Postup : 2016/2934(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-1232/2016

Předložené texty :

RC-B8-1232/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 24/11/2016 - 8.13
CRE 24/11/2016 - 8.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0456

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 164kWORD 100k
21.11.2016
PE593.662v01-00}
PE593.664v01-00}
PE593.665v01-00}
PE593.668v01-00}
PE593.672v01-00} RC1
 
B8-1232/2016}
B8-1233/2016}
B8-1234/2016}
B8-1237/2016}
B8-1240/2016} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

Verts/ALE (B8‑1232/2016)

S&D (B8‑1233/2016)

PPE (B8‑1234/2016)

ALDE (B8‑1237/2016)

ECR (B8‑1240/2016)


o situaci v Bělorusku (2016/2934(RSP))


Bogdan Andrzej Zdrojewski, Jacek Saryusz-Wolski, Sandra Kalniete, Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Jerzy Buzek, Michael Gahler, David McAllister, Tunne Kelam, Algirdas Saudargas, Jaromír Štětina, Lorenzo Cesa, Lars Adaktusson, Eduard Kukan, Alojz Peterle, Dubravka Šuica, Andrzej Grzyb, Laima Liucija Andrikienė, Andrey Kovatchev, Traian Ungureanu, Fernando Ruas, Julia Pitera, Barbara Kudrycka, Daniel Caspary, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz za skupinu PPE
Clara Eugenia Aguilera García, Nikos Androulakis, Maria Arena, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Andrea Cozzolino, Andi Cristea, Viorica Dăncilă, Nicola Danti, Isabella De Monte, Monika Flašíková Beňová, DoruClaudian Frunzulică, Enrico Gasbarra, Neena Gill, Michela Giuffrida, Sergio Gutiérrez Prieto, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Eva Kaili, Miapetra Kumpula-Natri, Krystyna Łybacka, Marlene Mizzi, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Vincent Peillon, Pina Picierno, Kati Piri, Miroslav Poche, Liliana Rodrigues, Daciana Octavia Sârbu, Siôn Simon, Tibor Szanyi, Claudia Țapardel, Elena Valenciano, Julie Ward, Carlos Zorrinho, Andrejs Mamikins, Knut Fleckenstein, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Jens Nilsson za skupinu S&D
Charles Tannock, Mark Demesmaeker, Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Tomasz Piotr Poręba, Karol Karski, Angel Dzhambazki, Raffaele Fitto, Ruža Tomašić, Kazimierz Michał Ujazdowski, Marek Jurek, Zdzisław Krasnodębski za skupinu ECR
Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, José Inácio Faria, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, María Teresa Giménez Barbat, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Hilde Vautmans, Paavo Väyrynen, Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Heidi Hautala, Rebecca Harms, Igor Šoltes za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Bělorusku (2016/2934(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení a doporučení o Bělorusku,

–  s ohledem na parlamentní volby konané dne 11. září 2016 a prezidentské volby konané dne 11. října 2015,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Delegace EP pro vztahy s Běloruskem ze dne 13. září 2016 o nedávných parlamentních volbách v Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 12. září 2016 o parlamentních volbách v Bělorusku,

–  s ohledem na předběžné prohlášení OBSE / Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), Parlamentního shromáždění OBSE a Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 12. září 2016 o parlamentních volbách v Bělorusku,

–  s ohledem na závěry Rady o Bělorusku, zejména na závěry ze dne 16. února 2016, které zrušily omezující opatření vůči 170 osobám a třem běloruským společnostem,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu OBSE ze dne 28. ledna 2016 o prezidentských volbách v Bělorusku konaných dne 11. října 2015,

–  s ohledem na řadu prohlášení běloruských orgánů, že některá z doporučení OBSE/ODIHR vydaných po prezidentských volbách v roce 2015 budou realizována před parlamentními volbami v roce 2016,

–  s ohledem na propuštění šesti politických vězňů běloruskými orgány dne 22. srpna 2015 a na následné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannese Hahna ze dne 22. srpna 2015 o propuštění politických vězňů v Bělorusku,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že OBSE/ODIHR ve spolupráci s Benátskou komisí Rady Evropy ve své závěrečné zprávě o prezidentských volbách v Bělorusku v roce 2015 připravila soubor doporučení, jež měla být Běloruskem provedena do parlamentních voleb v roce 2016;

B.  vzhledem k tomu, že podle hodnocení úřadu ODIHR přijaly v zájmu zlepšení vztahů se Západem běloruské orgány určitá opatření, aby umožnily stranám demokratické opozice jednodušší registraci než v předchozích volbách, a zahraničním pozorovatelům byl poskytnut větší přístup ke sčítání hlasů;

C.  vzhledem k tomu, že dne 6. června 2016 vyhlásil běloruský prezident volby do dolní komory parlamentu; vzhledem k tomu, že se tyto volby uskutečnily dne 11. září 2016; vzhledem k tomu, že pro volby bylo akreditováno více než 827 mezinárodních a 32 100 občanských pozorovatelů; vzhledem k tomu, že na pozvání Ministerstva zahraničních věcí Běloruska byla ke sledování voleb vyslána volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR;

D.  vzhledem k tomu, že podle hodnocení OBSE/ODIHR byly parlamentní volby v roce 2016 zorganizovány efektivně, ale přetrvává řada dlouhodobých systémových nedostatků, a to včetně omezení právního rámce v oblasti politických práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že při sčítání hlasů a zpracování výsledků byl zaznamenán výrazný počet procesních nesrovnalostí spolu s nedostatečnou transparentností;

E.  vzhledem k tomu, že po dlouhé době bude v běloruském parlamentu zastoupena demokratická opozice; vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku zůstává právní a správní systém, který je základem omezování lidských práv, beze změny; vzhledem k tomu, že se od dvou nezávislých poslanců očekává, že budou jednat jako skutečná opozice;

F.  vzhledem k tomu, že od roku 1994 neproběhly v Bělorusku svobodné a spravedlivé volby, jež by se řídily volebními právními předpisy odpovídajícími mezinárodně uznaným normám OBSE/ODIHR;

G.  vzhledem k tomu, že EU zrušila v únoru 2016 většinu omezujících opatření namířených proti běloruským představitelům a právním subjektům jako gesto dobré vůle s cílem povzbudit Bělorusko, aby zlepšilo situaci v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech týkajících se Běloruska ze dne 15. února 2016 zdůraznila potřebu posílit spolupráci mezi EU a Běloruskem v několika oblastech týkajících se ekonomiky, obchodu a pomoci, což Bělorusku otevřelo možnost žádat o financování z EIB a EBRD; vzhledem k tomu, že byla zaznamenána řada snah zabývat se před volbami konanými v roce 2016 některými dlouhodobými problémy, avšak zároveň přetrvává mnoho neřešených otázek týkajících se právního a procesního volebního rámce;

H.  vzhledem k tomu, že dvě běloruské skupiny monitorující volby – Obránci lidských práv v zájmu svobodných voleb a Právo na svobodnou volbu v roce 2016 – poslední volby odsoudily, neboť podle jejich názoru nesplňovaly řadu klíčových mezinárodních norem a nebyly důvěryhodným obrazem vůle běloruských občanů;

I.  vzhledem k tomu, že běloruské skupiny pro sledování voleb shromáždily konkrétní důkazy o masivním celostátním úsilí navýšit celkovou účast během pětidenního období předčasného hlasování (6. až 10. září) a v den voleb (11. září), a vzhledem k tomu, že jediný nezávislý institut pro výzkum veřejného mínění v Bělorusku (NISEPI) pozastavil v důsledku vládního tlaku svou činnost, takže je velmi obtížné posoudit, jaké jsou skutečné politické preference Bělorusů;

J.  vzhledem k tomu, že část běloruských opozičních sil dne 18. listopadu 2015 poprvé představila společnou dohodu o spolupráci, jejímž cílem byla společná účast v parlamentních volbách v roce 2016;

K.  vzhledem k tomu, že první oficiální návštěva delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem od roku 2002 se uskutečnila v Minsku ve dnech 18. a 19. června 2015; vzhledem k tomu, že Evropský parlament v současné době nemá s běloruským parlamentem žádné oficiální styky;

L.  vzhledem k tomu, že Bělorusko sehrálo konstruktivní roli při zprostředkování dohody o příměří na Ukrajině;

M.  vzhledem k tomu, že ruská agrese vůči Ukrajině a nezákonné připojení Krymu prohloubily v běloruské společnosti obavy z destabilizace vnitrostátní situace v důsledku změn v rozložení moci; vzhledem ale k tomu, že se obyvatelé Běloruska nevzdali naděje na zásadní reformy a mírovou transformaci své země;

N.  vzhledem k tomu, že běloruské hospodářství zaznamenává období více než dvacetileté stagnace, kdy hlavní odvětví stále zůstávají ve vlastnictví státu a podléhají správnímu řídicímu a kontrolnímu systému; vzhledem k tomu, že běloruská hospodářská závislost na ruské hospodářské pomoci stále narůstá, a vzhledem k tomu, že hospodářské výsledky Běloruska jsou jedny z nejhorších ze zemí Euroasijské hospodářské unie – jeho HDP v letech 2015 až 2016 například poklesl o 30 miliard USD;

O.  vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která dosud uplatňuje trest smrti; vzhledem k tomu, že běloruský nejvyšší soud potvrdil dne 4. října rozsudek smrti nad Sjarhejem Vostrykauem, což je čtvrtý rozsudek smrti potvrzený běloruským nejvyšším soudem v roce 2016;

P.  vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv upozornily na nové způsoby pronásledování opozice; vzhledem k tomu, že se běloruské orgány nevzdaly represivních praktik vůči svým politickým oponentům – pokojní demonstranti stále podléhají správní odpovědnosti, jsou omezena další občanská a politická práva a v zemi jsou noví političtí vězni; vzhledem k tomu, že běloruské orgány nepřijaly žádná opatření k provedení systémových a kvalitativních změn v oblasti lidských práv, zejména na legislativní úrovni;

Q.  vzhledem k tomu, že nutným předpokladem lepších vztahů mezi EU a Běloruskem je výrazné zlepšení svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, dodržování politických práv běžných občanů i opozičních aktivistů a dodržování zásad právního státu a základních práv; vzhledem k tomu, že Evropská unie zůstává pevně odhodlána i nadále hájit lidská práva v Bělorusku, včetně svobody projevu a sdělovacích prostředků;

R.  vzhledem k tomu, že Bělorusko přijalo dne 25. října 2016 svůj první národní akční plán v oblasti lidských práv, který formou usnesení schválila Rada ministrů; vzhledem k tomu, že podle běloruských orgánů tento plán vymezuje hlavní způsoby plnění závazků této země v oblasti lidských práv;

S.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů běloruské účasti ve Východním partnerství a v jeho parlamentní odnoži Euronest je intenzivnější spolupráce mezi Běloruskem a EU; vzhledem k tomu, že běloruský parlament nemá v Parlamentním shromáždění Euronest žádný oficiální status;

T.  vzhledem k tomu, že Bělorusko v současnosti buduje u obce Ostrovec na hranici s EU svou první jadernou elektrárnu; vzhledem k tomu, že každá země, která rozvíjí jadernou energii, musí přísně dodržovat mezinárodní požadavky a normy v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí; vzhledem k tomu, že běloruská vláda, jež nese výlučnou odpovědnost za bezpečnost a ochranu jaderných zařízení na území státu, musí plnit své závazky vůči svým občanům a sousedícím zemím; vzhledem k tomu, že zásady otevřenosti a transparentnosti musí být rozhodujícími aspekty, jimiž se řídí rozvoj, provoz a vyřazování z provozu veškerých jaderných zařízení;

1.  je i nadále hluboce znepokojen nedostatky, které zjistili nezávislí mezinárodní pozorovatelé v průběhu prezidentských voleb v roce 2015 a parlamentních voleb v roce 2016; bere na vědomí pokusy o pokrok, který je však stále nedostatečný; konstatuje, že v nově zvoleném parlamentu bude jeden zástupce opoziční strany a jeden zástupce nevládního odvětví; považuje to však spíše za politické jmenování než za výsledek voleb; konstatuje, že projednání budoucích legislativních návrhů předložených těmito dvěma poslanci poslouží jako zatěžkávací zkouška, která ukáže politické záměry orgánů stojících za jejich jmenováním;

2.  vyzývá běloruské úřady, aby bez zbytečných průtahů a ve spolupráci s mezinárodními partnery pokračovaly v práci na komplexní reformě volebního systému jako součásti širšího demokratizačního procesu; zdůrazňuje, že doporučení OBSE/ODIHR je třeba zavést v dostatečném časovém předstihu před komunálními volbami konanými v březnu 2018 a že tyto volby musí být sledovány domácími i zahraničními pozorovateli; zdůrazňuje, že tento požadavek je klíčový pro dosažení požadovaného pokroku ve vztazích mezi EU a Běloruskem;

3.  opakovaně vyzývá běloruské orgány, aby za všech okolností zajistily dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodními a regionálními nástroji v oblasti lidských práv, které Bělorusko ratifikovalo;

4.  vyzývá běloruskou vládu, aby rehabilitovala propuštěné politické vězně a v plném rozsahu jim navrátila jejich občanská a politická práva;

5.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že od roku 2000 nebyla v Bělorusku zaregistrována žádná nová politická strana; vyzývá k tomu, aby byla v této souvislosti zrušena veškerá omezení; zdůrazňuje, že všem politickým stranám musí být umožněna neomezená politická činnost, zejména v období volební kampaně;

6.  očekává od běloruských orgánů, že přestanou pronásledovat nezávislé sdělovací prostředky z politických důvodů; naléhavě vyzývá k ukončení správního stíhání a svévolného využívání čl. 22 odst. 9 bodu 2 správního zákona vůči nezávislým novinářům za jejich spolupráci se zahraničními sdělovacími prostředky bez akreditace, což omezuje právo na svobodu projevu a svobodné šíření informací;

7.  vyzývá běloruskou vládu, aby bezodkladně zrušila čl. 193 odst. 1 trestního zákoníku, který postihuje pořádání aktivit neregistrovaných veřejných sdružení a organizací a účast na nich, a aby umožnila plné, svobodné a nezávislé zákonné fungování veřejných sdružení a organizací; upozorňuje Komisi zejména na skutečnost, že v současnosti je v důsledku uplatňování čl. 193 odst. 1 a dalších restriktivních opatření zaregistrováno více než 150 běloruských nevládních organizací v Litvě, Polsku, České republice a v dalších zemích;

8.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby přezkoumaly politiku, podle níž je mezinárodní finanční podpora určená nevládnímu sektoru v Bělorusku i nadále vystavena značné daňové zátěži;

9.  naléhavě žádá Bělorusko, jedinou zemi v Evropě, která dosud uplatňuje trest smrti a nedávno obnovila jeho vykonávání, aby se připojilo k celosvětovému moratoriu na výkon trestu smrti, a to jako první krok na cestě k jeho trvalému zrušení; připomíná, že trest smrti je formou nelidského a ponižujícího zacházení, která nemá žádný prokazatelný odrazující účinek, a že v jeho důsledku jsou justiční omyly nezvratné; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby výše uvedené obavy učinily prioritou během pokračujícího dialogu o lidských právech mezi EU a Běloruskem; vítá v této souvislosti skutečnost, že Rada ministrů Běloruska přijala Akční plán pro provádění doporučení vydaných pracovní skupinou pro všeobecný pravidelný přezkum v rámci Rady OSN pro lidská práva, a očekává, že bude tento plán proveden v plném rozsahu;

10.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby nadále poskytovaly a rozšiřovaly podporu organizacím občanské společnosti působícím v Bělorusku a v zahraničí; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu podporovat všechny nezávislé informační zdroje pro běloruskou společnost, včetně vysílání sdělovacích prostředků v běloruském jazyce a ze zahraničí;

11.  bere na vědomí, že v lednu 2014 byla zahájena jednání o zjednodušení vízového režimu zaměřená na zlepšení kontaktů mezi lidmi a povzbuzování vzniku občanské společnosti; zdůrazňuje, že by Komise a ESVČ měly přijmout nezbytná opatření k urychlení pokroku v této oblasti;

12.  podporuje politiku EU spočívající v „kritické angažovanosti“ vůči běloruským orgánům a vyjadřuje svou připravenost rovněž k ní přispívat prostřednictvím své Delegace pro vztahy s Běloruskem; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala legislativní iniciativy a kontrolovala jejich provádění; připomíná, že se EU musí ujistit, že její prostředky nejsou využívány k potlačování organizací občanské společnosti, obránců lidských práv, novinářů na volné noze a vůdčích představitelů opozice;

13.  je znepokojen problémy týkajícími se bezpečnosti, které se objevily v důsledku výstavby běloruské jaderné elektrárny u obce Ostrovec, jež leží méně než 50 km od litevského hlavního města Vilnius a nedaleko polských hranic; zdůrazňuje potřebu komplexního mezinárodního dohledu nad realizací tohoto projektu, aby bylo zabezpečeno splnění mezinárodních požadavků a norem v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí, včetně úmluvy OSN z Espoo a Aarhuské úmluvy; vyzývá Komisi, aby otázku bezpečnosti a transparentnosti této jaderné elektrárny ve výstavbě zařadila do svého dialogu s Běloruskem a Ruskem, neboť Rusko tento projekt, který je založen na technologii společnosti Rosatom, financuje, a aby podávala Parlamentu a členským státům, zejména těm, které s Běloruskem sousedí, pravidelné zprávy;

14.  s potěšením očekává přistoupení Běloruska k Parlamentnímu shromáždění Euronest v souladu s ustavující listinou, jakmile budou splněny politické podmínky, a přikládá tomuto přistoupení velký význam, neboť by se jednalo o přirozené rozšíření účasti Běloruska v rámci mnohostranné spolupráce ve Východním partnerství;

15.  opakuje své odhodlání pracovat ve prospěch obyvatel Běloruska, podporovat jejich prodemokratické snahy a iniciativy a přispívat ke stabilní, demokratické a blahobytné budoucnosti země;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, Radě, Komisi, členským státům, OBSE/ODHIR, Radě Evropy a běloruským orgánům.

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí