Postup : 2020/2552(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0102/2020

Předložené texty :

RC-B9-0102/2020

Rozpravy :

PV 13/02/2020 - 4.2
CRE 13/02/2020 - 4.2

Hlasování :

PV 13/02/2020 - 7.2
CRE 13/02/2020 - 7.2

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0037

<Date>{12/02/2020}12.2.2020</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0102/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0103/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0105/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0107/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0109/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0112/2020</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 224kWORD 57k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0102/2020 (Verts/ALE)

B9-0103/2020 (S&D)

B9-0105/2020 (ECR)

B9-0107/2020 (GUE/NGL)

B9-0109/2020 (PPE)

B9-0112/2020 (Renew)</TablingGroups>


<Titre>o dětské práci v dolech na Madagaskaru</Titre>

<DocRef>(2020/2552(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Željana Zovko, David McAllister, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Krzysztof Hetman, Milan Zver, Lefteris Christoforou, Stelios Kympouropoulos, Arba Kokalari, Loucas Fourlas, Loránt Vincze, David Lega, Isabel Wiseler-Lima, Romana Tomc, Michaela Šojdrová, Vladimír Bilčík, Vangelis Meimarakis, Magdalena Adamowicz, Ivan Štefanec, Liudas Mažylis, Michal Wiezik, Tomas Tobé, Frances Fitzgerald, Deirdre Clune, Tomáš Zdechovský, Inese Vaidere, Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák, Peter Pollák, Miriam Lexmann, Ioan-Rareş Bogdan</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Kati Piri, Carlos Zorrinho</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Hilde Vautmans, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Stéphane Bijoux, Izaskun Bilbao Barandica, Sylvie Brunet, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Ilana Cicurel, Jérémy Decerle, Laurence Farreng, Valter Flego, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Bernard Guetta, Ivars Ijabs, Irena Joveva, Pierre Karleskind, Moritz Körner, Ondřej Kovařík, Ilhan Kyuchyuk, Radka Maxová, Ulrike Müller, Javier Nart, Jan-Christoph Oetjen, Dragoş Pîslaru, Frédérique Ries, Michal Šimečka, Susana Solís Pérez, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Irène Tolleret, Yana Toom, Viktor Uspaskich, Adrián Vázquez Lázara, Marie-Pierre Vedrenne, Chrysoula Zacharopoulou</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Caroline Roose</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Joanna Kopcińska, Karol Karski, Emmanouil Fragkos, Elżbieta Kruk, Jadwiga Wiśniewska, Ruža Tomašić, Ryszard Czarnecki</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Helmut Scholz, Younous Omarjee, Anja Hazekamp, Manuel Bompard, Stelios Kouloglou, Alexis Georgoulis, Dimitrios Papadimoulis</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

<Depute>Fabio Massimo Castaldo</Depute>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o dětské práci v dolech na Madagaskaru

(2020/2552(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Madagaskaru, zejména na usnesení ze dne 9. června 2011[1] a 16. listopadu 2017[2],

 s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

 

 s ohledem na Ženevskou deklaraci o právech dítěte z roku 1924 a na její přijetí Valným shromážděním OSN v roce 1959,

 s ohledem na obecné zásady EU v oblasti práv dítěte,

 s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unie, který výslovně uznává ochranu práv dítěte ve vnitřních i zahraničních věcech jakožto cíl EU,

 s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání ze dne 6. června 1973 a na úmluvu MOP č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce dne 1. června 1999,

 s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 16. března 2017[3] k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata, které pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce (nařízení o dovozu minerálů pocházejících z oblastí postižených konfliktem),

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

 s ohledem na Výbor pro práva dítěte,

 s ohledem na závěry Rady týkající se dětské práce, které byly přijaty dne 20. června 2016,

 s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

 s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN z roku 2011 nazvaného „Chránit, dodržovat, napravovat“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte[4],

 s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 25. července 2019, kterou byl rok 2021 vyhlášen Mezinárodním rokem odstranění dětské práce,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o rezoluci Valného shromáždění OSN[5],

 s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, včetně všech příloh a dodatků,

 s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016[6] k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků,

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017[7] o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce,

 s ohledem na hlavní zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (2011),

 s ohledem na obecnou připomínku č. 24(2017) Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva o povinnostech státu v souladu s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech v souvislosti s obchodními aktivitami (E/C.12/GC/24),

 s ohledem na práva dětí a obchodní zásady vypracované fondem UNICEF,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o EU a odpovědných globálních hodnotových řetězcích,

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016[8] o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích,

 s ohledem na zprávu Mezinárodního sdružení Terre des Hommes nazvanou „Dětská práce v odvětví těžby a zpracování slídy na Madagaskaru“, která byla zveřejněna v listopadu 2019[9],

 s ohledem na článek 26 dohody z Cotonou,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že článek 32 Úmluvy OSN o právech dítěte stanoví, že „státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro něho nebezpečná nebo bránit jeho vzdělávání nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji;

B. vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech dítěte je jednou z nejvíce ratifikovaných mezinárodních smluv o lidských právech, kterou ratifikovaly všechny členské státy EU a která příslušným zemím stanoví jasné právní povinnosti, aby prosazovaly, chránily a dodržovaly práva každého dítěte v jejich jurisdikci;

C. vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že bude prosazovat a chránit práva dětí v rámci své vnitřní a vnější činnosti a jednat v souladu s mezinárodním právem, včetně ustanovení Úmluvy OSN o právech dítěte a jejích opčních protokolů[10]; 

D. vzhledem k tomu, že Listina stanovuje, že při veškerých činnostech EU musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte, a dětskou práci zakazuje, přičemž stanovuje minimální věk pro přijetí do zaměstnání, který nesmí být nižší než věk pro ukončení povinné školní docházky, a dále se v ní uvádí, že mladí lidé přijatí do práce musí práci vykonávat za podmínek odpovídajících jejich věku a být chráněni před hospodářským vykořisťováním a před jakoukoli prací, která by mohla ohrozit jejich bezpečnost, zdraví nebo tělesný, duševní, mravní nebo sociální rozvoj nebo narušit jejich vzdělávání;

E. vzhledem k tomu, že v článku 12  Úmluvy OSN o právech dítěte a článku 24  Listiny jsou obsažena ustanovení o dodržování práva dítěte být vyslyšeno a práva na to, aby se v záležitostech, které se jej dotýkají, přihlíželo k jeho názorům s ohledem na jeho věk a vyspělost;

F. vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že bude provádět Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a plnit její cíle, včetně cíle č. 8.7 spočívajícího v tom, že „přijme okamžitá a účinná opatření k vymýcení nucené práce, ke skoncování s moderními formami otroctví a obchodováním s lidmi a k dosažení zákazu a odstranění nejhorších forem dětské práce, včetně náboru a využívání dětských vojáků, a do roku 2025 odstranit dětskou práci ve všech jejích formách“[11];

G. vzhledem k tomu, že na celém světě je do dětské práce zapojeno přibližně 152 milionů dívek a chlapců ve věku od 5 do 17 let[12], přičemž největší podíl pracujících dětí žije v nejméně rozvinutých zemích;  vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku patří k regionům s největším počtem obětí dětské práce Afrika, kde je do ní zapojeno 72,1 milionu dětí, a Asie a Tichomoří, kde je její obětí 62,1 milionu dětí; vzhledem k tomu, že zemědělství, služby a průmysl, včetně těžebního průmyslu, jsou tři hlavní sektory, kde se využívá dětská práce; vzhledem k tomu, že i přes určitý pokrok, kterého bylo při odstraňování dětské práce dosaženo, by podle odhadů MOP  při současném tempu poklesu dětské práce v roce 2025 stále pracovalo 121 milionů chlapců a dívek;

H. vzhledem k tomu, že čl. 3 písm. d) úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182 z roku 1999 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce definuje nebezpečnou dětskou práci jako „práci, která svou povahou nebo okolnostmi, za kterých je vykonávána, je schopna poškodit zdraví, ohrozit bezpečnost nebo morálku dětí“;  vzhledem k tomu, že Madagaskar ratifikoval všechny klíčové úmluvy o dětské práci, včetně Úmluvy o právech dítěte  (a dvou opčních protokolů), úmluvy MOP č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání a úmluvy MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce, a vzhledem k tomu, že vláda země vypracovala mimo jiné ve spolupráci s mezinárodními zaměstnavateli a zaměstnaneckými organizacemi národní akční plán boje proti dětské práci na Madagaskaru; vzhledem k tomu, že ani tyto závazky a opatření nepřinesly žádné skutečné výsledky;

I. vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce ve své definici dětské práce uvádí, že „ne veškerá práce, kterou vykonávají děti, by měla být klasifikována jako dětská práce, již je potřeba vymýtit“; vzhledem k tomu, že účast dětí nebo dospívajících na práci, která nemá vliv na jejich zdraví a osobní rozvoj nebo není v rozporu s jejich školní docházkou, je obecně považována za pozitivní; vzhledem k tomu, že prostřednictvím Agendy 2063 Africké unie a nedávno podepsaného desetiletého akčního plánu pro vymýcení dětské práce, nucené práce, obchodování s lidmi a moderního otroctví v Africe (2020–2030) jsou africké země odhodlány vymýtit v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 8.7 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 všechny formy dětské práce na tomto kontinentu;

J. vzhledem k tomu, že největší skupinou nejhorších forem dětské práce je nebezpečná dětská práce, do níž je zapojeno přibližně 73 milionů dětí ve věku od 5 do 17 let, které pracují v nebezpečných podmínkách v celé řadě odvětví, včetně těžebního průmyslu[13]; vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo do dětské práce zapojeno 47 % všech madagaskarských dětí ve věku 5 až 17 let, včetně přibližně 86 000 dětí pracujících v těžebním odvětví[14]; vzhledem k tomu, že těžební průmysl je odvětvím s nejvyšším počtem úmrtí dětí, kde připadá průměrně 32 úmrtí na 100 000 dětí ve věku 5 až 17 let;

K. vzhledem k tomu, že Madagaskar má pátý nejvyšší počet dětí na světě, které nechodí do školy[15], přičemž polovina dětí mladších pěti let trpí zpomaleným růstem a pouze 13 % má přístup k elektřině[16]; vzhledem k tomu, že z celkového počtu obyvatel jich 74 % žije pod vnitrostátní hranicí chudoby a 80 % žije ve venkovských oblastech[17]; vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny obyvatel žijí z částky necelých 1,90 USD na den; vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF má pouze 30 % madagaskarských dětí přístup k základnímu vzdělání; vzhledem k tomu, že vzdělávání má klíčový význam pro to, aby se předcházelo dětské práci a zamezilo tomu, aby děti skončily na ulici, kde se stávají oběťmi obchodování s lidmi a vykořisťování;

L. vzhledem k tomu, že Madagaskar je třetím největším vývozcem slídy na světě, jehož vývoz v roce 2017 činil 6,5 milionu USD, a jednou ze zemí s největším rizikem porušování práv dětí při těžbě slídy, a to vedle Indie, Číny, Srí Lanky, Pákistánu a Brazílie;

M. vzhledem k tomu, že slída zahrnuje skupinu různých nerostů používaných v elektronickém a automobilovém průmyslu a nachází se v široké škále výrobků od barev po pomocné půdní látky a od makeupů až po chytré telefony;

N. vzhledem k tomu, že se odhaduje, že do odvětví těžby slídy na Madagaskaru je zapojeno asi 11 000 dětí; vzhledem k tomu, že většina této dětské práce je soustředěna ve třech jižních provinciích (Anosy, Androy a Ihorombe), kde děti zaostávají, pokud jde o zdraví, výživu a rozvoj vzdělávání;

O. vzhledem k tomu, že děti, které jsou zapojeny do těžby slídy na Madagaskaru, jsou vystaveny drsným a nebezpečným pracovním podmínkám, které jim způsobují bolest zad, bolest hlavy v důsledku horka a nedostatku vody nebo kyslíku v dolech, bolest svalů v důsledku monotónní a tvrdé práce, která vyžaduje zvedání těžkých nákladů, častý kašel a dýchací potíže způsobené vdechováním velmi jemných částic slídového prachu v dolech a jejich okolí a ve zpracovatelských centrech, jakož i riziku úmrtí v důsledku zborcení dolu nebo sesuvů půdy; vzhledem k tomu, že madagaskarské orgány nejsou schopny poskytovat mnoha těžebním komunitám odpovídající přístup ke zdravotní péči, vzdělání nebo zařízení na čistou pitnou vodu;

P. vzhledem k tomu, že hlavními příčinami dětské práce jsou chudoba, migrace, válka nebo zhoršování stavu životního prostředí a změna klimatu, nedostatečný přístup ke kvalitnímu vzdělávání, nedostatek důstojných pracovních míst pro rodiče, nedostatečná sociální ochrana a sociální normy; vzhledem k tomu, že řešení problému dětské práce proto vyžaduje vícerozměrný přístup a analýzu modelů dětské práce v konkrétním kontextu;

Q. vzhledem k tomu, že Madagaskar se nachází v dolní části indexu lidského rozvoje Organizace spojených národů, kde zaujímá 161. místo ze 189 zemí (2017), přičemž 57 % obyvatel Madagaskaru trpí závažnou vícerozměrnou chudobou, jak vyplývá z multidimenzionálního indexu chudoby (MPI), a 1,3 milionu lidí na Madagaskaru bylo v březnu 2019[18] kriticky postiženo nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že dětská práce je příznakem vzájemně se posilujících základních příčin, jako je chudoba, nespravedlnost a nedostatečný přístup k základním sociálním službám; vzhledem k tomu, že dětskou práci jako takovou nelze posuzovat izolovaně;

R. vzhledem k tomu, že odvětví těžby slídy na Madagaskaru je zdaněno pomocí řady komplexních opatření, přičemž úroveň zdanění vývozu je relativně nízká a ne vždy poskytuje těžebním komunitám přímý přínos; vzhledem k tomu, že bylo vydáno přibližně pouze 40 vývozních povolení, což nasvědčuje tomu, že převážná většina těžby slídy je uskutečňována nezákonně a v neregulovaných a nebezpečných manuálních provozech; vzhledem k tomu, že zvýšení vývozu spolu s výrazným snížením ceny za tunu zvýšilo riziko pracovního vykořisťování;

S. vzhledem k tomu, že cílem akčního plánu Evropské unie pro demokracii a lidská práva na období 2015–2019 je řešit problematiku dětské práce, mimo jiné „podporou partnerských zemí, pokud jde o prosazování, ochranu a naplňování práv dítěte, s důrazem na hospodářská, sociální a kulturní práva, jako je právo na vzdělání, zdravotní péči a výživu a na sociální ochranu, a boj proti nejhorším formám dětské práce, přičemž je třeba se vždy řídit nejlepšími zájmy dítěte.“[19];

T. vzhledem k tomu, že obecná připomínka č. 16 Výboru pro práva dítěte „uznává, že povinnosti a odpovědnost v oblasti dodržování práv dětí se v praxi zasahují mimo státní a státem ovládané služby a instituce a uplatňují se na soukromé subjekty a podniky“ a dodává, že „všechny podniky musí dostát svým povinnostem, pokud jde o práva dětí, a musí zajistit, aby tak činily;

U. vzhledem k tomu, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se zavázala v rámci obchodních dohod EU[20] uplatňovat politiku nulové tolerance v oblasti dětské práce a vyzvala kandidátku na funkci místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii, Dubravku Šuicovou, aby vypracovala komplexní strategii v oblasti práv dítěte[21];

V. vzhledem k tomu, že v posledních letech začala EU přijímat právní předpisy ke zvýšení zodpovědnosti podniků a začleňovat prvky náležité péče v oblasti lidských práv do právních předpisů, mj. do nařízení o dovozu minerálů pocházejících z oblastí postižených konfliktem a do směrnice EU o vykazování nefinančních informací; vzhledem k tomu, že členské státy začaly přijímat vnitrostátní právní předpisy se stejným cílem, jako je zákon Spojeného království o moderním otroctví, francouzský zákon o povinnostech v oblasti obezřetnosti nadnárodních firem, nizozemský zákon o náležité péči týkající se dětské práce, nebo německé a italské národní akční plány na provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vzhledem k tomu, že Evropská komise oznámila svůj záměr prozkoumat způsoby, jak zlepšit transparentnost v celém dodavatelském řetězci, včetně aspektů povinné náležité péče;

W. vzhledem k tomu, že Parlament v usnesení z roku 2010 naléhavě vyzval Komisi, aby zvážila zákaz dovozu výrobků vyrobených pomocí dětské práce do EU a zopakoval své požadavky v usnesení z roku 2016, v němž vyzývá „k vyváženému a realistickému legislativnímu podnětu“, včetně opatření, jako je označování výrobků bez dětské práce a zákaz dovozu zboží vyrobeného pomocí dětské práce;

1. důrazně odsuzuje nepřijatelné používání dětské práce ve všech jejích formách;

2. je hluboce znepokojen vysokým počtem dětí pracujících v madagaskarských dolech a porušováním práv těchto dětí; připomíná madagaskarským orgánům, že jsou odpovědné za prosazování práv dětí a zaručení jejich bezpečnosti a integrity;

3. vítá skutečnost, že vymýcení dětské práce je jednou z priorit nové Komise, a žádá ji, aby poskytla podrobné informace o tom, jak hodlá řešit problematiku dětské práce prostřednictvím politiky, právních předpisů a financování ze strany EU, včetně nových iniciativ;

4. vítá, že se Komise nově zavázala k tomu, že předloží novou komplexní strategii týkající se práv dítěte, a vyzývá ji, aby zajistila, že tato strategie přispěje k řešení základních příčin dětské práce a jejích nejhorších forem; vyzývá EU, aby zajistila, že dodržování lidských práv, včetně boje proti dětské práci a vykořisťování dětí, bude i nadále zásadní součástí jejího politického dialogu s Madagaskarem;

5. s potěšením konstatuje, že členské státy poukázaly na to, že aby bylo možné naplnit vizi a cíle agendy OSN na období do roku 2030, je nutné urychlit kroky přijímané jak v rámci Evropské unie, tak i mimo ni[22]; znovu potvrzuje, že je naléhavě nutné přijmout účinná opatření proti porušování lidských práv ze strany nadnárodních společností; vítá proto probíhající jednání o závazné smlouvě OSN o nadnárodních společnostech a lidských právech;

6. s potěšením konstatuje, že EU podnikla určité kroky k vypracování závazných předpisů v oblasti náležité péče podniků v konkrétních odvětvích s vysokým rizikem porušování lidských práv, jako např. v lesnictví a odvětví minerálů z konfliktních oblastí; podotýká, že některé členské státy už vypracovaly příslušné předpisy, např. francouzský zákon o povinné péči ze strany nadnárodních společností a nizozemský návrh zákona o povinné péči zabraňující dětské práci; konstatuje dále, že EU přijala za účelem prosazení náležité péče celou řadu iniciativ a že Evropský parlament vyzval v několika svých usneseních k dalšímu vypracování závazných předpisů v této oblasti;

7. vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zajistit účinnou kontrolu nejrůznějších dodavatelských řetězců, tak aby na trzích v EU nedocházelo k prodeji výrobků a služeb spojených s dětskou prací, spolu úzce spolupracovaly; znovu poukazuje na svou výzvu ke sjednocení a zpřísnění kontrol dovozních a dodavatelských řetězců, mj. na základě činnosti, která by vedla k přijetí závazných norem OECD v oblasti náležité péče a jejich uplatňování;

8. připomíná, že těžební průmysl patří mezi odvětví s nejvyšším rizikem porušování práv pracovníků; bere na vědomí, že v lednu 2021 vstoupí v platnost nařízení o dovozu minerálů pocházejících z oblastí postižených konfliktem a že Komise by měla do ledna 2023 vypracovat zprávu pro Parlament o jeho uplatňování; domnívá se, že při přezkumu tohoto nařízení by se mělo přihlédnout k jeho dopadu na daném místě a uvažovat o možnosti začlenit do něj takové minerály jako slída;

9. naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s Madagaskarem a podpořily jej při přijímání právních předpisů, opatření, rozpočtů a akčních programů, které by přispěly k uplatnění veškerých práv každého dítěte, včetně pracujících dětí, a při jejich uplatňování a také při zajišťování lepších pracovních podmínek osob pracujících v těžařském průmyslu; vyzývá delegaci EU na Madagaskaru, aby i nadále bedlivě sledovala situaci v oblasti práv dětí v této zemi;

10. poukazuje na to, že je nutné, aby víceletý finanční rámec na období let 2021–2027 odrážel závazek EU vymýtit ve lhůtě uvedené v Agendě OSN na období do roku 2030[23] chudobu a nejhorší formy dětské práce a dětskou práci do roku 2025 zcela zrušit, jak se uvádí v cílech udržitelného rozvoje, mj. na Madagaskaru[24];  vyzývá madagaskarskou vládu, aby dostála v celém rozsahu svému závazku v rámci úmluvy MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce a úmluvy č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, zejména tím, že navýší finanční prostředky nutné ke sledování a provádění kontrol pracovních a životních podmínek pracovníků v dolech, a obecněji tím, že zajistí přiměřený přístup k základnímu vzdělání, zdravotní péči, hygienickým zařízením a pitné vodě; vyzývá madagaskarskou vládu, aby chránila práva dětí a prosazovala vymýcení dětské práce;

11. naléhavě vyzývá Komisi, aby při jednáních s Madagaskarem nadnesla problém malgašských těžařských společností využívajících dětské práce, aby se zajistilo, že se do EU nebude přímo ani nepřímo dovážet žádná část jejich produkce;

12. poukazuje na to, že je nutné zajistit, aby se při rozšiřování dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Madagaskarem a dalšími jihovýchodními africkými partnery začlenila propracovaná kapitola o „obchodu a udržitelném rozvoji“, v níž by bylo zakotveno dodržování mezinárodně dohodnutých norem v pracovněprávní oblasti, včetně boje proti dětské práci;

13. doporučuje, aby se v rámci odstraňování dětské práce v budoucnu uplatňovalo nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, a to i v oblasti začleňování do společnosti a lidského rozvoje, což zajistí investice EU do vzdělání, zdravotnictví, výživy a sociální ochrany a povede k celkovému upevnění systémů na ochranu dětí;

14. naléhavě vyzývá Komisi a delegace EU, aby zajistily smysluplné konzultace s místními i mezinárodními organizacemi občanské společnosti, aby bylo zajištěno, že se při plánování programů v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, mj. při plánování programů týkajících se Madagaskaru, bude přihlížet k výsledkům příslušných programů a zkušenostem pracujících dětí;

15. doporučuje, aby Komise i nadále podporovala uplatňování hlavních zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, bojovala proti dětské práci a moderním formám nucené práce a chránila na základě tematického programu v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci obránce lidských práv;

16. vyzývá EU, aby se jakožto hlavní subjekt prosazující lidská práva na světě chopila vedoucí úlohy při odstraňování dětské práce a přijímání okamžitých účinných opatření, která by do roku 2025 vymýtila dětskou práci ve všech jejích formách;

17. doporučuje, aby Evropská služba pro vnější činnost považovala ochranu a prosazování práv dětí a odstranění dětské práce v rámci příštího akčního plánu EU pro oblast demokracie a lidských práv za prioritu;

18. doporučuje, aby Evropská služba pro vnější činnost vypracovala příští akční plán EU pro oblast demokracie a lidských práv za skutečné a smysluplné účasti organizací občanské společnosti, včetně organizací na ochranu práv dětí, a dětí samotných;

19. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se v nadcházející strategii mezi EU a Afrikou odrážela snaha o dosažení cílů udržitelného rozvoje a investování do celé řady dětských práv a aby se jádrem této strategie stalo odstranění dětské práce; doporučuje Komisi, aby zajistila, aby se středem zájmu dohody, která má nahradit Dohodu z Cotonou, stala práva dětí;

20. vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii zabývající se realizací agendy 2030 a aby za její hlavní cíl stanovila odstranění dětské práce; poukazuje na to, že je nutné zajistit neomezené uplatňování zásady týkající se soudržnosti politiky v zájmu rozvoje a začlenit do ní zásadu „neškodit“, pokud jde o práva dětí;

21. vyzývá Madagaskar, aby do vypracovávání své politiky v oblasti národního rozvoje zapojil mladé lidi, vytvořil mechanismy, které by vedly k jejich většímu zastoupení na všech úrovních rozhodování, a zajistil konkrétní dostatečné rozpočtové prostředky na programy, které by mladým lidem umožnily využívat primární, sekundární a terciární vzdělávání;

22. bere na vědomí, že v současnosti dochází k přepracování malgašského těžebního kodexu, a vyzývá malgašskou vládu, aby považovala dodržování svých mezinárodních závazků, mj. pokud jde o sociální normy a normy v oblasti životního prostředí, důstojnou práci a dodržování lidských práv obecně, a zejména práv dětí, za prioritu a navázala na stávající iniciativy, jako je iniciativa týkající se odpovědné těžby slídy;

23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě AKT-EU, generálnímu tajemníkovi OSN, Jihoafrickému společenství pro rozvoj, Komisi Africké unie a vládě Madagaskaru.

 

 

 

[1] Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 129.

[2] Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 58.

[3]  Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 371.

[4] Přijaté texty, P9_TA(2019)0066.

[6]  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19.

[7]  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33.

[8]  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 125,

[9] https://www.terredeshommes.nl/sites/tdh/files/visual_select_file/tdh_mica_madagascar_rapport.pdf

[10]  Článek 3 Smlouvy o Evropské unii.

[11] OSN. 2015. Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, OSN dok. A/RES/70/1. Dokument dostupný na adrese: https://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E

[12] MOP 2017. Celosvětové odhady týkající se dětské práce:  výsledky a trendy, 2012–2016. https://www.ilo.org/global/publications/books/WCMS_575499/lang--en/index.htm

[14] INSTAT/UNICEF, Madagaskar 2018, Travail des enfants, Multiple Indicator Cluster Surveys (MICS), prezentace v PowerPointu.

[15] Internetové stránky Světové banky, Zápis k základní školní docházce (School Enrolment Primary), https://data.worldbank.org/indicator/SE.PRM.ENRR?locations=MG

[16] Internetové stránky Světové banky, Kde pracujeme („Where We Work“), Madagaskar, přehled, https://www.worldbank.org/en/country/madagascar/overview

[17] Ministère de l’ Economie et du Plan, Raporport National sur le Développement Humain, RNDH n°6, 2018, https://bit.ly/2IWdx8o

[18] OCHA, Madagaskar, Aperçu de la situation humanitaire, březen-duben 2019, https://tinyurl.com/y4z3zrbo.

[19] Rada Evropské unie 2015. Akční plán EU pro demokracii a lidská práva na období 2015–2019. Opatření 15.b https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_action_plan_on_human_rights_and_democracy_en_2.pdf

[20] Unie, která si klade vyšší cíle. Moje agenda pro Evropu předložená kandidátkou na předsedkyni Evropské komise Ursulou von der Leyen. Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024. K dispozici na https://ec.europa.eu/commission/sites/betapolitical/files/political-guidelines-next-commission_en.pdf

[21] Ursula von der Leyen, zvolená předsedkyně Evropské komise. Pověřovací dopis pro Dubravku Šuicovou, kandidátku na funkci místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii. 10. září 2019 K dispozici na: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/mission-letterdubravka-suica_en.pdf

[23] Nový Evropský konsenzus o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, 2017. https://www.consilium.europa.eu/media/24011/european-consensus-for-development-st09459en17.pdf

Poslední aktualizace: 12. února 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí