Postup : 2020/2503(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0056/2020

Předložené texty :

RC-B9-0056/2020

Rozpravy :

PV 16/01/2020 - 4.2
CRE 16/01/2020 - 4.2

Hlasování :

PV 16/01/2020 - 6.2

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0012

<Date>{15/01/2020}15.1.2020</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0056/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0059/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0062/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0064/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0065/2020</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 174kWORD 52k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0056/2020 (ECR)

B9-0059/2020 (Verts/ALE)

B9-0062/2020 (S&D)

B9-0064/2020 (PPE)

B9-0065/2020 (Renew)</TablingGroups>


<Titre>o Nigérii, zejména o nedávných teroristických útocích</Titre>

<DocRef>(2020/2503(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Tomáš Zdechovský, Željana Zovko, David McAllister, Sandra Kalniete, Antonio López-Istúriz White, Milan Zver, Roberta Metsola, Lefteris Christoforou, Stelios Kympouropoulos, Krzysztof Hetman, Manolis Kefalogiannis, Arba Kokalari, Loucas Fourlas, Loránt Vincze, David Lega, Peter van Dalen, Isabel Wiseler-Lima, Karlo Ressler, Romana Tomc, Michaela Šojdrová, Vladimír Bilčík, Tomislav Sokol, Luděk Niedermayer, Cindy Franssen, Sunčana Glavak, Inese Vaidere, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil, Mircea-Gheorghe Hava, Vasile Blaga, Gheorghe-Vlad Nistor, Dan-Ştefan Motreanu, Ioan-Rareş Bogdan, Isabel Benjumea Benjumea</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Kati Piri, Carlos Zorrinho</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Phil Bennion, Andrus Ansip, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Stéphane Bijoux, Izaskun Bilbao Barandica, Gilles Boyer, Sylvie Brunet, Catherine Chabaud, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Jérémy Decerle, Engin Eroglu, Fredrick Federley, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Bernard Guetta, Antony Hook, Ivars Ijabs, Irena Joveva, Moritz Körner, Ondřej Kovařík, Ilhan Kyuchyuk, Karen Melchior, Shaffaq Mohammed, Javier Nart, Jan-Christoph Oetjen, Urmas Paet, Samira Rafaela, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Susana Solís Pérez, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Viktor Uspaskich, Hilde Vautmans, Marie-Pierre Vedrenne, Chrysoula Zacharopoulou</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Erik Marquardt</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Raffaele Fitto, Nicola Procaccini, Anna Fotyga, Elżbieta Kruk, Assita Kanko, Bert-Jan Ruissen, Evžen Tošenovský, Alexandr Vondra, Jan Zahradil, Veronika Vrecionová, Valdemar Tomaševski, Emmanouil Fragkos, Carlo Fidanza, Ruža Tomašić, Ryszard Antoni Legutko, Karol Karski, Charlie Weimers, Adam Bielan, Ryszard Czarnecki, Beata Kempa, Andżelika Anna Możdżanowska, Joanna Kopcińska, Jadwiga Wiśniewska, Joachim Stanisław Brudziński, Witold Jan Waszczykowski, Izabela-Helena Kloc, Zbigniew Kuźmiuk, Beata Szydło, Anna Zalewska, Zdzisław Krasnodębski, Tomasz Piotr Poręba</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Fabio Massimo Castaldo</Depute>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o Nigérii, zejména o nedávných teroristických útocích

(2020/2503(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá dřívější usnesení o Nigérii, z nichž poslední bylo přijato dne 18. ledna 2018[1],

 s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN ze dne 24. prosince 2019 o Nigérii,

 s ohledem na zprávu zvláštního vyslance pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo Evropskou unii ze dne 25. listopadu 2019,

 s ohledem na prohlášení, které učinila zvláštní zpravodajka OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy dne 2. září 2019 na závěr své návštěvy Nigérie,

 s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 31. července 2019 o teroristických činech na severovýchodě Nigérie,

 s ohledem na prohlášení mluvčí vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise ze dne 29. července 2018 o teroristických útocích skupiny Boko Haram ve státě Borno na severovýchodě Nigérie,

 s ohledem na kapitolu o Nigérii ve zprávě organizace Human Rights Watch o stavu lidských práv ve světě z roku 2019,

 s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva o Nigérii ze dne 29. srpna 2019, aniž by Nigérie předložila druhou pravidelnou zprávu,

 s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,

 s ohledem na pokyny EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení z roku 2013,

 s ohledem na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení za rok 2005 ochránkyni lidských práv Hauwě Ibrahimové,

 s ohledem na Index globálního terorismu pro rok 2019,

 s ohledem na dopis předsedy Výboru pro rozvoj adresovaný místopředsedovi Komise, vysokému představiteli a komisaři pro humanitární pomoc a řešení krizí o omezení humanitární činnosti na severovýchodě Nigérie,

 s ohledem na ústavu Nigerijské federativní republiky, zejména na ustanovení o ochraně svobody náboženského vyznání a práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání uvedená v kapitole IV,

 s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, kterou Nigérie ratifikovala v dubnu 1991,

 s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

 s ohledem na dohodu z Cotonou,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Nigérii se během posledních let výrazně zhoršila a vážně ohrožuje bezpečnost v tamním regionu i světovou bezpečnost; vzhledem k tomu, že v zemi, zejména pak v jejím severovýchodním regionu často dochází k porušování lidských práv a k masovému zabíjení; vzhledem k tomu, že skupina Boko Haram od povstání v roce 2009 v Nigérii zabila více než 36 000 osob;

B. vzhledem k tomu, že Nigérií desátým rokem zmítá regionální ozbrojený konflikt; vzhledem k tomu, že zejména sílí násilný extremismus a teroristická činnost a že posiluje moc a vliv džihádistických skupin, např. Boko Haram a Západoafrické provincie Islámského státu (ISWAP); vzhledem k tomu, že Boko Haram od roku 2009 se stále větší pravidelností útočí na nigerijské policejní a vojenské složky, politiky, školy, sakrální stavby, veřejné instituce a civilní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že naprostá většina obětí jsou muslimové;

C. vzhledem k tomu, že Nigérie zaujímá mezi 163 zeměmi, které figurují v Indexu globálního terorismu, hned za Irákem a Afghánistánem třetí místo, a řadí se tak mezi země nejvíce sužované terorismem;

D. vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace se dále vyostřila v důsledku eskalace náboženských a etnických konfliktů v některých částech země, mimo jiné v zemědělské centrální oblasti, kde dochází ke střetům mezi zemědělci a nomádskými pastevci o půdu a zdroje;

E. vzhledem k tomu, že ISWAP zřejmě drží v zajetí desítky osob, mezi nimi křesťanské autority, příslušníky bezpečnostních složek a humanitární pracovníky;

F. vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Nigérie, která je nejlidnatější africkou zemí, tvoří téměř rovným dílem muslimové a křesťané; vzhledem k tomu, že v Nigérii žije největší křesťanská komunita tohoto regionu, přičemž téměř 30 milionů křesťanů žije v severní Nigérii; vzhledem k tomu, že rivalita mezi převážně muslimským severem a křesťanským jihem, která má historické kořeny, se dramaticky vyhrotila se šířením radikálního islámu;

G. vzhledem k tomu, že ISWAP se ve videozáznamu zveřejněném dne 26. prosince 2019 přihlásil k popravě 11 osob; vzhledem k tomu, že tato skupina prohlásila, že všichni popravení byli křesťané a že její útok byl odvetou za smrt syrského vůdce IS Abúa Bakra al-Bagdádího;

H. vzhledem k tomu, že k těmto úmrtím došlo během širší série teroristických útoků, které byly mimo jiné dne 24. prosince 2019 namířeny proti křesťanské vesnici blízko města Chibok, v níž zahynulo sedm vesničanů a jedná nezletilá dívka byla unesena; vzhledem k tomu, že další tři civilisti byli zabiti dne 23. prosince 2019 u města Biu a sedm civilistů dne 22. prosince 2019 v provincii Nganzai;

I. vzhledem k tomu, že podle nadace Humanitarian Aid Relief Trust od roku 2015 ztratilo život 6 000 křesťanů, kteří byli buď zavražděni džihádistickými skupinami nebo zemřeli kvůli doktríně militantních Fulbů, kteří se řídí heslem „vaše země, nebo vaše krev“; vzhledem k tomu, že křesťané ve státech, které se řídí právem šaría, neustále čelí diskriminaci a často bývají považováni za občany druhé kategorie;

J. vzhledem k tomu, že ačkoli prezident Muhammadu Buhari tyto vraždy odsoudil a apeloval na obyvatelstvo, aby zabránilo rozdělení společnosti podle náboženské příslušnosti, tyto útoky jsou prováděny naprosto beztrestně a pachatelé bývají jen zřídka povoláni k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že organizace Amnesty International ve své zprávě ukázala, že nigerijské bezpečnostní síly úmyslně přehlížejí vražedné útoky na zemědělské komunity;

K. vzhledem k tomu, že podle organizace Human Rights Watch zadržela nigerijská armáda bez pádných, nebo dokonce jakýchkoli důkazů více než 3 600 dětí, z nichž polovinu tvoří dívky, neboť je podezírá z příslušnosti k islamistickým a nestátním ozbrojeným skupinám;  vzhledem k tomu, že mnoho zadržených dětí je týráno, sexuálně zneužíváno nebo zemřelo ve vazbě v důsledku nemocí, hladu, dehydratace nebo střelných zranění; vzhledem k tomu, že armáda systematicky odepírá přístup do zadržovacích zařízení, takže není možné ověřit podmínky, v nichž jsou děti drženy;

L. vzhledem k tomu, že v Nigérii je obzvláště problematická situace dívek a žen kvůli jejich všeobecné diskriminaci, omezenému přístupu ke zdravotním službám a vzdělání, rozšířenému mrzačení ženských pohlavních orgánů a dětským sňatkům;

M. vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud prohlásil, že existují pádné důvody domnívat se, že Boko Haram a nigerijské bezpečnostní síly v Nigérii páchají zločiny proti lidskosti ve smyslu článku 7 Římského statutu, včetně vražd a pronásledování; vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud ve své zprávě o předběžném přezkoumání z roku 2019 došel k závěru, že ačkoli nigerijské orgány podnikly několik kroků k posouzení trestní odpovědnosti údajných pachatelů, vyšetřování a trestní stíhání členů Boko Haram a příslušníků nigerijských bezpečnostních sil zůstává co do rozsahu a hloubky omezeno;

N. vzhledem k tomu, že vláda je od roku 2015 kritizována za svou nepřiměřenou reakci na islamistické povstání po celé zemi; vzhledem k tomu, že nigerijská armáda a policie se potýkají s nesčetnými bezpečnostními hrozbami a zdá se, že jsou přetížené a neschopné řešit současně probíhající bezpečnostní krize;

O. vzhledem k tomu, že mnohonárodní smíšené jednotky od svého vzniku v roce 2015 vyhnaly teroristické skupiny z řady oblastí, které ovládaly, ale celý region je stále velmi nestabilní; vzhledem k tomu, že nedávné stažení 1200 čadských vojáků, k němuž došlo ve stejné době jako k nárůstu násilí v severovýchodním regionu, vyvolalo znepokojení mezi obyvatelstvem; vzhledem k tomu, že po stažení těchto vojáků uprchly z oblasti stovky nedaleko usídlených nigerijských civilistů, neboť se obávali nových útoků džihádistů;

P. vzhledem k tomu, že EU, Spolková republika Německo a Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) zahájily v říjnu 2019 projekt v oblasti operací a struktury pro mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že cílem tohoto projektu je posílit mechanismy a schopnost společenství ECOWAS zvládat konflikty a podpořit prostředí v západní Africe po skončení konfliktů;

Q. vzhledem k tomu, že podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) způsobila situace v Nigérii bezprecedentní humanitární krizi a na severovýchodě země vedla k vysídlení více než dvou milionů osob; vzhledem k tomu, že podle organizace Human Rights Watch většina těchto vnitřně vysídlených osob nemůže uplatnit svá základní práva na potraviny, bydlení, vzdělání, zdraví, ochranu před újmou ani právo na svobodu pohybu; vzhledem k tomu, že EU na podporu humanitární pomoci v zemi vyčlenila 28,3 milionu EUR; vzhledem k tomu, že stávající finanční prostředky ani zdaleka nepokrývají potřeby humanitární pomoci;

R. vzhledem k tomu, že podle oddílu o Nigérii ve zprávě organizace Human Rights Watch o stavu lidských práv ve světě za rok 2019 se více než 35 000 vnitřně vysídlených osob v roce 2018 vrátilo na severovýchod země navzdory bezpečnostním obavám a absenci základních životních potřeb, např. potravin a přístřeší;

S. vzhledem k tomu, že téměř polovina nigerijského obyvatelstva žije v extrémní chudobě; vzhledem k tomu, že podle odhadů více než 7 milionů Nigerijců naléhavě potřebuje život zachraňující pomoc;

T. vzhledem k tomu, že tisíce Nigerijců riskují své životy na migračních trasách do EU v naději na život v lepších hospodářských, sociálních a bezpečnostních podmínkách;

U. vzhledem k tomu, že prostor pro humanitární činnost v zemi se zmenšuje v důsledku únosů a zabití několika humanitárních pracovníků; vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo zabito osm humanitárních pracovníků, takže celkový počet humanitárních pracovníků, kteří v tomto konfliktu od roku 2011 přišli o život, dosáhl 26; vzhledem k tomu, že bezpečnostní rizika často brání poskytnutí pomoci a způsobily odchod mnoha humanitárních organizací;

V. vzhledem k tomu, že navíc vláda pozastavila fungování řady mezinárodních humanitárních agentur a charitativních organizací s prohlášením, že působily jako prostředníci pro praní peněz islamistických skupin; vzhledem k tomu, že v září 2019 nařídily nigerijské ozbrojené síly bez předchozího oznámení uzavření organizací Action Against Hunger a Mercy Corps, a ponechaly tak 400 000 osob bez přístupu k humanitární pomoci;

W. vzhledem k tomu, že podle článku 8 dohody z Cotonou se EU zapojuje do pravidelného politického dialogu s Nigérií o lidských právech a demokratických zásadách, včetně otázek etnické, náboženské a rasové diskriminace;

1. odsuzuje teroristické útoky, k nimž v zemi došlo; znovu opakuje, že je znepokojen vleklou krizí v Nigérii a nestabilní bezpečnostní situací na severovýchodě, a důrazně odsuzuje opakované porušování lidských práv a mezinárodního a humanitárního práva, ať už z důvodu náboženství nebo etnické příslušnosti;

2. odsuzuje především nedávný nárůst násilí proti etnickým a náboženským komunitám, včetně útoků proti náboženským institucím a věřícím;

3. vyjadřuje soustrast rodinám obětí a svou solidaritu s nigerijským lidem, který už více než desetiletí trpí následky terorismu v tomto regionu;

4. naléhavě žádá nigerijské orgány, aby zaručily dodržování lidských práv v zemi a chránily civilní obyvatelstvo před terorismem a násilím; trvá na tom, že tyto kroky je nutné provádět plně v souladu s dodržováním lidských práv a zásady právního státu, v souladu s mezinárodními závazky země;

5. považuje jakoukoliv formu vyhlazování lidských bytostí nebo etnických čistek za barbarskou a za zločin proti lidskosti; naléhavě vyzývá nigerijskou vládu, aby se zabývala hlavními příčinami násilí tím, že všem občanům zajistí stejná práva a přijme právní předpisy zakazující diskriminaci; trvá v tomto ohledu na tom, že je třeba dále podporovat dialog mezi náboženstvími a pokojné soužití občanů bez ohledu na jejich náboženské vyznání, a přitom zapojit všechny příslušné zúčastněné strany, včetně Mezináboženské rady Nigérie;

6. připomíná, že ženy a děti jsou nejvíce ohrožené důsledky konfliktu, terorismu a násilí v zemi; odsuzuje skutečnost, že děti jsou stále častěji rekrutovány teroristickými skupinami a využívány jako dětští vojáci nebo sebevražední atentátníci;

7. je hluboce znepokojen zprávami o špatném zacházení s dětmi zadrženými ve vojenských zařízeních; vyzývá nigerijské orgány, aby do svých vojenských zadržovacích zařízení umožnily přístup OSN, podepsaly formální protokol o předání, který zajistí, aby děti zadržované armádou byly urychleně předány příslušným orgánům pro ochranu dětí, a aby zadržování dětí armádou ukončily; trvá na tom, že boj proti terorismu i rámec pro soudnictví a vymáhání práva by měly být uzpůsobeny tak, aby chránily práva nejvíce zranitelné části obyvatelstva, včetně dětí;

8. připomíná nigerijským orgánům jejich povinnost chránit práva dětí a zajistit ochranu a poskytnutí péče osobám, které byly postiženy teroristickými akcemi nebo konfliktem, včetně zajištění jejich přístupu ke vzdělání; dále připomíná, že vzdělávání a ekonomické příležitosti jsou účinné nástroje proti radikalizaci, a naléhavě žádá mezinárodní partnery, aby v rámci protiteroristické strategie v tomto regionu podporovali poskytování dostupného a kvalitního vzdělání;

9. je hluboce znepokojen skutečností, že ženy v Nigérii jsou nadále oběťmi diskriminace, násilí, sexuálního zneužívání a znásilňování; naléhavě žádá Nigérii, aby plně provedla úmluvu CEDAW; naléhavě žádá, aby obětem široce rozšířeného sexuálního a genderového násilí byla poskytována větší podpora, a to i podpora psychologická;

10. zdůrazňuje, že boj proti beztrestnosti má zásadní význam pro stabilitu země a budování trvalého míru; vyzývá proto nigerijské orgány, aby provedly okamžité, důkladné a transparentní šetření s cílem postavit pachatele před soud a zajistit, aby se museli zodpovídat ze svého jednání; dále žádá přijetí opatření ke zlepšení kapacity a nezávislosti nigerijského soudního systému s cílem podpořit účinné využívání trestního soudnictví v boji proti násilí, terorismu a korupci;

11. vyjadřuje politování nad tím, že nebyl zaznamenán žádný nový pokrok v boji proti skupině Boko Haram a Islámskému státu v provincii Západní Afrika (ISWAP) a že se zvyšuje četnost a závažnost sebevražedných útoků a přímých útoků na vojenské pozice; připomíná, že nigerijský prezident Buhari byl v roce 2019 opětovně zvolen na základě příslibu, že porazí násilný extremismus, který prosazuje skupina Boko Haram a další teroristické skupiny, a naléhavě žádá prezidenta, aby splnil, co slíbil ve své předvolební kampani;

12. podporuje cíle operací prováděných v rámci projektu struktura pro mír a bezpečnost pod vedením EU a Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS); vybízí členské státy, aby tento projekt plně podpořily, a přispěly tak k budování kapacit a řešení konfliktů v západní Africe;

13. znovu potvrzuje svou podporu regionální mnohonárodní smíšené jednotky a oceňuje její úsilí o efektivní boj proti terorismu a o obnovení stability v regionu kolem Čadského jezera; připomíná, že terorismus nezná hranic, a vyzývá země tohoto regionu, aby i nadále koordinovaly své snahy o zajištění bezpečnosti v celém regionu;

14. vybízí k provedení další reformy bezpečnostního sektoru v Nigérii s cílem zlepšit kapacity celostátních i regionálních aktérů v boji proti terorismu; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby pokračovaly v poskytování technické pomoci Evropské unie v této oblasti;

15. varuje před tím, že spor mezi zemědělci a pastevci by mohl být zneužit k šíření náboženské nenávisti; naléhavě žádá nigerijskou vládu, aby provedla národní plán na transformaci živočišné výroby, jehož cílem je ochrana zájmů zemědělců i chovatelů dobytka; domnívá se, že je třeba přijmout další opatření, např. posílit mechanismy pro mediaci v konfliktech, pro řešení sporů, usmíření a budování míru;

16. zdůrazňuje vzájemnou závislost rozvoje, demokracie, lidských práv, řádné správy a bezpečnosti v zemi; je přesvědčen, že samotný vojenský zásah nestačí k účinnému boji proti terorismu; vyzývá nigerijskou vládu, aby vypracovala komplexní strategii, která by řešila základní příčiny terorismu tím, že se zaměří na preventivní přístup, jehož cílem je odstranit přitažlivost teroristické ideologie, omezit příležitosti k náboru a radikalizaci a odříznout ji od finančních zdrojů, a že bude podporovat a financovat programy organizací občanské společnosti zaměřené na společenství;

17. vyzývá EU, Africkou unii a mezinárodní společenství, aby při podpoře boje proti terorismu v Nigérii vyvíjely větší úsilí a aby nadále poskytovaly politickou a bezpečnostní pomoc v zemi i v celém regionu;

18. je hluboce znepokojen dopadem bezpečnostní situace v zemi na účinnost humanitární a rozvojové pomoci; vyzývá EU, aby pokračovala ve svém úsilí v humanitární a rozvojové oblasti, a to nejen v Nigérii, ale též v celém regionu; vítá skutečnost, že EU v roce 2019 přislíbila dalších 50 milionů EUR na podporu obnovy a odolnosti Nigérie;

19. bere na vědomí, že Nigérie a sousední země jsou vystaveny tlaku v důsledku regionálního vysídlování; žádá zvýšení podpory a lepší koordinaci dárců pro vysídlené obyvatelstvo v Nigérii, včetně dalších finančních zdrojů od mezinárodního společenství; připomíná, že rozvojové fondy by měly sloužit výhradně svému původnímu cíli, jímž je vymýcení chudoby ve všech jejích podobách;

20. odsuzuje všechny útoky na humanitární pracovníky nebo zařízení a naléhavě žádá, aby byla přijata opatření k zajištění bezpečnosti humanitárních pracovníků a bezpečného prostředí pro humanitární organizace, aby tak mohli vykonávat svou nepostradatelnou činnost;

21. je mimořádně znepokojen rychlou změnou klimatu a jejím dopadem na životy a živobytí, zejména v centrální oblasti země; opakuje, že je třeba nalézt dlouhodobá řešení za účelem ochrany přírodních zdrojů a zajištění jejich přístupnosti; připomíná, že je nezbytné vypořádat se s klimatickou krizí, má-li být zajištěna hospodářská stabilita a mír v regionu;

22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi a parlamentu Nigérie, Africké unii, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU a Panafrickému parlamentu.

 

 

 

 

 

[1]Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 43.

Poslední aktualizace: 15. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí