SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho
14.12.2016 - (2016/3026(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B8-1346/2016)
EFDD (B8-1350/2016)
Verts/ALE (B8-1353/2016)
PPE (B8-1356/2016)
ALDE (B8-1359/2016)
S&D (B8-1361/2016)
Cristian Dan Preda, Elmar Brok, László Tőkés, Eva Paunova, Thomas Mann, Stanislav Polčák, Luděk Niedermayer, Tomáš Zdechovský, Lefteris Christoforou, Jarosław Wałęsa, Bogdan Brunon Wenta, Csaba Sógor, Ivan Štefanec, Pavel Svoboda, Marijana Petir, Tunne Kelam, Romana Tomc, Milan Zver, Eduard Kukan, Jaromír Štětina, Giovanni La Via, Dubravka Šuica, Jeroen Lenaers, Ildikó Gáll-Pelcz, David McAllister, Sven Schulze, Laima Liucija Andrikienė, Michaela Šojdrová, Deirdre Clune, József Nagy, Adam Szejnfeld, Brian Hayes, Ivana Maletić, Ivo Belet, Therese Comodini Cachia, Patricija Šulin, Lars Adaktusson, Krzysztof Hetman, Seán Kelly, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Andrey Kovatchev, Jiří Pospíšil, Inese Vaidere za skupinu PPE
Pier Antonio Panzeri, Jo Leinen, Victor Boştinaru, Knut Fleckenstein, Josef Weidenholzer, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Soledad Cabezón Ruiz, Andrea Cozzolino, Andi Cristea, Isabella De Monte, Doru-Claudian Frunzulică, Elena Gentile, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Neena Gill, Ana Gomes, Theresa Griffin, Sylvie Guillaume, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Afzal Khan, Jeppe Kofod, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Krystyna Łybacka, David Martin, Costas Mavrides, Alex Mayer, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Demetris Papadakis, Liliana Rodrigues, Daciana Octavia Sârbu, Monika Smolková, Tibor Szanyi, Claudia Țapardel, Marc Tarabella, Julie Ward, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho za skupinu S&D
Mark Demesmaeker, Charles Tannock, Raffaele Fitto, Jana Žitňanská, Valdemar Tomaševski, Branislav Škripek, Ruža Tomašić, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Karol Karski, Tomasz Piotr Poręba, Monica Macovei, Arne Geric za skupinu ECR
Nathalie Griesbeck, Nedzhmi Ali, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, Martina Dlabajová, María Teresa Giménez Barbat, Marian Harkin, Filiz Hyusmenova, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Carolina Punset, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Hannu Takkula, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Paavo Väyrynen, Cecilia Wikström, Valentinas Mazuronis za skupinu ALDE
Molly Scott Cato, Ulrike Lunacek, Barbara Lochbihler za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Isabella Adinolfi, Beatrix von Storch za skupinu EFDD
Usnesení Evropského parlamentu o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Tibetu, zejména na usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o Tibetu: plány na zavedení čínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka[1], ze dne 27. října 2011 o Tibetu, zejména o sebeobětování mnišek a mnichů[2] a ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu[3],
– s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o Číně – práva menšin a uplatňování trestu smrti[4] a ze dne 10. března 2011 o situaci a kulturním dědictví v Kašgaru (Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, Čína)[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou[6],
– s ohledem na devět kol rozhovorů z let 2002 až 2010 mezi vysokými zástupci čínské vlády a dalajlámou; s ohledem na čínskou bílou knihu o Tibetu nazvanou Rozvoj Tibetu je určován historickou nutností, kterou zveřejnil Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky dne 15. dubna 2015; s ohledem na memorandum o skutečné autonomii z roku 2008 a na sdělení ke skutečné autonomii z roku 2009, které zveřejnili zástupci 14. dalajlámy;
– s ohledem na článek 36 ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání, a na článek 4, který chrání práva „menšinových národností“;
– s ohledem na výroky, které vyslovil předseda Evropské rady Donald Tusk dne 29. června 2015 na společné tiskové konferenci s čínským premiérem Li Kche-čchiangem po 17. summitu EU a Číny, na níž vyjádřil „znepokojení EU nad svobodou projevu a sdružování v Číně, včetně situace příslušníků menšin, jako jsou Tibeťané a Ujgurové“, a kde „vybídl Čínu k obnovení smysluplného dialogu se zástupci dalajlámy“;
– s ohledem na „Šesté pracovní fórum o Tibetu“, které uspořádal ústřední výbor Čínské komunistické strany (CCP) a které se konalo v srpnu 2015;
– s ohledem na prohlášení ze dne 23. září 2014, v němž mluvčí ESVČ odsoudila rozsudek doživotního vězení pro ujgurského profesora ekonomie Ilhama Tohtiho a vyzvala k jeho okamžitému a bezpodmínečnému propuštění;
– s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 34. kolo, které se konalo v Pekingu ve dnech 30. listopadu a 1. prosince 2015,
– s ohledem na to, že dne 11. října 2016 byl Ilham Tohti za to, jak hájí lidská práva, vyznamenán Cenou Martina Ennalse a že v září roku 2016 byl navržen na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení,
– s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003 a na společné sdělení Evropské komise a ESVČ Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Prvky pro novou strategii EU o Číně“ ze dne 22. června 2016;
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že prosazování a respektování lidských práv, demokracie a právního státu by mělo zůstat těžištěm dlouhodobého partnerství mezi EU a Čínou, a to v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty ve své vnější činnosti a se zájmem sledovat při svém vlastním rozvoji a mezinárodní spolupráci tytéž hodnoty, který vyjádřila Čína;
B. vzhledem k tomu, že u cílů svého rozvoje uvedla čínská vláda, že usiluje o to, aby hrála větší roli při řešení globálních problémů, jako je mezinárodní mír a bezpečnost a změna klimatu, a aby měla větší vliv na globální správu politických i ekonomických záležitostí, a zavázala se, že posílí právní stát;
C. vzhledem k tomu, že 17. summit EU a Číny konaný dne 29. června 2015 pozvedl bilaterální vztahy na novou úroveň a že ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii vyslovuje EU příslib, že učiní lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství; vzhledem k tomu, že 18. summit EU–Čína, který probíhal ve dnech 12.–13. července 2016, byl uzavřen s tím, že další kolo dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou se uskuteční ještě v roce 2016 ;
D. vzhledem k tomu, že Čína v posledních desetiletích učinila pokrok při zavádění ekonomických a sociálních práv, a naplnila tak vytyčené priority, pokud jde o právo lidí na podporu na živobytí a osobní rozvoj, v oblasti politických a občanských práv spolu s prosazováním lidských práv však dosáhla pouze malého pokroku;
E. vzhledem k tomu, že na 34. dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, který se konal dne 2. prosince 2015, vyslovila EU své znepokojení, pokud jde o respektování práv příslušníků menšin, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, a o respektování svobody náboženství nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že se na 34. dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech hovořilo i o případu Ilhama Tohtiho;
F. vzhledem k tomu, že v institutu v Larung Gar, největším tibetském buddhistickém centru na světě založeném v roce 1980, v současné době probíhají rozsáhlé demolice, neboť si čínská vláda vytkla za cíl zmenšit akademii o padesát procent, násilně z ní vystěhovat 4 600 stálých obyvatel a zlikvidovat kolem 1 500 příbytků; vzhledem k tomu, že podle čínských orgánů jsou tyto demolice nutné k tomu, aby bylo možno provést „opravu a nápravu“ akademie;
G. vzhledem k tomu, že lidé vystěhovaní z akademie se musí nuceně zapsat do kurzů tzv. „výchovy k vlastenectví“; vzhledem k tomu, že na protest proti rozsáhlým demolicím probíhajícím v Larung Gar spáchaly tři mnišky v akademii sebevraždu;
H. vzhledem k tomu, že podle zpráv došlo od roku 2009 k mimořádně vysokému počtu případů Tibeťanů, většinou mnichů a mnišek, kteří se zapálili na protest proti restriktivní politice, kterou Čína v Tibetu uplatňuje, a na podporu návratu dalajlámy a dodržování práva na náboženskou svobodu v okrese Aba/Ngaba v provincii Sečuán a dalších částech Tibetské náhorní plošiny;
I. vzhledem k tomu, že vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy oslovili vládu Čínské lidové republiky ve snaze najít oboustranně prospěšné řešení tibetské otázky; vzhledem k tomu, že v posledních několika letech nedošlo při řešení tibetské krize k sebemenšímu pokroku, poslední kolo rozhovorů proběhlo v roce 2010 a jednání v současné sobě zamrzla na mrtvém bodě;
J. vzhledem k tomu, že ujgurský profesor ekonomie Ilham Tohti byl dne 23. září 2014 odsouzen k trestu doživotního vězení na základě obvinění z údajného separatismu, zatčen byl již v lednu téhož roku; vzhledem k tomu, že bylo vzato do vazby rovněž sedm jeho bývalých studentů a všem byly za údajnou spolupráci s panem Tohtim uloženy tresty odnětí svobody od tří do sedmi let;
K. vzhledem k tomu, že v těchto případech údajně neproběhl řádný soudní proces, zejména nebylo dodrženo právo obviněných na řádnou obhajobu;
L. vzhledem k tomu, že v regionu Sin-ťiang, ve kterém především sídlí muslimská menšina etnických Ujgurů, opakovaně propukly etnické nepokoje a násilí; vzhledem k tomu, že Ilham Tohti vždy zavrhoval separatistické snahy a násilí a usiloval o usmíření na základě respektování kultury Ujgurů;
1. naléhavě vyzývá čínské orgány, aby zastavily demolice v Larung Gar a vystěhovávání obyvatel akademie a respektovaly tak v souladu se svými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv svobodu náboženského vyznání;
2. vyzývá čínské orgány, aby iniciovaly dialog a konstruktivně spolupracovaly při změnách v Larung Gar s místní komunitou a jejími duchovními vůdci a aby řešily znepokojivý problém přeplněných náboženských výukových center tím, že umožní Tibeťanům založit více takových center a vybudovat více zázemí pro ně; žádá odpovídající kompenzaci a poskytnutí nových obydlí těm Tibeťanům, kteří byli vystěhováni při demolicích v Larung Gar, a to na místě, které si sami zvolí, aby mohli pokračovat ve svých náboženských činnostech;
3. vyjadřuje politování nad tím, že lidový soud střední instance v Barkhamu odsoudil deset Tibeťanů k trestům odnětí svobody v různé délce od 5 do 14 let za to, že se zúčastnili oslav 80. narozenin Jeho Svatosti dalajlámy v okrese Ngaba;
4. je hluboce znepokojen zhoršením situace v oblasti lidských práv v Tibetu, které vedlo ke zvýšení počtu případů sebeobětování; kritizuje skutečnost, že se množí případy manifestace vojenské síly na Tibetské náhorní plošině, které povedou pouze k eskalaci napětí v regionu; odsuzuje stále častější používání systémů sledování v tibetských soukromých domech;
5. je znepokojen tím, že různé menšiny, zejména Tibeťané a Ujguři, čelí stále represivnějšímu režimu, dalšími a dalšími kroky jsou omezovány ústavní záruky jejich práva na svobodu kulturních projevů a náboženského vyznání a na svobodu projevu a vyjadřování, poklidného shromažďování a sdružování, což zpochybňuje prohlášení Číny, že bude neochvějně dbát na fungování právního státu a bude dodržovat své mezinárodní závazky; žádá orgány, aby dodržovaly tyto základní svobody;
6. je znepokojen přijetím souboru právních předpisů v oblasti bezpečnosti a jeho dopadem na menšiny v Číně, zejména pak zákonem o boji proti terorismu, který by mohl vést ke trestání poklidných projevů tibetské kultury a náboženství, a zákonem o řízení mezinárodních nevládních organizací, který nabude účinnosti dnem 1. ledna 2017 a podřídí uskupení hájící lidská práva přísné kontrole ze strany vlády, protože razí striktní přístup shora dolů namísto toho, aby podněcoval k partnerství mezi místní a centrální vládou a občanskou společností;
7. naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby novelizovala ustanovení souboru právních předpisů v oblasti bezpečnosti, který zužuje prostor pro organizace občanské společnosti a upevňuje kontrolu vlády nad praktikováním náboženství; vyzývá čínskou vládu, aby vytvořila a zaručila spravedlivé a bezpečné prostředí umožňující všem nevládním organizacím a obhájcům lidských práv volně v zemi působit, což by výrazným způsobem doplňovalo státem poskytované sociální služby přístupem zdola nahoru a přispělo by to k postupnému posilování sociálních a ekonomických a politických a občanských práv;
8. vyzývá čínskou vládu, aby obnovila dialog s tibetskými představiteli, který Čína ukončila v roce 2010, s cílem nalézt inkluzivní politické řešení krize v Tibetu; vyzývá k dodržování svobody projevu, sdružování a náboženského vyznání tibetského lidu, jak stanoví ústava; domnívá se, že dodržování práv menšin je klíčem k demokracii a právnímu státu, které mají zásadní význam pro politickou stabilitu;
9. důrazně odsuzuje uvěznění Ilhama Tohtiho, který byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody na základě obvinění z údajného separatismu; vyjadřuje politování nad tím, že v jeho případu neproběhl řádný soudní proces ani nebylo dodrženo jeho právo na řádnou obhajobu; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby dodržovaly normu, která rodinným příslušníkům přiznává nárok na návštěvu odsouzeného jednou za měsíc;
10. vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Ilhama Tohtiho a jeho stoupenců zadržených v souvislosti s jeho případem; dále vyzývá k tomu, aby Ilham Tohti opět získal povolení k výuce a byl mu zaručen volný pohyb po celé Číně i mimo ni;
11. zdůrazňuje, že je nutné, aby EU v souladu se svým závazkem hovořit silným, jasným a jednotným hlasem také při každoročních dialozích o lidských právech, pokud jde o přístup EU k Číně, nadnesla otázku porušování lidských práv v této zemi, zejména otázky týkající se menšin v Tibetu a Sin-ťiangu, a to v rámci všech politických dialogů a dialogů o lidských právech vedených s čínskými orgány; dále zdůrazňuje, že v rámci probíhajícího reformního procesu a rostoucí globální angažovanosti se Čína rozhodla začlenit se do mezinárodního rámce pro lidská práva podpisem široké škály smluv v oblasti lidských práv, a proto vyzývá k posílení dialogu s Čínou, aby bylo možné dostát těmto závazkům;
12. s politováním konstatuje, že se 35. kolo dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou pravděpodobně neuskuteční do konce roku 2016, jak bylo dohodnuto; naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby přistoupila na dialog na vysoké úrovni, který by se konal v prvních týdnech roku 2017;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Čínské lidové republiky.