Postup : 2016/2807(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0897/2016

Předložené texty :

RC-B8-0897/2016

Rozpravy :

PV 07/07/2016 - 7.1
CRE 07/07/2016 - 7.1

Hlasování :

PV 07/07/2016 - 9.1

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0314

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 371kWORD 97k
6.7.2016
PE585.338v01-00}
PE585.339v01-00}
PE585.340v01-00}
PE585.342v01-00}
PE585.345v01-00}
PE585.349v01-00}
PE585.352v01-00} RC1
 
B8-0897/2016}
B8-0898/2016}
B8-0899/2016}
B8-0901/2016}
B8-0904/2016}
B8-0908/2016}
B8-0911/2016} RC1

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

ECR (B8-0897/2016)

Verts/ALE (B8-0898/2016)

EFDD (B8-0899/2016)

PPE (B8-0901/2016)

S&D (B8-0904/2016)

ALDE (B8-0908/2016)

GUE/NGL (B8-0911/2016)


o situaci osob s albinismem v Africe, zejména v Malawi (2016/2807(RSP))


Cristian Dan Preda, Santiago Fisas Ayxelà, Davor Ivo Stier, Tomáš Zdechovský, Andrey Kovatchev, Luděk Niedermayer, Lefteris Christoforou, Patricija Šulin, Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová, Claude Rolin, Marijana Petir, Jarosław Wałęsa, Bogdan Brunon Wenta, Milan Zver, Ivana Maletić, Jaromír Štětina, Ildikó Gáll-Pelcz, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Roberta Metsola, David McAllister, Sven Schulze, Therese Comodini Cachia, Maurice Ponga, Csaba Sógor, Tunne Kelam, József Nagy, Dubravka Šuica, Jiří Pospíšil, Francesc Gambús, Adam Szejnfeld, Giovanni La Via, Eva Paunova, Ivan Štefanec, Eduard Kukan, Mariya Gabriel, Brian Hayes, Deirdre Clune, Inese Vaidere za skupinu PPE
Pier Antonio Panzeri, Victor Boştinaru, Knut Fleckenstein, Richard Howitt, Josef Weidenholzer, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Hugues Bayet, Brando Benifei, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Simona Bonafè, Nicola Caputo, Andi Cristea, Miriam Dalli, Viorica Dăncilă, Nicola Danti, Isabella De Monte, Doru-Claudian Frunzulică, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Eva Kaili, Afzal Khan, Jude Kirton-Darling, Miapetra Kumpula-Natri, Cécile Kashetu Kyenge, Krystyna Łybacka, David Martin, Marlene Mizzi, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Emilian Pavel, Daciana Octavia Sârbu, Tibor Szanyi, Claudia Țapardel, Marc Tarabella, Elena Valenciano, Flavio Zanonato, Damiano Zoffoli za skupinu S&D
Charles Tannock, Mark Demesmaeker, Raffaele Fitto, Ruža Tomašić, Branislav Škripek, Notis Marias, Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Karol Karski, Ryszard Czarnecki, Angel Dzhambazki, Arne Gericke za skupinu ECR
Hilde Vautmans, Marietje Schaake, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Ilhan Kyuchyuk, Filiz Hyusmenova, Javier Nart, Valentinas Mazuronis, Nedzhmi Ali, Petras Auštrevičius, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, Martina Dlabajová, José Inácio Faria, María Teresa Giménez Barbat, Nathalie Griesbeck, Antanas Guoga, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Carolina Punset, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Hannu Takkula, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Johannes Cornelis van Baalen, Paavo Väyrynen, Ivo Vajgl, Angelika Mlinar, Dita Charanzová za skupinu ALDE
Lola Sánchez Caldentey, Estefanía Torres Martínez, Miguel Urbán Crespo, Tania González Peñas, Xabier Benito Ziluaga, Merja Kyllönen, Patrick Le Hyaric, Marie-Christine Vergiat, Jiří Maštálka, Barbara Spinelli, Kostas Chrysogonos, Stelios Kouloglou za skupinu GUE/NGL
Maria Heubuch, Heidi Hautala, Jordi Sebastià, Judith Sargentini, Bart Staes, Michèle Rivasi, Barbara Lochbihler, Ernest Urtasun, Bodil Valero, Igor Šoltes, Davor Škrlec, Bronis Ropė za skupinu Verts/ALE
Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo, Isabella Adinolfi, Piernicola Pedicini, Laura Agea za skupinu EFDD

Usnesení Evropského parlamentu o situaci osob s albinismem v Africe, zejména v Malawi (2016/2807(RSP))  

Evropský parlament,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o zabíjení albínů v Tanzanii(1),

–  s ohledem na zprávu nezávislé expertky OSN ze dne 18. ledna 2016 o dodržování lidských práv u osob s albinismem,

–  s ohledem na tiskovou zprávu EU ze dne 13. června 2015 o Mezinárodním dni osvěty o albinismu,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 69/170 ze dne 18. prosince 2014 o Mezinárodním dni osvěty o albinismu,

–  s ohledem na usnesení Africké komise pro lidská práva a práva národů č. 263 ze dne 5. listopadu 2013 o předcházení útokům proti osobám s albinismem a jejich diskriminaci,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 23/13 ze dne 13. června 2013 o útocích proti osobám s albinismem a jejich diskriminaci,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,

–  s ohledem na deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin ze dne 18. prosince 1992,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství z Cotonou,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že albinismus je vrozenou poruchou, která postihuje jednoho z 20 000 lidí na světě; vzhledem k tomu, že výskyt albinismu je mnohem vyšší v zemích subsaharské Afriky, z nichž mají jednu z nejvyšších koncentrací osob s albinismem Tanzanie, Malawi a Burundi;

B.  vzhledem k tomu, že osoby s albinismem čelí těm nejextrémnějším formám pronásledování a porušování lidských práv, od celospolečenské diskriminace, verbálních útoků a vyloučení z veřejných služeb až po zabíjení, únosy, znásilnění a mrzačení; vzhledem k tomu, že lidskoprávní pozorovatelé oznámili, že pouze v roce 2015 se v 25 afrických zemích odehrálo 448 útoků na albíny; vzhledem k tomu, že je vysoce pravděpodobné, že tento počet je nižší než skutečné množství útoků, protože orgány takovéto trestné činy systematicky nemonitorují a nedokumentují nebo nemají kapacity a zdroje k jejich důkladnému vyšetření;

C.  vzhledem k tomu, že největší hrozbou pro osoby s albinismem v Africe jsou však široce rozšířené pověry a zavádějící věrouky o tom, o jakou zvláštnost jde, mj. mýtus, že osoby s albinismem mají magické schopnosti, a z těchto důvodů jsou běžně zabíjeny zločineckými gangy a pašeráky obchodujícími s částmi jejich těl, které prý přinášejí štěstí, zdraví a bohatství; vzhledem k tomu, že v několika zemích byly otevřeny hroby osob s albinismem a jejich tělesné pozůstatky a kosti byly ukradeny;

D.  vzhledem k tomu, že v Malawi, kde žije odhadem 10 000 osob s albinismem, policie od listopadu 2014 zaznamenala 69 útoků, z nichž 18 skončilo vraždou; vzhledem k tomu, že v dubnu 2014 byly zabiti čtyři lidé, mezi nimi dvouleté dítě, načež orgány vyhlásily osoby s albinismem za „ohrožený druh“;

E.  vzhledem k tomu, že prezident Malawi Peter Mutharika vlnu útoků z poslední doby veřejně odsoudil;

F.  vzhledem k tomu, že kromě Malawi byly hlášeny útoky proti osobám s albinismem i v několika dalších východoafrických zemích, konkrétně v Tanzanii, v Burundi, v Keni a v Mozambiku;

G.  vzhledem k tomu, že sociálním vyloučením jsou zvláště ohroženy ženy a děti s albinismem; vzhledem k tomu, že albínky jsou často terčem sexuálního násilí v důsledku rozšířeného přesvědčení, že pohlavním stykem se ženou s albinismem lze vyléčit HIV/AIDS, a že ženy, které porodí dítě s albinismem, jsou odvrženy a v práci jsou diskriminovány; vzhledem k tomu, že oběťmi rituálních útoků jsou ve značném procentu případů děti a právě u dětí je také vysoké riziko, že skončí jako opuštěné; vzhledem k tomu, že důsledkem obav z útoků je to, že děti školního věku nemohou uplatňovat své právo na vzdělání;

H.  vzhledem k tomu, že tanzanská vláda zahájila rozhodné a hmatatelné kroky s cílem vymýtit čarodějnictví v zemi, mimo jiné pozastavila licence tradičním léčitelům a zatkla mnoho lékařů léčících pomocí čar a magie; vzhledem k tomu, že tanzanský prezident jmenoval prvního poslance parlamentu s albinismem v roce 2008 a prvního albínského náměstka ministra v prosinci 2015;

I.  vzhledem k tomu, že i přes stále větší mezinárodní zviditelňování tohoto problému a přijetí nových právních předpisů v daných zemích je i nadále jen velmi málo stíhaných a odsouzených a v mnoha afrických zemích stále dochází k trestným činům a k mučení, které zůstávají zcela nepotrestány;

J.  vzhledem k tomu, že dne 1. března 2016 na jihu Malawi rozlícený dav zlynčoval a zapálil sedm údajných „lovců albínů“; vzhledem k tomu, že malawský vrchní velitel policie přikázal svým podřízeným, aby zastřelili každého únosce osob s albinismem, kterého chytí;

K.  vzhledem k tomu, že diskriminace, obtěžování a stigmatizace osob s albinismem způsobila, že stovky lidí uprchly a uchýlily se pod přechodná přístřeší; vzhledem k tomu, že tato situace uvedla osoby s albinismem do stavu pocitu ohrožení života a nejistoty, mají omezen přístup k základním službám, jako je zdravotní péče a vzdělávání, a omezeny jsou i jejich pracovní příležitosti a účast na společenském dění;

L.  vzhledem k tomu, že diskriminace může vést k celoživotním traumatům a psychosociálním problémům a vyvolává v komunitě albínů velké obavy a strach; vzhledem k tomu, že pro osoby s albinismem je běžně obtížnější dostat se k odpovídající zdravotní péči, včetně preventivní medikace proti rakovině kůže;

M.  vzhledem k tomu, že v březnu 2015 jmenovala OSN svou první nezávislou expertku na lidská práva osob s albinismem a 13. březen byl oficiálně vyhlášen Mezinárodním dnem osvěty o albinismu;

N.  vzhledem k tomu, že v červnu 2016 sponzorovala OSN historicky první regionální fórum věnované krokům na ochranu osob s albinismem v Africe, které stanovilo plán konkrétních, jednoduchých a účinných opatření, kterými se má bojovat proti porušování lidských práv osob s albinismem;

O.  vzhledem k tomu, že EU uspořádala veřejné osvětové kampaně, aby zajistila větší informovanost o tomto problému a podpořila zapojení organizací občanské společnosti a činnosti budování kapacit v místních orgánech v rámci boje proti zabíjení osob s albinismem;

1.  připomíná, že osoby s albinismem mají právo žít jako kdokoli jiný, beze strachu z čehokoli, jak se praví v článcích 2 a 3 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad přetrvávající a rozšířenou diskriminací a perzekucí osob s albinismem v Africe, zejména po nedávném vzedmutí vlny násilí v Malawi; důrazně odsuzuje veškerá zabití, únosy, případy zmrzačení a jiné nelidské a ponižující zacházení s osobami s albinismem a vyslovuje soustrast a účast rodinám obětí; odsuzuje také veškeré spekulativní obchodování s částmi těl osob s albinismem;

3.  vyjadřuje politování nad mlčením obklopujícím tyto události a nad nečinností v této věci; připomíná, že hlavní odpovědností státu je chránit své občany, včetně zranitelných skupin, a vyzývá vládu Malawi a orgány všech zemí, kterých se tento problém týká, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem vymýtit všechny formy násilí a diskriminace vůči osobám s albinismem a chránit důstojnost, lidská práva a dobré životní podmínky osob s albinismem i jejich rodinných příslušníků;

4.  naléhavě žádá malawské orgány, aby ukončily stav beztrestnosti a se vší naléhavostí usilovaly o mezinárodní podporu k vedení nestranných a účinných vyšetřování všech zaznamenaných útoků proti osobám s albinismem, aby byli pachatelé těchto činů soudně stíháni a museli se zodpovídat ze svého jednání;

5.  vítá prohlášení prezidenta Muthariky, v němž odsoudil útoky na osoby s albinismem a vyzval bezpečnostní složky státu, aby jim zajistily maximální ochranu; varuje však před jakoukoli eskalací a připomíná, že podněcování k nenávisti a k násilí nemůže být reakcí na současnou diskriminaci osob s albinismem; zejména odsuzuje jakékoli pokusy vzít spravedlnost do svých vlastních rukou;

6.  vyzývá malawskou vládu, aby účinněji naplňovala zdravotnické, psychologické a sociální potřeby osob s albinismem tak, že jim zaručí rovný přístup ke zdravotní péči a vzdělávání, a to v rámci politik začleňování;

