Postup : 2019/2982(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0258/2019

Předložené texty :

RC-B9-0258/2019

Rozpravy :

PV 19/12/2019 - 2.3
CRE 19/12/2019 - 2.3

Hlasování :

PV 19/12/2019 - 6.3

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0108

<Date>{18/12/2019}18.12.2019</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0258/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0259/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0260/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0263/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0267/2019</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 170kWORD 50k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0258/2019 (ECR)

B9-0259/2019 (Verts/ALE)

B9-0260/2019 (S&D)

B9-0263/2019 (Renew)

B9-0267/2019 (PPE)</TablingGroups>


<Titre>o ruském zákoně o „zahraničních agentech“</Titre>

<DocRef>(2019/2982(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Tomáš Zdechovský, Andrey Kovatchev, David McAllister, Antonio López-Istúriz White, Andrius Kubilius, Rasa Juknevičienė, Eva Maydell, Magdalena Adamowicz, Milan Zver, Željana Zovko, Roberta Metsola, David Lega, Inese Vaidere, Tomas Tobé, Romana Tomc, Seán Kelly, Arba Kokalari, Vladimír Bilčík, Sandra Kalniete, Maria Walsh, Michaela Šojdrová, Luděk Niedermayer, Liudas Mažylis, Ioan-Rareş Bogdan, Gheorghe-Vlad Nistor, Jiří Pospíšil, Ivan Štefanec, Michal Wiezik</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Kati Piri, Tonino Picula</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Antony Hook, Abir Al-Sahlani, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, José Ramón Bauzá Díaz, Phil Bennion, Stéphane Bijoux, Gilles Boyer, Sylvie Brunet, Olivier Chastel, Katalin Cseh, Jérémy Decerle, Anna Júlia Donáth, Engin Eroglu, Christophe Grudler, Bernard Guetta, Ivars Ijabs, Moritz Körner, Ondřej Kovařík, Nathalie Loiseau, Radka Maxová, Karen Melchior, Jan-Christoph Oetjen, Dragoş Pîslaru, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Monica Semedo, Susana Solís Pérez, Ramona Strugariu, Irène Tolleret, Hilde Vautmans, Marie-Pierre Vedrenne, Irina Von Wiese, Chrysoula Zacharopoulou</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Viola Von Cramon-Taubadel, Bronis Ropė, Sergey Lagodinsky, Hannah Neumann</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Anna Fotyga, Jacek Saryusz-Wolski</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

</RepeatBlock-By>


Usnesení Evropského parlamentu o ruské zákonu o „zahraničních agentech“

(2019/2982(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a vztazích mezi EU a Ruskem,

 s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 23. listopadu 2019 o novelizaci zákona o „zahraničních agentech“ v Ruské federaci a na její prohlášení ze dne 26. listopadu 2017 o ruském zákoně, který umožňuje registrovat zahraniční sdělovací prostředky jako „zahraniční agenty“,

 s ohledem na prohlášení delegace EU v Radě Evropy ze dne 11. prosince 2019 o novelizaci zákona Ruské federace o „zahraničních agentech“,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména na její článek 19, který se týká práva na svobodu přesvědčení a projevu, a na článek 20 o právu na svobodu pokojného shromažďování a sdružování,

 s ohledem na deklaraci OSN o ochráncích lidských práv, zejména na její článek 13 týkající se svobody sdružování;

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na jeho článek 22, který zaručuje právo na svobodu sdružování,

 s ohledem na Úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod (Evropskou úmluvu o lidských právech),

 s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly, zejména na její článek 10, který se týká práva na svobodu projevu, a na článek 11 o právu na svobodu shromažďování a sdružování,

 s ohledem na pokyny Evropské unie týkající se zastánců lidských práv,

 s ohledem na ústavu Ruské federace, zejména na její kapitolu 2 o právech a svobodách občanů,

 s ohledem na prohlášení zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 20. listopadu 2019 o svobodě sdělovacích prostředků,

 s ohledem na stanovisko komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 15. července 2013 na „právní předpisy Ruské federace týkající se nekomerčních organizací s ohledem na normy Rady Evropy“ a na jeho aktualizované stanovisko k „právním předpisům a zvyklostem Ruské federace s ohledem na nekomerční organizace s ohledem na normy Rady Evropy: aktualizace“ vydané dne 9. července 2015,

 s ohledem na stanovisko Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) ze dne 27. července 2014 týkající se ruského federálního zákona o nekomerčních organizacích (dále jen „zákon o zahraničních agentech“), na stanovisko ze dne 13. června 2016 k ruskému federálnímu zákonu č. 129-FZ (o nežádoucí činnosti zahraničních a mezinárodních nevládních organizací) a na zprávu Benátské komise ze dne 18. května 2019 o financování sdružení,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že v ústavě Ruské federace je zakotveno právo na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování;

B. vzhledem k tomu, že Ruská federace je signatářem Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a také členem Rady Evropy, a proto se zavázala dodržovat mezinárodní normy a zásady, kterými se řídí právní stát a lidská práva a základní svobody;

C. vzhledem k tomu, že ruský parlament schválil v červenci 2012 zákon o „zahraničních agentech“, podle něhož se musejí ruské nevládní organizace, které jsou financovány ze zahraničí nebo které se zapojují do činnosti, jež je neurčitě označena jako „politická činnost“, zaregistrovat u Ministerstva spravedlnosti Ruské federace jako „organizace plnící funkci zahraničního agenta“; vzhledem k tomu, že v červnu 2014 došlo ke změně zákona, která ministerstvu spravedlnosti umožnila registrovat nevládní organizace jako „zahraniční agenty“ z vlastní iniciativy; vzhledem k tomu, že v listopadu 2017 byla rozšířena působnost tohoto zákona, aby bylo možné za „zahraniční agenty“ označovat jakékoli zahraniční sdělovací prostředky, které získávají přímo či nepřímo finanční prostředky ze zahraničí;

D. vzhledem k tomu, že dne 21. listopadu 2019 schválil ruský parlament poslední novelizaci zákona o „zahraničních agentech“, kterou se rozšiřuje status „zahraničního agenta“ na soukromé osoby, včetně blogerů a nezávislých novinářů, a že dne 2. prosince 2019 tento zákon podepsal prezident Vladimir Putin; vzhledem k tomu, že uvedený zákon obsahuje konkrétní požadavky na registraci, účetnictví a označování publikací a že jeho nedodržování je trestným činem, za nějž hrozí postih ve formě správní pokuty nebo trestu odnětí svobody až na dva roky;

E. vzhledem k tomu, že podle tohoto zákona mohou být za „zahraniční agenty“ označeni Rusové i cizinci, kteří spolupracují se zpravodajskými platformami označenými jako „zahraniční agent“, což může vést ke stigmatizaci novinářů, jejich zdrojů či dokonce osob, které zveřejňují materiál na sociálních sítích, jakožto „zahraničních agentů“ a následně k autocenzuře a může je to odrazovat nejen od toho, aby své příspěvky zveřejňovali, ale také aby je sdíleli;

F. vzhledem k tomu, že ruský zákon o „zahraničních agentech“ je v rozporu s mezinárodní dohodou Rady Evropy – Evropskou úmluvou o lidských právech, která brání mj. svobodu projevu a sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že Rusko tak neplní své povinnosti člena Rady Evropy; vzhledem k tomu, že se komisař Rady Evropy pro lidská práva domnívá, že tento zákon je v rozporu s mezinárodními a evropskými normami v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že zákon o „zahraničních agentech“ porušuje ruské závazky coby člena OBSE a signatáře Všeobecné deklarace lidských práv; vzhledem k tomu, že Evropská unie očekává, že se Rusko jakožto stálý člen Rady bezpečnosti OSN bude řídit všemi svými mezinárodními závazky, které přijalo;

G. vzhledem k tomu, že se celá řada organizací na obranu lidských práv a nevládních organizací, jako je Amnesty International a Human Rights Watch, domnívá, že novelizovaný zákon bude mít na již tak restriktivní prostředí pro nezávislou žurnalistiku v Rusku negativní vliv a povede k dalšímu podkopání svobody projevu; vzhledem k tomu, že se tento zákon zaměřuje na kvalitní sdělovací prostředky, které nejsou závislé na vládních a provládních strukturách a které spolupracují s celou řadou ruských zpravodajů po celé zemi a ve vzdálených oblastech, jsou často jediným zdrojem spolehlivých informací a alternativou ke státním sdělovacím prostředkům, a že jim brání v činnosti a omezuje tak přístup občanů k nezávislému zpravodajství;

H. vzhledem k tomu, že v posledních měsících se legislativní omezování a cílené pronásledování zahraničních agentů, k němuž v Rusku na základě tohoto zákona dochází, stává stále represivnějším, což vede k omezení přístupu sdělovacích prostředků a občanské společnosti k nezávislému financování a pošpinění jejich pověsti a brání jim v činnosti a následně vede k omezenému využívání základních svobod a ke zmenšování prostoru pro činnost nezávislých aktérů a disidentů v Rusku;

I. vzhledem k tomu, že tento zákon je součástí širší kampaně na potlačení disentu, opozice a občanské společnosti po celém Rusku; vzhledem k tomu, že omezený prostor, který má k dispozici nezávislá občanská společnost, umožňuje rozšiřování vládou organizovaných nevládních organizací, které nejsou nezávislé; vzhledem k tomu, že ruská vláda využívá tyto organizace k prosazování vlastní politiky a zároveň k zachování zdání nezávislé občanské společnosti;

J. vzhledem k tomu, že uvedený zákon se zatím zaměřuje především na nevládní organizace; vzhledem k tomu, že podle tohoto zákona se za „zahraniční agenty“ považuje přibližně 80 nevládních organizací, mj. v podstatě všechny hlavní nevládní organizace, které v Rusku působí v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že u Evropského soudu pro lidská práva má podanou žalobu 49 ruských nevládních organizací, které prohlašují, že zákon o „zahraničních agentech“ porušuje několik lidských práv, včetně práva na svobodu projevu a sdružování, a které protestují proti kvalitě tohoto zákona, tomu, že jsou z důvodu, že se nezaregistrovaly „jako zahraniční agent“, pronásledovány, a proti nadměrné státní kontrole;

K. vzhledem k tomu, že od roku 2014 byly na seznam „zahraničních agentů“ nedobrovolně zařazeny desítky organizací činných v oblasti ochrany životního prostředí, a to nehledě na to, že ústavní soud Ruska ve svém rozhodnutí výslovně uvedl, že se na environmentální skupiny tento zákon nevztahuje; vzhledem k tomu, že celá řada dotyčných skupin musela ukončit svou činnost, aby nebyla označena za „zahraničního agenta“, nebo proto, že nebyly schopny zaplatit vyměřenou pokutu;

L. vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech se rozšířil trend, kdy stále větší počet zemí zavádí a používá zákony, které jsou v rozporu s právem na svobodu projevu, která zahrnuje svobodu získávat a poskytovat informace a šířit myšlenky bez vměšování veřejných orgánů a nehledě na hranice a také svobodu shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že tyto zákony brání činnosti organizací občanské společnosti i jednotlivých osob;

M. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva v několika svých rozhodnutích zdůraznil, že pro demokratickou společnost má veřejná kontrolní úloha, kterou plní nevládní organizace, stejně jako úloha sdělovacích prostředků zásadní význam;

