Postup : 2016/2556(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0173/2016

Předložené texty :

RC-B8-0173/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/02/2016 - 8.1
CRE 04/02/2016 - 8.1

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0043

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 160kWORD 89k
3.2.2016
PE576.534v01-00}
PE576.543v01-00}
PE576.545v01-00}
PE576.547v01-00}
PE576.551v01-00} RC1
 
B8-0173/2016}
B8-0182/2016}
B8-0184/2016}
B8-0186/2016}
B8-0190/2016} RC1

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

Verts/ALE (B8-0173/2016)

ECR (B8-0182/2016)

S&D (B8-0184/2016)

PPE (B8-0186/2016)

ALDE (B8-0190/2016)


o situaci v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů (2016/2556(RSP))


Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Andrej Plenković, Davor Ivo Stier, David McAllister, Patricija Šulin, Lorenzo Cesa, Andrey Kovatchev, Jarosław Wałęsa, Anna Maria Corazza Bildt, Milan Zver, Lara Comi, Tunne Kelam, Bogdan Brunon Wenta, Michaela Šojdrová, Eva Paunova, Jaromír Štětina, Giovanni La Via, Ildikó Gáll-Pelcz, Marijana Petir, Ivan Štefanec, József Nagy, Sven Schulze, Pavel Svoboda, Luděk Niedermayer, Tomáš Zdechovský, László Tőkés, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Eduard Kukan, Stanislav Polčák, Ivana Maletić, Csaba Sógor, Adam Szejnfeld, Dubravka Šuica, Romana Tomc, Therese Comodini Cachia, Kinga Gál, Claude Rolin, Roberta Metsola, Inese Vaidere za skupinu PPE
Pier Antonio Panzeri, Elena Valenciano, Josef Weidenholzer, Victor Boştinaru, Arne Lietz, Jo Leinen, Knut Fleckenstein, Ana Gomes, Richard Howitt, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Nicola Caputo, Andi Cristea, Isabella De Monte, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Cătălin Sorin Ivan, Jeppe Kofod, Javi López, Krystyna Łybacka, Sorin Moisă, Victor Negrescu, Emilian Pavel, Vincent Peillon, Miroslav Poche, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Daciana Octavia Sârbu, Monika Smolková, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Carlos Zorrinho, Neena Gill za skupinu S&D
Mark Demesmaeker, Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Anna Elżbieta Fotyga, Tomasz Piotr Poręba, Geoffrey Van Orden, Zdzisław Krasnodębski, Monica Macovei, Kosma Złotowski, Jadwiga Wiśniewska, Karol Karski, Jana Žitňanská, Angel Dzhambazki, Ian Duncan, Arne Gericke za skupinu ECR
Petras Auštrevičius, Pavel Telička, Marietje Schaake, Marielle de Sarnez, Beatriz Becerra Basterrechea, Dita Charanzová, Martina Dlabajová, José Inácio Faria, Nathalie Griesbeck, Antanas Guoga, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Louis Michel, Urmas Paet, Robert Rochefort, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Valentinas Mazuronis za skupinu ALDE
Rebecca Harms, Heidi Hautala, Bodil Valero, Peter Eriksson, Tamás Meszerics, Bronis Ropė, Igor Šoltes, Davor Škrlec za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů (2016/2556(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o východním partnerství, Ukrajině a Ruské federaci,

–  s ohledem na zprávy mise hodnotící situaci v oblasti lidských práv na Krymu pod vedením Kanceláře OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a vysokého komisaře OBSE pro národnostní menšiny,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (ze dne 21. března, 27. června a 16. července 2014), na základě nichž byly na Ruskou federaci po její nezákonné anexi Krymu uvaleny sankce,

–  s ohledem na „Zprávu o situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině – 16. srpna až 15. listopadu 2015“ Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/262 ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“,

–  s ohledem na zprávu organizace Freedom House „Svoboda na světě v roce 2016“, v níž hodnotí situaci v oblasti politických a občanských svobod na nezákonně anektovaném Krymu jako „nesvobodnou“,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Ruská federace nezákonně anektovala Krym a Sevastopol, a dopustila se tím porušení mezinárodního práva, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Budapešťského memoranda z roku 1994 a Smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou z roku 1997;

B.  vzhledem k tomu, že v průběhu nezákonné anexe Krymu ze strany Ruské federace v březnu 2014 prokázali Ukrajinci, včetně krymských Tatarů, a ukrajinská armáda značnou odvahu a loajalitu vůči Ukrajině, když nenásilně vzdorovali anexi provedené vojenskými prostředky; vzhledem k tomu, že několik mezinárodních organizací a skupin vystupujících na podporu lidských práv veřejně odsuzuje to, že od okupace a nezákonné anexe ostrova Ruskou federací na začátku roku 2014 došlo ke značnému omezení ochrany lidských práv na Krymu;

C.  vzhledem k tomu, že byly zaznamenány případy cíleného pronásledování tatarské komunity, z níž se většina stavěla proti převzetí poloostrova Ruskem a bojkotovala tzv. referendum ze dne 16. března 2014, k němuž dochází zejména na základě prosazování ruského nejasně formulovaného a příliš široce pojatého zákona „proti extremismu“, který je používán k zastrašování a umlčování kritiků; vzhledem k tomu, že mezi toto pronásledování patří únosy, případy násilného zmizení, násilí, mučení a zabíjení bez řádného soudu, které faktické orgány nevyšetřují a nestíhají;

D.  vzhledem k tomu, že vedoucím představitelům krymských Tatarů, jako např. poslanci ukrajinského parlamentu Mustafu Džemilevovi a předsedovi Medžlisu Refatu Čubarovovi, byl zakázán vstup na Krym; vzhledem k tomu, že je jim v současné době vstup na Krym povolen, avšak po hrozbou zatčení; vzhledem k tomu, že ruský soud nyní vydal na Mustafu Džemileva, který v minulosti strávil za to, že se snažil umožnit návrat svého národa na rodnou půdu na Krymu, 15 let v sovětských vězeních, zatykač;

E.  vzhledem k tomu, že došlo k omezení působnosti všech náboženských obcí, včetně křesťanských církví nezávislých na Moskvě; vzhledem k tomu, že tyto obtíže vznikají v důsledku výrazného omezení svobody sdružování a v důsledku vyvlastňování, neprodlužování platnosti dokumentů a pravidelného prohledávání zbývajících prostor těchto náboženských organizací;

F.  vzhledem k tomu, že se osoby, které po anexi odmítly ruské občanství, setkávají s diskriminací a vážnými potížemi ve všech oblastech politického, společenského a hospodářského života;

G.  vzhledem k tomu, že Rusko brání OBSE, OSN a Radě Evropy ve vstupu na Krym, a to nehovoříme o nevládních organizacích zaměřených na ochranu lidských práv a o nezávislých novinářích; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečné možnosti vstupu na poloostrov je velmi těžké sledovat situaci v oblasti lidských práv na Krymu a podávat o ní zprávy;

H.  vzhledem k tomu, že z bývalého SSSR byla v roce 1944 násilně deportována celá populace krymských Tatarů, původních obyvatel Krymu, kteří až do roku 1989 neměli právo se vrátit; vzhledem k tomu, že dne 12. listopadu 2015 přijala Nejvyšší rada Ukrajiny (ukrajinský parlament) usnesení, v němž uznává deportaci krymských Tatarů v roce 1944 za genocidu, a stanovila 18. květen jako den, kdy si tuto událost připomínáme;

1.  připomíná svou silnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a její svobodnou a svrchovanou vůli vydat se na cestu do Evropy; připomíná své jednoznačné odsouzení nezákonné anexe Krymského poloostrova ze strany Ruska a závazek EU, jejích členských států a mezinárodního společenství bez výjimky uplatňovat politiku neuznání nezákonné anexe Krymu; poukazuje také na to, že jednou ze základních podmínek znovunavázání vztahů spolupráce s Ruskou federací, včetně zrušení příslušných sankcí, je obnovení ukrajinské kontroly nad poloostrovem;

2.  důrazně odsuzuje nevídanou míru porušování lidských práv obyvatel Krymu, zejména krymských Tatarů, kteří se nepodřizují vnuceným předpisům tzv. místních orgánů schváleným pod záminkou boje s extremismem nebo terorismem;

3.  odsuzuje přísná omezení svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování, a to i při příležitosti tradičních památečních událostí, jako je výročí deportace krymských Tatarů stalinským totalitním režimem Sovětského svazu a řada kulturních shromáždění krymských Tatarů; zdůrazňuje, že v souladu s mezinárodním právem mají Tataři coby původní krymský národ právo zachovat si své svébytné politické, právní, hospodářské, sociální a kulturní orgány a instituce a upevnit je; vyzývá, aby byl Medžlis respektován jako legitimní zástupce krymskotatarské obce a aby nedocházelo k zastrašování a systematickému pronásledování jeho členů; vyjadřuje znepokojení nad porušováním jejich majetkových práv a svobod, nad jejich zastrašováním a vězněním a porušováním jejich občanských, politických a kulturních práv; se stejným znepokojením konstatuje, že se na sdělovací prostředky i na organizace občanské společnosti vztahují požadavky opětovné registrace;

4.  naléhavě vyzývá ruské a faktické místní orgány, aby provedly účinné, nestranné a transparentní vyšetřování všech případů zmizení, mučení a porušování lidských práv ze strany policie a polovojenských sil činných na Krymském poloostrově od února 2014;

5.  připomíná, že Ruská federace coby okupační mocnost odpovídá za zajištění bezpečnosti celého obyvatelstva, za dodržování lidských, kulturních a náboženských práv původních Tatarů a všech dalších menšin na Krymu a za zajištění právního řádu na Krymu;   

6.  připomíná, že institucím a nezávislým odborníkům z OBSE, OSN a Rady Evropy byla částečně nebo zcela odepřena možnost vstupu na Krymský poloostrov, a proto nemohli provést monitorování situace v oblasti lidských práv, a to přes svůj mandát k provozování této činnosti na Krymu;

7.  vyzývá orgány ruské federace a faktické orgány na Krymu, které jsou vázány mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním právem v oblasti lidských práv, aby mezinárodním institucím a nezávislým odborníkům z OBSE, OSN a Rady Evropy a také všem nevládním organizacím zaměřeným na ochranu lidských práv nebo pracovníkům sdělovacích prostředků, kteří chtějí navštívit Krym, dostat se na místo a poskytovat zpravodajství o situaci na Krymu, zajistily neomezenou možnost vstupu na poloostrov; vyzývá Radu a ESVČ, aby v této souvislosti vyvíjely na Rusko tlak; vítá rozhodnutí generálního tajemníka Rady Evropy o vyslání zvláštního zástupce pro lidská práva na Krym, protože se jednalo o první návštěvu poloostrova po jeho anexi ze strany Ruska, přičemž se očekává, že poskytne nové vyhodnocení situace na místě; s netrpělivostí očekává jeho zjištění;

8.  vítá ukrajinskou iniciativu vytvořit mezinárodní mechanismus k jednání o znovunastolení ukrajinské svrchovanosti nad Krymem ve formátu „Ženeva plus“, do něhož by měla být přímo zapojena EU; vyzývá Rusko, aby zahájilo jednání s Ukrajinou a dalšími stranami o ukončení okupace Krymu, aby zrušilo obchodní a energetické embargo a aby na Krymu zrušilo výjimečný stav;

9.  lituje toho, že tatarským vedoucím představitelům je bráněno v návratu na Krym a že jsou stíháni a také toho, že na ostatní členy Medžlisu je vyvíjen rostoucí nepřijatelný tlak; s politováním konstatuje, že byla ukončena činnost televizní stanice ATR, která oslovuje značné množství krymských Tatarů; vyzývá Evropskou komisi, aby prodloužila nezbytnou finanční pomoc, která je nutná k zajištění fungování této stanice a dalších sdělovacích prostředků nacházejících se v exilu na Ukrajině; domnívá se, že uzavření tatarských škol a tříd a omezení týkající se používání tatarského jazyka představuje závažné omezení základních práv členů této obce, stejně jako to, že došlo k odstranění ukrajinského jazyka z veřejného života;

10.  vyzývá k zachování multikulturního prostředí na Krymu a neomezenému respektování ukrajinského, tatarského a dalších menšinových jazyků a jejich svébytné kultury;

11.  lituje činnosti faktické správy, která vedla k omezení fungování Medžlisu krymskotatarského národa, což je nejvyšší výkonný a reprezentační orgán krymských Tatarů, tím, že uzavřela jeho sídlo a zabavila část jeho majetku, a také na základě zastrašování;

12.  odsuzuje pravidelné tvrdé zásady proti nezávislým médiím, novinářům a aktivistům z občanské společnosti na Krymu; lituje násilné vnucování pasů Ruské federace ukrajinským občanům Krymu; odsuzuje také praxi faktických orgánů, která spočívá ve vnucování ruského občanství obyvatelům Krymu;

13.  znovu poukazuje na svou podporu rozhodnutí EU zakázat dovoz zboží pocházejícího z Krymu, pokud není vybaveno dokladem ukrajinských orgánů o jeho původu, a také na podporu restriktivních opatření týkajících se vývozu určitého zboží a technologií, investic, obchodu a služeb na Krymu; vyzývá Radu, aby v těchto sankcích pokračovala do té doby, než bude Krym znovu začleněn do právního řádu Ukrajiny;

14.  vyzývá Ruskou federaci, aby vyšetřila všechny případy mučení vězňů nezákonně zadržovaných na Krymu, aby propustila vězně, jako je Oleg Sencov a Oleksandr Kočenko a také místopředseda Medžlisu Ahtem Čiigoz, Mustafa Dagarmendži a Ali Asanov, kteří byli zadrženi na Krymu za nenásilný protest proti okupaci, a aby jim zaručila bezpečný návrat na Ukrajinu; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby ukončila politicky motivované pronásledování disidentů a občanských aktivistů; odsuzuje jejich následný převoz do Ruska a nucené udělení ruského občanství;

15.  odsuzuje militarizaci krymského poloostrova a její závažný negativní vliv na hospodářský a společenský život a také ruské hrozby týkající se umístění jaderných zbraní na Krymu, což představuje závažné ohrožení regionální, evropské a celosvětové bezpečnosti; znovu opakuje svou výzvu ke stažení všech ruských sil z Krymu a východní Ukrajiny;

16.  zdůrazňuje, že hospodářská spolupráce a dodávky zboží a služeb mezi Ukrajinou a dočasně okupovaným Krymským poloostrovem by měly probíhat v souladu s právním rámcem Ukrajiny a měly by je respektovat obě strany, což by vedlo k prevenci jakýchkoli negativních důsledků pro obyvatele žijící na Krymu; v případě nedodržování této praxe vyzývá orgány, aby tyto případy porušení vyšetřily a ukončily;

17.  vyjadřuje své značné znepokojení nad situací osob LBGTI na Krymu, která se po ruské anexi podstatně zhoršila, a nad represivními akcemi a hrozbami ze strany faktických orgánů a polovojenských skupin;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a Medžlisu krymskotatarského národa.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí