SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v Sýrii
13.3.2018 - (2018/2626(RSP))
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
S&D (B8‑0139/2018)
Verts/ALE (B8‑0142/2018)
ECR (B8‑0143/2018)
ALDE (B8‑0144/2018)
PPE (B8‑0146/2018)
Cristian Dan Preda, Tunne Kelam, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, David McAllister, Sandra Kalniete, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Julia Pitera, Laima Liucija Andrikienė za skupinu PPE
Victor Boştinaru, Elena Valenciano za skupinu S&D
Charles Tannock, Ruža Tomašić, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anna Elżbieta Fotyga, Peter van Dalen za skupinu ECR
Marietje Schaake, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Gérard Deprez, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Barbara Lochbihler, Helga Trüpel, Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Sýrii
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, zejména na usnesení ze dne 18. května 2017 o strategii EU pro Sýrii[1],
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a na další úmluvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, včetně Úmluvy OSN o právech dítěte,
– s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o Sýrii, zejména na prohlášení ze dne 9. července 2017 o příměří v Sýrii, 25. listopadu 2017 o konferenci syrské opozice v Rijádu a 23. února 2018 o masakru ve východním předměstí Ghúta, a na její vyjádření při příjezdu na zasedání Rady pro zahraniční věci, které se konalo dne 26. února 2018,
– s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové a komisaře Stylianidese ze dne 3. října 2017 o nedávných útocích v Sýrii a na jejich prohlášení ze dne 20. února 2018 o humanitární situaci ve východní Ghútě a v syrské provincii Idlib a ze dne 6. března 2018 o situaci ve východní Ghútě a v jiných částech Sýrie,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové, které učinila na plenárním zasedání EP dne 6. února 2018, o stavu lidských práv v Turecku a o situaci v syrském Afrínu,
– ohledem na rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních EU proti Sýrii[2] a na závěry Rady ze dne 26. února 2018 ohledně přidání dalších dvou ministrů na sankční seznam,
– s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 14. března 2017 s názvem „Základní prvky strategie EU pro Sýrii“ (JOIN(2017)0011) a na závěry Rady o Sýrii ze dne 3. dubna 2017, které společně vytvářejí novou strategii EU pro Sýrii,
– s ohledem na prohlášení, které dne 5. dubna 2017 vydali spolupředsedové konference konané pod názvem „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“ ve dnech 4.–5. dubna 2017 v Bruselu, a na předchozí konference věnované situaci v Sýrii, které byly uspořádány v Londýně, Kuvajtu, Berlíně a v Helsinkách,
– s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna o situaci v Sýrii adresovaná Radě pro lidská práva v Ženevě, zejména na prohlášení z 26. února 2018 a 2. března 2018, a na jeho informace o aktuální činnosti jeho úřadu a nejnovějším vývoji stavu lidských práv, které osobně poskytl dne 7. března 2018,
– s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN z 20. a 24. února 2018 o východní Ghútě v Syrské arabské republice,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a na všechny úmluvy OSN, jichž je Sýrie smluvní stranou,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii, zejména na rezoluci č. 2254 (2015) ze dne 18. prosince 2015, rezoluci č. 2393 (2017) ze dne 19. prosince 2017 o povolení přepravy humanitární pomoci do Sýrie přes státní hranice a frontové linie a na rezoluci č. 2401 (2018) ze dne 24. února 2018 o třicetidenním příměří v Sýrii pro účely poskytování humanitární pomoci,
– s ohledem na zprávy nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku, která byla zřízena Radou OSN pro lidská práva, a na rezoluce Rady OSN pro lidská práva týkající se Syrské arabské republiky, zejména na zprávu ze dne 5. března 2018 o zhoršování stavu lidských práv ve východní Ghútě,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A-71/248 ze dne 21. prosince 2016 o mezinárodním, nestranném a nezávislém mechanismu na pomoc při vyšetřování a stíhání osob odpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Syrské arabské republice od března 2011,
– s ohledem na Římský statut a zakládající dokumenty Mezinárodního soudního dvora a na tribunály ad hoc, včetně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a Zvláštního tribunálu pro Libanon,
– s ohledem na Memorandum o vytvoření zón deeskalace v Syrské arabské republice, které dne 6. května 2017 podepsaly Írán, Rusko a Turecko,
– s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN „Hlasy ze Sýrie 2018 – Závěry posuzování humanitárních potřeb“ z roku 2017,
– s ohledem na prohlášení Carnegie Middle East Center ze dne 5. března 2018 o údajné schůzce vedoucího syrského úřadu národní bezpečnosti Aliho Mamlúka, kterého Unie vede na svém seznamu osob podléhajících sankcím, s italským ministrem vnitra a ředitelem Agentury pro informace a vnější bezpečnost v Římě, což je hrubým porušením rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii;
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že sedmiletý konflikt v Sýrii navzdory několika mezinárodním pokusům dosáhnout příměří a položit základ pro diplomatické řešení dále pokračuje; vzhledem k tomu, že humanitární situace v zemi proto zůstává katastrofální; vzhledem k tomu, že 13 milionů lidí, z toho 6 milionů dětí, podle evidence potřebuje nějakou formu humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že 6,1 milionu osob je vnitřně vysídleno, 3 miliony civilistů žijí v obležených oblastech a více než 5 milionů je v sousedních zemích evidováno jako syrští uprchlíci; vzhledem k tomu, že v konfliktu již zahynulo nejméně 400 000 obyvatel Sýrie;
B. vzhledem k tomu, že Idlib, východní Ghúta, Jarmúk, Fú'a Kafrája a další oblasti a města již dlouho čelí blokádám, které mají vážné dopady na civilní obyvatelstvo, a vojenská ofenzíva a bombardování, jimiž syrský režim za pomoci Ruska a Íránu útočí proti vlastnímu obyvatelstvu, znemožňují, aby byla těmto oblastem soustavně poskytována humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že ozbrojené síly syrského režimu a jeho spojenců již pět let obléhají východní Ghútu, kde jsou civilisté včetně dětí stejně jako školy a lékařská zařízení terčem leteckého bombardování, ostřelování a chemických útoků, jež mají v této oblasti na svědomí stovky obětí; vzhledem k tomu, že teroristické skupiny ve východní Ghútě jsou obviňovány z ostřelování civilních oblastí Damašku;
C. vzhledem k tomu, že situace ve východní Ghútě je natolik kritická, že ji generální tajemník OSN António Guterres označil za „peklo na zemi“; vzhledem k tomu, že obyvatelům východní Ghúty odříznutým blokádou nemohla být dopravena žádná pomoc již od 14. února 2018, kdy se do oblasti dostal jediný konvoj, který přivezl pomoc pouhým 7 200 osobám z celkových 400 000 obyvatel; vzhledem k tomu, že dne 5. března se do Dumy konečně dostal humanitární konvoj OSN s pomocí pro 27 500 lidí, kteří potřebovali potraviny, léky a zdravotnický materiál; vzhledem k tomu, že syrský režim odebral z tohoto konvoje životně důležité zdravotnické potřeby;
D. vzhledem k tomu, že dne 24. února 2018 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2401, v níž vyzvala všechny strany konfliktu, aby okamžitě zastavily boje nejméně na souvislé období 30 dnů, aby bylo možné v souladu s příslušným mezinárodním právem bezpečně a bez překážek doručovat humanitární pomoc a provádět evakuaci nemocných v kritickém stavu a raněných; vzhledem k tomu, že ozbrojené síly syrského režimu ani íránské jednotky rezoluci Rady bezpečnosti č. 2401 neuplatňují, ačkoli je k tomu mezinárodní společenství opakovaně vyzvalo; vzhledem k tomu, že armáda používá výraz „osvobození“ regionu jako záminku k dalším útokům na civilní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že Rusko v uplynulých letech vetovalo jedenáct rezolucí Rady bezpečnosti OSN, mezi nimiž byla i rezoluce usilující o obnovení společného vyšetřovacího mechanismu OPCW–OSN z listopadu 2017, a aktivně se snaží omezit obsah rezolucí;
E. zdůrazňuje, že tyto útoky a válečná taktika spočívající v obléhání obydlených oblastí s cílem vyhladovět civilní obyvatelstvo, stejně jako násilné vyhánění obyvatelstva za účelem demografických změn jsou jednoznačně v rozporu s mezinárodním humanitárním právem; vzhledem k tomu, že bránění evakuaci a poskytování humanitární pomoci a lékařské péče je v příkrém rozporu s mezinárodním humanitárním právem a s řadou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;
F. vzhledem k tomu, že svou operací „Olivová ratolest“ v provincii Afrín, ovládané kurdskými jednotkami, vneslo Turecko do syrského konfliktu novou dimenzi, která vyvolává další obavy ohledně zhoršování humanitární situace a negativního vlivu na křehkou vnitřní rovnováhu v Sýrii a na snahy o vyřešení konfliktu diplomatickou cestou; zdůrazňuje, že již byly zveřejněny zprávy o velkém počtu civilních obětí a že v ohrožení života jsou i další stovky civilistů; vzhledem k tomu, že tyto obavy jednoznačně vyjádřila místopředsedkyně, vysoká představitelka ve svém prohlášení vydaném jménem EU, v němž vyzvala tureckou vládu, aby tuto ofenzivu zastavila, a poukázala zejména na to, že je nutné se soustředit na zneškodnění teroristických organizací uvedených na seznamu OSN;
G. vzhledem k tomu, že násilnosti páchané během syrského konfliktu Assadovým režimem, jeho spojenci a teroristickými skupinami zahrnují cílené a plošné útoky na civilisty, mimo jiné i chemickými zbraněmi, mimosoudní zabíjení, mučení a špatné zacházení, násilná zmizení, hromadné a svévolné zatýkání, kolektivní tresty, útoky na zdravotnické pracovníky a bránění v přístupu k potravinám, vodě a lékařské pomoci; vzhledem k tomu, že tyto zločiny zůstávají nepotrestány;
H vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a jiné džihádistické skupiny páchají obrovská zvěrstva, včetně brutálních poprav a sexuálního násilí, únosů, mučení, nucených konverzí a zotročování žen a dívek, a vážně porušují mezinárodní právo; vzhledem k tomu, že pro teroristické útoky jsou verbovány a využívány děti; vzhledem k vážným obavám, že v oblastech ovládaných teroristy jsou civilisté používáni jako lidské štíty; vzhledem k tomu, že tyto zločiny představují válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločiny genocidy;
I. vzhledem k tomu, že v současné situaci je demokratická opozice oslabená a civilisté jsou v bezvýchodné situaci, sevřeni mezi džihádistickými teroristy a islámskými fundamentalisty na jedné straně a stoupenci Assadova režimu na straně druhé;
J. vzhledem k tomu, dne 26. února 2018 Rada s ohledem na závažnost situace v zemi rozšířila seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření EU, o ministra průmyslu a ministra informací syrské vlády;
K. vzhledem k tomu, že je povinností mezinárodního společenství a jednotlivých států stíhat osoby odpovědné za porušování mezinárodních lidskoprávních norem a humanitárního práva, ke kterému došlo v průběhu syrského konfliktu, mimo jiné tím, že vedle vnitrostátního práva uplatní princip univerzální jurisdikce; vzhledem k tomu, že to lze učinit buď na základě stávajících vnitrostátních a mezinárodních prostředků, včetně vnitrostátních soudů a mezinárodních tribunálů, nebo v rámci mezinárodních trestních tribunálů ad hoc, které budou případně zřízeny; vzhledem k tomu, že kromě této osobní trestní odpovědnosti mohou být za určitých podmínek stíhány rovněž státy, které porušují své závazky plynoucí z mezinárodních smluv a úmluv v jurisdikci Mezinárodního soudního dvora včetně Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948;
L. vzhledem k tomu, že Evropská unie nepřestává usilovat o úspěšné uzavření jednání probíhajících pod záštitou zvláštního vyslance OSN pro Sýrii, označovaných jako ženevský proces; vzhledem k tomu, že EU nadále tento proces podporuje, mimo jiné i pořádáním druhé bruselské konference o podpoře budoucnosti Sýrie a okolního regionu, která má proběhnout ve dnech 24. a 25. dubna 2018;
M. vzhledem k tomu, že ženevský proces nepřinesl při hledání mírového řešení krize v Sýrii ani po 9. kole jednání, které proběhlo ve dnech 25. a 26. ledna 2018 ve Vídni, konkrétní pokrok; vzhledem k tomu, že dne 4. května 2017 uzavřely Rusko, Írán a Turecko v Kazachstánu dohodu o zřízení čtyř „deeskalačních“ zón, jež jejich garanti nerespektují ani nechrání; vzhledem k tomu, že na kongresu syrského národního dialogu, který se konal dne 30. ledna 2018 v Soči, bylo oznámeno zřízení ústavního výboru, který ovšem nebyl přijat všemi stranami;
N. vzhledem k tomu, že plnému provedení strategie EU pro Sýrii a poskytování značného objemu pomoci, kterou Unie může na obnovu země vyčlenit, nadále brání situace v zemi a reálná neexistence všeobecného a inkluzivního procesu politické změny;
O. vzhledem k tomu, že EU se svými členskými státy poskytla od vypuknutí války na humanitární pomoc v souvislosti se syrskou krizí jak v Sýrii, tak i interně a externě v sousedním regionu více než 10,4 miliardy EUR, a stala se tak největším dárcem; vzhledem k tomu, že EU také významným způsobem podporuje sousední země, které uprchlíkům poskytují útočiště, a vyslovuje jim za to hluboké uznání;
1. znovu a co nejostřeji odsuzuje všechna zvěrstva a rozsáhlé porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva spáchané během konfliktu, zejména činy, jichž se dopustily jednotky Assadova režimu – a to i s podporou jeho spojenců Ruska a Íránu – a teroristické organizace uvedené na seznamu OSN; vyjadřuje lítost nad tím, že při bombardování, ostřelování a dalších vojenských zásazích bylo v Sýrii během sedmi let konfliktu zabito nejméně 400 000 lidí a tisíce dalších byly zraněny a miliony vysídleny a civilistům bylo v důsledku dlouhých obléhání hustě obydlených oblastí bráněno v přístupu k potravinám, vodě, hygienickým zařízením a zdravotní péči; vyjadřuje vážné obavy ze spirály násilí, jež se roztočila v mnohých částech země, např. ve východní Ghútě, Afrínu a Idlibu;
2. hluboce lituje neúspěchu opakovaných regionálních a mezinárodních pokusů ukončit válku a naléhavě vyzývá k obnově intenzivní celosvětové spolupráce s cílem nalézt udržitelné mírové řešení konfliktu; zdůrazňuje, že mezinárodní společenství neposkytovalo dostatečnou podporu demokratické opozici; opětovně zdůrazňuje nadřazenost ženevského procesu vedeného OSN a podporuje úsilí, jež vyvíjí zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura ve snaze o dosažení skutečného a inkluzivního politického přechodu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254, jenž bude vyjednán všemi syrskými stranami za podpory hlavních mezinárodních a regionálních aktérů; zdůrazňuje, že je důležité najít politické řešení konfliktu; je i nadále přesvědčen, že Sýrie musí zůstat jednotná a svrchovaná a musí být zaručena její územní celistvost a nezávislost;
3. co nejostřeji odsuzuje násilí, které pokračuje ve východní Ghútě navzdory jednomyslnému přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2401, a naléhavě žádá všechny strany, a zejména Assadův režim, Rusko a Írán, aby tuto rezoluci plně a okamžitě uplatňovaly a respektovaly a aby zajistily okamžité, bezpečné, nerušené a trvalé poskytování humanitární pomoci, evakuaci nemocných v kritickém stavu a raněných a zmírnění utrpení syrského lidu; plně podporuje výzvu učiněnou vůči všem stranám konfliktu, aby bezodkladně zastavily boje nejméně na souvislé období 30 dnů; znovu vyzývá všechny strany, zejména syrské orgány, aby splnily svou povinnost chránit syrské obyvatelstvo, a okamžitě v Sýrii zastavily všechny útoky na civilisty; vyzývá garanty příměří v deeskalačních zónách, aby splnili své úkoly a zajistili ukončení páchání násilí a trestných činů a umožnili a zaručili neomezený přístup do těchto zón; bere na vědomí rozhodnutí tří zemí astanského procesu uspořádat v dubnu nový summit, na kterém se bude jednat o Sýrii a možných opatřeních v regionu; zdůrazňuje, že vzešlá opatření by v žádném případě neměla být v rozporu s rozhovory pod záštitou OSN / ženevským procesem, ani by je neměla ohrožovat;
4. připomíná členům režimů vládnoucích v Sýrii, Rusku a Íránu, že podle mezinárodního práva nesou odpovědnost za ohavné zločiny, kterých se v Sýrii nepřestávají dopouštět, a že pachatelé těchto zločinů, ať už jsou to státy, či jednotlivci, budou pohnáni k odpovědnosti;
5. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rusko v Radě bezpečnosti opakovaně uplatnilo právo veta a že nebylo možné dosáhnout dohody o obnovení mandátu společného vyšetřovacího mechanismu OPCW–OSN před jeho vypršením dne 17. listopadu 2017; tento postoj, zaujímaný stálým členem Rady bezpečnosti, který nese zvláštní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, považuje za ostudný; zdůrazňuje, že v očích světa je bránění mezinárodnímu vyšetřování mnohem spíše známkou viny než čímkoli jiným;
6. nepřestává být vážně znepokojen zhoršující se situací v Afrínu, mj. možným střetnutím mezi tureckými jednotkami a Assadovými a ruskými silami a rostoucím napětím ve vztahu ke Spojeným státům; vyzývá tureckou vládu, aby stáhla své jednotky a hrála v syrském konfliktu konstruktivní roli, což je i v tureckém národním zájmu; souhlasí s postojem místopředsedkyně, vysoké představitelky, že otevření nových front v Sýrii není v zájmu turecké bezpečnosti, a varuje před dalším zhoršením humanitární krize v zemi; požaduje plné dodržování humanitárního práva, včetně ochrany civilního obyvatelstva, a žádá vyhlášení příměří v celé Sýrii, tj. i v Afrínu;
7. znovu vyjadřuje podporu celosvětové koalici proti Islámskému státu; zdůrazňuje, že tato koalice a její syrské partnerské jednotky dosáhly v boji proti Islámskému státu v Sýrii značného pokroku; připomíná, že veškerá opatření přijatá v rámci boje proti Islámskému státu a dalším teroristickým skupinám uvedeným na seznamu Rady bezpečnosti OSN musí striktně dodržovat mezinárodní právo; žádá členské státy a jejich spojence, aby zajistily transparentnost, odpovědnost a plné dodržování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv;
8. znovu důrazně žádá, aby byl zajištěn bezpečný, včasný a neomezený přístup humanitární pomoci na celé území Sýrie, a vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2393, která prodloužila povolení pro přístup humanitární pomoci do Sýrie bez ohledu na to, o jakou stranu konfliktu a hranic se jedná, o dalších 12 měsíců (do 10. ledna 2019); vybízí OSN a její prováděcí partnery, aby nadále přijímali opatření zaměřená na posílení humanitárních dodávek do těžko dosažitelných a obléhaných oblastí, mj. tím, že budou co nejefektivněji využívat hraničních přechodů podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2165; připojuje se k naléhavé humanitární výzvě k urychlení odstraňování nášlapných min a jejich následků (tzv. „mine action“) v celé Sýrii a připomíná všem stranám konfliktu, že nemocnice a zdravotnický personál jsou výslovně chráněny mezinárodním humanitárním právem; odsuzuje případy sexuálního zneužívání a pochybení, k nimž došlo, jak se zjistilo, v mezinárodních organizacích zabývajících se poskytováním pomoci, včetně sexuálního vykořisťování syrských uprchlíků osobami poskytujícími pomoc jménem OSN a dobře známých mezinárodních organizací; důrazně prohlašuje, že tyto činy nesmí být nijak tolerovány; naléhavě požaduje jejich důkladné vyšetření a zdůrazňuje, že všechny osoby odpovědné za tyto činy musí být potrestány;
