SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v Azovském moři
24.10.2018 - (2018/2870(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B8-0493/2018 (PPE)
B8-0494/2018 (Verts/ALE)
B8-0495/2018 (S&D)
B8-0496/2018 (ECR)
B8-0497/2018 (ALDE)
Michael Gahler, Tunne Kelam, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, David McAllister, Sandra Kalniete, Laima Liucija Andrikienė, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Eduard Kukan, Julia Pitera, Dariusz Rosati, Jaromír Štětina, Fernando Ruas, Anders Sellström za skupinu PPE
Victor Boştinaru, Knut Fleckenstein, Tonino Picula, Liisa Jaakonsaari, Kati Piri za skupinu S&D
Charles Tannock, Anna Elżbieta Fotyga, Raffaele Fitto, Karol Karski, Jana Žitňanská, Ruža Tomašić, Jadwiga Wiśniewska, Ryszard Antoni Legutko za skupinu ECR
Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Dita Charanzová, Martina Dlabajová, María Teresa Giménez Barbat, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Valentinas Mazuronis, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Frédérique Ries, Robert Rochefort, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Rebecca Harms, Heidi Hautala za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Azovském moři
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,
– s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 15. května 2018 o částečném otevření Krymského mostu,
– s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu, Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a Chartu OSN,
– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1085 ze dne 30. července 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny[1], jímž se doplňuje šest subjektů podílejících se na výstavbě mostu přes Kerčský průliv na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření uvedená v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014,
– s ohledem na dohodu mezi Ruskou federací a Ukrajinou o spolupráci při využívání Azovského moře a Kerčského průlivu z roku 2003, na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách ze dne 5. prosince 1994 a na soubor opatření pro provádění minských dohod ze dne 12. února 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že situaci v Azovském moři řešila dvoustranná dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003, která toto území definuje jako vnitřní vody obou států a která dává oběma stranám pravomoc provádět kontroly podezřelých plavidel; vzhledem k tomu, že svobodu plavby zajišťuje jak tato dohoda z roku 2003, tak i Úmluva OSN o mořském právu;
B. vzhledem k tomu, že výstavba Krymského mostu a plynovodu a položení podvodních kabelů k nezákonně anektovanému Krymskému poloostrovu bez souhlasu Ukrajiny představuje další porušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruské federace;
C. vzhledem k tomu, že Krymský most omezuje velikost plavidel, která mohou vplouvat do ukrajinských přístavů v Azovském moři, na 33 metrů, pokud jde o podjezdnou výšku, a na 160 metrů, pokud jde o jejich délku, což znemožňuje lodím třídy Panamax, které před stavbou mostu tvořily více než 20 % veškeré lodní dopravy, vplouvat do Azovského moře; vzhledem k tomu, že před otevřením mostu přes Kerčský průliv na jaře tohoto roku byly kontroly prováděny namátkově, neobtěžovaly a nenarušovaly volný pohyb lodí a nákladu;
D. vzhledem k tomu, že Rusko často hrubým způsobem blokuje a kontroluje lodě plavící se přes Kerčský průliv do ukrajinských přístavů nebo z nich; vzhledem k tomu, že tyto kontroly vedou až k týdennímu zpoždění a k poklesu objemu přepravy nákladů, což způsobuje místnímu hospodářství na Ukrajině a obchodníkům, jejichž plavidel se tyto kontroly týkají, citelné finanční ztráty; vzhledem k tomu, že podle zdrojů ukrajinské vlády se muselo do konce září 2018 podrobit těmto nepřiměřeným kontrolám více než 200 plavidel, včetně více než 120 lodí registrovaných v EU, zatímco na lodě plavící se pod ruskou vlajkou se tyto kontroly nevztahovaly;
E. vzhledem k tomu, že tato města a celý širší region už čelí nepříznivým hospodářským a sociálním důsledkům anexe Krymu a probíhajícího konfliktu ve východní části Ukrajiny podporovaného Ruskem; vzhledem k tomu, že tento nový postup Ruska už má značný negativní dopad na místní hospodářství a vede k prudkému poklesu přepravy nákladů přes ukrajinské přístavy;
F. vzhledem k tomu, že výstavba tohoto masivního mostu má negativní dopad na životní prostředí, vedla ke snížení hladiny moře v průlivu a ovlivnila proudění vody mezi Azovským a Černým mořem;
G. vzhledem k tomu, že v září 2018 se Ukrajina rozhodla vypovědět Smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ukrajinou a Ruskou federací z roku 1997 a vytvořit v Azovském moři námořní základnu, což povede k dalšímu zvýšení její vojenské přítomnosti převelením dalších složek námořních sil a pobřežního dělostřelectva do této pobřežní oblasti;
1. vyslovuje politování nad nadměrnou činností Ruské federace v Azovském moři, jelikož se jedná o porušení mezinárodního námořního práva a mezinárodních závazků Ruska; odsuzuje nadměrné zastavování a kontroly obchodních plavidel, a to jak ukrajinských, tak i lodí plavících se pod vlajkou třetích zemí, mj. pod vlajkou nejrůznějších členských států EU; zdůrazňuje, že kontroly lodí, které je povoleno provádět namátkově, by neměly být zneužívány či prováděny z politických důvodů s cílem dále destabilizovat bezpečnost, celistvost a sociální a ekonomickou situaci na Ukrajině; vyzývá Radu a místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby po Ruské federaci požadovaly okamžité ukončení intenzivní diskriminační kontroly lodí, a bude-li to nutné, aby zvážily zavedení vhodných protiopatření;
2. vyjadřuje velmi vážné znepokojení nad velmi nestabilní bezpečnostní situací v Azovském moři, která by mohla snadno přerůst v otevřený konflikt; je vážně znepokojen pokračující militarizací oblasti Azovského a Černého moře, zejména nezákonně okupovaného a anektovaného Krymského poloostrova, rozvojem strategií a zbraní A2/AD (bránících vstupu protivníka na určité území) ze strany Ruské federace, včetně nového protiletadlového systému S-400, a převelením vojenských a hlídkových plavidel z Kaspického moře; lituje, že se Azovské moře stalo novým mořským dějištěm ruských nepřátelských výbojů proti Ukrajině;
3. odsuzuje stavbu mostu přes Kerčský průliv spojujícího nezákonně anektovaný Krymský poloostrov s pevninským Ruskem a porušování práv námořní plavby v ukrajinských územních vodách; zdůrazňuje, že Rusko je v souladu s mezinárodním námořním právem a dohodou o dvoustranné spolupráci s Ukrajinou povinno nenarušovat ani neomezovat plavbu Kerčským průplavem a Azovských mořem;
4. znovu vyjadřuje svou podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny, potvrzuje svrchovanost Ukrajiny ve vztahu ke Krymskému poloostrovu a své části Azovského moře a absolutní právo Ukrajiny na neomezený přístup k Azovskému moři, jak je zakotveno v Úmluvě OSN o mořském právu;
5. odsuzuje nezákonnou těžbu ropy a zemního plynu Ruskou federací na území Ukrajiny; upozorňuje na možné nebezpečí, že by se Rusko mohlo zmocnit stávajících ukrajinských ropných a plynových polí v Azovském moři, jakmile dosáhne svého a přemění jej na vnitřní moře v rámci Ruské federace;
6. upozorňuje na to, že tuto taktiku narušování teritoriálních vod evropských zemí či blokování námořní dopravy už Rusko použilo v Baltském moři, zejména proti pobaltským státům a Polsku (ve Viselském zálivu);
7. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby pozorněji sledovala vývoj bezpečnostní situace v Azovském moři vzhledem k tomu, že na prahu Evropy vzrůstá její potenciál ke konfliktu, což by mohlo mít širší bezprostřední důsledky pro bezpečnost celé EU a jejích členských států; domnívá se proto, že by bylo více než vhodné jmenovat zvláštního vyslance EU pro oblast Krymu a Donbasu, mezi jehož působnost by patřilo také Azovské moře;
8. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby přijala nezbytné kroky a navrhla, aby se mandát zvláštní pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině, který se vztahuje na celé území Ukrajiny, včetně mořských oblastí, vztahoval také na nové zdroje napětí v Azovském moři, a zdůrazňuje, že je nutné, aby byla tato mise vybavena nezbytnými prostředky k plnění své monitorovací úlohy, nebo aby byla pro toto vodní těleso vytvořena samostatná mezinárodní monitorovací mise;
9. zdůrazňuje, že Krymský most byl postaven nelegálně, a vítá rozhodnutí Rady uvalit na šest společností, které se účastnily jeho stavby, restriktivní opatření; naléhavě vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby spolu s členskými státy dala v Radě jasně najevo, že pokud by došlo k další eskalaci konfliktu v Azovském moři, budou následovat další cílené sankce;
10. opakovaně vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se stavby Krymského mostu účastnily také evropské společnosti, které tak, ať už vědomě nebo nevědomky, podkopaly sankční režim EU; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posoudila a ověřila uplatňování platných restriktivních opatření EU, a členské státy, aby poskytly informace týkající se veškerých celních či trestněprávních šetření případů jejich případného porušování;
11. podporuje snahy ukrajinské strany v rámci veškerých diplomatických kroků a zákonných postupů, které umožňuje mezinárodní právo a příslušné úmluvy, včetně probíhajícího rozhodčího řízení podle Úmluvy OSN o mořském právu, s cílem vzdorovat nepřátelským akcím Ruska v Azovském moři;
12. vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly zevrubné hodnocení hospodářských škod způsobených faktickou blokádou námořní dopravy a zvážily možné způsoby, jak podpořit dopravce a přístavy, na které měla tato blokáda negativní vliv, zejména na základě větší angažovanosti EU ve městech Mariupol a Berďansk, zajištěním větší sociální odolnosti a podporou hospodářského rozvoje těchto měst a širšího jihovýchodního regionu Ukrajiny;
13. je znepokojen nepříznivým dopadem Krymského mostu na životní prostředí, což může zasahovat do zájmů všech zemí v povodí Černého moře; vyzývá Ukrajinu, Komisi a členské státy na pobřeží Černého moře, aby situaci sledovaly, vyměňovaly si příslušné informace a zjistily, zda není potřeba učinit nějaké kroky k nápravě;
14. vyjadřuje soustrast a účast rodinám obětí masové vraždy na střední škole v Kerči, k níž došlo dne 17. října 2018 a při níž bylo 20 osob zabito a desítky dalších zraněny;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), generálnímu tajemníkovi NATO, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a členským státům EU.
- [1] Úř. věst. L 194, 31.7. 2018, s. 147.