N. vzhledem k tomu, že legitimní cíl, kterým je zajistit transparentnost nevládních organizací, které jsou financovány ze zahraničí, nemůže ospravedlnit opatření omezující činnost těchto organizací, které působí v oblasti prosazování demokracie, lidských práv a zásad právního státu;

1. vyzývá ruské orgány, aby okamžitě zrušily zákon o „zahraničních agentech“ a zajistily, aby byly stávající zákony v souladu s ústavou Ruska a jeho závazky podle mezinárodního práva; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby přestala úmyslně vytvářet atmosféru, která je nepřátelská vůči občanské společnosti, a aby proto odsoudila používání zákona o „zahraničních agentech“ jako prostředku k pronásledování organizací občanské společnosti, které spolupracují se zahraničními dárci nebo vyjadřují politické názory, a k potlačování jejich činnosti;

2. odsuzuje nedávnou novelizaci uvedeného zákona, která do značné míry rozšířila jeho působnost a umožnila, aby byly jako „zahraniční agenti“ stigmatizovány jednotlivé osoby, což porušuje jejich lidská práva, zejména svobodu projevu a sdružování, a jejich práva coby občanů tím, že je omezováno jejich odhodlání a příspěvek k činnosti ruské občanské společnosti a že je v důsledku toho, že nesou toto stigma, ohrožena jejich osobní bezpečnost;

3. odsuzuje neutuchající snahu ruských orgánů omezit jednak diskusi online i offline, a jednak nezávislou žurnalistiku; připomíná, že svoboda projevu je základním lidským právem, které upevňuje veškerá další lidská práva a umožňuje dosáhnout rozvoje společnosti a jejího pokroku; vyzývá Ruskou federaci k tomu, aby uznala, že dynamická a aktivní občanská společnost je pozitivním příspěvkem ke stavu demokracie a společnosti;

4. domnívá se, že záměrným cílem tohoto zákona a nepřiměřeného používání pokut a sankcí vůči sdělovacím prostředkům, lidskoprávním organizacím a občanské společnosti je donutit je k tomu, aby své zdroje používaly především na hrazení pokut a poplatků za obhajobu, aby tak došlo k omezení jejich svobody projevu; je hluboce znepokojen tím, že cílem tohoto počínání jsou lidskoprávní organizace a obránci lidských práv, což vede k dalšímu zhoršení situace v oblasti lidských práv v Rusku; odsuzuje mj. rozpuštění historicky důležitého hnutí „Za lidská práva“;

5. vyjadřuje znepokojení nad rizikem, že tento zákon bude uplatňován selektivně na konkrétní jednotlivce, zejména na nezávislé novináře a opoziční politické aktivisty, jelikož chybí jasná kritéria a panuje právní nejistota ohledně důvodů a důsledků jeho uplatňování na běžné občany; vyzývá ruské orgány, aby vytvořily ucelený rámec pro činnost nekomerčních organizací (nevládních organizací), jenž by byl jasný a důsledný a byl by v souladu s evropskými a mezinárodními normami, zejména tím, že bude používat jasné definice a vyhne se stigmatizujícím výrazům jako „zahraniční agenti“ nebo diskriminačním právním ustanovením týkajícím se zdrojů financování, a tím, že bude bránit trestnímu stíhání nevládních organizací, sdělovacích prostředků a blogerů nebo jednotlivých osob, jež vykonávají činnost pro nevládní organizace či sdělovací prostředky; vyjadřuje znepokojení nad vytěsňováním nezávislých organizací občanské společnosti nevládními organizacemi organizovanými vládou; se znepokojením bere na vědomí zejména situaci Anastasie Ševčenkové v Rostově na Donu;

6. důrazně se staví proti metodám ruských orgánů, které využívají státní moc k potlačování svobody projevu a slova, a tím vnášejí do společnosti strach; vyzývá ruské orgány, aby podporovaly nestrannost sdělovacích prostředků včetně těch, které vlastní ruské státní společnosti, a aby zvýšily bezpečnost a zlepšily pracovní prostředí novinářů v Rusku, a to i prostřednictvím rozšiřování jejich odborných dovedností tím, že využijí stávající mezinárodní programy; zdůrazňuje, že je třeba zaručit účinnou možnost právní nápravy v případě novinářů, jejichž svoboda pracovat byla ohrožena, aby se tak zabránilo autocenzuře;

7. oceňuje všechny jednotlivce a organizace, kteří stále vykonávají legitimní a pokojnou práci v oblasti lidských práv, a to přesto, že jsou terčem represí, a vyjadřuje jim podporu; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby zastavily pronásledování a zastrašování občanské společnosti, sdělovacích prostředků a organizací na ochranu lidských práv a jejich zastánců i veškeré útoky, kterým jsou vystaveni; odsuzuje neschopnost ruských orgánů, které nechrání tyto subjekty před útoky, pronásledováním a zastrašováním ze strany třetích stran ani tyto útoky nestranně nevyšetřují;

8. konstatuje, že ruský registr sdělovacích prostředků, které jsou označeny za „zahraničních agenty“, má 10 záznamů, z nichž jsou všechny spojeny s Rádiem Svobodná Evropa nebo Hlasem Ameriky; připomíná, že ruská vláda kritizuje ostatní zahraniční média za to, že podávají zprávy o demonstracích v této zemi;

9. očekává, že místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Rada a Komise budou v rámci svých kontaktů a setkání s ruskými představiteli a také při komunikaci s nimi, a to i na nejvyšší úrovni, upozorňovat na své obavy ohledně zákona o „zahraničních agentech“, a žádá je, aby o své komunikaci s ruskými orgány informovali Parlament;

10. opakovaně vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby i nadále pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci, a vyzývá delegaci EU v Rusku a velvyslanectví členských států, aby pokračovaly ve sledování soudních případů, které se týkají organizací a aktivistů občanské společnosti; vyzývá dále místopředsedu Komise, vysokého představitele a Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistili, aby při komunikaci s ruskými orgány bylo upozorňováno na případy všech osob stíhaných z politických důvodů a aby zástupci Ruska byli oficiálně žádáni o vyjádření k těmto případům; žádá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby Parlamentu podali zprávu o svých diskusích s ruskými orgány;

11. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby využil všech možností k podpoře občanské společnosti, která podporuje demokratické hodnoty, právní stát, základní svobody a lidská práva v Rusku, a upevňoval mezilidské kontakty s ruskými občany;

12. žádá členské státy EU, aby vznesly otázku zákona o „zahraničních agentech“ v orgánech Rady Evropy, především ve Výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PACE); žádá Benátskou komisi, aby přezkoumala novelizovaný zákon o „zahraničních agentech“ a vypracovala právní stanovisko a vhodná doporučení; vyzývá ruské orgány, aby v souladu s mezinárodními závazky Ruska v tomto ohledu  uplatnily veškerá doporučení Benátské komise Rady Evropy; vyzývá členské státy EU, aby v rámci fór OBSE vyvíjely na ruské orgány neustále tlak na to, aby dodržovaly normy OBSE v oblasti lidských práv, demokracie, právního státu a nezávislosti justice;

13. vybízí EU, aby soustavně vyzývala Rusko k tomu, aby zrušilo nebo změnilo všechny právní předpisy, které nejsou v souladu s mezinárodními normami; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby vypracoval novou komplexní strategii pro vztahy EU a Ruska, jejímž cílem bude posílit mír a upevnit stabilitu; znovu potvrzuje, že jakýkoli dialog by měl být založen na pevných zásadách včetně dodržování mezinárodního práva a zachování územní celistvosti zemí sousedících s Ruskem; zdůrazňuje, že sankce uvalené na Rusko mohou být odvolány až v okamžiku, kdy tato země začne dodržovat veškeré své závazky;

14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

 

 

Poslední aktualizace: 19. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí