Postup : 2017/2596(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0190/2017

Předložené texty :

RC-B8-0190/2017

Rozpravy :

Hlasování :

PV 16/03/2017 - 6.2

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0087

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 375kWORD 53k
15.3.2017
PE598.543v01-00}
PE598.545v01-00}
PE598.548v01-00}
PE598.551v01-00}
PE598.554v01-00} RC1
 
B8-0190/2017}
B8-0192/2017}
B8-0195/2017}
B8-0198/2017}
B8-0221/2017} RC1

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

Verts/ALE (B8-0190/2017)

ECR (B8-0192/2017)

S&D (B8-0195/2017)

ALDE (B8-0198/2017)

PPE (B8-0221/2017)


o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu (2017/2596(RSP))


Cristian Dan Preda, Tunne Kelam, Tomáš Zdechovský, Jaromír Štětina, Marijana Petir, Jarosław Wałęsa, Pavel Svoboda, Ivan Štefanec, Milan Zver, Brian Hayes, David McAllister, Eduard Kukan, Bogdan Brunon Wenta, Laima Liucija Andrikienė, József Nagy, Mairead McGuinness, Michaela Šojdrová, Roberta Metsola, Romana Tomc, Patricija Šulin, Maurice Ponga, Sven Schulze, Csaba Sógor, Željana Zovko, Ivana Maletić, Stanislav Polčák, Deirdre Clune, Luděk Niedermayer, Giovanni La Via, Claude Rolin, Adam Szejnfeld, Lorenzo Cesa, Jiří Pospíšil, Dariusz Rosati, Sandra Kalniete, Dubravka Šuica, Jerzy Buzek, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Therese Comodini Cachia, Anna Maria Corazza Bildt, Krzysztof Hetman, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Andrey Kovatchev, Inese Vaidere, Anna Záborská, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok za skupinu PPE
Victor Boştinaru, Soraya Post, Marju Lauristin, Julie Ward za skupinu S&D
Charles Tannock, Karol Karski, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Tomasz Piotr Poręba, Mark Demesmaeker, Anna Elżbieta Fotyga, Geoffrey Van Orden, Roberts Zīle, Ruža Tomašić, Arne Gericke, Zdzisław Krasnodębski, Kosma Złotowski za skupinu ECR
Johannes Cornelis van Baalen, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Dita Charanzová, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, María Teresa Giménez Barbat, Nathalie Griesbeck, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Kaja Kallas, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Carolina Punset, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Hannu Takkula, Pavel Telička, Valentinas Mazuronis za skupinu ALDE
Rebecca Harms, Heidi Hautala, Tamás Meszerics, Bronis Ropė, Igor Šoltes, Davor Škrlec za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu (2017/2596(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména na usnesení ze dne 4. února 2016 o situaci v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů(1), a na usnesení ze dne 12. května 2016 o Krymských Tatarech(2) a na usnesení týkající se konkrétních případů Ukrajinců nezákonně zadržovaných v Rusku, jako je usnesení ze dne 30. dubna 2015 o případu Nadji Savčenkovové(3) a usnesení ze dne 10. září 2015 o Rusku, zejména o případu Estona Kohvera(4), Olega Sencova a Olexandra Kolčenka(5),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/262 ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“ a rezoluci Valného shromáždění č. 71/205 ze dne 19. prosince 2016 s názvem „Situace v oblasti lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Deklaraci OSN o právech domorodých obyvatel (UNDRIP),

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války,

–  s ohledem na „Komplex opatření k uplatňování minských dohod“, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015 a který jako celek podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2202 (2015) ze dne 17. února 2015,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady, na základě nichž došlo k prodloužení sankcí uvalených na Ruskou federaci za její nezákonnou anexi Krymského poloostrova,

–  s ohledem na rozhodnutí takzvaného Nejvyššího soudu Krymu ze dne 26. dubna 2016, který označil Medžlis Krymských Tatarů za extremistickou organizaci a zakázal jeho činnost na Krymském poloostrově,

–  s ohledem na článek 135 odst. 5 a článek 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že si v březnu 2017 připomínáme třetí smutné výročí nezákonné anexe Krymského poloostrova ze strany Ruska;

B.  vzhledem tomu, že anexe Krymu Ruskou federací je nezákonná a porušuje mezinárodní právo a evropské dohody, které podepsala jak Ruská federace, tak i Ukrajina, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Budapešťského memoranda a Smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou z roku 1997;

C.  vzhledem k tomu, že v průběhu anexe musejí být za ochranu obyvatel a občanů Krymu odpovědny ruské orgány, a to prostřednictvím faktických orgánů přítomných v dané oblasti;

D.  vzhledem k tomu, že podle organizací lidských práv a veřejných zdrojů bylo ze strany ruských orgánů činných v trestním řízení nezákonně stíháno z politických důvodů 62 ukrajinských občanů, z nichž 49 má pobyt na Krymu; vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2016 došlo v Rusku přes propuštění šesti Ukrajinců, což lze jen přivítat, k nárůstu počtu ukrajinských politických vězňů; vzhledem k tomu, že v současné době je v Ruské federaci nezákonně zadržováno 17 a na okupovaném Krymu 15 občanů Ukrajiny; vzhledem k tomu, že v doněcké a luhanské oblasti Ukrajiny zadržují separatistické síly podporované Ruskem v otřesných podmínkách jako rukojmí alespoň sto Ukrajinců;

E.  vzhledem k tomu, že podle informací se v řadě případů používá mučení a jiné kruté a ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že tato údajná obvinění nebyla dodnes řádně vyšetřena; vzhledem k tomu, že se mučení používá k získání přiznání a ke zdůvodnění falešných důkazů o vině; vzhledem k tomu, že předmětem takového zacházení jsou i krymští právníci, kteří poskytují právní pomoc těmto osobám a ochráncům lidských práv, kteří nahlašují případy politicky motivovaného násilného mizení na Krymu, a také novinářům, kteří poskytují zpravodajství o situaci Krymských Tatarů;

F.  vzhledem k tomu, že se vězněné a zadržované osoby jsou ve vězení vystaveny drsným a nehumánním podmínkám, které ohrožují jejich fyzické a psychické zdraví; vzhledem k tomu, že někteří vězni vyžadují urychlenou lékařskou pomoc a léčbu;

G.  vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2016 definovalo Valné shromáždění OSN Rusko jako okupační mocnost, odsoudilo dočasnou okupaci ukrajinského území - Autonomní republiky Krym a města Sevastopol Ruskou federací a zopakovalo, že anexi Krymu neuznává;

H.  vzhledem k tomu, že podle článku 70 Ženevské úmluvy, který se týká ochrany civilních osob za války, „nesmí okupační mocnost chráněné osoby za činy spáchané před okupací nebo za názory vyjádřené před okupací zadržovat, stíhat nebo odsoudit“; vzhledem k tomu, že v rezoluci Valného shromáždění OSN se Rusko uznává jako stát, který je okupační mocností, přičemž musí plnit povinnosti okupační mocnosti, mj. zajistit ochranu obyvatel a občanů Krymu;

I.  vzhledem k tomu, že na Krym byly rozšířeny restriktivní ruské právní předpisy, jimiž se řídí oblast politických a civilních práv, což vedlo k drastickému omezení svobody shromažďování, projevu a sdružování, přístupu k informacím a svobody náboženského vyznání a také k údajnému zastrašování, násilnému mizení a mučení;

J.  vzhledem k tomu, že z Krymu muselo do jiných ukrajinských regionů uprchnout přibližně 20 000 osob, že byla zakázána činnost Medžlisu Krymských Tatarů, který byl prohlášen za extremistickou organizaci, a že na poloostrově došlo k uzavření ukrajinských škol;

K.  vzhledem k tomu, že dne 16. ledna 2017 podala Ukrajina u Mezinárodního soudního dvora žalobu na Rusko, aby byla Ruská federace pohnána k odpovědnosti za podporu terorismu na východní Ukrajině a za diskriminaci Ukrajinců a Krymských Tatarů na okupovaném Krymu;

1.  podporuje svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a znovu důrazně odsuzuje nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol ze strany Ruské federace; plně podporuje přetrvávající jednoznačné rozhodnutí EU a jejích členských států neuznat tuto anexi a restriktivní opatření přijatá v této souvislosti;

2.  připomíná, že na Krymském poloostrově došlo k výraznému zhoršení situace v oblasti lidských práv, že se porušování svobody projevu, zneužívání sdělovacích prostředků a násilné udělování ruského občanství stalo systematickým a že na Krymu nejsou zaručena základní lidská práva a svobody;

3.  odsuzuje diskriminační opatření, která zavedly tzv. orgány zejména proti etnické menšině Krymských Tatarů, porušování jejich majetkových práv, častější zastrašování tohoto společenství a osob, které se staví proti ruské anexi, a nedostatečnou svobodu projevu a sdružování na poloostrově;

4.  vyzývá Rusko, aby bez dalšího odkladu propustilo všechny nezákonně a svévolně zadržované ukrajinské občany, a to jak v Rusku, tak i na dočasně okupovaném ukrajinském území, a aby zajistilo jejich bezpečný návrat, mj. v případě ochránců lidských práv Mykoly Karpjuka, Stanislava Klycha, Oleksandra Kolčenka, Olega Sencova, Oleksije Čyrnije, Oleksandra Kostenka, Serhije Lytvynova, Valentyna Vyhivskyho, Viktora Šura, Andrije Kolomijece, Ruslana Zejtullajeva, Nuriho Primova, Rustema Vajtova, Ferata Sajfullajeva, Achtema Čijhoze, Mustafy Dehermendžiho, Aliho Asanova, Invera Bekirova, Muslima Alijeva, Vadima Siruka, Arsena Džepparova, Refata Alimova, Zevriho Absejtova, Remziho Memetova, Rustema Abiltarova, Envera Mamutova, Artura Panova, Evhenije Panova, Romana Sušenka a Emira-Useina Kukua a dalších osob, a aby všem uvedeným osobám, včetně Mykoly Semena, který je stíhán za svou novinářskou činnost pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, umožnilo volně cestovat;

5.  zdůrazňuje, že rozhodnutí Ruské federace ze dne 21. března 2014 o anexi Krymu je i nadále nezákonné, a důrazně odsuzuje následné rozhodnutí Ruské federace poskytnout všem obyvatelům Krymu ruské pasy;

6.  připomíná, že Ruská federace coby okupační mocnost, která má nad Krymem faktickou kontrolu, je vázána mezinárodním humanitárním právem a mezinárodním právem v oblasti lidských práv a že má povinnost zajistit ochranu lidských práv na poloostrově, a vyzývá ruské orgány, aby mezinárodním institucím a nezávislým odborníkům z Organizace pro bezpečnost spolupráci v Evropě (OBSE), OSN a Rady Evropy a také všem nevládním organizacím a pracovníkům sdělovacích prostředků, kteří chtějí navštívit Krym, dostat se na místo a poskytovat zpravodajství o situaci na Krymu, zajistily neomezenou možnost vstupu na poloostrov; vyzývá ukrajinské orgány, aby zjednodušily postup, na základě něhož je v případě zahraničních novinářů, ochránců lidských práv a právníků zajišťována možnost vstupu na poloostrov;

7.  domnívá se, že na základě zákazu činnosti Medžlisu došlo k závažnému porušení práv Krymských Tatarů, a znovu důrazně vyzývá k okamžitému zrušení příslušného rozhodnutí a jeho účinků; s politováním poukazuje na soudní stíhání vedoucích představitelů Medžlisu, jako např. poslance ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rady) a kandidáta na Sacharovovu cenu Mustafy Džemileva a předsedy Madžlisu Refata Čubarova, a na výhrůžky, kterým musejí čelit;

8.  zdůrazňuje, že hlavním cílem represí jsou podle všeho Krymští Tataři coby původní obyvatelé poloostrova a jejich kulturní dědictví; vyzývá k tomu, aby byl mezinárodním institucím a nezávislým odborníkům z OBSE, OSN a Rady Evropy zajištěn neomezený vstup na Krym;

9.  připomíná ruským orgánům, že navzdory nezákonné anexi Krymu nese Rusko de facto plnou odpovědnost za udržování právního řádu na Krymu a za ochranu krymských občanů před svévolnými soudními nebo správními opatřeními;

10.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad celou řadou důvěryhodných zpráv o případech zmizení, mučení a systematického zastrašování místních obyvatel, kteří se staví proti anexi Krymu, a vyzývá Rusko, aby okamžitě upustilo od pronásledování, skutečně vyšetřilo všechny případy porušování lidských práv, včetně násilného mizení, svévolného zadržování, mučení a špatného zacházení se zadržovanými osobami, a aby dodržovalo základní svobody všech obyvatel, včetně svobody projevu, náboženského vyznání nebo přesvědčení a svobody sdružování a práva na pokojné shromažďování; vyzývá k okamžitému vyšetření všech případů zmizení a únosů, k nimž došlo v průběhu okupace Krymu, včetně případu Ervina Ibrahimova;

11.  připomíná, že podle ruských právních předpisů se jurisdikce ruského soudnictví vztahuje pouze na trestné činy spáchané na území Ruska; s politováním konstatuje, že ruské orgány činné v trestním řízení zahájily několik trestněprávních případů týkajících se činů spáchaných na území Ukrajiny a Krymu před jeho anexí;

12.  vítá nedávnou návštěvu ukrajinské veřejné ochránkyně práv na Krymu, jejímž cílem bylo setkat se s vězněnými osobami; s politováním konstatuje, že jí nebylo umožněno setkat se se všemi těmito osobami, a vyjadřuje naději, že v průběhu její návštěvy jí bude zajištěn neomezený přístup k ukrajinským vězňům na Krymu a také k osobám, které byly převezeny do Ruské federace;

13.  vyzývá k zajištění časově i jinak neomezeného bezpečného přístupu pozorovatelů z OBSE a všech dalších mezinárodních organizací a humanitárních pracovníků na Krymský poloostrov, k vytvoření nezávislých monitorovacích mechanismů a k poskytování humanitární a právní pomoci podle potřeby; podporuje iniciativy pod vedením Ukrajiny, jejichž cílem je vyřešit tyto problémy na půdě Rady pro lidská práva a Valného shromáždění; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a delegaci EU v Rusku, aby pozorně sledovaly soudní řízení vedená proti ukrajinským politickým vězňům a poskytovaly informace o zacházení s nimi ve vazbě; vyjadřuje znepokojení nad zprávami o používání psychiatrické léčby jako určité formy trestu; očekává, že delegace EU, ESVČ a velvyslanectví členských států budou pozorně sledovat soudní řízení vedená proti ukrajinským občanům v Rusku a že se budou snažit získat přístup k těmto osobám před zahájením soudního řízení, v jeho průběhu i po jeho ukončení;

14.  odsuzuje převládající praxi, kdy jsou vězněné osoby převáženy do vzdálených regionů Ruska, jelikož jim to velmi znesnadňuje komunikaci s rodinnými příslušníky a s organizacemi na ochranu lidských práv; zdůrazňuje, že tato praxe je v rozporu s platnými ruskými právními předpisy, zejména s článkem 73 trestního zákoníku, podle něhož se má trest vykonávat v regionu, v němž má odsouzený trvalé bydliště nebo v němž byl vynesen rozsudek; odsuzuje praxi, kdy je zadržovaným osobám bráněno v tom, aby se setkávaly s konzulárními pracovníky, a vyzývá příslušné orgány, aby tyto návštěvy bezpodmínečně povolily; naléhavě požaduje, aby byl pracovníkům Mezinárodního výboru červeného kříže zajištěn přístup do vězení na okupovaných územích a aby byla dodržována práva vězněných osob na pravidelný kontakt s rodinnými příslušníky a přáteli, a to jak na základě korespondence, tak i návštěv;

15.  poukazuje rovněž na to, že Ukrajina musí zajistit ochranu práv a potřeb ukrajinských občanů, kteří museli opustit své domovy, mj. právo volit a těšit se plné právní a správní ochraně ve své zemi;

16.  vítá rozhodnutí prezídia Nejvyššího soudu Ruska ze dne 22. února 2017, v němž zrušil rozsudek v případě Ildara Dadina, který byl odsouzen za účast na řadě nepovolených protestů, včetně protestu proti válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, a nařídil jeho propuštění z vazby poté, co Parlament vydal dne 24. listopadu 2016 naléhavé usnesení na jeho obranu(6);

17.  vyzývá zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, aby věnoval trvalou pozornost situaci v oblasti lidských práv na krymském poloostrově; poukazuje na všeobecnou nutnost, aby Evropská unie hrála při prosazování trvalého mírového řešení viditelnější účinnější a aktivnější roli;

18.  vyzývá EU, aby podporovala ukrajinské a krymskotatarské mediální projekty i projekty Evropské nadace pro demokracii a Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda a také projekty na obranu ukrajinských a krymskotatarských škol a další iniciativy na ochranu jejich kulturního dědictví;

19.  vyzývá k dalším restriktivním opatřením, která by měla být přijata vůči osobám odpovědným za hrubé porušování lidských práv, mj. ke zmrazení jejich aktiv v bankách v EU;

20.  naléhavě vyzývá všechny strany, aby uplatňovaly veškerá ustanovení minských dohod, včetně ustanovení týkajících se ukončení vojenských akcí na Donbasu a výměny rukojmích, a aby neprodleně propustily všechny zadržované osoby a umožnily jejich návrat; v této souvislosti připomíná zejména odpovědnost ruské vlády;

21.  požaduje, aby byla zvážena možnost vytvoření mezinárodního formátu pro jednání s účastí EU, na němž by se diskutovalo o zrušení okupace Krymu a které by se zakládalo na mezinárodním humanitárním právu, lidských právech a mezinárodních normách;

22.  naléhavě vyzývá Radu, aby našla možnosti, jak v rámci Mezinárodního soudního dvora podpořit Ukrajinu a donutit Ruskou federaci, aby nesla odpovědnost za podporu terorismu na východě Ukrajiny a za diskriminaci etnických Ukrajinců a Krymských Tatarů na okupovaném Krymu;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, prezidentu Ukrajiny, vládě a parlamentu Ukrajiny a Ruské federace, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0043.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0218.

(3)

Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 101.

(4)

Estonec.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0314.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0446.

Právní upozornění - Ochrana soukromí