Postup : 2019/2886(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0123/2019

Předložené texty :

RC-B9-0123/2019

Rozpravy :

PV 23/10/2019 - 7
CRE 23/10/2019 - 7

Hlasování :

PV 24/10/2019 - 8.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0049

<Date>{22/10/2019}22.10.2019</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9‑0123/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0125/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0127/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0128/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0129/2019</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 183kWORD 58k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9‑0123/2019 (Verts/ALE)

B9‑0125/2019 (Renew)

B9‑0127/2019 (PPE)

B9‑0128/2019 (GUE/NGL)

B9‑0129/2019 (S&D)</TablingGroups>


<Titre>o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii a jejích důsledcích</Titre>

<DocRef>(2019/2886(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Željana Zovko, David McAllister, Sandra Kalniete, Esther de Lange, Andrzej Halicki, Paulo Rangel, Jeroen Lenaers, Vladimír Bilčík, Michal Wiezik, Peter Pollák, Ivan Štefanec</Depute>

<Commission>{PECH}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Kati Piri, Nacho Sánchez Amor, Andreas Schieder</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Malik Azmani, Hilde Vautmans, Petras Auštrevičius, Phil Bennion, Izaskun Bilbao Barandica, Sylvie Brunet, Olivier Chastel, Katalin Cseh, Anna Júlia Donáth, Engin Eroglu, Laurence Farreng, Valter Flego, Luis Garicano, Barbara Ann Gibson, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Bernard Guetta, Martin Hojsík, Antony Hook, Karin Karlsbro, Ondřej Kovařík, Nathalie Loiseau, Karen Melchior, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Michal Šimečka, Susana Solís Pérez, Ramona Strugariu, Marie-Pierre Vedrenne</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Tineke Strik, Hannah Neumann, Ernest Urtasun, Yannick Jadot, Heidi Hautala, Alice Kuhnke, Molly Scott Cato, Ellie Chowns, Damien Carême, Benoît Biteau, Petra De Sutter, Michael Bloss, Pär Holmgren, Markéta Gregorová, Caroline Roose, Erik Marquardt, François Alfonsi, David Cormand, Michèle Rivasi, Alexandra Geese, Catherine Rowett, Mounir Satouri, Jutta Paulus, Marcel Kolaja, Gwendoline Delbos-Corfield, Niklas Nienaß, Ville Niinistö, Sergey Lagodinsky</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Nikolaj Villumsen, Özlem Demirel</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii a jejích důsledcích

(2019/2886(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na závěry, které v otázce Turecka přijala Evropská rada dne 17. října 2019,

 s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o Sýrii ze dne 14. října 2019,

 s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zejména na prohlášení ze dne 9. října 2019 o aktuálním vývoji situace v severovýchodní Sýrii, a na její vyjádření při příjezdu na zasedání Rady pro zahraniční věci, které se konalo dne 14. října 2019, a na tiskové konferenci uspořádané po jeho skončení,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii a na své usnesení ze dne 14. března 2019 o evropském sankčním režimu v případě porušování lidských práv[1],

 s ohledem na společné prohlášení, které dne 18. října 2019 vydali předsedové výborů pro zahraniční věci Německa, Francie, Spojeného království, Evropského parlamentu a Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických,

 s ohledem na společné prohlášení Turecka a Spojených států ze dne 17. října 2019 týkající severovýchodní Sýrie,

 s ohledem na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla o Sýrii ze dne 11. října 2019 a 15. října 2019,

 s ohledem na prohlášení generálního tajemníka NATO ze dne 14. října 2019,

 s ohledem na komuniké Ligy arabských států ze dne 12. října 2019 o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii,

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 14. března 2017 o základních prvcích strategie EU pro Sýrii (JOIN(2017)0011) a na závěry Rady ze dne 3. dubna 2017 týkající se strategie EU pro Sýrii,

 s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a na všechny úmluvy OSN, jichž jsou Turecko a Sýrie smluvními stranami,

 s ohledem na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN (RB OSN), zejména na rezoluci 2254(2015) ze dne 18. prosince 2015 a na Ženevské komuniké z roku 2012,

 s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 71/248 ze dne 21. prosince 2016 o vytvoření mezinárodního, nestranného a nezávislého mechanismu na pomoc při vyšetřování a stíhání osob odpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Syrské arabské republice od března 2011,

 s ohledem na Římský statut a zakládající dokumenty Mezinárodního soudního dvora a na precedens vzniklý zřízením mezinárodních tribunálů, jako jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu a Zvláštní tribunál pro Libanon,

 s ohledem na memorandum o vytvoření zón deeskalace v Syrské arabské republice, které dne 6. května 2017 podepsaly Írán, Rusko a Turecko,

 s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

 s ohledem na Severoatlantickou smlouvu z roku 1949,

 s ohledem na Úmluvu o chemických zbraních z roku 1993,

 s ohledem na závěry Rady o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá'iš, přijaté dne 16. března 2015,

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018[2], v němž Parlament doporučil, aby Komise a Rada v souladu s rámcem pro jednání formálně ukončily jednání s Tureckem o přistoupení,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že po rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa stáhnout americké jednotky ze severovýchodní části Sýrie zahájilo Turecko v rozporu s mezinárodním právem dne 9. října 2019 vojenskou invazi (tzv. operaci Pramen míru) do syrských oblastí ovládaných Syrskými demokratickými silami (SDF); vzhledem k tomu, že v důsledku této invaze zemřel na obou stranách hranice velký počet civilistů i vojáků a podle zdrojů OSN bylo vysídleno nejméně 300 000 obyvatel, včetně 70 000 dětí; vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN v reakci na tuto krizi dosud nepodnikla žádné kroky, a to navzdory jednotnému postoji EU;

B. vzhledem k tomu, že Spojené státy a Turecko dne 18. října 2019 vyhlásily okamžité pětidenní příměří v příhraniční syrské oblasti; vzhledem k tomu, že jde o dočasnou dohodu, neboť Turecko odmítá své jednotky ze severovýchodní Sýrie stáhnout; vzhledem k tomu, že dosud není jasné, jak je toto příměří ve skutečnosti dodržováno; vzhledem k tomu, že se 22. října uskutečnila schůzka mezi prezidenty Erdoğanem a Putinem;

C. vzhledem k tomu, že Rada tureckou operaci odsoudila a zavázala se k přijetí prvních kroků týkajících se prodeje zbraní do Turecka; vzhledem k tomu, že některé členské státy EU již prodej zbraní do Turecka formálně pozastavily v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu[3];

D. vzhledem k tomu, že Rada s přihlédnutím k situaci v Sýrii zavedla řadu omezujících opatření, která jsou namířena proti osobám, jež jsou odpovědné za represe vůči civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, a proti osobám nebo subjektům, které jsou s nimi spojeny; vzhledem k tomu, že Spojené státy v reakci na tureckou vojenskou ofenzívu v severní části Sýrie přijaly sankce vůči ministrům a vysokým vládním úředníkům Turecka;

E. vzhledem k tomu, že jednostranná vojenská operace Turecka nemá žádný právní základ a pouze zhoršuje konflikt v Sýrii, který trvá již osm let; vzhledem k tomu, že tato operace svými důsledky závažným způsobem maří úsilí celosvětové koalice proti Islámskému státu, v jejímž rámci hrají Syrské demokratické síly stále ještě významnou úlohu, neboť se snaží porazit bojovníky ISIS, kteří jsou i nadále aktivní;

F. vzhledem k tomu, že oficiální postoj EU v této věci spočívá v odhodlání i nadále prosazovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost Sýrie; vzhledem k tomu, že těchto cílů lze dosáhnout pouze a jedině prostřednictvím skutečné politické transformace v souladu s rezolucí RB OSN 2254 a Ženevským komuniké z roku 2012, které bylo sjednáno syrskými stranami v rámci ženevského procesu vedeného OSN; vzhledem k tomu, že na základě jednání mezi vládou Syrské arabské republiky a Syrskou vyjednávací komisí probíhajícího pod záštitou OSN vznikla dohoda o vytvoření důvěryhodného, vyváženého a inkluzivního ústavního výboru, který by měl zprostředkovat politické řešení války v Sýrii, avšak v důsledku jednostranné vojenské operace Turecka je nyní pravděpodobné, že výbor nebude moci zasedat;

G. vzhledem k tomu, že existují konkrétní zprávy o zabíjení, zastrašování, špatném zacházení, únosech, rabování a zabavování domů civilistů ozbrojenými skupinami podporovanými Tureckem, přičemž civilisté obvinění z napojení na konkrétní kurdské skupiny jsou příslušníky uvedených ozbrojených skupin údajně násilím vyháněni ze svých domovů nebo zajímáni na kontrolních stanovištích; vzhledem k tomu, že podle OSN existují zprávy o tom, že bojovníci ozbrojené skupiny Ahrar al-Sharqiya, která je ve spojenectví s Tureckem, vykonávají sumární popravy; vzhledem k tomu, že podle dostupných zpráv bojovníci skupiny Ahrar al-Sharqiya mučili a poté popravili známou kurdskou političku Hevrín Chaláfovou;

H. vzhledem k tomu, že v návaznosti na stažení amerických jednotek vstoupily dne 14. října 2019 oddíly Bašára al-Asada po sedmi letech do několika měst v severovýchodní Sýrii poté, co kurdské jednotky schválily ve snaze o odražení tureckého útoku dohodu vyjednanou Ruskem; vzhledem k tomu, že přesné podrobnosti dohody mezi Damaškem a Kurdy nejsou zatím jasné; vzhledem k tomu, že podle dosud neověřených zpráv hlídkují ruské jednotky na frontových liniích mezi pozicemi turecké a syrské armády a snaží se obě armády oddělovat;

I. vzhledem k tomu, že síly podporované Tureckem údajně používají munici obsahující bílý fosfor; vzhledem k tomu, že na fotografiích a videozáznamech z nemocnic v Tal Tamru a al-Hasakahu lze spatřit děti s vážnými popáleninami způsobenými chemickými látkami; vzhledem k tomu, že Turecko tato obvinění popřelo; vzhledem k tomu, že Syrské demokratické síly požádaly mezinárodní organizace o vyslání odborníků, kteří by záležitost vyšetřili; vzhledem k tomu, že inspektoři OSN pro kontrolu chemických zbraní oznámili, že již začali v souvislosti s těmito obviněními shromažďovat informace;

J. vzhledem k tomu, že násilnosti páchané během syrského konfliktu Assadovým režimem a jeho spojenci, ISIS/Dá'iš a dalšími teroristickými skupinami zahrnovaly i útoky chemickými zbraněmi, útoky na civilisty, mimosoudní zabíjení, mučení a špatné zacházení, násilná zmizení, hromadná a svévolná zatýkání, kolektivní tresty, útoky na zdravotnické pracovníky a odpírání potravin, vody a lékařské pomoci; vzhledem k tomu, že tyto zločiny jsou ve své podstatě válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidou a že dosud nebyly nijak potrestány;

K. vzhledem k tomu, že podle zpráv uprchly při turecké ofenzívě z věznic Syrských demokratických sil stovky údajných členů Dá'iš – v některých případech občanů EU – i se svými rodinami; vzhledem k tomu, že klíčovou prioritou pro bezpečnost regionu a EU je zabránit těmto osobám v návratu do boje a šíření teroru; vzhledem k tomu, že Syrské demokratické síly tvrdí, že zadržují asi 10 000 bojovníků Islámského státu; vzhledem k tomu, že valná většina z tisíců evropských dětí, které se narodily bojovníkům Islámského státu, se v současné době nachází ve třech táborech v severovýchodní Sýrii – Al Hol, Roj a Ein Issa –, které těžce zasáhla turecká ofenzíva;

L. vzhledem k tomu, že zřízení bezpečných zón v Sýrii vzbuzuje vážné obavy ohledně bezpečnosti osob vysídlených v důsledku konfliktu a těch osob, které by mohly být přesídleny z Turecka; vzhledem k tomu, že nucené vysídlení obyvatel, mimo jiné za účelem dosažení posunu v demografické struktuře, zakládá jednoznačné porušení mezinárodního humanitárního práva, svou mírou se rovná zločinu proti lidskosti a může vést k demografickým a etnickým změnám; vzhledem k tomu, že bezpečné zóny se v rámci vojenských konfliktů pro civilní osoby často mění ve „válečné zóny“;

M. vzhledem k tomu, že z různých provincií přicházejí důvěryhodné zprávy o tom, že turecké orgány od července 2019 svévolně zadržují a nuceně navrací do severní Sýrie velké množství Syřanů, což je v rozporu s mezinárodním závazkem Turecka nevracet žádnou osobu do míst, kde by byla vystavena reálnému nebezpečí pronásledování, mučení, jiné formy špatného zacházení nebo ohrožení svého života;

N. vzhledem k tomu, že od zahájení vojenské intervence turecké úřady s využitím tureckých protiteroristických zákonů nekompromisně zasahují proti každému, kdo proti této vojenské operaci vznáší kritiku; vzhledem k tomu, že turecké orgány začaly vyšetřovat více než 500 účtů na sociálních médiích, které obviňují z šíření „teroristické propagandy“; vzhledem k tomu, že podle sdělení tureckého ministra vnitra již bylo zadrženo 121 osob za to, že na sociálních médiích zpochybňovaly tuto operaci; vzhledem k tomu, že od zahájení operace bylo zadrženo více než 150 členů Lidově demokratické strany (HDP);

O. vzhledem k tomu, že organizace poskytující mezinárodní pomoc byly nuceny pozastavit svou činnost a evakuovat mezinárodní personál kvůli obavám o bezpečnost; vzhledem k tomu, že vytváření překážek bezpečnému, neomezenému a nepřetržitému dodávání humanitární pomoci, provádění evakuací a poskytování zdravotní péče rovněž představuje porušení mezinárodního humanitárního práva, jakož i několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN; vzhledem k tomu, že OSN a její partneři i nadále poskytují dodávky humanitární pomoci desítkám tisíců osob vysídlených v důsledku probíhajícího násilí;

P. vzhledem k tomu, že je odpovědností mezinárodního společenství a jednotlivých států stíhat osoby odpovědné za porušování mezinárodních lidskoprávních norem a humanitárního práva, ke kterému došlo v průběhu syrského konfliktu, mimo jiné tím, že uplatní princip univerzální jurisdikce a vnitrostátní právo; vzhledem k tomu, že tak lze učinit buď u stávajících vnitrostátních soudů a mezinárodních tribunálů, nebo u případných mezinárodních trestních tribunálů ad hoc;

Q. vzhledem k tomu, že celní unie mezi Tureckem a EU vstoupila v platnost v roce 1995 a od té doby nebyla změněna; vzhledem k tomu, že se v důsledku toho více než čtyřnásobně zvýšil objem bilaterálního obchodu; vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo Turecko i nadále celkově pátým největším obchodním partnerem EU, zatímco EU představuje pro Turecko zdaleka nejdůležitějšího obchodního partnera a hlavní zdroj přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že EU v roce 2018 pozastavila iniciativu na modernizaci celní unie kvůli znepokojivému politickému vývoji v Turecku;

R. vzhledem k tomu, že je Turecko i nadále klíčovým partnerem EU, členem NATO a důležitým aktérem v syrské krizi i v dotčeném regionu; vzhledem k tomu, že článek 1 smlouvy o NATO stanoví, že se její strany zavazují urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN;

1. rozhodně odsuzuje jednostranný turecký vojenský zásah v severovýchodní Sýrii, který představuje závažné porušení mezinárodního práva, podkopává stabilitu a bezpečnost regionu jako celku, přináší další utrpení lidem, kteří jsou již postiženi válkou, vede k obrovským přesunům civilistů a mohl by přispět k návratu Islámského státu, který je i nadále bezpečnostním rizikem pro Sýrii, Turecko, celý širší region, EU i pro celý svět, a brání přístupu k humanitární pomoci;

2. naléhavě vyzývá Turecko, aby s okamžitou a definitivní platností ukončilo svou vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii a stáhlo všechny své jednotky ze syrského území; zdůrazňuje, že vojenská operace nevyřeší stávající bezpečnostní obavy této země; požaduje plné dodržování humanitárního práva, včetně ochrany civilistů, a neomezený přístup pro místní a mezinárodní humanitární organizace;

3. vyjadřuje svou solidaritu s kurdským lidem a se všemi ostatními obyvateli tohoto regionu; zdůrazňuje významný přínos syrských demokratických sil a zejména žen, jakožto spojence v boji proti Islámskému státu a při opětovném potvrzení významu svobody a občanských práv pro rozvoj společenského, politického a kulturního života v této syrské oblasti s většinově kurdským obyvatelstvem;

4. vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby jménem EU zaujala postoj vůči tureckým orgánům a aby položila základ pro silnou a komplexní reakci EU na tuto krizi; naléhavě ji vyzývá, aby zahájila dialog s tureckými orgány s cílem umožnit urychlenou deeskalaci situace a nalézt udržitelné řešení této krize; zdůrazňuje, že by EU měla zvážit všechny dostupné možnosti spolupráce se svými mezinárodními partnery v rámci OSN;

5. bere na vědomí dohodu mezi USA a Tureckem ze dne 17. října o dočasném příměří; vyjadřuje však znepokojení ohledně toho, že její ustanovení legitimizují tureckou okupaci „bezpečné zóny“ v severovýchodní Sýrii; dále vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně toho, že tato dohoda vyžaduje nejenom vysídlení místních skupin obyvatelstva, jako jsou Kurdové, Jezídové a Asyřané, a turkmenských, arménských, arabských a dalších menšin, ale také jejich přesun do oblastí s většinově arabským obyvatelstvem, čímž by vzniklo nové napětí a hrozby pro bezpečnost civilního obyvatelstva;

6. trvá na globálním politickém řešení syrského konfliktu na základě uznání jednoty, svrchovanosti a územní celistvosti syrského státu, s plným uznáním práv všech etnických a náboženských složek syrské společnosti, v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a Ženevského komuniké z roku 2012, které bylo vyjednáno syrskými stranami v rámci Ženevského procesu vedeného OSN a představuje základ pro skutečnou politickou transformaci;

7. vítá v této souvislosti zřízení ústavního výboru a snahu zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Sýrii Geira O. Pedersena, což by mělo zabezpečit důvěryhodný, vyvážený a inkluzivní základ pro politický proces mezi Syřany, v němž nebude docházet k vnějšímu vměšování; vyzývá všechny příslušné aktéry ze severovýchodní Sýrie, aby do tohoto procesu plně zapojili; připomíná, že žádné udržitelné vojenské řešení konfliktu neexistuje, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby v plném rozsahu dodržovaly rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které vyžadují okamžité ukončení nepřátelských akcí, ukončení obléhání, zpřístupnění celé země pro humanitární pomoc bez jakýchkoli omezení a ochranu humanitárních pracovníků všemi zúčastněnými stranami; vyzývá členské státy, aby opět požádaly Radu bezpečnosti OSN o přijetí rezoluce, která by Radě umožnila jednat cíleně a usilovat o to, aby byla v severovýchodní Sýrii v konečném důsledku zřízena bezpečnostní zóna zajištěná OSN ve prospěch místních obyvatel;

8. připomíná závažné důsledky další eskalace a destabilizace tohoto regionu, a to jak pro tento region, tak pro EU, z hlediska prohlubování bezpečnostních rizik, humanitárních krizí a migračních toků; vyzývá Komisi, aby připravila EU v každém ohledu na to, aby byla schopna co nejlépe reagovat na každou situaci, která by mohla vzniknout, a aby informovala Parlament o všech důsledcích další eskalace a destabilizace v tomto regionu;

9. lituje skutečnosti, že se Rada pro zahraniční věci, která zasedala dne 14. října 2019, nebyla schopna dohodnout na celounijním zbrojním embargu vůči Turecku; vítá rozhodnutí různých členských států EU pozastavit zbrojní vývozní licence do Turecka, naléhavě je však žádá, aby zajistily, že pozastavení se bude vztahovat také na již licencované dodávky i na dosud neuskutečněné dodávky; připomíná, že je zejména nutné důsledně uplatňovat pravidla EU stanovená ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP o vývozu zbraní, včetně přísného uplatňování kritéria čtyři týkajícího se regionální stability; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby zahájila iniciativu s cílem uvalit na Turecko celounijní zbrojní embargo zahrnující technologie dvojího užití, s ohledem na závažná obvinění z porušování mezinárodního humanitárního práva, a to po dobu trvání turecké vojenské operace a přítomnosti Turecka v Sýrii;

10. vyzývá Radu, aby zavedla soubor cílených sankcí a zákazů vydávání víz namířený proti tureckým úředníkům odpovědným za porušování lidských práv během stávající vojenské operace a navrhla stejná opatření namířená proti tureckým úředníkům odpovědným za vnitrostání zásahy proti základním právům; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby zajistily plné dodržování rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP [4]o omezujících opatřeních vůči Sýrii a zejména zmrazení majetku osob uvedených v tomto rozhodnutí a omezení přijímání osob, které mají prospěch ze syrského režimu nebo jej podporují;

11. rozhodně odmítá turecké plány na zřízení tzv. bezpečné zóny podél severovýchodní syrské hranice; zdůrazňuje, že jakýkoli nucený přesun syrských uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob do této oblasti by představoval závažné porušení konvenčního mezinárodního uprchlického práva, mezinárodního humanitárního práva a zásady nenavracení; připomíná, že každý návrat uprchlíků musí být bezpečný, dobrovolný a důstojný, a že stávající okolnosti takové přesuny naprosto znemožňují; zdůrazňuje, že by EU do těchto oblastí neměla posílat žádnou stabilizační ani rozvojovou pomoc; zdůrazňuje, že etnické a náboženské skupiny v Sýrii mají právo i nadále důstojně a bezpečně žít ve své historické a tradiční vlasti nebo se do ní vrátit;

12. vyzývá Radu, aby zvážila přijetí vhodných a cílených hospodářských opatření namířených proti Turecku, které nesmí mít negativní dopad na občanskou společnost ani na osoby, které již závažně poškodila hospodářská krize v této zemi, situaci syrských uprchlíků nebo další účast tureckých studentů na evropských výměnných programech jako je Erasmus+; žádá Radu, aby jako odrazující opatření s cílem předejít další eskalaci v severovýchodní Sýrii zvážila pozastavení obchodních preferencí v rámci dohody o zemědělských produktech a, jako poslední krajní možnost, pozastavení celní Unie mezi EU a Tureckem;

13. zdůrazňuje, že Parlament byl v posledních letech proaktivní při snižování financování nástroje předvstupní pomoci (NPP) II kvůli obavám z nedodržování lidských práv; dospěl k závěru, že nedávná opatření přijatá tureckými orgány jsou v rozporu s evropskými hodnotami; vyzývá Komisi, aby zajistila, že k financování probíhající vojenské operace nebo k usnadňování nucených přesunů syrských uprchlíků do tzv. „bezpečné zóny“ nebudou využívány žádné finanční prostředky EU;

14. je extrémně znepokojen tvrzeními, že turecké ozbrojené síly nebo proturecké ozbrojené skupiny používají proti civilistům bílý fosfor, což je zakázáno mezinárodními právními předpisy; plně podporuje práci Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která začala možné použití bílého fosforu vyšetřovat; vyzývá k tomu, aby všechny odpovědné osoby byly pohnány před soud;

15. vyzývá Turecko, aby zajistilo odpovědnost za hrůzné činy, které spáchaly proturecké ozbrojené skupiny, včetně vraždy Hevrin Chalafové a dalších svévolných poprav; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly proces dokumentace všech zločinů spáchaných v severovýchodní Sýrii a aby trvaly na jejich důkladném a nestranném vyšetření a na stíhání jejich pachatelů;

16. je extrémně znepokojen zprávami, že stovky vězňů hlásících se k ISIS, včetně mnoha zahraničních bojovníků, utíká během turecké ofenzivy z táborů v severní Sýrii, čímž se zvyšuje riziko opětovného obnovení ISIS; vyzývá členské státy EU, aby připravily pohotovstní plány zaměřené na bezpečnostní hrozbu, kterou by mohl představovat případný návrat zahraničních bojovníků ISIS, a aby i nadále v souladu s mezinárodními normami stíhaly hrůzné činy, které tyto osoby spáchaly; vyzývá vnitrostátní zpravodajské agentury a bezpečnostní služby, aby zvýšily svou ostražitost, pokud jde o možný návrat zahraničních bojovníků a jejich rodin;

17. je znepokojen dramatickou situací a osudem evropských dětí narozených bojovníkům Islámského státu v severní Sýrii; vyzývá členské státy, aby situaci a potřebám těchto dětí věnovaly zvláštní pozornost a aby zajistily dodržování jejich základních práv; vyzývá členské státy, aby ve všech rozhodnutích týkajících se dětí braly primárně ohled na nejlepší zájem dítěte;

18. znovu vyjadřuje podporu celosvětové koalici proti Islámskému státu, jejíž součástí je i Turecko; zdůrazňuje, že tato koalice a její syrské partnerské jednotky dosáhly v boji proti Islámskému státu v Sýrii značného pokroku, vyjadřuje však obavy, že turecká jednostranná vojenská akce tento pokrok ohrožuje;

19. vítá závazek EU, že bude nadále poskytovat humanitární pomoc sousedním zemím Sýrie, konkrétně Jordánsku, Libanonu, Turecku, Iráku a Egyptu, které jsou i nadále útočištěm pro miliony uprchlíků; považuje za nepřijatelné, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan zneužívá uprchlíky k vydírání EU; vyzývá členské státy EU, aby projevily mnohem větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu prostřednictvím přesídlení; zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat zásadu nenavracení; vyzývá EU a členské státy, aby poskytly dodatečné financování kurdské regionální vládě v Iráku, které by ji umožnilo čelit přílivu uprchlíků ze Sýrie;

20. uznává skutečnost, že Turecko má oprávněné bezpečnostní obavy, trvá však na tom, aby se řešily politickými a diplomatickými prostředky, a nikoli vojenskou akcí, v souladu s mezinárodními právními předpisy, včetně humanitárího práva;

21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, Turecku, členům mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a všem stranám zapojeným do konfliktu a aby zajistil překlad tohoto textu do arabštiny a turečtiny.

 

[1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0215.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2019)0200.

[3] Úř. věst. L 335, 13.12. 2008, s. 99.

[4] Rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14).

Poslední aktualizace: 24. října 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí