v Sýrii a Iráku, jež přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy dne 27. ledna 2016,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 25. srpna 2014, v němž se uvádí, že „iráčtí civilisté trpí „strašlivou“ rozšířenou a systematickou perzekucí“,

–  s ohledem na nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku a Sýrii, zejména na rezoluci č. 2249 (2015), která odsuzuje nedávné teroristické útoky ISIS, a na rezoluci č. 2254 (2015) podporující mírový proces v Sýrii a stanovující harmonogram rozhovorů,

–  s ohledem na rezoluci S-22/1 ze dne 3. září 2014 o „situaci v oblasti lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Levantě a dalších skupin“, kterou přijala Rada pro lidská práva OSN,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  o ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z 9. prosince 1948,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu, zejména na jeho články 5 až 8,

–  s ohledem na analytický rámec, který vytvořil Úřad zvláštního poradce OSN pro zabránění genocidě (OSAPG),

–  s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN ze dne 12. srpna 2014 o předcházení genocidě a prohlášení zvláštního poradce OSN o odpovědnosti za zabezpečení situace v Iráku,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 27. března 2015 o stavu lidských práv v Iráku s ohledem na porušování lidských práv, jehož se dopouští takzvaný Islámský stát v Iráku a Levantě a s ním spřízněné skupiny, zejména na bod 16 této zprávy „Porušování lidských práv, jehož se dopouští ISIL – útoky na náboženské a etnické skupiny“,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN ze dne 13. října 2015 o předcházení genocidě a prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN o odpovědnosti za ochranu před eskalací podněcování k násilí v Sýrii z náboženských důvodů,

–  s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku, která byla předložena Radě pro lidská práva dne 13. srpna 2015, zejména na body 165 až 173 této zprávy,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2249 (2015) zakládá násilná extremistická ideologie takzvané organizace ISIS/Dá'iš, její teroristické činy, trvalé systematické a rozsáhlé útoky proti civilnímu obyvatelstvu, zneužívání lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně skutků spáchaných z náboženských či etnických důvodů, a ničení kulturního dědictví a nezákonného obchodování s kulturními statky, celosvětové ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že se tzv. ISIS/Dá´iš zaměřuje na náboženské a etnické menšiny, jako jsou křesťanské (chaldejské, syrské, asyrské, melkitské a arménské), jezídské, turkmenské, šabacké, kakaiské, sabejsko-mandeanské, kurdské a šíitské komunity, i na řadu Arabů a sunnitských muslimů; vzhledem k tomu, že dochází k zabíjení, vraždění, bití, vydírání, únosům a mučení mnohých lidí; vzhledem k tomu, že dochází k jejich uvržení do otroctví (zejména v případě žen a dívek, které jsou terčem dalších forem sexuálního násilí), k jejich násilnému konvertování a jsou oběťmi nucených sňatků a nedovoleného obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že násilné nábory se týkají i dětí; vzhledem k tomu, že jsou vandalsky ničeny mešity, pamětihodnosti, chrámy, kostely a další místa určená pro náboženské obřady a hrobky a hřbitovy;

C.  vzhledem k tomu, že genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány bez ohledu na okamžik a místo jejich spáchání, a vzhledem k tomu, že jejich účinné trestní stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a posílením mezinárodní spolupráce a prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu a mezinárodní trestní justice;

D.  vzhledem k tomu, že genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny jsou problémem, který se týká všech členských států EU, které jsou podle společného postoje Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 odhodlány spolupracovat, aby těmto trestným činům předcházely a ukončily beztrestnost jejich pachatelů;

E.  vzhledem k tomu že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2249 (2015) povoluje členským státům, které k tomu mají kapacity, aby v souladu s mezinárodním právem, zejména s Chartou Organizace spojených národů, a s mezinárodními právními předpisy týkajícími se lidských práv, uprchlíků a humanitárních otázek přijaly všechna opatření nutná k tomu, aby zintenzivnily a koordinovaly své snahy o zabránění teroristickým útokům a skoncování s těmito útoky na území, která jsou pod kontrolou tzv. ISIS/Dá'iš;

F.  vzhledem k tomu, že mezinárodní právní definice genocidy v souladu s článkem II Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 obsahuje slova: „kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, ethnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou: a) usmrcení příslušníků takové skupiny; b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny; c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fysické zničení; d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; a e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné“; vzhledem k tomu, že článek III této úmluvy považuje za trestnou nejen genocidu, ale také spolčení k spáchání genocidy, přímé a veřejné podněcování ke spáchání genocidy a účastenství na genocidě;

G.  vzhledem k tomu, že od roku 2014 bylo podle odhadů zabito 5 000 jezídů, zatímco mnoho jiných bylo mučeno nebo násilně přinuceno konvertoval k islámu; vzhledem k tomu, že nejméně 2 000 jezídských žen bylo zotročeno a stalo se obětí nucených manželství a obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že již šestiletá děvčátka byla znásilněna a jezídské děti byly násilně přinuceny stát se vojáky tzv. ISIS/Dá´išu; vzhledem k tomu, že existuje jasný důkaz o hromadných hrobech jezídů, které unesl tzv. ISIS/Dá´iš;

H.  vzhledem k tomu, že v noci dne 6. srpna 2014 uprchlo před postupem sil organizace tzv. „ISIS/Dá'iš“ na Mosul, Qaraqosh a další vesnice na pláních Ninive přes 150 000 křesťanů, kteří přišli o veškerý svůj majetek, a vzhledem k tomu, že tito křesťané jsou až do dnešního dne rozptýleni po severním Iráku, kde přežívají v nuzných podmínkách; vzhledem k tomu, že ty, kteří nebyli schopni z Mosulu a plání Ninive uprchnout, tzv. „ISIS/Dá'iš“ zajal, a vzhledem k tomu, že nemuslimské ženy a děti byly zotročeny, některé z nich prodány a jiné surově zabity a nafilmovány pachateli;

I.  vzhledem k tomu, že v únoru 2015 tzv. „ISIS/Dá'iš“ po obsazení několika zemědělských osad na jižním břehu řeky Chábúr v severovýchodní provincii Hasaka unesl více než 220 asyrských křesťanů, a vzhledem k tomu, že únosci dosud propustili jen několik z nich, zatímco osud ostatních zadržovaných není znám;

J.  vzhledem k tomu, že v několika zprávách orgánů OSN, včetně zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro předcházení genocidě, zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro odpovědnost za ochranu a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, se uvádí, že činy, které páchá tzv. ISIS/Dá´iš, mohou být kvalifikovány jako válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida;

K.  vzhledem k tomu, že nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise zaznamenala a hlásí, že osoby náležející k etnickým a náboženským menšinám, které se stavějí proti tzv. ISIS/Dá´iš a dalším teroristickým skupinám, milicím a nestátním ozbrojeným skupinám ovládajícím de facto území, na kterém menšiny žijí, jsou nadále pronásledovány;

L.  vzhledem k tomu, že podle přístupu „odpovědnost za ochranu“ (R2P) má v souladu s Chartou OSN v případě, že určitý stát (nebo nestátní aktér) zjevně selhává v ochraně svého obyvatelstva nebo je dokonce pachatelem takových zločinů, odpovědnost za přijetí kolektivních opatření na ochranu tohoto obyvatelstva mezinárodní společenství;

M.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva mají všichni lidé právo žít podle svého svědomí a svobodně si zvolit a měnit své náboženské a jiné přesvědčení; vzhledem k tomu, že političtí a náboženští vůdci na všech úrovních mají povinnost bojovat proti extremismu a podporovat vzájemnou úctu mezi jednotlivci i náboženskými společenstvími;

1.  připomíná, že důrazně odsuzuje tzv. ISIS/Dá´iš a mimořádně závažné porušování lidských práv, jehož se dopouští a které se ve smyslu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu rovná zločinům proti lidskosti a válečným zločinům, a že by měla být přijata opatření k tomu, aby Rada bezpečnosti OSN uznala tyto zločiny jako genocidu; je mimořádně znepokojen tím, že se tato teroristická skupina záměrně zaměřuje na křesťany (Chaldejce, Syřany, Asyřany, Melchity, Armény), Jezídy, Turkmeny, šíity, Šabaky, Sabejce, Kakaje a sunnity, kteří nesouhlasí s jejím výkladem islámu, což je součást jejích snah o vyhlazení veškerých náboženských a etnických menšin v oblastech, které má pod kontrolou;

2.  zastává názor, že pronásledování, ukrutnosti a mezinárodní zločiny představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti; zdůrazňuje, že tzv. ISIS/Dá´iš páchá genocidu proti křesťanům a Jezídům a dalším náboženským a etnickým menšinám, které nesouhlasí s tím, jak tzv. ISIS/Dá´iš vykládá islám, a že to proto vyžaduje opatření v rámci Úmluvy OSN z roku 1948 o zabránění a trestání zločinu genocidia; zdůrazňuje, že osoby, které úmyslně, z etnických nebo náboženských důvodů, konspirují, plánují, podněcují, páchají nebo se pokoušejí páchat ukrutnosti nebo se na takových činech spolupodílejí či je podporují, by měly být předány spravedlnosti a stíhány za porušování mezinárodní práva, a to za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu;

3.  naléhavě žádá všechny smluvní strany Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia, podepsané v Paříži dne 9. prosince 1948, a dalších příslušných mezinárodních dohod, zejména členské státy EU, aby na svém území zamezily páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidě; naléhavě vyzývá Sýrii a Irák, aby akceptovaly jurisdikci Mezinárodního trestního soudu;

4.  naléhavě vyzývá členy Rady bezpečnosti OSN, aby podporovali, aby Rada bezpečnosti postoupila tyto záležitosti Mezinárodnímu trestnímu soudu s cílem prošetřit násilí, které v Iráku a Sýrii páchá tzv. ISIS/Dá´iš proti křesťanům, Jezídům a náboženským a etnickým menšinám;

5.  naléhavě vyzývá každou ze smluvních stran Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 a jiných mezinárodních dohod o prevenci a trestání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, zejména příslušné orgány zemí a jejich státní příslušníky, kteří jakýmkoli způsobem podporují či financují tyto zločiny, podílejí se na nich nebo jsou za ně spoluzodpovědní, aby v plném rozsahu splnili své zákonné povinnosti vyplývající ze zmíněné úmluvy a dalších mezinárodních dohod;

6.  naléhavě vyzývá příslušné orgány zemí, které přímo či nepřímo podporují či financují tyto válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, podílejí se na nich nebo jsou za ně spoluzodpovědné, aby v plném rozsahu splnily své zákonné povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a aby ukončily toto nepřijatelné jednání, které působí obrovské škody irácké a syrské společnosti a které vážně destabilizuje sousední země a mezinárodní mír a bezpečnost;

7.  připomíná, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2253 ukládá členským státům OSN zákonnou povinnost zakázat jakoukoli pomoc organizaci tzv. ISIS/Dá´iš a jiným teroristickým organizacím, zejména dodávky zbraní a finanční podporu, včetně nezákonného obchodování s ropou, a naléhavě je vyzývá k přijetí vnitrostátních právních předpisů považujících takovou pomoc za trestný čin; připomíná, že pokud některé členské státy nebudou jednat odpovídajícím způsobem, bude to znamenat porušení mezinárodního práva a ostatním členským státům tak vznikne zákonná povinnost uplatnit rezoluci Rady bezpečnosti OSN, tj. přijmout taková opatření, která by odpovědné jednotlivce a subjekty postavila před soud;

8.  co nejdůrazněji odsuzuje ničení náboženských a kulturních památek a artefaktů ze strany tzv. Dá´iš, což představuje útok na kulturní dědictví všech obyvatel Iráku a Sýrie a obecně celého lidstva; vyzývá všechny státy, aby posílily vyšetřování a soudní spolupráci, na jejichž základě by bylo možné určit všechny skupiny zodpovědné za nezákonné obchodování s kulturními statky a za poškozování a ničení kulturního dědictví, které náleží celému lidstvu, v Sýrii, Iráku a širším regionu Blízkého východu a severní Afriky;

9.  naléhavě žádá všechny země mezinárodního společenství včetně členských států EU, aby aktivně usilovaly o potírání radikalizace a zlepšovaly své právní a soudní systémy s cílem zabránit tomu, aby jejich státní příslušníci a občané mohli odjíždět s cílem se připojit k tzv. ISIS/Dá´iš a podílet se na porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a aby zajistily, že pokud se tak stane, budou tyto osoby co nejdříve trestně stíhány, a to i za podněcování k páchání těchto trestných činů a jejich podporu na internetu;

10.  vyzývá EU, aby zavedla funkci stálého zvláštního zástupce pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení;

11.  uznává a podporuje nezcizitelné právo všech náboženských, etnických a dalších menšin žijících v Iráku a Sýrii i nadále žít důstojně, rovnoprávně a bezpečně ve svých historických a tradičních mateřských zemích a svobodně vyznávat své náboženství a přesvědčení, bez jakéhokoli nátlaku, násilí nebo diskriminace, a požaduje dodržování tohoto práva ze strany všech osob; je přesvědčen, že v zájmu ukončení utrpení a masového exodu křesťanů, Jezídů a dalších společenství tohoto regionu je nezbytně nutné, aby se všichni regionální političtí a náboženští představitelé jasně a jednoznačně postavili za podporu setrvání těchto obyvatel a za podporu jejich plných a rovných práv jakožto občanů svých domovských zemí;

12.  požaduje, aby mezinárodní společenství a jeho členské státy, včetně EU a jejích členských států, pro všechny osoby, které byly nuceny opustit svou zemi nebo byly násilně vysídleny, zajistilo nezbytné bezpečnostní podmínky a vyhlídky, jež jim umožní co nejdříve uplatnit právo na návrat do vlasti, na ochranu jejich domovů, půdy, majetku a osobních věcí, ale i jejich kostelů a náboženských a kulturních center, a na důstojný život a důstojnou budoucnost;

13.  uznává, že probíhající pronásledování náboženských a etnických skupin na Blízkém východě je faktorem, který napomáhá masové migraci a vnitřnímu vysídlování;

14.  zdůrazňuje, že je důležité, aby mezinárodní společenství poskytovalo ochranu a podporu, včetně vojenské ochrany a podpory v souladu s mezinárodním právem, všem, na něž míří útoky tzv. ISIS/Dá´iš a jiných teroristických organizací na Blízkém východě, jako jsou etnické a náboženské menšiny, a aby se tyto osoby v budoucnu podílely na trvalých politických řešeních; vyzývá všechny strany konfliktu, aby dodržovaly všeobecná lidská práva a umožnily poskytování humanitární pomoci všemi možnými cestami; vyzývá k vytvoření humanitárních koridorů; domnívá se, že bezpečná útočiště chráněná silami s mandátem OSN by mohla být součástí odpovědi na obrovskou výzvu, jíž je poskytnutí dočasné ochrany milionům uprchlíků před konfliktem v Sýrii a Iráku;

15.  opakuje, že plně a aktivně podporuje mezinárodní diplomatické snahy a činnost zvláštního vyslance OSN Staffana de Mistury zaměřené na zahájení mírových jednání v Ženevě mezi všemi syrskými stranami a za účasti všech příslušných celosvětových a regionálních aktérů, k němuž má dojít v nejbližších dnech, a také jeho návrhy na uzavírání místního příměří; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby podněcovaly všechny dárce k splnění slibů, které dali, a k tomu, aby se zavázali, že budou poskytovat finanční pomoc hostitelským zemím, zejména v souvislosti s nadcházející dárcovskou konferencí zaměřenou na Sýrii, která se bude konat dne 4. února 2016 v Londýně;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Sýrie, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, orgánům Organizace islámské spolupráce (OIC), Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (Rada pro spolupráci v Zálivu, GCC), generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Valnému shromáždění OSN, Radě bezpečnosti OSN a Radě OSN pro lidská práva.

 

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí