SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ Rusko, zejména případ ukrajinského politického vězně Oleha Sencova
13.6.2018 - (2018/2754(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B8-0288/2018 (ECR)
B8-0289/2018 (Verts/ALE)
B8-0290/2018 (S&D)
B8-0291/2018 (PPE)
B8-0296/2018 (ALDE)
Cristian Dan Preda, Jaromír Štětina, Elmar Brok, Dariusz Rosati, Pavel Svoboda, Tomáš Zdechovský, Patricija Šulin, Ivan Štefanec, Marijana Petir, Eduard Kukan, Tunne Kelam, Csaba Sógor, Ramona Nicole Mănescu, Romana Tomc, David McAllister, Luděk Niedermayer, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Milan Zver, Adam Szejnfeld, József Nagy, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Brian Hayes, Anna Záborská, Inese Vaidere, Roberta Metsola, Deirdre Clune, Lars Adaktusson, Laima Liucija Andrikienė, Ivana Maletić, Sandra Kalniete, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil, Krzysztof Hetman, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Dubravka Šuica za skupinu PPE
Elena Valenciano, Victor Boştinaru, Soraya Post, Tibor Szanyi za skupinu S&D
Charles Tannock, Karol Karski, Jan Zahradil, Roberts Zīle, Branislav Škripek, Ruža Tomašić, Monica Macovei, Jana Žitňanská, Zdzisław Krasnodębski za skupinu ECR
Johannes Cornelis van Baalen, Petras Auštrevičius, Marietje Schaake, Beatriz Becerra Basterrechea, Gérard Deprez, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Valentinas Mazuronis, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Ramon Tremosa i Balcells, Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Rebecca Harms, Heidi Hautala za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o Rusku, zejména případu ukrajinského politického vězně Oleha Sencova
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu[1],
– s ohledem na prohlášení, které dne 25. května 2018 vydala mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o případech několika vězňů na nezákonně anektovaném Krymu a v nezákonně anektovaném městě Sevastopol a z Krymu a Sevastopolu,
– s ohledem na výměnu názorů na Rusko, která proběhla na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 16. dubna 2018,
– s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 19. dubna 2017 o žádosti o přijetí prozatímních opatření, kterou podala Ukrajina ve věci uplatňování Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Ukrajina vs. ruská federace),
– s ohledem na článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v nichž je stanoveno, že nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu, a jichž je Ruská federace smluvní stranou,
– s ohledem na prohlášení OSN o obráncích lidských práv, které přijalo Valné shromáždění OSN dne 9. prosince 1998,
– s ohledem na Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k zatčení ukrajinského filmového tvůrce Oleha Sencova, jenž se stavěl proti nezákonné anexi Krymského poloostrova ze strany Ruska, k němuž došlo v květnu 2014 v souvislosti s jeho údajnou činností provozovanou na Krymu; vzhledem k tomu, že se s ním nehledě na to, že je ukrajinským státním příslušníkem, zacházelo jako s ruským občanem;
B. vzhledem k tomu, že v případě Oleha Sencova existují obvinění z mučení a velmi špatného zacházení, které vedlo k vydání písemné výpovědi, již byla posléze přisouzena právní síla;
C. vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2015 byl Oleh Sencov v rozporu s mezinárodním právem a základními normami spravedlnosti odsouzen soudem, jehož příslušnost EU neuznává;
D. vzhledem k tomu, že Oleh Sencov, který si v současnosti odpykává trest v nejsevernějším vězení Ruska ve městě Labytnangi v Jamalo-Něneckém okruhu, vyhlásil dne 14. května 2018 časově neomezenou hadovku;
E. vzhledem k tomu, že počet politických vězňů v Rusku v posledních letech výrazně vzrostl; vzhledem k tomu, že Středisko pro ochranu lidských práv Memorial, kterému byla v roce 2009 udělena Sacharovova cena, dne 29. května 2018 zveřejnilo seznam se jmény 158 politických vězňů;
F. vzhledem k tomu, že Ojuba Titijeva, ředitele čečenské pobočky Střediska pro ochranu lidských práv Memorial, zatkla dne 9. ledna 2018 čečenská policie a že byl obviněn z držení omamných látek; vzhledem k tomu, že pan Titijev tato obvinění popřel a nevládní organizace a obránci lidských práv je kritizovali jako vykonstruovaná;
G. vzhledem k tomu, že zatčení Ojuba Titijeva je součástí znepokojivého trendu projevujícího se zatýkáním, útoky, zastrašováním a diskreditací nezávislých novinářů a obránců lidských práv;
H. vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a představitelé občanské společnosti, zejména krymských Tatarů, čelí vyhrožování, zastrašování a zatýkání;
I. vzhledem k tomu, že podle informací se v řadě případů používá mučení a jiné kruté a ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že dosud nebyla tato obvinění patřičně vyšetřena; vzhledem k tomu, že se mučení používá k získání přiznání a ke zdůvodnění falešných důkazů o vině;
J. vzhledem k tomu, že mnoho vězněných a zadržovaných osob je ve vězení vystaveno drsným a nehumánním podmínkám, které ohrožují jejich fyzické a psychické zdraví; vzhledem k tomu, že někteří vězni vyžadují urychlenou lékařskou pomoc a léčbu;
K. vzhledem k tomu, že na dočasně okupovaný Krym byly rozšířeny restriktivní ruské právní předpisy, jimiž se řídí oblast politických a civilních práv, což vedlo k drastickému omezení svobody shromažďování, projevu a sdružování, přístupu k informacím a svobody náboženského vyznání, a vzhledem ke spolehlivým informacím o zastrašování, násilném mizení a mučení;
L. vzhledem k tomu, že se svévolné zatýkání, případy násilného mizení, cenzura a zákaz pokojného shromažďování staly na Krymu každodenní realitou; vzhledem k tomu, že zatčeno, vyšetřováno nebo stíháno je několik krymských Tatarů; vzhledem k tomu, že předmětem takového zacházení jsou i krymští právníci, kteří poskytují právní pomoc zatčeným osobám, ochránci lidských práv, kteří nahlašují případy politicky motivovaného násilného mizení na Krymu, a také novináři, kteří informují o situaci krymských Tatarů;
M. vzhledem k tomu, že okupační orgány na Krymu záměrně systematicky potlačují svobodu slova na tomto poloostrově, vytlačují nezávislé sdělovací prostředky a vytvářejí překážky, které brání profesionálním novinářům v jejich práci; vzhledem k tomu, že dne 22. března 2018 ruské bezpečnostní složky zadržely a uvěznily na základě nespravedlivých obvinění krymskotatarského občanského novináře a aktivistu Narimana Memedeminova, který se věnoval případům porušování zákona za strany okupačních orgánů; vzhledem k tomu, že dne 21. května 2018 ruské bezpečnostní složky zadržely po prohledání jeho domu na Krymu okupovaném Ruskem dalšího občanského novináře Servera Mustafajeva, zejména z náboženských důvodů;
N. vzhledem k tomu, že Rusko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva značné množství případů a že ignoruje jeho rozhodnutí;
O. vzhledem k tomu, že Ruská federace – řádný člen Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace spojených národů – se zavázala, že se bude řídit zásadami demokracie a právního státu a že bude dodržovat základní svobody a lidská práva; vzhledem k tomu, že v důsledku velkého množství závažného porušování zásad právního státu a přijetí restriktivních zákonů v posledních letech existují vážné obavy, že Rusko nedodržuje své mezinárodní a národní závazky; vzhledem k tomu, že Evropská unie Rusku opakovaně nabízela další pomoc a odborné poradenství při modernizaci jeho ústavního a právního řádu a při jeho dodržování, a to v souladu se standardy Rady Evropy;
P. vzhledem k tomu, že podle ruského zákona o „zahraničních agentech“ musejí nevládní organizace, které dostávají finanční prostředky za zahraničí a jsou zapojeny do „politické činnosti“, požádat o zařazení na zvláštní vládní seznam zahraničních agentů, které vláda podrobuje další přísné kontrole, a že musejí ve všech svých publikacích a tiskových a jiných zprávách uvádět, že tyto dokumenty jsou výsledkem práce zahraničního agenta;
Q. vzhledem k tomu, že v reakci na nezákonnou anexi Krymu a hybridní válku vedenou proti Ukrajině přijala Evropská unie proti Rusku řadu postupných restriktivních opatření;
1. požaduje po ruských orgánech, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Oleha Sencova a všechny další ukrajinské občany nezákonně zadržované v Rusku a na Krymském poloostrově; připomíná, že v současné době je v Rusku a na okupovaném Krymu celkem více než 70[2] ukrajinských politických vězňů;
2. požaduje okamžité bezpodmínečné propuštění Ojuba Titijeva, ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memorial v Čečenské republice, a všech dalších politických vězňů v Ruské federaci;
3. požaduje, aby ruské orgány přestaly zastrašovat a pronásledovat Středisko pro ochranu lidských práv Memorial, jeho pracovníky a další obránce lidských práv, a aby jim umožnily provozovat jejich činnost v oblasti lidských práv;
4. zdůrazňuje, že zacházení se všemi vězni musí splňovat mezinárodní normy a že zadržované osoby by měly mít přístup k právnímu poradenství, ke své rodině, ke svým diplomatickým zástupcům a ke zdravotní péči; poukazuje na to, že ruské orgány a pracovníci v oblasti justice nesou v souladu se čtvrtou Ženevskou úmluvou plnou odpovědnost za bezpečnost a dobré podmínky zadržovaných osob, zejména na Krymu;
5. připomíná, že je důležité, aby Rusko dodržovalo veškeré své mezinárodní právní závazky, které vyplývají z jeho členství v Radě Evropy a v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a zásady týkající se základních lidských práv a právního státu zakotvené v Evropské úmluvě o lidských právech a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;
6. zdůrazňuje, že svobodu shromažďování v Ruské federaci zajišťuje článek 31 ruské ústavy a Evropská úmluva o lidských právech, jejíž je Rusko smluvní stranou, což zavazuje ruské orgány k jejímu dodržování;
7. naléhavě vyzývá ruské úřady na všech úrovních, aby uznaly klíčovou úlohu obránců lidských práv, kteří jsou pilířem demokracie, a jejich úlohu coby strážců právního státu a aby veřejně odsoudily veškeré útoky proti obráncům lidských práv, zejména v Čečenské republice;
8. vyjadřuje solidaritu s ukrajinským filmovým režisérem, politickým aktivistou a politickým vězněm Olehem Sencovem, který dne 14. května 2018 zahájil hladovku s cílem dosáhnout propuštění nezákonně zadržovaných krajanů, a je znepokojen tím, jaký bude mít hladovka dopad na jeho zdraví; připomíná, že Oleh Sencov, který byl zatčen na Krymu krátce poté, co Rusko v roce 2014 převzalo nad tímto poloostrovem v Černém moři kontrolu, a následně odsouzen na základě výpovědi získané mučením, si nyní odpykává 20letý trest za mnohočetná obvinění z terorismu ve vězení se zvýšenou ostrahou v Jamalo-Něneckém okruhu na dálném severu Ruska;
9. vyjadřuje politování nad tím, že další odsouzený v této věci, Olexandr Kolčenko, byl odsouzen k deseti letům odnětí svobody;
10. zdůrazňuje, že další nezákonně zadržovaný ukrajinský občan Volodymyr Baluch drží hladovku od 19. března;
11. vyzývá příslušné ruské orgány a lékařské služby, aby těmto vězněným osobám poskytovaly patřičnou lékařskou pomoc a dodržovaly lékařskou etiku a aby mimo jiné neuplatňovaly násilné krmení nebo jakékoli nežádoucí zacházení, které může vést k mučení a jiným formám špatného zacházení;
12. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že mnozí ukrajinští političtí vězni, jako je Mykola Karpjuk, Volodymyr Prysyč, Oleksij Čirnij a Jevhen Panov, byli hrubě mučeni;
13. vyjadřuje hluboké znepokojení nad znepokojivým trendem projevujícím se zatýkáním, útoky, zastrašováním a diskreditací nezávislých novinářů a obránců lidských práv pracujících v Rusku, a zejména pak Čečensku; poukazuje na význam občanské společnosti a takových organizací, jako je Memorial, a na poselství, že aktivistům z řad občanské společnosti kdekoli na světě musí být umožněno využívat jejich nejzákladnější práva na svobodu myšlení a svobodu projevu; vyzývá čečenské a ruské orgány, aby dodržovaly své právní předpisy a mezinárodní závazky a aby prosazovaly zásady právního státu;
14. je mimořádně znepokojen atmosférou beztrestnosti, která takovéto činy umožňuje, a vyzývá k tomu, aby byla ve spolupráci s občanskou společností vypracována právní a další opatření k jejich předcházení a monitorování a k účinnému stíhání pachatelů tohoto násilí; zdůrazňuje, že konečnou odpovědnost za vyšetření těchto činů nese Rusko a jeho vláda, která musí pachatele postavit před soud a chránit všechny ruské občany před protiprávními činy;
15. upozorňuje na skutečnost, že ruské orgány na okupovaném krymském území zadržely v květnu 2018 několik krymských Tatarů, včetně Severa Mustafajeva, Edema Smajlova a rodinných příslušníků politického vězně Nuriho Primova;
16. odsuzuje porušování mezinárodního práva Ruskem na okupovaném Krymu, včetně prosazování ruských právních předpisů, těžkou militarizaci Krymského poloostrova, která ohrožuje bezpečnost tohoto regionu, a rozsáhlé a systematické porušování lidských práv zaměřené zejména na etnické Ukrajince a krymské Tatary;
17. vítá propuštění krymskotatarských vůdců Achtema Čijgoze a Ilmiho Umerova, kteří byli v září 2017 odsouzeni k odnětí svobody ruskými soudy na dočasně okupovaném ukrajinském území Krymu a jimž ruské orgány dne 25. října 2017 povolily poloostrov opustit; vyjadřuje svou vděčnost všem, kdo se podílel na jejich propuštění, včetně ruských organizací na ochranu lidských práv, jako je Memorial;
18. připomíná Ruské federaci coby de facto okupační mocnosti, která má nad Krymem faktickou kontrolu, že je plně odpovědná za ochranu krymských občanů před svévolnými soudními či správními opatřeními a že je ze stejného důvodu vázána mezinárodním humanitárním právem a má povinnost zajistit ochranu lidských práv na poloostrově;
19. zdůrazňuje, že ruské soudy, ať už vojenské nebo civilní, nejsou příslušné pro souzení činů spáchaných mimo mezinárodně uznávané území Ruska, a poukazuje ne to, že soudní proces by v takových případech neměl být považován za legitimní;
20. znovu opakuje, že je vážně znepokojen nad zákonem „o zahraničních agentech“ a způsobem jeho uplatňování; domnívá se, že definice „politické činnosti“ prováděné nevládními organizacemi, které přijímají finanční prostředky ze zahraničí, je natolik široká, aby v praxi umožnila státu kontrolu nad téměř jakoukoli organizovanou činností týkající se veřejného života;
21. naléhavě žádá Rusko, aby zajistilo bezpodmínečný a neomezený přístup mezinárodním pozorovatelům v oblasti lidských práv a monitorovacím misím; vyzývá mezinárodní organizace, jako je Organizace spojených národů, Rada Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby monitorovaly situaci v oblasti lidských práv na Krymu důsledněji a aby přijaly příslušná opatření;
22. vyzývá zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, aby věnoval trvalou pozornost situaci v oblasti lidských práv na Krymském poloostrově a v oblastech východní Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády;
23. vyzývá Radu a členské státy, aby zachovaly neochvějnost a jednotu v odhodlání uplatňovat vůči Rusku sjednané sankce a odhodlání prodloužit je a aby zvážily cílená opatření vůči jednotlivcům, kteří jsou odpovědní za zatčení a trestní stíhání politických vězňů;
24. zdůrazňuje, že je důležité, aby delegace Evropské unie v Rusku a velvyslanectví členských států EU sledovaly soudní řízení s obránci lidských práv;
25. vyzývá předsedu Rady a Komise a rovněž místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby nadále bedlivě sledovali případy porušování mezinárodních právních závazků a aby na tyto problémy upozorňovaly při různých jednáních a setkáních s Ruskem;
26. opětovně vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby zajistily, aby při konzultacích mezi EU a Ruskem o lidských právech, jakmile budou obnoveny, bylo upozorňováno na případy všech osob stíhaných z politických důvodů a aby zástupci Ruska byli při těchto konzultacích oficiálně požádáni o vyjádření ke každému jednotlivému případu a aby byl Parlament informován o výměně názorů s ruskými orgány;
27. naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby zajistily, aby se Unie chopila každé příležitosti, kterou jí poskytuje ruské vnitrostátní právo, a dále spolupracovala s ruskými organizacemi občanské společnosti, včetně těch, které usilují o prosazování hodnot demokracie, lidských práv a právního státu, a podporovala je;
28. vyzývá EU, aby učinila prohlášení, v němž by odsoudila porušování lidských práv v Rusku a snahu schovat je pod pokličku Světového poháru FIFA;
29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2017)0087.
- [2] Tento seznam obsahuje mj. tato jména: Tejmur Abdullajev, Uzejr Abdullajev, Taljat Abdurachmanov, Rustem Abiltarov, Zevri Abseitov, Muslim Alijev, Refat Alimov, Keazim Ametov, Ernes Ametov, Ali Asanov, Marlen Asanov, Volodymyr Baluch, Ali Barijev, Enver Bekirov, Memet Běljalov, Oleksij Bessarabov, Rustem Vajtov, Resuľ Věliljajev, Valentyn Vyhovskij, Pavlo Hryb, Mykola Dadeu, Konstantin Davydenko, Bekir Dehermendži, Mustafa Dehermendži, Emil Džemadenov, Arsen Džeparov, Dmitrij Dolhopolov, Volodymyr Dudka, Andrij Zachtěj, Ruslan Zejtullajev, Server Zekirjajev, Timur Ibrahimov, Rustem Ismajlov, Jevhenij Karakašev, Mykola Karpjuk, Stanislav Klych, Andrij Kolomijec, Olaksandr Kolčenko, Olaksandr Kostenko, Emir-Usejn Kuku, Hennadij Limeško, Serhij Litvinov, Enver Mamutov, Nariman Memedeminov, Remzi Memetov, Emil Minasov, Ihor Movenko, Sejran Muradosilov, Sejran Mustafajev, Server Mustafajev, Jevhen Panov, Nuri Primov, Volodymyr Prysyč, Ismail Ramazanov, Fevzi Sahandži, Ferat Sajfullajev, Ajder Saledinov, Sejran Salijev, Enver Sejtosmanov, Oleh Sencov, Oleksij Sizonovič, Vadym Siruk, Edem Smailov, Oleksandr Stěšenko, Oleksij Stohnij, Renat Sulejmanov, Anna Suchonosovová, Roman Suščenko, Roman Těrnovskij, Ruslan Ametov, Asan Čapuch, Oleksij Čirnij, Hlib Šablij, Mykola Šiptur, Dmytro Štyblikov, Oleksandr Šumkov, Viktor Šur.