7.  vítá malawský národní plán reakce z března 2015, jehož cílem je zvýšit informovanost, zvýšit vnitřní bezpečnost a zlepšit monitorování lidských práv a prosazování spravedlnosti a právních předpisů a také posílit postavení osob s albinismem; vyzývá malawskou vládu, aby prosadila provedení tohoto pětibodového akčního plánu, a žádá, aby bylo na tento projekt přiděleno více zdrojů;

8.  vítá úsilí, které vyvíjí tanzanské vláda při boji proti diskriminaci osob s albinismem, a její rozhodnutí postavit mimo zákon lékaře léčící pomocí čar a magie ve snaze zastavit zabíjení osob s albinismem, přičemž si ovšem uvědomuje, že k soudnímu stíhání dospěje příliš málo případů; vyzývá vládu Malawi, aby podobným způsobem novelizovala stávající zákony tak, aby se v nich promítla závažnost trestných činů spáchaných na osobách s albinismem;

9.  je přesvědčen, že je třeba napřít více úsilí k řešení základních příčin takové diskriminace a násilí, a to formou veřejných osvětových kampaní; zdůrazňuje klíčovou roli místních orgánů a organizací občanské společnosti při prosazování práv osob s albinismem, při informování a vzdělávání obyvatel a při vyvracení mýtů a předsudků o albinismu;

10.  je znepokojen specifickými těžkostmi, s nimiž se potýkají ženy a děti s albinismem a kvůli nimž jsou ve větší míře ohroženy chudobou, nejistotou a izolací; trvá na tom, že všechny oběti by měly mít přístup k náležité lékařské a psychologické péči a měly měly by být zavedeny odpovídající politiky, které usnadní jejich znovuzačlenění do jejich komunit;

11.  vyzývá orgány zemí, jichž se tento problém týká, aby ve spolupráci se svými mezinárodními a regionálními partnery maximálně vynasnažily přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem předcházet a zabránit nelegálnímu obchodu s částmi těl albínů, znovu otevřít případy podezření z vykrádání hrobů, vypátrat a identifikovat zdroj poptávky po těchto částech těl a soudně stíhat „lovce albínů“;

12.  je přesvědčen, že státní zástupci, vyšetřovatelé a policisté by měli být speciálně vyškoleni, aby měli znalosti potřebné k řešení případů trestných činů souvisejících s osobami s albinismem;

13.  zdůrazňuje, že všeobecná neznalost toho, co je albinismus a jaká mají tito lidé zdravotní specifika, ještě zhoršuje zdravotní stav osob s albinismem; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby měli přístup ke zdravotní péči, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech; domnívá se, že zdravotnický personál by měl být proškolen, aby byl obeznámen se specifiky albinismu;

14.  žádá lepší školení učitelů a vedení škol v otázce albinismu a žádá, aby malawské orgány usnadnily přístup osob s albinismem ke vzdělávání a uplatňování jejich práva na vzdělání;

15.  vítá skutečnost, že Rada OSN pro lidská práva vytvořila v roce 2015 post nezávislé expertky, která se zabývá dodržováním lidských práv u osob s albinismem, a že následně uspořádala historicky první regionální fórum věnované krokům na ochranu osob s albinismem v Africe, které se konalo v Dar El Salaamu ve dnech 17.–19. června 2016;

16.  vyzývá EU a její členské státy, aby byly i nadále v kontaktu se zeměmi, jichž se tento problém týká, aby účinně podporovaly jejich úsilí formulovat politiky s cílem vyhovět zvláštním potřebám albínů a zaručit jejich práva, a to na základě nediskriminace a sociálního začlenění, tím, že jim poskytnou potřebnou finanční a technickou pomoc;

17.  podněcuje všechny státy, jichž se tento problém týká, k tomu, aby sdílely osvědčené postupy při ochraně a prosazování práv osob s albinismem;

18.  vyzývá EU, aby bedlivě sledovala stav dodržování lidských práv osob s albinismem v Africe, zejména formou pravidelných zpráv a návazné činnosti svých delegací, a aby i nadále prosazovala výrazná zlepšení ochrany osob s albinismem a jejich sociální integrace;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům Malawi a Tanzanie, Africké unii a generálnímu tajemníkovi OSN.

 

(1)

Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 94.

Právní upozornění - Ochrana soukromí