Společný návrh usnesení - RC-B8-0582/2018Společný návrh usnesení
RC-B8-0582/2018
Evropský parlament

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice

12.12.2018 - (2018/2975(RSP))

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B8‑0582/2018 (PPE)
B8‑0583/2018 (Verts/ALE)

Ingeborg Gräßle, Petri Sarvamaa za skupinu PPE
Evžen Tošenovský, Valdemar Tomaševski, Jan Zahradil, Ruža Tomašić, Monica Macovei za skupinu ECR
Bart Staes, Julia Reda za skupinu Verts/ALE
Dennis de Jong, Neoklis Sylikiotis, Laura Agea, Isabella Adinolfi, Tiziana Beghin, Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Rosa D'Amato, Eleonora Evi, Piernicola Pedicini, Dario Tamburrano, Marco Zullo


Postup : 2018/2975(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B8-0582/2018
Předložené texty :
RC-B8-0582/2018
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice

(2018/2975(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi[1] za roky 2014, 2015 a 2016,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie[2] (nové finanční nařízení), a zejména na článek 61 tohoto nařízení, který upravuje střety zájmů,

–  s ohledem na otázky, které dne 2. srpna 2018 zaslala Komisi Česká pirátská strana,

–  s ohledem na oficiální podnět, s nímž se dne 19. září 2018 obrátila na Komisi organizace Transparency International Česká republika,

–  s ohledem na stanovisko právní služby Komise ze dne 19. listopadu 2018 nazvané „Dopad článku 61 nového finančního nařízení (střet zájmů) na platby z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů“,

–  s ohledem na prezentaci, kterou dne 20. listopadu 2018 poskytlo generální ředitelství Komise pro rozpočet Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, nazvanou „Pravidla pro střety zájmů ve finančním nařízení z roku 2018“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ustanovení finančního nařízení z roku 2012 týkající se střetu zájmů se sice výslovně nevztahovalo na sdílené řízení, ale členské státy měly povinnost zajistit účinnou vnitřní kontrolu včetně předcházení střetům zájmů;

B.  vzhledem k tomu, že předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek ukládají členským státům povinnost předcházet střetům zájmů (článek 24 směrnice 2014/24/EU[3]), včetně přímého či nepřímého osobního zájmu, a že pro situace vnímané jako střety zájmů nebo pro specifické povinnosti ve sdíleném řízení již právní předpisy existují (např. nařízení (EU) č. 1303/2013[4]);

C.  vzhledem k tomu, že Rada přijala svůj postoj k novému finančnímu nařízení dne 16. července 2018 a dne 18. července 2018 bylo podepsáno konečné znění aktu; vzhledem k tomu, že dne 2. srpna 2018 vstoupil v platnost článek 61 finančního nařízení, který zakazuje střet zájmů;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 1 ve spojení s čl. 61 odst. 3 finančního nařízení stanoví:

i)  negativní povinnost účastníků finančních operací zamezit vzniku střetu zájmů ve vztahu k rozpočtu EU;

ii)  pozitivní povinnost účastníků finančních operací přijímat vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů;

E.  vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie[5] „střet zájmů představuje objektivně sám o sobě vážné narušení, aniž by bylo k jeho kvalifikaci třeba zohledňovat úmysly zúčastněných a jejich dobrou víru“; vzhledem k tomu, že Komise je povinna pozastavit platby z fondů EU v případech, kdy existují závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly, a v případech, kdy byly zjištěny neodhalené, neoznámené a neopravené závažné nesrovnalosti týkající se střetu zájmů;

F.  vzhledem k tomu, že organizace Transparency International Česká republika se dne 19. září 2018 obrátila na Komisi dopisem, v němž tvrdí, že český premiér Andrej Babiš soustavně porušuje právní předpisy EU a České republiky týkající se střetu zájmů;

G.  vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB I a AB II, jichž je zakladatelem a současně jediným obmyšleným;

H.  vzhledem k tomu, že Andrej Babiš je rovněž předsedou české Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy;

I.  vzhledem k tomu, že společnosti koncernu Agrofert se podílejí na projektech podporovaných z Programu rozvoje venkova České republiky, který je financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

J.  vzhledem k tomu, že společnosti koncernu Agrofert získaly v období 2014–2020 z evropských strukturálních a investičních fondů značné částky, pohybující se v rozmezí od 42 milionů EUR v roce 2013 až po 82 milionů EUR v roce 2017;

K.  vzhledem k tomu, že stanovisko právní služby Komise uvádí, že podle prohlášení o příjmech, která podávají čeští veřejní činitelé, získal Andrej Babiš během prvního pololetí roku 2018 z koncernu Agrofert prostřednictvím svých svěřenských fondů příjem ve výši 3,5 milionu EUR;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svých usneseních o udělení absolutoria opakovaně vyzýval Komisi k urychlení postupu schvalování souladu, aby bylo možné získat informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu České republiky; vzhledem k tomu, že Parlament poukazoval na to, že nebudou-li přijata opatření nezbytná k zamezení střetu zájmů, mohl by být příslušný český orgán nucen odebrat akreditaci platební agentuře a Komise by z téhož důvodu mohla rozhodnout, že uplatní finanční opravu;

M.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu se v září 2018 rozhodl tuto záležitost řešit v rámci každoročního postupu udělování absolutoria, zejména při slyšení komisařů, kterých se tento problém nejvíce dotýká;

N.  vzhledem k tomu, že tato slyšení nepřinesla poslancům EP dostatečně jasné odpovědi ohledně současného stavu možného střetu zájmů českého premiéra;

O.  vzhledem k tomu, že dne 1. prosince 2018 evropské sdělovací prostředky, mezi nimiž byly i deníky The Guardian, Le Monde, De Standaard a Süddeutsche Zeitung, uveřejnily informace o stanovisku právní služby Komise, které potvrzovalo střet zájmů Andreje Babiše;

1.  je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho vazby na koncern Agrofert;

2.  vyjadřuje politování nad každým střetem zájmů, který by mohl ohrozit plnění rozpočtu EU a oslabit důvěru evropských občanů v řádnou správu peněz daňových poplatníků EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se v případě střetu zájmů politiků EU bude uplatňovat politika nulové tolerance a nebudou pro ně platit jiná pravidla než pro kohokoli jiného a že nebudou žádným způsobem omlouvána zpoždění při ochraně finančních zájmů Unie;

3.  připomíná své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015[6], v němž vzal na vědomí, že „Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil na základě údajných nesrovnalostí správní vyšetřování [...] projektu realizovaného v České republice pod názvem ,Čapí hnízdo‘“, a vyzval Komisi, „aby ihned po dokončení vyšetřování informovala příslušný výbor“; připomíná své usnesení ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016[7], v němž uvítal, že „OLAF dokončil správní vyšetřování českého projektu ,Čapí hnízdo‘“, a vyjádřil politování nad tím, že „OLAF odhalil závažné nesrovnalosti“;

4.  zdůrazňuje, že vzhledem k přímé použitelnosti čl. 61 odst. 1 finančního nařízení o střetu zájmů nesou všechny osoby zapojené do provádění rozpočtu EU, včetně předsedů vlád, zodpovědnost za plnění povinnosti předcházet střetům zájmů a řešit situace, které lze objektivně vnímat jako střet zájmů;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise zůstala po dlouhou dobu pasivní, ačkoli již od roku 2014 existují silné náznaky, že se Andrej Babiš nachází v situaci střetu zájmů ve své funkci ministra financí a později pak předsedy vlády;

6.  připomíná, že vnitrostátní orgány mají povinnost zajistit, aby byly unijní právní předpisy Unie o střetu zájmů uplatňovány ve všech případech a u všech osob;

7.  vyzývá Komisi, aby zavedla kontrolní mechanismus, který by se zaměřoval na otázku střetu zájmů v členských státech, a aby aktivní předcházení střetům zájmů zařadila mezi své priority; vyzývá Komisi, aby důrazně zasáhla, zejména pokud vnitrostátní orgány nepřijmou opatření k zamezení střetu zájmů u svých nejvyšších představitelů;

8.  vyzývá Komisi, aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby vypracovaného v návaznosti na podnět organizace Transparency International Česká republika a aby uplatnila nezbytná nápravná opatření a postupy s cílem napravit případnou nezákonnou situaci, včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen;

9.  vyzývá všechny vnitrostátní orgány a státní úředníky, aby iniciativně uplatňovali nové finanční nařízení, zejména jeho článek 61 o střetu zájmů, a předcházeli tak vzniku situací poškozujících jak dobrou pověst Evropské unie a členských států, tak i demokracii a finanční zájmy EU, a aby šli příkladem, pokud jde o práci ve veřejném zájmu namísto osobního prospěchu;

10.  vyzývá vnitrostátní parlamenty členských států, aby zajistily, že žádný z vnitrostátních předpisů o předcházení střetům zájmů nebude v rozporu s literou a duchem nového finančního nařízení;

11.  bere na vědomí stanovisko právní služby Komise o možném střetu zájmů současného českého premiéra Andreje Babiše v roce 2014, kdy zastával funkci ministra financí; žádá Komisi, aby v plném rozsahu prošetřila legalitu všech dotací EU vyplacených koncernu Agrofert od doby, kdy se Andrej Babiš stal členem české vlády, s ohledem na předchozí finanční nařízení platné před 2. srpnem 2018 a na jeho oddíl týkající se střetu zájmů;

12.  žádá Komisi, aby zveřejnila všechny dokumenty, jimiž disponuje a které se týkají možného střetu zájmů českého premiéra a ministra zemědělství a vysvětlila, jaké kroky hodlá podniknout k nápravě situace;

13.  žádá Komisi, aby získala zpět všechny prostředky, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně;

14.  trvá na tom, že veškeré vazby Andreje Babiše na koncern Agrofert musí být plně transparentní a nesmí mít vliv na výkon jeho funkce premiéra České republiky;

15.  vyzývá Radu, aby v rámci jednání o budoucím rozpočtu EU a o příštím víceletém finančním rámci učinila veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetům zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a parlamentu České republiky.

 

 

 

Poslední aktualizace: 12. prosince 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí