Postup : 2020/2708(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0246/2020

Předložené texty :

RC-B9-0246/2020

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0239

<Date>{14/09/2020}14.9.2020</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9‑0246/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0249/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0250/2020</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 184kWORD 58k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9‑0246/2020 (GUE/NGL)

B9‑0249/2020 (PPE)

B9‑0250/2020 (Renew)</TablingGroups>


<Titre>o kulturním oživení Evropy</Titre>

<DocRef>(2020/2708(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Tomasz Frankowski, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Petra Kammerevert</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Laurence Farreng, Stéphane Séjourné, Irena Joveva, Vlad‑Marius Botoş, Ilana Cicurel, Radka Maxová, Monica Semedo, Petras Auštrevičius, Ramona Strugariu, Claudia Gamon, Nicola Danti, Klemen Grošelj, Sylvie Brunet, Frédérique Ries, Izaskun Bilbao Barandica, Marie‑Pierre Vedrenne, Chrysoula Zacharopoulou, Clotilde Armand, Fabienne Keller, Martina Dlabajová, Irène Tolleret</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Niklas Nienaß</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Dace Melbārde, Elżbieta Kruk, Andrey Slabakov</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Niyazi Kizilyürek, Alexis Georgoulis</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>


Usnesení Evropského parlamentu o kulturním oživení Evropy

(2020/2708(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na preambuli a na články 2, 3 a 4 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na články 6 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a zejména na článek 19 tohoto paktu,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 22 této listiny,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ (COM(2017)0673),

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví[1],

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech[3],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (dále jen „nařízení“)[4],

 s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 17., 18., 19., 20. a 21. července 2020,

 s ohledem na závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu na období let 2019 až 2022 ze dne 15. listopadu 2018 (2018/C 460/10),

 s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zjišťování potřeb Evropy v oblasti oživení“, který doplňuje sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

 s ohledem na zprávu z roku 2015 nazvanou „Evropa počítá s kulturním dědictvím“,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že kultura je pro Evropskou unii strategickým odvětvím a představuje nejen důležitou součást naší ekonomiky, ale také přispívá k demokratické, udržitelné, svobodné a inkluzívní společnosti a odráží naši evropskou rozmanitost, hodnoty, historii, svobody a způsob života;

B. vzhledem k tomu, že kultura a svoboda umění významně přispívají k dynamičnosti společnosti a umožňují všem segmentům společnosti, aby vyjádřily svou identitu, což přispívá k sociální soudržnosti a mezikulturnímu dialogu, a tím ke stále propojenější Evropské unii;

C. vzhledem k tomu, že kultura má vnitřní hodnotu jakožto vyjádření lidskosti, demokracie a občanské angažovanosti, jež mohou být klíčové pro podporu udržitelného rozvoje;

D. vzhledem k tomu, že kultura posiluje sociální kapitál společností, napomáhá demokratickému občanství, podporuje kreativitu, dobré životní podmínky a kritické myšlení, přispívá k integraci a soudržnosti a podporuje rozmanitost, rovnost a pluralismus;

E. vzhledem k tomu, že účast na kulturním životě se považuje za jeden z hlavních faktorů urychlujících sociální změnu a vybudování inkluzívních a odolných společností;

F. vzhledem k tomu, že kultura a kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl jsou důležitým prostředkem v boji proti všem formám diskriminace, včetně rasismu a xenofobie, a jsou platformou pro svobodu projevu;

G. vzhledem k tomu, že pandemie ukázala skutečnou společenskou hodnotu pro evropskou společnost a ekonomickou váhu kulturního a tvůrčího odvětví a průmyslu; vzhledem k tomu, že ekonomická část kultury je pro Evropskou unii a její ekonomiku strategickým odvětvím, neboť zajišťuje smysluplná pracovní místa pro miliony Evropanů a udržitelné financování pro evropskou rozmanitost a zároveň odráží naše evropské hodnoty, historii a svobody;

H. vzhledem k tomu, že evropští aktéři na poli kultury a kreativity zachovávají a podporují kulturní a jazykovou rozmanitost v Evropě a podílejí se na posilování evropské identity na všech úrovních; vzhledem k tomu, že tito aktéři jsou neocenitelnou silou sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje a hospodářského růstu v Evropské unii a jejích členských státech a důležitým zdrojem celosvětové konkurenceschopnosti;

I. vzhledem k tomu, že evropské kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl představuje přibližně 4 % evropského hrubého domácího produktu, což je podobné jako ve sféře IKT a v oblasti ubytovacích a gastronomických služeb; vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo v celé EU-27 zaměstnáno v kultuře 7,4 milionu lidí, což představuje 3,7 % z celkové zaměstnanosti EU-27; vzhledem k tomu, že podíl osob samostatně výdělečně činných v oblasti kultury v roce 2019 v EU-27 byl více než dvojnásobný oproti průměru v hospodářství jako celku[5];

J. vzhledem k tomu, že podle odhadů, které provedla Komise, zaznamenají kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl (jež představují 509 miliard EUR přidané hodnoty v rámci HDP) v důsledku krize COVID-19 a opatření spojených s omezením pohybu na veřejnosti ve druhém čtvrtletí roku 2020 pravděpodobně ztrátu 80 % svého obratu;

K. vzhledem k tomu, že v odvětví kulturního dědictví je v Evropě zaměstnáno více než 300 000 osob a 7,8 milionu pracovních míst v Evropě je s ním spojeno nepřímo; vzhledem k tomu, že evropští pracovníci v kulturním a tvůrčím odvětví a průmyslu jsou v současné době ve statistických systémech nedostatečně zastoupeni;

L. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl jsou vzájemně úzce provázány a představují prokazatelný přínos pro jiná odvětví, jako je cestovní ruch a doprava; vzhledem k tomu, že podle Světové organizace cestovního ruchu si čtyři z deseti turistů vybírají destinaci na základě kulturní nabídky a dvě třetiny Evropanů se domnívají, že přítomnost kulturního dědictví má vliv na výběr jejich prázdninové destinace; vzhledem k tomu, že Evropa zůstává nejoblíbenější kulturní turistickou destinací na světě;

M. vzhledem k tomu, že rozmanité kulturní prostředí v Evropě bylo vážně zasaženo pandemií COVID-19 a řada aktérů v kulturním a tvůrčím odvětví a průmyslu bude bez veřejných investic a pomoci čelit finančnímu krachu; vzhledem k tomu, že přerušení činnosti v tomto odvětví mělo dopad i na další odvětví, jako je doprava, cestovní ruch a vzdělávání;

N. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl představuje atypické odvětví, které funguje na základě specifického ekonomického modelu, potřeb a velikosti, ale povětšinou se skládá z malých subjektů (malé a střední podniky, mikroorganizace a osoby samostatně výdělečně činné), které mají omezený nebo nulový přístup na finanční trhy a často mají nepravidelné a smíšené příjmy pocházející z různých zdrojů, jako jsou veřejné dotace, soukromé sponzorství, příjmy z publika nebo autorská práva;

O. vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 také zvýraznila již existující zranitelná místa kulturního a tvůrčího odvětví a průmyslu, např. nejisté životní podmínky umělců a pracovníků v kulturním odvětví a napjaté rozpočty mnoha kulturních institucí;

P. vzhledem k tomu, že plné důsledky pandemie COVID-19 pro kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl se ukazují teprve nyní a její celkový střednědobý a dlouhodobý dopad je stále neznámý; vzhledem k tomu, že to má vliv na sociální práva umělců a pracovníků v kulturním odvětví, kteří mají právo na spravedlivou finanční odměnu za svou práci, a na ochranu rozmanitosti kulturních projevů;

Q. vzhledem k tomu, že koronavirová krize již má a i nadále bude mít trvalý negativní dopad na kulturní a tvůrčí produkci, šíření a příjmy, a tím i na kulturní rozmanitost Evropy;

R. vzhledem k tomu, že divadla, operní domy, kina, koncertní sály, muzea, památky kulturního dědictví a jiné umělecké prostory byly mezi prvními, které kvůli opatřením k potlačení šíření viru zastavily svou činnost a obnovily ji mezi posledními; vzhledem k tomu, že mnoho kulturních a uměleckých akcí, jako jsou veletrhy, festivaly, koncerty a představení, bylo zrušeno nebo na dlouhou dobu odloženo; vzhledem k tomu, že zdravotní a bezpečnostní opatření zavedená s cílem zabránit dalšímu šíření nákazy jim znemožňují přejít v dohledné budoucnosti na plný provoz;

S. vzhledem k tomu, že během pandemie, kdy se řada Evropanů ocitla doma bez možnosti volného pohybu, představovalo sdílení kulturního a tvůrčího obsahu pro mnoho občanů podporu; vzhledem k tomu, že se objevila řada nových možností přístupu ke kulturnímu obsahu on-line, čímž se tento obsah stal dostupnějším a díky autorům, umělcům a jiným tvůrcům byl často nabízen zdarma; vzhledem k tomu, že to ještě více snižuje příjmy tvůrců; vzhledem k tomu, že dostupnost kulturního obsahu on-line se nijak nepromítla do zvýšení příjmů držitelů práv a výkonných umělců;

T. vzhledem k tomu, že nerovnost v přístupu k digitální infrastruktuře omezila základní práva na přístup ke kultuře, právo na účast na kultuře a právo na umělecké vyjádření;

U. vzhledem k tomu, že jednotlivé návrhy rozpočtu programu Kreativní Evropa v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) již před krizí spojenou s COVID-19 zjevně nesplňovaly očekávání ani tohoto odvětví, ani Parlamentu, který požadoval, aby se objem finančních prostředků ve srovnání s VFR na období 2014–2020 zdvojnásobil;

V. vzhledem k tomu, že v revidovaném návrhu VFR, který předložila Komise, bylo seškrtáno 20 % prostředků pro Evropský sbor solidarity, 13 % na program Kreativní Evropa a 7 % na program Erasmus+ oproti návrhu VFR, který Komise předložila v roce 2018; vzhledem k tomu, že stanovisko Evropské rady ze dne 17. července 2020 návrh Komise z roku 2018 pouze potvrdilo; vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa je jediný program EU poskytující přímou podporu kulturnímu a tvůrčímu odvětví a průmyslu v celé Evropě; vzhledem k tomu, že ani iniciativy, které má program Kreativní Evropa pokrývat, ani jeho rozpočet neposkytují potřebnou podporu, neboť poptávka v tomto programu už tak vysoce převyšuje nabídku a objem finančních prostředků je nedostatečný;

W. vzhledem k tomu, že pandemie představuje příležitost k přehodnocení budoucnosti kultury, a vzhledem k tomu, že vytvoření odolnějšího kulturního ekosystému vyžaduje širší úvahy o budoucnosti planety a o naléhavosti reakce na klimatickou krizi;

X. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl mají zásadní význam pro dosažení udržitelnosti životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nutné, aby tato odvětví zůstala řádně financována a aby byla uznána jako bezpečná investice s cílem připravit se na přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství, v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s cíli udržitelného rozvoje;

1. vyjadřuje upřímnou solidaritu s interprety, umělci, tvůrci, autory, vydavateli, jejich společnostmi a ostatními tvůrci kultury a kulturními pracovníky včetně amatérských tvůrců, kteří byli globální pandemií COVID-19 těžce postiženi, a vzdává hold jejich činnosti a solidaritě v časech, které jsou těžké pro miliony Evropanů;

2. zdůrazňuje, že popandemická obnova a revitalizace evropské kulturní politiky jsou úzce propojeny s ostatními výzvami, jimž Evropská unie a svět čelí, počínaje klimatickou krizí; je přesvědčen, že budoucí politika v oblasti kultury musí být hluboce propojena se sociálními výzvami, jakož i s ekologickou a digitální transformací;

3. považuje za zásadní věnovat kulturním a tvůrčím odvětvím a průmyslu významnou část opatření na podporu hospodářského oživení plánovaných evropskými orgány a institucemi a spojit je s rozsáhlými a rychlými opatřeními ve prospěch kulturních a tvůrčích sil Evropy, která jim umožní pokračovat v jejich činnosti i v nadcházejících měsících a přežít tuto dobu krize a která zajistí odolnost v tomto odvětví; vyzývá členské státy a Komisi, aby koordinovaly svou činnost při podpoře kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu;

4. vítá úsilí Komise a Evropské rady o vypracování plánu na podporu oživení „Next Generation EU“; je však vážně znepokojen skutečností, že nebyla jednoznačně vyčleněna žádná konkrétní částka, která by přinesla přímý prospěch kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu; zdůrazňuje v této souvislosti, že by se cílená opatření členských států měla jasně zaměřit na kulturní a tvůrčí subjekty a že by tyto subjekty měly čerpat rozsáhlou a rychlou podporu ze všech fondů na podporu oživení;

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby pro kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl vyčlenily podle svých specifických potřeb alespoň 2 % facility na podporu oživení a odolnosti určené na oživení; zdůrazňuje, že by tento procentní podíl měl odrážet význam kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu pro HDP EU, neboť představují 7,8 milionu pracovních míst a 4 % HDP; opakuje, že jsou nezbytné přesné programové a finanční plány určené k zajištění kontinuity činnosti v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu a k zajištění předvídatelnosti pro lidi působící v této oblasti;

6. vítá vytvoření programu REACT-EU jako přímého akčního plánu, jehož cílem je poskytnout dodatečné finanční prostředky výrazně postiženým regionům a hospodářským odvětvím; vítá skutečnost, že kultura byla označena za důležité a postižené odvětví; je však znepokojen tím, že nebyla přijata žádná opatření, která by kulturním a tvůrčím odvětvím a průmyslu zajistila prospěch z této iniciativy; naléhavě vyzývá členské státy, aby kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl považovaly za strategická odvětví a prioritu v rámci plánu oživení EU a aby stanovily jasný rozpočet spolu s rychlými a konkrétními opatřeními zaměřenými na obnovu těchto subjektů, což by mělo být přínosem pro všechny zúčastněné strany, včetně nezávislých umělců, nejen za účelem hospodářského oživení, ale také s cílem zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu;

7. kritizuje skutečnost, že program Kreativní Evropa neobdržel žádné dodatečné finanční prostředky z fondu „Next Generation EU“, a žádá, aby byl celkový rozpočet programu Kreativní EU navýšen na 2,8 miliardy EUR;

8. vyzývá členské státy k zajištění toho, aby se zvláštní domácí sociální, fiskální a hospodářská pravidla, která se běžně uplatňují na subjekty působící v kulturních a kreativních odvětvích, dala rozšířit na období krize i po ní; žádá členské státy, aby do svých specifických plánů obnovy MSP, které již provádějí, zahrnuly MSP působící v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu; vyzývá členské státy, aby zvážily nabídku finanční pomoci kulturním centrům a akcím při provádění nových opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti;

9. vyzývá k větší koordinaci s cílem určit osvědčené postupy a konkrétní řešení, která mohou podpořit kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl během současné situace a při jakémkoli budoucím oživení; vítá kampaně #saveEUculture a #double4culture, jakož i úsilí Komise o propagaci kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu prostřednictvím kampaně #CreativeEuropeAtHome;

10. se znepokojením konstatuje, že sociální záchranné sítě jsou často nepřístupné tvůrčím pracovníkům v nestandardních formách zaměstnání; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k sociálním dávkám pro všechny tvůrčí profese včetně pracovníků v nestandardních formách zaměstnání;

11. vyzývá Komisi, aby zavedla evropský rámec pro pracovní podmínky v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu na úrovni EU, který by odrážel specifika tohoto odvětví a zavedl pokyny a zásady s cílem zlepšit pracovní podmínky, se zvláštním důrazem na nadnárodní zaměstnanost;

12. konstatuje, že cestovní omezení i nadále brání evropské kulturní spolupráci a mají závažný dopad na mezinárodní mobilitu a umělecké zájezdy, které představují významný zdroj příjmů pro kulturní subjekty; konstatuje, že financování mezinárodní spolupráce, uměleckých zájezdů a koprodukce bylo často omezeno a přesměrováno do finančních prostředků na zmírnění následků pandemie; je znepokojen škodlivými dopady těchto opatření na evropskou kulturní spolupráci; vyzývá členské státy, aby omezily bezdůvodná schengenská omezení, a vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro členské státy pro bezpečné přeshraniční umělecké zájezdy, živé kulturní akce a kulturní aktivity;

13. vyzývá Komisi, aby podpořila mobilitu umělců tak, aby si mohli vyměňovat postupy a techniky, a aby významně podporovala jejich začlenění na trh práce; důrazně podporuje souběžné vzájemné uznávání uměleckých kompetencí;

14. vítá vytvoření nástroje EU pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), který má podpořit opatření zavedená členskými státy ohledně zkrácené pracovní doby, zejména opatření týkající se malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných; domnívá se, že tento nástroj, který se vztahuje na co největší počet kulturních subjektů, včetně autorů ve svobodném povolání, interpretů, umělců a dalších tvůrců, by mohl kulturním a tvůrčím subjektům umožnit, aby zůstaly v oblasti své činnosti, a zároveň kompenzovat ztrátu jejich příjmů a zajistit, aby nedošlo ke ztrátě odborných znalostí; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby poskytly dostatečné záruky, tak aby nástroj SURE mohl být rychle funkční a dostupný pro všechny právní subjekty, včetně neformálních subjektů v kulturních a tvůrčích odvětvích a průmyslu;

15. zastává názor, že současná pandemie a její dopad na naše ekonomiky by neměly být využívány jako argument pro další snižování vnitrostátních nebo evropských veřejných výdajů na kulturu; zdůrazňuje klíčovou úlohu programu Kreativní Evropa a jeho podprogramu MEDIA, Kultura a meziodvětvových složek při zajišťování evropské spolupráce a spravedlivého stupně stability v tomto odvětví prostřednictvím přístupu k evropskému financování tím, že umožňuje, aby se v projektech rozvíjelo dlouhodobé partnerství; vyzývá Komisi, aby kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl začlenila do všech aspektů VFR; připomíná v této souvislosti, že Parlament požádal o nezbytné zdvojnásobení rozpočtu přiděleného na program Kreativní Evropa pro příští VFR, a důrazně potvrzuje svůj postoj, pokud jde o podporu kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu a jejich pracovníků; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby byly tyto programy co nejdříve dokončeny a schváleny, aby bylo možné zajistit hladký přechod od předchozích programů; zdůrazňuje, že pokud se začátek nového období financování zpozdí, musí Komise zajistit přechod s cílem překlenout propast mezi stávajícím programem Kreativní Evropa a novým programem;

16. vyzývá Komisi, aby určila širokou škálu smíšených zdrojů financování, z nichž mohou kulturní a tvůrčí odvětví a průmysl čerpat podporu, a aby o nich jasně informovala; trvá na tom, že by v této souvislosti mělo hrát vedoucí úlohu budoucí znalostní a inovační společenství zaměřené na kulturní a tvůrčí průmysl v rámci Evropského inovačního a technologického institutu; vyzývá Komisi, aby do programu Horizont Evropa zahrnula financování pro kulturní a tvůrčí subjekty působící v oblasti kulturního experimentování, inovací a uměleckého výzkumu; znovu opakuje, že je třeba rozvíjet součinnost na evropské úrovni a zároveň podporovat nová inovativní a digitální řešení, která mohou tomuto odvětví pomoci v současné době i později;

17. uznává význam digitalizace při tvorbě, produkci, šíření a dostupnosti kulturních a tvůrčích děl a vyzývá Komisi, aby dále určila financování digitalizace evropských kulturních děl a usnadnila přístup malých a středních podniků a organizací k digitálním dovednostem a infrastruktuře;

18. konstatuje, že většina doposud navržených podpůrných opatření byla založena na zadlužení – variantě, která není udržitelná pro všechny zainteresované subjekty v kulturních ekosystémech; požaduje pro kulturní a kreativní odvětví a průmysl primární, na grantech založenou podporu značného objemu, která by zajistila zdroje živobytí místních komunit;

19. vítá nová podpůrná opatření v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví, která mají zlepšit přístup malých a středních podniků v kulturních a kreativních odvětvích a průmyslu k finančně dostupnému dluhovému financování; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl tento nástroj šířeji dostupný, přičemž snahou by mělo být, aby zahrnoval všechny členské státy a regiony a malé a střední podniky všech velikostí; vyzývá k intenzivnějšímu využívání záručního nástroje v rámci programu InvestEU, což by kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu přineslo větší flexibilitu;

20. vyzývá Komisi, aby zajistila, že kulturním a kreativním MSP bude poskytnuta větší podpora formou dluhového financování, a to prostřednictvím budoucích záručních nástrojů v rámci programu InvestEU na období 2021–2027;

21. lituje, že nedošlo k žádnému dalšímu pokroku, který by nevládním a menším organizacím umožnil přístup k finančním zdrojům; žádá proto členské státy a Komisi, aby přezkoumaly svá stávající kritéria a politiky, pokud jde o záruky, zejména pro malé a střední podniky, které mají rizikovější profily s nízkým nebo žádným přístupem na finanční trhy a vytvářejí nehmotná aktiva;

22. vyzývá Komisi, aby přijala opatření ke zmírnění stále se prohlubujícího dopadu krize na kulturní a kreativní odvětví a průmysl v době, kdy pokračující rušení velkých festivalů a kulturních akcí má katastrofální finanční důsledky, zejména pro odvětví hudby a scénického umění a pro nezávislé umělce; domnívá se, že by měly být vytvořeny evropské digitální platformy věnované scénickému umění s cílem sdílet co nejvíce evropský kulturní obsah a kreativní produkty; žádá, aby takové platformy byly navrženy s ohledem na spravedlivé odměňování umělců, tvůrců a společností; žádá, aby byl ve spolupráci s příslušnými aktéry výrazněji zapojen do hledání řešení, jak podpořit uvedené činnosti a zejména umělce a tvůrce, jež postihlo rušení velkých festivalů a kulturních akcí;

23. vyzývá Komisi, aby určila, zda jsou vnitrostátní metody rozdělování finančních prostředků v rámci kulturního financování dostupné všem tvůrcům a zda je jejich přidělování nezávislé, svobodné a spravedlivé; vyzývá Komisi, aby pracovala na lepších kvantitativních a kvalitativních ukazatelích, které by zajistily spolehlivý a stabilní tok údajů týkajících se kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu;

24. připomíná členským státům, že na pomoc kulturním a kreativním odvětvím a průmyslu, aby se mohly zotavit z krize, mohou být využita další opatření, jako jsou snížené sazby DPH na všechny kulturní statky a služby, lepší oceňování nehmotných aktiv a daňové úlevy na kulturní produkci;

25. upozorňuje, že cestovní ruch vytváří 10,3 % HDP Evropské unie a z toho více než 40 % souvisí s kulturní nabídkou; domnívá se, že postupné oživení cestovního ruchu je příležitostí k aktivní podpoře evropské kultury a dědictví a zároveň k položení základů udržitelného evropského cestovního ruchu; vyzývá v této souvislosti k zahájení každoročního programu tvorby hodnot evropské kultury a dědictví, který by odrážel evropskou kulturní rozmanitost; žádá, aby strukturální fondy v co největší míře zahrnovaly do projektů, které podporují, zachování kultury a uměleckou tvorbu; zdůrazňuje významnou přidanou hodnotu historického a kulturního cestovního ruchu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly integrovanou politiku na podporu oživení tohoto odvětví;

26. domnívá se, že bychom měli využít této příležitosti k propagaci evropského kulturního obsahu po celém světě podporou evropské produkce a rozvíjením evropských vysílacích sítí; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zajištění co nejhladšího provedení souvisejících právních předpisů, jako je revize směrnice o audiovizuálních mediálních službách[6], směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu[7] a směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu[8]; zdůrazňuje potenciál filmového a audiovizuálního průmyslu a vyzývá k vytvoření celoevropského partnerství, které by podporovalo evropské tvůrce v této oblasti; zdůrazňuje, že provádění těchto směrnic a připravovaných legislativních návrhů musí zachovávat a podporovat kolektivní mechanismy k zajištění odpovídající ochrany jednotlivých tvůrců;

27. uznává, že došlo k oslabení mediálního ekosystému a že se místní a regionální zpravodajská média i média působící na malých trzích nacházejí v tíživé situaci; domnívá se, že vzhledem k tomu, že svobodná, nezávislá a dostatečně financovaná média jsou také obranou proti šíření a účinnosti dezinformací, měla by Komise v tomto ohledu předložit střednědobé a dlouhodobé strategie, včetně konkrétních iniciativ na podporu místních a regionálních médií a médií působících na malých trzích; domnívá se, že by se mělo zvážit zřízení fondu pro zpravodajská média, který by byl založen na zásadě obvyklých tržních podmínek; podporuje připravované návrhy Komise v rámci balíčku aktu o digitálních službách, zejména nová a revidovaná pravidla týkající se on-line platforem a internetové reklamy; je toho názoru, že je třeba věnovat pozornost koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků, která často oslabuje pluralitu a rozmanitost zpravodajství a může mít rovněž negativní dopad na informační trh; podporuje plánovaný akční plán pro média a audiovizuální odvětví a v něm uvedené cíle zvýšit konkurenceschopnost a napomoci digitální transformaci tohoto odvětví;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly svobodu uměleckého projevu, která má zásadní význam pro rozvoj demokracie a úspěšné zotavení společnosti z nebývalé krize; zdůrazňuje význam evropského financování pro podporu a zachování svobody a rozmanitosti kultury a médií; domnívá se, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky, že by měly podporovat rovnost mezi muži a ženami a mohly by působit jako silný katalyzátor udržitelného rozvoje a spravedlivé transformace;

29. zdůrazňuje potenciál kulturní rozmanitosti, pokud jde o celosvětový dosah evropských kulturních a tvůrčích odvětví a průmyslu, a vyzývá k vyváženému přístupu, do něhož bude zapojena široká škála aktérů různé velikosti a z různých regionů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby řádně vyhodnotila stávající programy a opatření EU, jako je označení „Evropské dědictví“, a aby toto označení zahrnovalo finanční hodnocení, které by umožnilo lepší komunikaci o dědictví a kulturních trasách, aby občané měli možnost lépe porozumět opatřením EU; dále vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní a inkluzivní komunikační a propagační politiku pro kulturu v Evropě, která by evropskému kulturnímu obsahu, akcím a místům umožnila získat skutečně evropský a celosvětový dosah;

30. domnívá se, že opatření přijatá členskými státy a Komisí na pomoc aktérům evropských kulturních a kreativních odvětví by měla podporovat subjekty a iniciativy, které odrážejí kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy, včetně menšinových a malých jazyků;

31. vyzývá Komisi, aby s evropskými hlavními městy kultury, zejména s městy, která jsou držiteli titulu v letech 2020 a 2021, společně hledala praktická řešení a pomohla jim co nejvíce zmírnit komplikace způsobené pandemií a aby tak činila prostřednictvím zevrubného dialogu s organizátory; zdůrazňuje, že je důležité, aby měla tato města k dispozici více podpůrných mechanismů a finančních řešení; opakuje, že vzhledem k současným okolnostem byly v harmonogramu evropských hlavních měst kultury provedeny změny, a vyzývá činitele s rozhodovací pravomocí, aby posoudili možnost prodloužení období pro nadcházející pořádající města;

32. vyzývá k většímu úsilí o navázání na dynamiku Evropského roku kulturního dědictví s cílem učinit z něj trvalý politický odkaz; naléhavě vyzývá Komisi, aby zaujala integrovanější přístup ke kulturnímu dědictví a aby hmotné, nehmotné, přírodní a digitální dědictví považovala za vzájemně propojené a neoddělitelné; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit stálou platformu, jejíž jádro bude tvořit organizovaná občanská společnost a která se bude zaměřovat na spolupráci a koordinaci politik v oblasti kulturního dědictví na úrovni EU; vyzývá rovněž k vytvoření komplexního rámce pro digitální kulturní dědictví, který by se zaměřil zejména na digitalizaci stávajícího dědictví a na širokou dostupnost digitalizovaného kulturního materiálu; v této souvislosti poukazuje na důležitost interoperability a norem; vyzývá k důkladné revizi doporučení Komise ze dne 27. října 2011 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů[9];

33. zdůrazňuje, že během omezení volného pohybu osob zůstalo mnoho míst kulturního dědictví bez dohledu a bez řádné údržby a následkem toho došlo k jejich poškození, a že tato místa jsou již tak ohrožena zhoršováním životního prostředí, přírodními katastrofami a změnou klimatu, případně dochází k jejich plenění nebo jsou předmětem nezákonného obchodu; zdůrazňuje, že je potřeba chránit zaměstnanost v sektoru kulturního dědictví, podporovat pracovníky vykonávající obnovovací práce a odborníky na kulturní dědictví a dát jim potřebné nástroje, jimiž by evropská místa kulturního dědictví ochránili;

34. domnívá se, že kulturní rozměr musí být součástí dialogu s občany, zejména během nadcházející konference o budoucnosti Evropy;

35. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

[1] Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 28.

[2] Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

[3] Přijaté texty, P9_TA(2020)0169.

[4] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

[6] Úř. věst. L 303 28.11.2018, s. 69.

[7] Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.

[8] Úř. věst. L 248 6.10.1993, s. 15.

[9] Úř. věst. L 283, 29.10.2011, s. 39.

Poslední aktualizace: 16. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí