SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné
4.7.2018 - (2018/2783(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B8-0322/2018 (PPE)
B8-0326/2018 (ECR)
B8-0328/2018 (Verts/ALE)
B8-0330/2018 (ALDE)
B8-0332/2018 (GUE/NGL)
Cristian Dan Preda, Tomáš Zdechovský, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Jaromír Štětina, Željana Zovko, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Ivan Štefanec, Luděk Niedermayer, Pavel Svoboda, Anna Záborská, Patricija Šulin, Lorenzo Cesa, Elisabetta Gardini, Tunne Kelam, Brian Hayes, Milan Zver, Bogdan Brunon Wenta, Csaba Sógor, Michaela Šojdrová, Siegfried Mureşan, David McAllister, Mairead McGuinness, Adam Szejnfeld, Romana Tomc, Eduard Kukan, Giovanni La Via, Lefteris Christoforou, Deirdre Clune, Seán Kelly, Dubravka Šuica, Sandra Kalniete, Ivana Maletić, Ivo Belet, Joachim Zeller, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Michał Boni, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil, Krzysztof Hetman, László Tőkés, Inese Vaidere za skupinu PPE
Charles Tannock, Karol Karski, Anna Elżbieta Fotyga, Notis Marias, Monica Macovei, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská za skupinu ECR
Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, María Teresa Giménez Barbat, Charles Goerens, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Valentinas Mazuronis, Louis Michel, Javier Nart, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Robert Rochefort, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Viktor Uspaskich, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Renate Weber, Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Helmut Scholz, Merja Kyllönen, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou, Kostadinka Kuneva za skupinu GUE/NGL
Rebecca Harms, Heidi Hautala, Jordi Solé, Margrete Auken za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropské parlamentu o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavsku, zejména na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou[1],
– s ohledem na prováděcí zprávu o přidružení Moldavska ze dne 3. dubna 2018,
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. července 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice[2],
– s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež je připojeno k legislativnímu usnesení ze dne 4. července 2017 a v němž se stanovují politické předpoklady pro poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice,
– s ohledem na hlasování, které v parlamentu Moldavské republiky proběhlo dne 20. července 2017 a kterým byly přijaty změny volebního systému,
– s ohledem na doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise ze dne 19. července 2017,
– s ohledem na prohlášení předsedy Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci, jeho zpravodaje pro Moldavsko a spolupředsedy Euronestu ze dne 21. června 2018 a s ohledem na prohlášení Evropské služby pro vnější činnost ze dne 20. června 2018 a 27. června 2018 týkající se potvrzení platnosti volby starosty Kišiněva,
– s ohledem na článek 2 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, v němž se uvádí, že „dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje základní prvek této dohody“,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vítězem předčasných voleb do funkce kišiněvského starosty, které se konaly ve dvou kolech ve dnech 20. května a 3. června 2018, se stal Andrei Nastase, který získal 52,57 % hlasů, přičemž porazil Iona Cebana, jenž získal 47,43 % hlasů;
B. vzhledem k tomu, že mezinárodní pozorovatelé sledující tyto volby do funkce starosty Kišiněva uznali jejich výsledky i podmínky, za jakých se kandidáti utkali o tuto funkci;
C. vzhledem k tomu, že dne 19. června 2018 kišiněvský soud prohlásil výsledky těchto voleb za neplatné, neboť oba kandidáti se v den konání voleb, tedy po zákonem stanoveném ukončení kampaně, obraceli na voliče prostřednictvím sociálních médií; vzhledem k tomu, že žádný z kandidátů v tomto volebním procesu nepožádal o anulování voleb;
D. vzhledem k tomu, že dne 21. června odvolací soud v Kišiněvě potvrdil rozhodnutí soudu nižšího stupně a uvedl, že komunikace s voliči na sociálních sítích nezákonným způsobem ovlivnila výsledky voleb;
E. vzhledem k tomu, že dne 25. června moldavský Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí soudů nižšího stupně prohlásit výsledky voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné;
F. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Nejvyššího soudu prohlásit výsledky voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné potvrdila dne 29. června také moldavská ústřední volební komise;
G. vzhledem k tomu, že výzva „odevzdejte svůj hlas“, kterou uvedené soudy považují za nátlak a neoprávněné ovlivňování voličů, představovala v předchozích volbách v Moldavsku běžnou praxi a nikdy nevedla k zneplatnění voleb;
H. vzhledem k tomu, že hrozí, že tento vývoj situace povede k odklonu země od evropských hodnot a zásad a oslabí důvěru moldavských občanů ve státní instituce, která je již dnes dosti omezená; vzhledem k tomu, že moldavské politické strany prohlásily, že se tímto vytváří nebezpečný precedent pro budoucí volby, a že proti rozhodnutí soudů v Kišiněvě protestovaly tisíce osob;
I. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství, včetně Evropské unie a ministerstva zahraničních věcí USA, toto rozhodnutí kritizovalo a zdůrazňovalo, že je třeba respektovat vůli voličů;
J. vzhledem k tomu, že EU a Moldavsko přijalo společný závazek v zájmu urychlení svého politického sdružování a hospodářské integrace, což je proces, v jehož rámci tato země přijímá a provádí strukturální a jiné zásadní reformy v souladu s ustanoveními dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a programem přidružení a jehož součástí je také závazek Moldavska chránit evropské hodnoty, včetně dodržování lidských práv a svobod, demokracie, rovnosti a zásad právního státu;
K. vzhledem k tomu, že prohlášení voleb za neplatné je znepokojivým a závažným signálem pokračujícího zhoršování situace, pokud jde o uplatňování demokratických standardů v Moldavsku, který zejména nutí k připomenutí toho, že nezávislé a transparentní soudnictví je hlavním pilířem demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že zneplatnění voleb svědčí o stále větších sklonech k autoritářství a mocenské svévoli a o závažném oslabení důvěry v osoby působící v orgánech a institucích země;
L. vzhledem k tomu, že Parlament Moldavské republiky přesto, že OBSE/ODIHR a Benátská komise tento krok nedoporučily, přijal v červenci 2017 kontroverzní změnu volebního zákona, která vyvolala znepokojení nad rizikem, že na kandidáty bude vyvíjen nepřiměřený nátlak, že budou vytvářeny volební obvody s jediným mandátem, pro proporční zastoupení v parlamentu budou stanoveny příliš vysoké kvóty a menšiny a ženy v něm budou zastoupeny neadekvátně; vzhledem k tomu, že Benátská komise rovněž zdůraznila, že stávající polarizace kolem této legislativní iniciativy není projevem smysluplných konzultací a širokého konsensu klíčových zúčastněných stran;
M. vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje OSN pro situaci obhájců lidských práv jsou obhájci lidských práv a novináři v Moldavsku obětí stigmatizačních kampaní a čelí politicky motivovaným obviněním nebo je jim vyhrožováno, kdykoli se zastanou lidí s nesouhlasnými názory, přičemž přístup novinářů k informacím je omezován;
N. vzhledem k tomu, že v říjnu 2017 EU přijala rozhodnutí, že nevyplatí částku 28 milionů EUR v rámci programu EU na podporu reformy soudnictví s ohledem na nedostatečný pokrok při reformě soudního systému v Moldavsku a na skutečnost, že země neplní podmínky EU;
1. vyjadřuje své hluboké znepokojení, pokud jde o rozhodnutí prohlásit výsledky voleb starosty Kišiněva za neplatné, které přijal moldavský nejvyšší soud na základě pochybných důvodů a netransparentním způsobem, což výrazně narušilo integritu voleb;
2. připomíná, že důvěryhodné, transparentní a spravedlivé volby umožňující účast všech stran jsou základním kamenem každého demokratického systému, zachovávají nestrannost a nezávislost soudního systému na jakémkoli politickém vlivu a představují pevný základ pro důvěru v politický systém země, a dále, že politické vměšování do soudnictví a průběhu voleb odporuje evropským normám, k nimž se Moldavsko hlásí, zejména v rámci dohody o přidružení EU-Moldavsko;
3. vyjadřuje silnou solidaritu a sdílí požadavky tisíců lidí, kteří protestují v ulicích Kišiněva a žádají, aby moldavské orgány přijaly vhodná opatření, která by zajistila respektování výsledků voleb starosty Kišiněva, které uznali rovněž vnitrostátní a mezinárodní pozorovatelé a které odrážejí vůli voličů; vyzývá orgány, aby zaručily právo na pokojné protesty;
4. naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zaručily fungování demokratických mechanismů, trvá na tom, aby jak výkonná, tak soudní pravomoc vzájemně respektovaly oddělení pravomocí, plně podporovaly demokratické zásady a řídily se zásadami právního státu;
5. je vážně znepokojen dalším zhoršením demokratických norem v Moldavsku; konstatuje, že rozhodnutí soudů, která již byla mnohokrát označena za politicky ovlivněná a motivovaná, jsou příkladem tzv. zmocňování se státu a odhalují hlubokou institucionální krizi v Moldavsku; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory četným výzvám mezinárodního společenství orgány nadále podkopávají důvěru lidí ve spravedlivost a nestrannost státních institucí;
6. domnívá se, že s ohledem na rozhodnutí o prohlášení voleb starosty Kišiněva za neplatné nebyly splněny politické podmínky pro vyplacení makrofinanční pomoci, a připomíná, že „nezbytnou podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země přijímající pomoc respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, jakož i zásady právního státu, a že zaručuje dodržování lidských práv“;
7. naléhavě vyzývá Komisi, aby pozastavila veškeré plánované vyplácení makrofinanční pomoci Moldavsku; je přesvědčen, že o budoucím vyplácení by mělo být rozhodnuto až po plánovaných parlamentních volbách a pod podmínkou, že tyto volby proběhnou v souladu s mezinárodně uznávanými normami a budou posouzeny specializovanými mezinárodními subjekty a že budou splněny podmínky pro makrofinanční pomoc;
8. požaduje, aby Komise pozastavila rozpočtovou podporu Moldavsku, a to na základě precedentu z července 2015, kdy k takovému pozastavení došlo v návaznosti na bankovní krizi; domnívá se, že mechanismus pro pozastavení rozpočtové podpory EU je třeba přijmout jako reakci na prohlášení voleb starosty Kišiněva za neplatné a že by měl obsahovat seznam podmínek, které musí moldavské orgány splnit a které by zahrnovaly potvrzení platnosti voleb v Kišiněvu a konkrétní vyčerpávající a transparentní vyšetřování zaměřené na výsledky, jakož i vymáhání majetku a stíhání pachatelů bankovního podvodu;
9. vyzývá moldavské orgány, aby se zabývaly doporučeními OBSE/ODIHR a Benátské komise ohledně volební reformy;
10. opakuje své obavy ohledně soustřeďování ekonomické a politické moci v rukách úzké skupiny lidí, zhoršování situace v oblasti právního státu, demokratických norem a dodržování lidských práv, nadměrného zpolitizování státních institucí, systémové korupce, nedostatečného vyšetřování bankovního podvodu v roce 2014 a omezené plurality médií; vyjadřuje své obavy, pokud jde o nedostatečnou nezávislost soudnictví, zejména pokud jde o případy selektivní spravedlnosti používané jako nástroj nátlaku na politické oponenty; vyzývá moldavské orgány, aby zreformovaly soudní systém, včetně jmenování nových soudců, aby se zabránilo tomu, aby soudy zasahovaly do volebního a politického procesu nebo jakýmkoli jiným způsobem podkopávaly demokraticky vyjádřenou vůli moldavských občanů;
11. je znepokojen tím, že moldavské orgány pronásledují politické oponenty a jejich právníky prostřednictvím vykonstruovaných obvinění a trestních řízení, a upozorňuje, že tím orgány porušují právní stát a práva politických oponentů a právníků;
12. vyjadřuje politování nad tím, že po bankovním podvodu v roce 2014, kdy byla z moldavského finančního systému zcizena celkem asi 1 miliarda USD, dosáhly orgány jen velmi malého pokroku v důkladném a nestranném vyšetřování; naléhavě žádá, aby bylo vyvinuto rozhodné úsilí s cílem získat zpět odcizené finanční prostředky a postavit pachatele bez ohledu na jejich politickou příslušnost před soud; je přesvědčen, že je to nezbytné, aby byla obnovena důvěra moldavských občanů vůči institucím a důvěryhodnost orgánů;
13. vyzývá moldavské orgány, aby dodržovaly mezinárodní zásady a osvědčené postupy a zajistily příznivé prostředí pro občanskou společnost; vyjadřuje své znepokojení zejména nad zahrnutím ustanovení, která by mohla omezit zahraniční financování moldavských nevládních organizací, do současného návrhu právního předpisu týkajícího se nevládních organizací, který nyní parlament projednává;
14. vyzývá moldavský parlament, aby před konečným přijetím nového audiovizuálního kodexu konzultoval tento kodex s občanskou společností a nezávislými médii a aby odmítl jeho reformu, která má dvojí účel; vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o otázku, zda nezávislá, místní a opoziční média v Moldavsku, která mimo jiné nemají dostatek prostředků, budou schopna splnit požadavky nového kodexu týkající se povinného místního obsahu;
15. vyzývá ESVČ a Komisi, aby pečlivě sledovaly vývoj ve všech těchto oblastech a aby Parlament řádně informovaly;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, Radě, Komisi a členským státům, prezidentovi, předsedovi vlády a předsedovi parlamentu Moldavské republiky, OBSE/ODIHR a Benátské komisi.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2016)0018.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2017)0283.