Společný návrh usnesení - RC-B8-0308/2018Společný návrh usnesení
RC-B8-0308/2018

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o autonomních zbraňových systémech

10.9.2018 - (2018/2752(RSP))

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B8-0308/2018 (Verts/ALE)
B8-0309/2018 (PPE)
B8-0355/2018 (ALDE)
B8-0360/2018 (EFDD)
B8-0361/2018 (GUE/NGL)
B8-0362/2018 (S&D)

Michael Gahler, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, David McAllister, Sandra Kalniete, Laima Liucija Andrikienė, Elmar Brok, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Julia Pitera, Fernando Ruas za skupinu PPE
Ana Gomes, Victor Boştinaru, Knut Fleckenstein, Arne Lietz, Clare Moody za skupinu S&D
Norica Nicolai, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Gérard Deprez, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Ramon Tremosa i Balcells, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Ivo Vajgl za skupinu ALDE
Sabine Lösing, Javier Couso Permuy, Kateřina Konečná, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou, Kostadinka Kuneva za skupinu GUE/NGL
Philippe Lamberts, Ernest Urtasun, Bodil Valero, Max Andersson, Klaus Buchner za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Dario Tamburrano za skupinu EFDD

Postup : 2018/2752(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B8-0308/2018
Předložené texty :
RC-B8-0308/2018
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o autonomních zbraňových systémech

(2018/2752(RSP))

Evropský parlament,

–   s ohledem na hlavu V, článek 21 a čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Martensovu doložku, která je součásti Dodatkového protokolu 1 z roku 1977 k Ženevským úmluvám,

–  s ohledem na část IV programu OSN pro odzbrojení z roku 2018, která nese název „Zajištění naší společné budoucnosti“,

–  s ohledem na svou studii o dopadu používání bezpilotních letounů a robotů ve válečných konfliktech na lidská práva ze dne 3. května 2013,

–  s ohledem na své různé postoje, doporučení a usnesení vyzývající k mezinárodnímu zákazu smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS), jako je doporučení Radě ze dne 5. července k zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů[1], mandát pro zahájení jednání schválený na plenárním zasedání dne 13. března 2018 za účelem přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu, a s ohledem na usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti[2], doporučení Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů[3] a na usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi[4],

–  s ohledem na výroční zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mimosoudních, hromadných a svévolných poprav Christofa Heynse ze dne 9. dubna 2013 (A/HRC/23/47),

–  s ohledem na stanoviska EU k smrtícím autonomním zbraňovým systémům pronesená ke skupině vládních odborníků smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních při jejích zasedáních v Ženevě ve dnech 13.–17. listopadu 2017, 9.–13. dubna 2018 a 27.–31. srpna 2018,

–  s ohledem na příspěvky, které různé státy, včetně členských států EU, učinily před konáním zasedání skupiny vládních odborníků v roce 2017 a 2018,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017, v němž výbor vyzývá k takovému přístupu k umělé inteligenci, při němž bude ve velení člověk, a k zákazu smrtících autonomních zbraňových systémů,

–  s ohledem na to, že Svatý stolec vyzval k zákazu smrtících autonomních zbraní,

–  s ohledem na otevřený dopis z července 2015, který podepsalo více než 3 000 vědecko-výzkumných pracovníků v oblasti umělé inteligence a robotiky, a dopis ze dne 21. srpna 2017, jež podepsalo 116 zakladatelů předních společností v oboru robotiky a umělé inteligence, v němž varují před smrtícími autonomními zbraňovými systémy, a dopis od 240 technologických organizací a 3 089 osob, které se zavázaly, že nikdy nebudou vyvíjet, vyrábět nebo používat smrtící autonomní zbraňové systémy,

–  s ohledem na prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže a iniciativy občanské společnosti, jako je kampaň Zastavte roboty zabijáky (Stop Killer Robots), která zastupuje 70 organizací z 30 zemí včetně organizací Human Rights Watch, Article 36, PAX a Amnesty International,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se politika a činnost Evropské unie řídí zásadami v oblasti lidských práv a respektem k lidské důstojnosti, zásadami Listiny OSN a mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že tyto zásady by se měly uplatňovat, aby bylo možné dosáhnout míru, zabránit konfliktům a posílit mezinárodní bezpečnost;

B.  vzhledem k tomu, že termín „smrtící autonomní zbraňové systémy“ odkazuje na zbraňové systémy nevyužívající významnou kontrolu ze strany člověka nad zásadními funkcemi, jako je výběr jednotlivých cílů a útok na ně;

C.  vzhledem k tomu, že podle neověřených zpráv neznámý počet zemí, veřejně financovaných odvětví průmyslu a soukromých průmyslových podniků provádí výzkum a vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, a to od raket se schopností selektivního cílení až po přístroje vybavené kognitivními dovednostmi se schopností naučit se rozhodovat s kým, kdy a kde bojovat;

D.  vzhledem k tomu, že neautonomní systémy, jako jsou automatizované dálkově ovládané systémy a systémy řízené na dálku, by neměly být považovány za smrtící autonomní zbraňové systémy;

E.  vzhledem k tomu, že smrtící autonomní zbraňové systémy mohou zásadně změnit válčení podněcováním k bezprecedentním a nekontrolovaným závodům ve zbrojení;

F.  vzhledem k tomu, že smrtící autonomní zbraňové systémy vyvolávají základní etické a právní otázky týkající se kontroly prováděné člověkem, zejména pokud jde o zásadní rozhodnutí, jako je výběr cíle a útok na něj; vzhledem k tomu, že stroje a roboti nemohou přijímat rozhodnutí jako lidé, kteří se rozhodují na základě právní zásady rozlišování mezi civilními a vojenskými cíli a zásady proporcionality a obezřetnosti;

G.  vzhledem k tomu, že zapojení a dohled člověka je pro rozhodovací proces týkající se usmrcení zásadní, neboť za rozhodnutí týkající se života a smrti zůstávají i nadále odpovědní lidé;

H.  vzhledem k tomu, že se na veškeré zbraňové systémy a jejich operátory plně vztahuje mezinárodní právo, včetně humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv, a že dodržování mezinárodního práva je klíčový požadavek, jejž musí státy plnit, zejména v případě respektování zásad, jako je ochrana civilního obyvatelstva nebo přijímání preventivních opatření pro útok;

I.  vzhledem k tomu, že používání smrtících autonomních zbraňových systémů vyvolává klíčové otázky týkající se uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a evropských norem a hodnot, pokud jde o budoucí vojenské akce;

J.  vzhledem k tomu, že v srpnu 2017 poslalo 116 zakladatelů předních mezinárodních podniků působících v oblasti robotiky a umělé inteligence otevřený dopis organizaci OSN, v němž vyzývají vlády, aby „zabránily závodu ve zbrojení souvisejícímu s tímto druhem zbraní“ a aby „se vyhnuly destabilizačním účinkům těchto technologií“;

K.  vzhledem k tomu, že by se mohlo stát, že jakýkoli smrtící autonomní zbraňový systém bude špatně fungovat kvůli špatně napsanému kódu nebo kybernetickému útoku ze strany nepřátelského státu nebo nestátního subjektu;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k urychlenému vypracování a přijetí společného postoje ke smrtícím autonomním zbraňovým systémům, k mezinárodnímu zákazu vývoje, výroby a používání smrtících autonomních zbraňových systémů, které by umožňovaly provádět útoky bez významné kontroly ze strany člověka, a k zahájení účinných jednání o jejich zákazu;

1.  připomíná, že EU má ambice stát se celosvětovým obhájcem míru, a vyzývá Unii, aby se usilovněji zasazovala o odzbrojení a nešíření zbraní na celém světě a k tomu, aby v rámci své činnosti a svých opatření usilovala o zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, o dodržování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv a o ochranu civilistů a civilní infrastruktury;

2.  vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, členské státy a Evropskou radu, aby neprodleně a před letošním listopadovým zasedáním vysokých smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních vypracovaly a přijaly společný postoj ke smrtícím autonomním zbraňovým systémům, který zajistí významnou lidskou kontrolu nad zásadními funkcemi zbraňových systémů, včetně při nasazení, a aby v příslušných fórech vystupovaly jednotně a rovněž podle toho jednaly; vyzývá v této souvislosti místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby sdílely osvědčené postupy a shromáždily názory odborníků, akademických pracovníků a občanské společnosti;

3.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby usilovaly o zahájení mezinárodních jednání o právně závazném nástroji zakazujícím smrtící autonomní zbraňové systémy;

4.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je mimořádně důležité předcházet vývoji a výrobě jakéhokoli smrtícího autonomního zbraňového systému, který by postrádal člověkem prováděnou kontrolu zásadních funkcí, jako je výběr cíle a útok na něj;

5.  připomíná svůj postoj ze dne 13. března 2013 k nařízení o programu rozvoje evropského obranného průmyslu, zejména k odstavci 4 článku 6 (způsobilá opatření), a zdůrazňuje svou ochotu přijmout podobný postoj v souvislosti s připravovaným programem pro výzkum v oblasti obrany, programem rozvoje obranného průmyslu a dalšími relevantními skutečnostmi Evropského obranného fondu v období po roce 2020;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že žádné ze zbraní nebo zbraňových systémů, které v současné době používají síly EU, nejsou smrtící autonomní zbraňové systémy; připomíná, že zbraně a zbraňové systémy speciálně navržené k ochraně vlastních platforem, sil a obyvatelstva proti vysoce dynamickým hrozbám, jako jsou nepřátelské rakety, střelivo a letadla, nejsou považovány za smrtící autonomní zbraňové systémy; zdůrazňuje, že rozhodnutí o útoku na letadlo s lidskou posádkou by měli přijímat lidští operátoři;

7.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů a generálnímu tajemníkovi NATO.

 

Poslední aktualizace: 11. září 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí