Společný návrh usnesení - RC-B8-0043/2018Společný návrh usnesení
RC-B8-0043/2018

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o případech aktivistů v oblasti lidských práv: Wu Gan, Xie Yang, Lee Ming-che, Taši Wangčuk a tibetský mnich Čhökji

17.1.2018 - (2018/2514(RSP))

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
Verts/ALE (B8-0043/2018)
ECR (B8-0044/2018)
S&D (B8-0046/2018)  
ALDE (B8-0047/2018)
PPE (B8-0048/2018)

Cristian Dan Preda, Michaela Šojdrová, David McAllister, Sandra Kalniete, Tomáš Zdechovský, Pavel Svoboda, Ivan Štefanec, Elisabetta Gardini, Jaromír Štětina, Krzysztof Hetman, Claude Rolin, Dubravka Šuica, Brian Hayes, Thomas Mann, Laima Liucija Andrikienė, Eduard Kukan, Romana Tomc, Patricija Šulin, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Francis Zammit Dimech, Jarosław Wałęsa, Bogdan Brunon Wenta, Adam Szejnfeld, Roberta Metsola, Milan Zver, Eva Maydell, Csaba Sógor, Ivana Maletić, Giovanni La Via, Tunne Kelam, Joachim Zeller, Deirdre Clune, Lars Adaktusson, Andrey Kovatchev, Marijana Petir, Ramona Nicole Mănescu, Jiří Pospíšil, László Tőkés, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Stanislav Polčák za skupinu PPE
Elena Valenciano, Soraya Post, Jo Leinen za skupinu S&D
Charles Tannock, Ruža Tomašić, Valdemar Tomaševski, Zdzisław Krasnodębski, Monica Macovei, Anna Elżbieta Fotyga, Jana Žitňanská, Branislav Škripek za skupinu ECR
Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Martina Dlabajová, Nathalie Griesbeck, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Louis Michel, Javier Nart, Urmas Paet, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Cecilia Wikström, Valentinas Mazuronis, Robert Rochefort, Frédérique Ries za skupinu ALDE
Molly Scott Cato, Helga Trüpel, Heidi Hautala, Barbara Lochbihler, Igor Šoltes, Jordi Solé, Davor Škrlec, Bronis Ropė, Michel Reimon za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Isabella Adinolfi za skupinu EFDD

Postup : 2018/2514(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B8-0043/2018
Předložené texty :
RC-B8-0043/2018
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o případech aktivistů v oblasti lidských práv: Wu Gan, Xie Yang, Lee Ming-che, Taši Wangčuk a tibetský mnich Čhökji

(2018/2514(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně, zejména ze dne 13. března 2014 o prioritách EU pro 25. zasedání Rady OSN pro lidská práva[1], ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou[2], ze dne 24. listopadu 2016 o případu Guie Minhaie, nakladatele vězněného v Číně[3], ze dne 15. prosince 2016 o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho[4] a ze dne 6. července 2017 o případech nositele Nobelovy ceny Liou Siao-poa a Li Ming-č´e[5],

–  s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003 a na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 22. června 2016 s názvem „Prvky pro novou strategii EU o Číně“;

–  s ohledem na vrcholnou schůzku EU a Číny konanou v Bruselu ve dnech 1. a 2. června 2017,

–  s ohledem na přijetí nového zákona o národní bezpečnosti Stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců dne 1. července 2015 a zveřejnění druhého návrhu nového zákona o řízení zahraničních nevládních organizací dne 5. května 2015,

–  s ohledem na článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání, a na článek 4, který chrání práva národnostních menšin;

–  s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 35. kolo, které se konalo v Bruselu ve dnech 22. a 23. června 2017,

–  s ohledem na udělení Sacharovovy ceny za svobodu myšlení Wej Ťing-šengovi v roce 1996 a Chu Ťiaovi v roce 2008,

–  s ohledem na stanovisko mluvčí pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / politiku sousedství a jednání o rozšíření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) k rozsudkům vyneseným v Číně dne 27. prosince 2017 nad Wu Ganem a Xie Yangem,

–  s ohledem na místní prohlášení delegace Evropské unie k Mezinárodnímu dni lidských práv ze dne 8. prosince 2017,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu by mělo zůstat těžištěm dlouhodobého partnerství mezi EU a Čínou, a to v souladu se závazkem EU hájit tytéž hodnoty v rámci své vnější činnosti a v souladu se zájmem zastávat tytéž hodnoty při svém vlastním rozvoji a mezinárodní spolupráci, který vyjádřila Čína;

