SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v oblasti lidských práv v Indonésii
14.6.2017 - (2017/2724(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B8-0424/2017)
Verts/ALE (B8-0425/2017)
S&D (B8-0426/2017)
ALDE (B8-0428/2017)
GUE/NGL (B8-0430/2017)
PPE (B8-0431/2017)
Cristian Dan Preda, Esther de Lange, Jeroen Lenaers, Sandra Kalniete, Elmar Brok, Mairead McGuinness, Brian Hayes, Lefteris Christoforou, Marijana Petir, Ivan Štefanec, József Nagy, Milan Zver, Dubravka Šuica, Pavel Svoboda, Tunne Kelam, Patricija Šulin, Krzysztof Hetman, Sven Schulze, Tomáš Zdechovský, Ivana Maletić, Claude Rolin, Romana Tomc, László Tőkés, Bogdan Brunon Wenta, Eduard Kukan, Csaba Sógor, Adam Szejnfeld, Giovanni La Via, Jaromír Štětina, Jiří Pospíšil, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Laima Liucija Andrikienė, Roberta Metsola, Deirdre Clune, Stanislav Polčák, Andrey Kovatchev, Julia Pitera za skupinu PPE
Elena Valenciano, Victor Boştinaru, Soraya Post, David Martin za skupinu S&D
Charles Tannock, Angel Dzhambazki, Ruža Tomašić, Monica Macovei za skupinu ECR
Hilde Vautmans, Izaskun Bilbao Barandica, Ilhan Kyuchyuk, Johannes Cornelis van Baalen, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Dita Charanzová, Gérard Deprez, María Teresa Giménez Barbat, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Louis Michel, Javier Nart, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Paavo Väyrynen, Ramon Tremosa i Balcells, Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Marie-Christine Vergiat, Barbara Spinelli, Miguel Urbán Crespo, Tania González Peñas, Estefanía Torres Martínez, Xabier Benito Ziluaga, Lola Sánchez Caldentey, Stelios Kouloglou, Helmut Scholz, Dimitrios Papadimoulis za skupinu GUE/NGL
Barbara Lochbihler, Heidi Hautala, Bodil Valero, Ernest Urtasun, Bronis Ropė, Davor Škrlec, Igor Šoltes, Maria Heubuch, Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo, Isabella Adinolfi za skupinu EFDD
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v oblasti lidských práv v Indonésii
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Indonésii, zejména na usnesení ze dne 19. ledna 2017[1],
– s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií, která vstoupila v platnost dne 1. května 2014, a na společné tiskové prohlášení ze dne 29. listopadu 2016 po první schůzce smíšeného výboru EU–Indonésie zřízeného touto dohodou,
– s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 9. května 2017 o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení a svobodě projevu,
– s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva – kompilaci o Indonésii ze dne 17. února 2017 a na všeobecný pravidelný přezkum (třetí cyklus) a shrnutí příspěvků zúčastněných stran týkající se Indonésie ze dne 20. února 2017,
– s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 27. července 2016 o plánovaných popravách v Indonésii,
– s ohledem na šestý dialog o lidských právech mezi EU a Indonésií, který proběhl dne 28. června 2016,
– s ohledem na prohlášení z Bangkoku týkající se podpory globálního partnerství ASEAN–EU v oblasti společných strategických cílů ze dne 14. října 2016,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,
– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech (ICCPR), kterou Indonésie ratifikovala v roce 2006,
– s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí světa, třetí největší demokracií, největší převážně muslimskou zemí a různorodou společností, která čítá 255 milionů obyvatel různých etnik, jazyků a kultur;
B. vzhledem k tomu, že Indonésie je důležitým partnerem EU; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Indonésií, která je členskou zemí G20, jsou silné; vzhledem k tomu, že EU a Indonésie sdílejí stejné hodnoty, pokud jde o lidská práva, správu věcí veřejných a demokracii;
C. vzhledem k tomu, že v roce 2016 došlo k bezprecedentnímu množství agresivních, diskriminačních, ponižujících slovních útoků a hystericky nenávistných výroků na adresu osob LGBTI v Indonésii; vzhledem k tomu, že tyto útoky byly údajně přímo či nepřímo podněcovány vládními představiteli, státními institucemi a extremisty; vzhledem k tomu, že v roce 2017 se navíc charakter těchto útoků ještě zhoršil;
D. vzhledem k tomu, že ve zvláštní autonomní provincii Aceh, v níž vládne právo šaría, jsou kriminalizovány konsenzuální sexuální styky osob téhož pohlaví a nemanželské sexuální vztahy a hrozí za ně trest do výše 100 ran a 100 měsíců odnětí svobody; vzhledem k tomu, že v květnu 2017 byli dva mladí muži usvědčení z homosexuálního vztahu odsouzeni k 85 ranám rákoskou; vzhledem k tomu, že zákaz mučení patří mezi základní a nezcizitelná práva;
E. vzhledem k tomu, že v ostatních částech Indonésie není homosexualita nezákonná; vzhledem k tomu, že i přesto byla komunita LGBTI v posledních letech pod neustálým tlakem;
F. vzhledem k tomu, že dne 21. května 2017 bylo v Jakartě během policejního zátahu v gay klubu zatčeno 141 mužů na základě obvinění z „porušení zákonů o pornografii“;
G. vzhledem k tomu, že od ledna 2016 se ústavní soud v Indonésii zabývá peticí požadující, aby byl homosexuální a nemanželský sex prohlášen za trestný čin;
H. vzhledem k tomu, že v Indonésii vzrůstá netolerantnost vůči náboženským menšinám, čemuž nahrávají diskriminační zákony a podzákonné předpisy, mj. zákon o rouhání, který oficiálně uznává pouze šest náboženských vyznání; vzhledem k tomu, že v červenci 2017 bylo podle zákonů o rouhání odsouzeno a posláno do vězení několik lidí;
I. vzhledem k tomu, že v lednu 2017 Národní komise pro lidská práva (Komisi Nasional Hak Asaki Manusia) zjistila, že v některých provinciích, jako na Západní Jávě, se projevuje náboženská nesnášenlivost více než v jiných a že představitelé regionální státní správy často buď nesou odpovědnost za to, že příkoří tohoto druhu bylo trpěno, nebo se jej přímo dopouštěli;
J. vzhledem k tomu, že je vážné znepokojení nad zastrašováním novinářů a násilnými útoky na ně; vzhledem k tomu, že by novináři měli mít přístup do všech částí země;
K. vzhledem k tomu, že podle organizace Human Rights Watch se v letech 2010–2015 stalo obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů 49 % dívek ve věku 14 let a mladších;
L. vzhledem k tomu, že orgány v červenci 2016 popravily čtyři odsouzené překupníky drog a oznámily, že dalších 10 vězňů odsouzených k trestu smrti bude popraveno v roce 2017;
1. váží si silného vztahu mezi EU a Indonésií a znovu připomíná důležitost pevných a dlouhodobých politických, hospodářských a kulturních vazeb mezi oběma stranami; zdůrazňuje důležitost dialogu o lidských právech mezi EU a Indonésií, který umožňuje otevřeně hovořit o lidských právech a demokracii, které jsou rovněž základem dohody o partnerství a spolupráci;
2. požaduje intenzivnější parlamentní kontakty mezi EU a Indonésií, skrze něž lze konstruktivně diskutovat o různých otázkách, které zajímají jednu i druhou stranu, a jednou z nich jsou lidská práva; vyzývá indonéský parlament k posílení těchto meziparlamentních vztahů;
3. vítá aktivní zapojení Indonésie na regionální i mnohostranné úrovni; zdůrazňuje, že Indonésie byla nedávno prověřována v rámci všeobecného pravidelného přezkumu během zasedání Rady pro lidská práva v květnu 2017; zdůrazňuje, že podobně jako v předchozích cyklech se Indonésie tomuto přezkumu podrobila dobrovolně;
4. vyzývá orgány zvláštní autonomní provincie Aceh, aby zabránily dalšímu pronásledování homosexuálů a dekriminalizovaly homosexualitu prostřednictvím novelizace islámského trestního zákoníku; důrazně odsuzuje to, že dne 22. května 2017 byli v Acehu dva homosexuální muži ve věku 20 a 23 let potrestáni bitím rákoskou, přičemž to bylo poprvé, co orgány provincie Aceh přistoupily k trestu bití rákoskou za homosexuální praktiky; důrazně odsuzuje skutečnost, že homosexualita je podle islámského trestního zákoníku Acehu, který vychází z práva šaría, nezákonná; zdůrazňuje, že potrestání těchto dvou mužů představuje kruté, nelidské a ponižující zacházení a může se podle mezinárodního práva rovnat mučení; vyzývá navíc orgány, aby okamžitě opustily praxi veřejného bičování;
5. vyjadřuje také znepokojení nad tím, že nesnášenlivost vůči indonéské komunitě LGBTI narůstá i za hranicemi zvláštní autonomní provincie Aceh; důrazně odsuzuje skutečnost, že navzdory tomu, že homosexualita není podle indonéského trestního zákoníku trestným činem, bylo dne 21. května 2017 v Jakartě během policejního zátahu v gay klubu zatčeno 141 mužů; naléhavě vyzývá orgány a vládní představitele, aby nevydávali veřejná prohlášení, která by diskriminovala osoby LGBTI nebo jiné menšiny v zemi; zdůrazňuje, že úkolem policie je vymáhat dodržování práva a chránit zranitelné menšiny, a nikoli je pronásledovat;
6. odmítá tvrzení Indonéské psychiatrické společnosti, že homosexualita a „transgenderismus“ jsou duševními poruchami; vyzývá orgány, aby ukončily násilné zadržování osob LGBTI a skoncovaly i s veškerými formami „léčby“, která má tyto osoby „vyléčit“ z homosexuality, bisexuality či transsexuality, a aby tento zákaz důrazně prosazovaly;
7. vítá prohlášení prezidenta Widoda ze dne 19. října 2016, v němž odsoudil diskriminaci osob LGBTI; vyzývá prezidenta Widoda, aby využil své klíčové pozice a veřejně odsoudil nesnášenlivost a trestné činy vůči osobám LGBTI, menšinám, ženám a organizacím či shromážděním v zemi;
8. požaduje revizi zákona o rouhání, jelikož ohrožuje náboženské menšiny; podporuje doporučení OSN zrušit ustanovení článku 156 a čl. 156 písm. a) trestního zákoníku, zákon o předcházení zneužívání a hanobení náboženství a zákon o elektronických transakcích a údajích a stáhnout obvinění a zanechat stíhání osob obviněných z rouhání;
9. vyjadřuje znepokojení nad tím, že v Indonésii narůstá nesnášenlivost vůči etnickým, náboženským a sexuálním menšinám; naléhavě vyzývá indonéské orgány, aby vytrvaly ve svém úsilí o posílení náboženské tolerance a sociální rozmanitosti a aby toto úsilí zintenzivnily; důrazně odsuzuje veškeré projevy násilí, obtěžování a zastrašování namířené proti menšinám; žádá, aby se ti, kdo tyto činy páchají, ze svého jednání zodpovídali;
10. vyjadřuje znepokojení nad vážným porušováním svobody sdělovacích prostředků; naléhavě vyzývá indonéskou vládu, aby trvala na tom, aby státní agentury uplatňovaly politiku nulové tolerance vůči fyzickému týrání novinářů, a aby zahraničním médiím zajistila volný vstup do země;
11. vyzývá indonéské orgány, aby zrušily veškerá právní ustanovení, která nepřiměřeně omezují základní svobody a lidská práva; vyzývá indonéské orgány, aby provedly přezkum veškerých svých právních předpisů a zajistily jejich soulad s mezinárodními závazky země, zejména se závazky týkajícími se svobody projevu, myšlení, svědomí a náboženského vyznání, rovnosti před zákonem, zákazu diskriminace a práva na svobodu projevu a veřejné shromažďování;
12. je znepokojen zprávami o přetrvávajícím násilí páchaném na ženách a o praktikách, které ženám ubližují, jako je například mrzačení ženských pohlavních orgánů; vyzývá indonéské orgány, aby prosazovaly dodržování právních předpisů týkajících se násilí páchaného na ženách, ukládaly tresty za všechny formy sexuálního násilí a přijaly právní předpisy za účelem odstranění nerovností mezi ženami a muži a posílení postavení žen;
13. vítá pozastavení poprav osob odsouzených k trestu smrti za obchod s drogami do doby, než bude jejich případ přezkoumán; naléhavě vyzývá indonéskou vládu, aby všechny takové popravy i nadále zastavovala a konala s obviněnými nová soudní řízení v souladu s mezinárodními normami; vyzývá k okamžitému obnovení moratoria na trest smrti s vyhlídkou na jeho úplné zrušení;
14. vyzývá indonéskou vládu, aby plnila veškeré své závazky a respektovala, chránila a prosazovala práva a svobody zakotvené v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Indonésie, generálnímu tajemníkovi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Mezivládní komisi sdružení ASEAN pro lidská práva a Radě OSN pro lidská práva.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2017)0002.