9. zdůrazňuje, že pokud jde o hrůzné zločiny spáchané v Sýrii, včetně zločinů spáchaných proti náboženským, etnickým a dalším skupinám a menšinám, nemělo by dojít k toleranci ani beztrestnosti; opět vyzývá k nezávislému, nestrannému, důkladnému a důvěryhodnému vyšetřování a stíhání odpovědných osob a podporuje činnost Mezinárodního nestranného a nezávislého mechanismu (IIIM) pro vyšetření zločinů spáchaných v Syrské arabské republice od března 2012; s uspokojením bere na vědomí rozhodnutí EU poskytnout 1,5 milionu EUR na finanční podporu tohoto mechanismu prostřednictvím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru; zdůrazňuje však, že podpora bude zapotřebí i po 18měsíční době provádění programu; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy splnily své sliby, a očekává, že otázka financování IIIM bude vznesena a řešena na druhé bruselské konferenci o podpoře budoucnosti Sýrie a okolního regionu; dále vyzývá k podpoře organizací občanské společnosti a nevládních organizací, které shromažďují a pomáhají uchovávat důkazy o porušování lidských práv a humanitárního práva;
10. je i nadále přesvědčen, že konflikt v Sýrii nelze účinně vyřešit a udržitelný mír nelze nastolit, pokud nebude určena odpovědnost za spáchané zločiny, a požaduje, aby EU přijala strategii pro určení odpovědnosti za zločiny podle mezinárodního práva, jež byly v Sýrii spáchány; opět vyjadřuje podporu zásadě univerzální jurisdikce v boji proti beztrestnosti a vítá kroky, které za tímto účelem provedlo několik členských států EU; vítá i iniciativy členských států, podle nichž se mají závažná porušení mezinárodního práva stát trestnými činy podle jejich vnitrostátních právních předpisů; opět vyzývá EU a členské státy, aby v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi prozkoumaly možnost vytvoření tribunálu pro válečné zločiny spáchané v Sýrii, dokud nedojde k úspěšnému předání věci Mezinárodnímu trestnímu soudu; bere na vědomí důležitou činnost evropské sítě kontaktních míst, pokud jde o osoby odpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, a žádá místopředsedkyni, vysokou představitelku a generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele, aby začlenilo tuto síť do budoucích snah o určení odpovědnosti za zločiny spáchané v Sýrii;
11. požaduje všeobecné dodržování práva etnických a náboženských menšin v Sýrii, včetně křesťanů a všech vysídlených osob, žít i nadále důstojně, rovnoprávně a bezpečně ve své historické a tradiční vlasti nebo se do ní vrátit a neomezeně a svobodně vyznávat své náboženství a přesvědčení, aniž by byly vystaveny útlaku, násilí či diskriminaci; podporuje mezináboženský dialog s cílem zlepšovat vzájemné porozumění a bojovat proti fundamentalismu;
12. je stále znepokojen tím, že obránkyně lidských práv a držitelka Sacharovovy ceny Razán Zajtúnaová, kterou podle dostupných zpráv unesla v prosinci 2013 v Dumě ozbrojená skupina Džajš al-Islám, zůstává stále nezvěstná; požaduje zřízení zvláštní skupiny EU, jejímž úkolem by bylo koordinovat a zlepšit úsilí o odhalení místa, kde se Razán Zajtúnaová nachází, a dosáhnout jejího propuštění;
13. vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby vynaložila veškeré úsilí s cílem oživit mírové rozhovory zprostředkované OSN a aby požadovala aktivnější roli v těchto jednáních a využila přitom finanční kapacity EU a ochotu vynaložit na obnovu Sýrie značné zdroje; naléhavě vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby počínaje druhou bruselskou konferencí, jež se bude konat ve dnech 24. a 25. dubna 2018 v Bruselu, do svého úsilí o zajištění budoucnosti syrského lidu více zapojovala syrskou občanskou společnost a všechny, kdo chtějí demokratickou, pluralitní a inkluzivní Sýrii, a aby tyto strany aktivně podporovala; vybízí místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby se syrským lidem spolupracovala na rozvoji lokalizovaných strategií obnovy pro jednotlivé regiony v Sýrii; zdůrazňuje, že by EU měla ve spolupráci se svými mezinárodními partnery zvažovat všechny dostupné možnosti, včetně shazování pomoci z letadel a zřízení bezletových zón v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN;
14. vítá druhou bruselskou konferenci, kterou bude hostit EU s cílem dosáhnout toho, aby mezinárodní společenství vyjádřilo plnou politickou a hospodářskou podporu ženevskému procesu ve prospěch Syřanů v nouzi a zemí, v nichž pobývají syrští uprchlíci, a tuto podporu uskutečnilo v praxi; oceňuje obdivuhodnou solidaritu, kterou vůči uprchlíkům projevily Jordánsko, Libanon a Turecko, a žádá EU a členské státy, aby zvýšily finanční pomoc zaměřenou na řešení naléhavých potřeb uprchlíků a komunit, které je přijímají; varuje před zahájením jakýchkoli pokusů o obnovu před uzavřením politické dohody, kterou vyjedná OSN a na níž se budou podílet všechny strany; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby do této konference více zapojila organizace občanské společnosti; žádá v této souvislosti o zvýšení podpory mírumilovným a demokratickým syrským organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv, mj. prostřednictvím fondu Madad, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; vyzývá mezinárodní společenství, aby dostálo svým dosud nesplněným slibům týkajícím se humanitární podpory v Sýrii a sousedních zemích;
15. zdůrazňuje, že úsilí EU o poskytování humanitární pomoci a plánování budoucnosti Sýrie je chvályhodné; připomíná, že se EU v souladu se svou strategií zavázala neposkytovat pomoc na obnovu Sýrie bez podmínek, ale pouze až bude spolehlivě zahájen komplexní, opravdový a inkluzivní politický přechod, sjednaný syrskými stranami konfliktu na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevského komuniké; zdůrazňuje, že Assadův režim, Putinovo Rusko a Írán nesou hlavní odpovědnost za ekonomické následky svých vojenských intervencí; konstatuje, že veškeré závazky k obnově – založené na přístupu zdola nahoru a úspěšném posilování postavení místních aktérů, a tím vylučující známé teroristické skupiny – musí maximálně usilovat o dosažení míru a odpovědnosti;
16. důrazně odsuzuje nasazování dětí v boji nebo k teroristickým útokům; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité chránit děti a upřednostňovat jejich přístup ke vzdělání, a to i v případě dětských uprchlíků žijících v sousedních zemích, a podporovat psychologickou rehabilitaci těchto traumatizovaných dětí;
17. vyjadřuje znepokojení nad zprávami o navrácení 66 000 uprchlíků do Sýrie v roce 2017 a zdůrazňuje, že je třeba plně respektovat zásadu nenavracení; zdůrazňuje, že Sýrie není pro návrat uprchlíků bezpečnou zemí a že EU nesmí takové navracení podporovat; znovu vyzývá členské státy, aby splnily své závazky, včetně těch, které jsou obsaženy v Newyorské deklaraci, a zajistily sdílení odpovědnosti a umožnily lidem prchajícím z válečných zón v Sýrii nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, mj. prostřednictvím programů přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů;
18. vítá rozšíření seznamu osob, na něž se vztahují omezující opatření EU namířená proti syrskému režimu, k němuž došlo dne 26. února 2018, o dva syrské ministry, kteří byli jmenováni v lednu 2018 a jsou odpovědní za represe proti syrskému obyvatelstvu; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby zajistily plné dodržování rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, zejména zmrazení majetku osob uvedených v tomto rozhodnutí a omezení přijímání osob, které mají prospěch ze syrského režimu nebo jej podporují; odsuzuje nedávné zprávy o porušování tohoto rozhodnutí a připomíná členským státům jejich povinnost vyplývající z mezinárodního práva přistoupit k zatčení a zadržování osob podezřelých ze spáchání zločinů podle mezinárodního práva, které se nacházejí na jejich území; požaduje, aby byly proti ruským a íránským představitelům v návaznosti na jejich cílené a úmyslné zásahy proti civilnímu obyvatelstvu ve východní Ghútě a ve zbytku Sýrie zavedeny cílené sankce;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, členům mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a všem stranám zapojeným do konfliktu a aby zajistil překlad tohoto textu do arabštiny.
- [1] P8_TA(2017)0227.
- [2] Úř. věst. L 121, 10.5.2011, s. 11.