B.  vzhledem k tomu, že se stav lidských práv v Číně od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci dále zhoršil a že vláda zároveň zvyšuje svůj nátlak na nenásilný disent, svobodu projevu, svobodu vyznání a právní stát; vzhledem k tomu, že čínské orgány zadržují a trestně stíhají stovky obránců lidských práv, právníků a novinářů;

C.  vzhledem k tomu, že soud ve městě Tchien-ťin odsoudil dne 26. prosince 2017 aktivistu Wu Gana k trestu odnětí svobody v délce osmi let na základě obžaloby z podvracení moci státu; vzhledem k tomu, že Wu Gan opakovaně vedl kampaně týkající se citlivých záležitostí, pokud jde o zneužívání moci vládou, a to jak na internetu, tak mimo něj; vzhledem k tomu, že Wu Gan podle svého právního zástupce odmítl dohodu s orgány, na jejímž základě by mu byl výkon trestu odložen, pokud by přiznal svou vinu;

D.  vzhledem k tomu, že byl v tentýž den v provincii Chu-nan rovněž odsouzen Xie Yang, právník zaměřený na lidská práva, avšak trest mu byl prominut poté, co se přiznal k obviněním z podvratné činnosti; vzhledem k tomu, že Wu Gan byl zatčen měsíce před tím, než došlo k bezprecedentnímu zákroku proti právníkům se zaměřením na lidská práva a obráncům těchto práv v roce 2015, kdy byly stovky osob vyslýchány a zadržovány po dobu několika týdnů v celé zemi, včetně Xie Yanga; vzhledem k tomu, že byl Xie Yang údajně mučen a bit a že mu bylo ze strany vyšetřovatelů vyhrožováno;

E.  vzhledem k tomu, že soud druhé instance v prefektuře Jüe-jang odsoudil dne 28. listopadu 2017 demokratického aktivistu Lee Ming-chea k pěti letům odnětí svobody poté, co jej uznal vinným z „podvracení moci státu“, a zbavil jej všech politických práv v Číně na dobu dvou let; vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že veřejné přiznání Lee Ming-chea bylo učiněno pod nátlakem ze strany čínských orgánů; vzhledem k tomu, že Lee Ming-che je pohřešován ode dne 19. března 2017, kdy se přesunul z oblasti Macao do města Ču-chaj v provincii Kuang-tung;

F.  vzhledem k tomu, že tibetský majitel obchodu a obhájce jazykových práv Taši Wangčuk byl poté, co se objevil na videu novin New York Times, v němž se vyslovil za práva Tibeťanů učit se a studovat v jejich rodné řeči, zadržen dne 27. ledna 2016; vzhledem k tomu, že Taši Wangčuk byl v březnu 2016 obviněn z „podněcování separatismu“ a že čelí trestu odnětí svobody v délce 15 let, ačkoli novinám výslovně sdělil, že nevyzývá k nezávislosti Tibetu;

G.  vzhledem k tomu, že byl v roce 2015 tibetský mnich Čhökji z kláštera Phurbu v provincii S'-čchuan, okres Seda, uvězněn za oslavování narozenin exilového duchovního vůdce dalajlámy; vzhledem k tomu, že po svém obvinění byl Čhökji držen ve vězení v okrese Kchang-ting v provincii Kan-c‘ a že byl nakonec umístěn k výkonu trestu odnětí svobody v délce čtyř let ve věznici v prefektuře Mien-jang, provincie S'-čchuan; vzhledem k tomu, že podle zdrojů z médií měl Čhökji potíže s ledvinami, žloutenku a další problémy spojené se zdravím, jež se z důvodu jeho pobytu ve vězení zhoršily;

H.  vzhledem k tomu, že právníci se zaměřením na lidská práva soustavně čelí zastrašování a uvěznění, jako například přední právníci Li Jü-chan, jenž je od listopadu 2017 bez kontaktu s vnějším světem, a Wang Čchüan-čang, který byl zatčen v červenci 2015, držen mimo kontakt s vnějším světem po více než 800 dní a údajně vystaven mučení; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv, kteří jsou signatáři petic a cestují do velkých měst s cílem upozornit na místní problémy, jsou vystaveni nebezpečí zadržení a uvěznění, jako například Li Siao-ling, jenž je zadržován od června 2017, zatímco trpí závažným druhem zeleného zákalu; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv poskytující platformu pro signatáře petic a jiné obránce lidských práv, jako jsou Ding Lingjie, Liu Feiyue a Zhen Jianghua, byli taktéž zadrženi;

I.  vzhledem k tomu, že čínská vláda přijala nové zákony, zejména zákon o státní bezpečnosti, zákon o boji proti terorismu, zákon o kybernetické bezpečnosti a zákon o řízení zahraničních nevládních organizací, jež veřejný aktivismus a pokojnou kritiku označují jako hrozby pro státní bezpečnost, jejichž pomocí se zpřísňuje cenzura, dohled a kontrola nad jednotlivými osobami a sociálními skupinami a jež odrazují občany od vedení kampaní na podporu lidských práv;

J.  vzhledem k tomu, že ve strategickém rámci EU a akčním plánu pro lidská práva a demokracii Rada přijímá závazek k tomu, že EU bude prosazovat demokracii, právní stát a „lidská práva ve všech oblastech své vnější činnosti bez výjimky“ a že „učiní lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství“;

1.  zůstává nadále vysoce znepokojen přístupem čínské vlády k obráncům lidských práv, aktivistům a právníkům; připomíná Číně její odpovědnost coby globální mocnosti a vyzývá pekingské orgány, aby za všech okolností zajistily dodržování lidských práv a základních svobod v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv a s dalšími mezinárodními a regionálními nástroji v oblasti lidských práv, které Čína parafovala či ratifikovala; vyzývá kromě jiného pekingské orgány, aby ukončily veškeré pronásledování obránců lidských práv v zemi, aby tak byli schopni vykonávat svou činnost bez omezení;

2.  naléhavě vyzývá čínské orgány, aby neprodleně a bezpodmínečně propustily všechny obránce lidských práv, aktivisty, právníky, novináře a signatáře petic, kteří jsou zadržováni za svou činnost na poli lidských práv, a aby ukončily zásahy namířené proti nim, k nimž dochází v podobě zadržování ve vazbě, soudní šikany a zastrašování;

 

3.  vyzývá vládu Čínské lidové republiky, aby Wu Gana okamžitě a bezpodmínečně propustila, neboť je vězněn pouze proto, že uplatňoval své právo na svobodu projevu a shromažďování, a aby – až do jeho propuštění – zajistila, že bude mít neomezený a pravidelný přístup ke své rodině a k obhájcům, které si zvolí, a že nebude vystaven mučení nebo jinému špatnému zacházení; vyzývá k urychlenému, efektivnímu a nestrannému prošetření případů mučení v Číně a k tomu, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud;

4.  zdůrazňuje nutnost prošetřit tvrzení ohledně údajného mučení Xie Yanga;

5.  vyzývá čínské orgány, aby neprodleně propustily Lee Ming-chea a aby do doby, než bude propuštěn, zajistily jeho ochranu před mučením a dalším špatným zacházením a aby mu umožnily kontakt s rodinou a s právníky, které si zvolí, a přístup k náležité zdravotní péči;

6.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zatčením a pokračujícím zadržováním Taši Wangčuka, jakož i nad jeho omezeným právem na právního zástupce, nedostatkem důkazů proti němu a nad nesrovnalostmi v trestním vyšetřování; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Taši Wangčuka;

7.  vyzývá čínské orgány, aby okamžitě a bezodkladně propustily tibetského mnicha Čhökjiho; naléhá na čínskou vládu, aby umožnila jeho příbuzným a právníkům, které si zvolí, jej navštívit, a zejména aby mu zajistila náležitou zdravotní péči;

8.  vyzývá čínskou vládu, aby dodržovala vlastní ústavu, zejména s ohledem na článek 4, který chrání národnostní menšiny; článek 35, který chrání svobodu projevu, tisku, sdružování, shromažďování, pochodů a demonstrací; článek 36, který uznává právo na svobodu náboženského vyznání; a článek 41, který zaručuje právo na kritiku a názory týkající se jakýchkoli státních orgánů nebo hodnostářů;

9.  opětovně vyzývá čínskou vládu, aby spolupracovala s Jeho Svatostí dalajlámou a jeho zástupci, a vyjadřuje svou podporu mírovému řešení tibetské otázky prostřednictvím dialogu a jednání s cílem udělit Tibetu skutečnou autonomii v rámci čínské ústavy;

10.  odsuzuje rovněž kampaně vedené proti buddhismu prostřednictvím „vlastenecké výchovy“, včetně opatření ke státnímu řízení tibetských buddhistických klášterů; je znepokojen tím, že čínské trestní právo je zneužíváno k pronásledování Tibeťanů a buddhistů, jejichž náboženské aktivity jsou stavěny na roveň „separatismu“; vyjadřuje politování nad tím, že se prostředí pro praktikování buddhismu v Tibetu významně zhoršilo po tibetských protestech z března 2008, po nichž čínská vláda přistoupila ve větší míře k pervazivní „vlastenecké výchově“;

11.  je znepokojen přijetím souboru právních předpisů v oblasti bezpečnosti a jeho dopadem na menšiny v Číně, zejména zákonem o boji proti terorismu, který by mohl vést k trestání poklidných projevů tibetské kultury a náboženství, a zákonem o řízení mezinárodních nevládních organizací, který podřizuje uskupení hájící lidská práva přísné kontrole ze strany vlády, jelikož se jedná o striktně autoritativní přístup namísto toho, aby se podněcovalo k partnerství mezi místní a centrální vládou a občanskou společností;

12.  zdůrazňuje, že čínské orgány musí zajistit, aby všichni, kdo jsou zadržováni na neznámém místě, byli ihned kontaktováni se svými rodinnými příslušníky a právníky, a že podmínky všech osob ve vazbě musí splňovat normy stanovené v „Souboru zásad pro ochranu všech zadržovaných či vězněných osob“, který byl přijat rezolucí Valného shromáždění OSN 43/173 ze dne 9. prosince 1988, včetně přístupu ke zdravotní péči;

13.  je nanejvýš znepokojen informacemi o údajném mučení aktivistů v oblasti lidských práv; vyzývá proto čínskou vládu, aby důsledně dodržovala absolutní a bezpodmínečný zákaz mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v souladu s články 2 a 16 Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (UNCAT), kterou Čína ratifikovala dne 4. října 1988;

14.  vybízí čínskou vládu, aby při příležitosti blížícího se 20. výročí jejího podpisu Mezinárodního paktu o občanských a politických právech tento pakt ratifikovala a zajistila jeho plné provedení, a to i pokud jde o ukončení veškerých nekalých praktik a případně přizpůsobení jejích právních předpisů;

15.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU v souladu se svým závazkem hovořit silným, jasným a jednotným hlasem, pokud jde o její přístup k Číně, nadnesla otázku porušování lidských práv v této zemi, zejména v případě menšin v Tibetu a Sin-ťiangu, a to v rámci všech politických dialogů a dialogů o lidských právech vedených s čínskými orgány, včetně každoročních dialogů na téma lidských práv; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že každoroční dialogy o lidských právech mezi EU a Čínou nepřinášejí konkrétní výsledky; dále připomíná, že v kontextu svého probíhajícího reformního procesu a rostoucí globální angažovanosti se Čína rozhodla začlenit do mezinárodního rámce pro lidská práva podpisem široké škály mezinárodních smluv v oblasti lidských práv; vyzývá proto k pokračování v dialogu s Čínou, aby bylo možné těmto závazkům dostát;

16.  vyzývá všechny členské státy, aby k Číně zaujaly pevný postoj založený na hodnotách, a očekává od nich, že nebudou podnikat jednostranné iniciativy či kroky, které by mohly podrýt soudržnost, účinnost a konzistentnost činnosti EU; s hlubokým politováním připomíná, že EU v červnu 2017 v Ženevě nebyla schopna učinit v Radě OSN pro lidská práva prohlášení o lidských právech v Číně; vítá přijetí prohlášení na následujícím zasedání a očekává, že EU bude i nadále uvádět Čínu jako zemi, jež vyžaduje pozornost Rady pro lidská práva, a to dokud bude odmítat provést smysluplné reformy v oblasti práv; dále vyzývá EU a její členské státy, aby daly najevo své silné znepokojení během nadcházejícího všeobecného pravidelného přezkumu týkajícího se Číny, a zejména aby zajistily, že čínská občanská společnost se bude moci svobodně tohoto procesu účastnit;

17.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a členské státy, aby přijaly závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci o Číně, v nichž se zdůrazní rozhodující význam lidských práv v rámci vztahů mezi EU a Čínou a jednoznačně se vyjádří znepokojení nad negativními trendy v Číně na tomto poli, spolu s očekáváním, že čínské orgány přijmou v reakci na tyto závěry konkrétní kroky; zdůrazňuje, že tyto závěry by sloužily jako možnost pro společnou deklaraci 28 členských států EU a jejích orgánů a institucí a pro vyjádření jejich postoje ke stavu lidských práv v Číně;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Čínské lidové republiky.

 

 

Poslední aktualizace: 17. ledna 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí