Postup : 2020/2780(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0257/2020

Předložené texty :

RC-B9-0257/2020

Rozpravy :

PV 15/09/2020 - 11
CRE 15/09/2020 - 11

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0240

<Date>{16/09/2020}16.9.2020</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0257/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0259/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0261/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0265/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0269/2020</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 182kWORD 56k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0257/2020 (PPE)

B9-0259/2020 (GUE/NGL)

B9-0261/2020 (Renew)

B9-0265/2020 (S&D)

B9-0269/2020 (Verts/ALE)</TablingGroups>


<Titre>o COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh</Titre>

<DocRef>(2020/2780(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Esther de Lange, Andreas Schwab, Peter Liese, Roberta Metsola</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Sara Cerdas</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Véronique Trillet-Lenoir, Nicolae Ştefănuță, Dita Charanzová</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Petra De Sutter, Anna Cavazzini, Francisco Guerreiro, Monika Vana, Tilly Metz</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Kateřina Konečná</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh

(2020/2780(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 4, 6, 9,  21, 67, 114, 153, 169 a 191 této smlouvy,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 35 a 45 této listiny,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob[1] (Schengenský hraniční kodex),

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států[2] (směrnice o volném pohybu) a na zásadu nediskriminace v ní zakotvenou,

 s ohledem na pokyny Komise týkající se opatření v oblasti správy hranic za účelem ochrany zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb[3] a týkající se výkonu volného pohybu pracovníků během pandemie COVID-19[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[5],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 o onemocnění COVID-19 – směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu k obnově volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích[6],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2020 o třetím hodnocení uplatňování dočasného omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (COM(2020)0399),

 s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19[7],

 s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19[8],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o krátkodobé připravenosti EU na šíření onemocnění COVID-19 (COM(2020)0318),

 s ohledem na návrh doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 předložený Komisí dne 4. září 2020 (COM(2020)0499),

 s ohledem na nejnovější zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) o hrozbách přenosných nemocí (CDTR) a na pokyny ECDC týkající se veřejného zdraví a protokoly pro vykazování údajů v souvislosti s onemocněním COVID-19,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91[9],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 se posunula z akutní fáze do fáze řízení chronických rizik; vzhledem k tomu, že se jeví jako pravděpodobné, že virus zůstane aktivní, dokud nebude nalezena a vyrobena v dostatečném množství účinná a bezpečná očkovací látka, aby byla zajištěna potřebná ochrana značné části světové populace; vzhledem k tomu, že to znamená, že budeme nadále žít v obtížných podmínkách alespoň po několik nadcházejících měsíců;

B. vzhledem k tomu, že výskyt, intenzita šíření a doba šíření COVID-19 se značně liší nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale i mezi regiony téhož státu;

C. vzhledem k tomu, že několik očkovacích látek se nachází v pokročilé fázi testování, avšak žádná očkovací látka dosud nedokončila postup EU pro registraci;

D. vzhledem k tomu, že pravidelná chřipková sezóna s největší pravděpodobností zvýší počet osob s mírnými příznaky, které by měly být testovány;

E. vzhledem k tomu, že testovací kapacity v některých členských státech stále nejsou dostačující; vzhledem k tomu, že někdy musí lidé čekat na výsledky testů na COVID-19 řadu dnů; vzhledem k tomu, že to značně ovlivňuje jejich možnost pracovat a cestovat;

F. vzhledem k tomu, že některé členské státy odmítají uznávat testy na COVID-19, které byly provedeny v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že tato nedůvěra značně komplikuje životy lidí;

G. vzhledem k tomu, že kvůli rozdílným přístupům ke sběru údajů o COVID-19 v EU je obtížné údaje srovnávat;

H. vzhledem k tomu, že dosud neexistuje harmonizovaná metodika pro sběr a hodnocení počtu nakažených osob ani harmonizovaná metodika týkající se „semaforů“ COVID-19; vzhledem k tomu, že kvůli této nedostatečné harmonizaci jsou údaje o nakažených osobách v jednotlivých členských státech často vykládány velmi různě, což může vést k nedůvodné diskriminaci občanů jiných členských států;

I. vzhledem k tomu, že reakce EU na pandemii COVID-19 se dosud vyznačovala nedostatečnou koordinací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a orgány EU, pokud jde o koordinaci opatření v oblasti veřejného zdraví, a to včetně omezování pohybu osob v rámci jednotlivých států i přes státní hranice;

J. vzhledem k tomu, že členské státy vzhledem k nedávnému nárůstu nových případů COVID-19 v celé EU opět přijaly odlišná, nekoordinovaná opatření v oblasti volného pohybu pro osoby, které přijíždějí z jiných zemí EU, a v některých případech uzavřely své hranice; vzhledem k tomu, že každý členský stát zavedl vlastní vnitrostátní opatření bez koordinace na úrovni EU, včetně povinné nebo doporučené karantény (v různé délce), negativních testů pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) při příjezdu s různou maximální délkou platnosti, využívání různých formulářů pro lokalizaci cestujících, různého uplatňování kritérií pro vymezení rizikových oblastí a různých pravidel pro používání roušek;

K. vzhledem k tomu, že mnozí Evropané jsou podrobováni rozdílným pravidlům nejen podle své státní příslušnosti či svého místa bydliště, ale také podle toho, kam cestovali; vzhledem k tomu, že tato nekoordinace v letním období způsobila, že kontroly a opatření na hranicích, letištích a železničních stanicích byly chaotické;

L. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 má závažné zdravotní důsledky a v řadě případů také značný negativní vliv na základní práva a na hospodářské, společenské, vědecké, turistické a kulturní styky;

M. vzhledem k tomu, že ačkoli je poskytování zdravotní péče v prvé řadě v kompetenci jednotlivých států, veřejné zdraví spadá do sdílené pravomoci členských států a Unie;

N. vzhledem k tomu, že stále existuje prostor, aby Evropská unie v rámci stávajících ustanovení Smluv ve zdravotní politice činila více; vzhledem k tomu, že ustanovení Smluv týkající se veřejného zdraví jsou stále nedostatečně uplatňována, pokud jde o cíle, jichž by díky nim mohlo být dosaženo; vzhledem k tomu, že je v této souvislosti relevantní zopakovat požadavek Parlamentu na vytvoření evropské zdravotní unie, jejž vyjádřil ve svém usnesení ze dne 10. července;

O. vzhledem k tomu, že přeshraniční hrozby lze řešit pouze společným postupem, a vyžadují tudíž spolupráci a solidaritu v rámci Unie a společný evropský přístup;

P. vzhledem k tomu, že od okamžiku, kdy se v EU začal šířit COVID-19, Parlament opakovaně vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly koordinovaná opatření pro volný pohyb osob, zboží a služeb na vnitřním trhu; vzhledem k tomu, že volný pohyb osob, zboží a služeb jsou třemi základními pilíři čtyř svobod, na nichž je založeno řádné fungování vnitřního trhu;

Q. vzhledem k tomu, že opatření přijatá členskými státy, včetně kontrol na vnitřních hranicích, ovlivňují práva a svobody občanů zakotvené v právních předpisech Unie; vzhledem k tomu, že opatření přijímaná členskými státy nebo Unií by měla být vždy v souladu se základními právy; vzhledem k tomu, že tato opatření by měla být nezbytná, přiměřená, dočasná a svým rozsahem omezená;

R. vzhledem k tomu, že solidarita mezi členskými státy není věcí volby, nýbrž je povinností vyplývající ze Smlouvy a součástí našich evropských hodnot;

S. vzhledem k tomu, že nekoordinovaná omezení volného pohybu osob v rámci EU závažným způsobem tříští vnitřní trh;

T. vzhledem k tomu, že Komise již vyvinula různé iniciativy ke zlepšení koordinace, například přijala různé pokyny, sdělení a administrativní dopisy, jakož i návrh doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19;

U. vzhledem k tomu, že Rada by měla toto doporučení podpořit a stanovit nezbytná opatření k tomu, aby členské státy svá rozhodnutí a kroky, kterými se snaží zastavit nebo omezit šíření viru, vzájemně koordinovaly;

V. vzhledem k tomu, že návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru je nanejvýš důležitý pro zajištění zásady svobody pohybu a fungování vnitřního trhu jako dvou hlavních úspěchů evropské integrace a klíčového předpokladu pro hospodářské oživení EU po pandemii COVID-19;

W. vzhledem k tomu, že různá omezení cestování způsobila, že mnoha Evropanům byly zrušeny lety a dosud jim nebyly proplaceny;

X. vzhledem k tomu, že Parlament jako spolunormotvůrce a jediný orgán přímo volený občany EU musí být nedílnou a podstatnou součástí všech jednání o unijní koordinaci, jejichž cílem je vyrovnat se s touto zdravotní krizí;

Y. vzhledem k tomu, že členské státy zjevně nevyvodily dostatečné ponaučení ze situace na počátku krize; vzhledem k tomu, že neexistuje společná evropská zdravotní politika, nýbrž jen soubor vnitrostátních politik;

Z. vzhledem k tomu, že EU musí mít plány do budoucna, aby dokázala čelit možnému pokračování pandemie COVID-19 nebo jiné podobné krizi;

1. vyjadřuje své znepokojení nad důsledky epidemie COVID-19 a jejími dlouhodobými dopady na kvalitu života lidí na celém světě, zejména příslušníků nejzranitelnějších skupin a osob ve zranitelném postavení, jako jsou senioři a lidé, kteří již nyní mají zhoršený zdravotní stav;

2. vyjadřuje znepokojení nad zvýšením počtu případů COVID-19, k němuž od června dochází v několika členských státech, a klade velký důraz na to, že pokud mají být opatření proti této pandemii efektivní, musí být řízení zdravotních politik sdílené a koordinované;

3. poukazuje na to, že je důležité ubezpečit občany o tom, že opatření přijímaná jednotlivými členskými státy jsou ve vzájemném souladu, neboť tak bude snazší občany přesvědčit, aby se těmito opatřeními řídili;

4. připomíná, že svoboda pohybu občanů Unie je jedním ze základních práv zakotvených ve Smlouvách a v Listině základních práv;

5. zdůrazňuje, že toto právo lze omezit pouze ze specifických a omezených důvodů veřejného zájmu, konkrétně z důvodů ochrany veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti; trvá na tom, že tato omezení by měla být uplatňována v souladu se Schengenským hraničním kodexem a s obecnými principy práva EU, zejména se zásadou proporcionality a nediskriminace;

6. poukazuje na to, že kontroly na vnitřních hranicích jsou krajním opatřením, a připomíná, že členské státy by měly ověřovat, zda by k dosažení daného cíle mohla být stejně vhodná nebo i vhodnější jiná opatření; naléhavě vyzývá členské státy, aby připustily, že zavedení minimálních zdravotních kontrol či přiměřených policejních kontrol by bylo vhodnější alternativou k zavedení kontrol na vnitřních hranicích a aby přijímaly pouze ta opatření, která jsou nezbytně nutná, koordinovaná a přiměřená;

7. domnívá se, že je nezbytné ponechat vnitřní hranice EU otevřené pohybu zboží a služeb v rámci EU a Evropského hospodářského prostoru, neboť uzavření vnitřních hranic by mohlo mít negativní dopad na vnitřní trh; poukazuje na to, že je velmi důležité zavázat se k přijetí společných opatření, která obnoví důvěru mezi členskými státy, a umožní tak obnovení volného pohybu zboží a služeb;

8. znovu opakuje svou naléhavou výzvu Komisi a členským státům, aby v tomto ohledu usilovaly o cílenou, strukturovanou a účinnou spolupráci v zájmu definování a anticipování nutnosti společných opatření;

9. zdůrazňuje, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) stále upozorňuje na to, že členské státy používají při shromažďování údajů a jejich vykazování nejednotné postupy; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku nedostatečné harmonizace si nemůžeme nikdy utvořit jasný a úplný obraz o šíření viru v Evropě;

10. konstatuje, že každý členský stát se řídí doporučeními své vědecké rady, která jsou jen v omezené míře koordinována s ostatními členskými státy nebo Komisí;

11. domnívá se, že ECDC by mělo být schopno adekvátně a účinně posuzovat riziko šíření viru a každý týden zveřejňovat aktualizovanou mapu rizika, která by využívala společné barevné kódy a byla vypracována na základě informací shromážděných a poskytnutých členskými státy;

12. podporuje barevné kódy, které navrhla Komise ve svém nedávném návrhu doporučení Rady; domnívá se, že navrhovaná kategorizace (zelená, oranžová, červená a šedá) usnadní pohyb v rámci EU a zlepší transparentnost informací vůči našim občanům.

13. důrazně proto žádá Radu, aby urychleně přijala a provedla návrh Rady doporučení o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19, který předložila Komise trvá na tom, že tento společný rámec je nezbytný k tomu, aby se zamezilo jakémukoli narušení vnitřního trhu, v neposlední řadě proto, že stanovuje jednoznačná pravidla pro osoby, které v souvislosti se svým povoláním musí cestovat a plní přitom nepostradatelné úkoly, jako jsou pracovníci v dopravě, poskytovatelé přeshraničních služeb, například služeb zdravotní péče a péče o seniory, a sezónní pracovníci;

14. zdůrazňuje, že společná metodika a kritéria přijatá ECDC a mapy, které ECDC vypracovává, by měly usnadnit koordinovaný přístup k rozhodovacím procesům členských států a zajistit, aby veškerá rozhodnutí přijímaná členskými státy byla jednotná a řádně koordinovaná;

15. uznává význam míry kumulativní incidence a míry pozitivních testů při hodnocení šíření viru, je však přesvědčen, že by měla být zohledněna i další kritéria, jako je míra hospitalizace a míra obsazenosti jednotek intenzivní péče;

16. vyzývá Komisi, aby prosazovala společnou metodiku pro shromažďování zdravotních údajů a pro počítání a hlášení počtu úmrtí;

17. naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly stejnou definici pozitivního případu onemocnění COVID-19, úmrtí v důsledku onemocnění COVID-19 a vyléčení z infekce;

18. zdůrazňuje, že společné definice, zdravotní kritéria a metody umožní členským státům a Komisi provádět společnou analýzu epidemiologického rizika na úrovni EU;

19. velmi vítá regionální přístup navržený Komisí; domnívá se, že mapování rizik, které provádí ECDC, by mělo probíhat na regionální úrovni, a nikoli pouze na vnitrostátní úrovni; vyzývá proto členské státy, aby údaje, které shromáždily regionální veřejné orgány, předaly středisku ECDC;

20. připomíná, že ECDC doporučilo, aby se členské státy řídily minimálními základními opatřeními, aby se zabránilo šíření viru, jako jsou hygienická opatření, omezení fyzického kontaktu a shromažďování, používání ochranných roušek v konkrétních prostředích, práce z domova, rozsáhlé testování, izolace případů, karanténa úzkých kontaktů a ochrana zranitelných skupin obyvatelstva;

21. vyzývá členské státy, aby se řídily výše uvedenými doporučeními ECDC a definovaly společný rámec zdravotních opatření, která by měly přijmout veřejné orgány v postižených oblastech, aby zastavily šíření pandemie;

22. uznává, že pokud se zvýší míra přenosu, měly by orgány veřejné moci zvážit a sdílet dodatečná opatření, včetně zásahů omezujících pohyb obyvatelstva, snížení počtu kontaktů na osobu a zákazu masového shromažďování, se zvláštním zřetelem k vysoce rizikovým oblastem;

23. domnívá se, že takový rámec by posílil vzájemnou důvěru mezi členskými státy a mezi zasaženými oblastmi a zamezil by zavádění omezujících opatření;

24. poukazuje na to, že uzavření hranic má neúměrně negativní dopad na ekonomiku a každodenní život lidí v přeshraničních regionech a že několik členských států pro tyto regiony zavedlo specifické výjimky a upravená pravidla; vyzývá proto členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost specifikům přeshraničních regionů, v nichž je přeshraniční dojíždění za prací běžné, a aby trvaly na potřebě spolupráce na místní a regionální úrovni v těchto oblastech, aby společně zřídily zdravotnické mechanismy pro koordinaci a výměnu informací v reálném čase a zavedly tzv. zelené jízdní pruhy pro pracovníky v klíčových odvětvích;

25. vyzývá k přijetí a provádění společné strategie testování, v rámci níž by se uznávaly výsledky testů ve všech členských státech a byly k dispozici dostatečné testovací kapacity, aby se zajistilo, že každý, kdo potřebuje podstoupit test, tak může učinit bez nepřiměřených čekacích lhůt; domnívá se, že testování pro účely cestování by mělo být v případě potřeby prováděno v zemi původu; dále se domnívá, že členské státy a Komise by měly vypracovat seznam pověřených orgánů, které pro tyto účely poskytují osvědčení o testu, aby tento proces nebyl zneužíván;

26. vyzývá Komisi a ECDC, aby posoudila možnost využívání  spolehlivých, ale nenákladných 15minutových testů;

27. připomíná, že většina členských států vyvinula aplikace pro vysledování kontaktů v souvislosti s COVID-19, které využívají stejnou decentralizovanou architekturu; očekává, že do října bude na úrovni EU zajištěna interoperabilita těchto aplikací, které umožní vysledování kontaktů v souvislosti s COVID-19 v celé EU; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby občany dále vybízely k používání těchto aplikací, a to při plném souladu s obecným nařízením o ochraně údajů;

28. vyzývá členské státy a Komisi, aby se při zohlednění stanoviska ECDC dohodly na jednotném trvání karantény, pokud jde o nezbytné a ostatní cesty uvnitř EU a nezbytné a ostatní cesty do EU ze třetích zemí;

29. vyzývá členské státy, aby přijaly společný protokol pro sledování asymptomatických pacientů a pro opatření týkající se izolování pacientů s pozitivním nálezem COVID-19 a osob, s nimiž byli ve styku;

30. vítá, že občané používají formuláře pro lokalizaci cestujících; domnívá se, že přednostně by se měla používat digitální verze harmonizovaného formuláře pro lokalizaci cestujících, aby se zjednodušilo zpracování, a formulář by měl být k dispozici v analogovém formátu, aby byl zajištěn přístup pro všechny Evropany; vyzývá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný formulář pro lokalizaci cestujících s cílem vybudovat důvěru v celounijní monitorovací systém;

31. trvá na tom, že formuláře pro lokalizaci cestujících a jejich používání musí být v plném souladu s pravidly pro ochranu údajů, zejména se zásadou integrity a důvěrnosti; trvá na tom, že zaznamenané údaje by měly být v souladu se zásadou omezení účelu používány pouze k vysledování kontaktů v souvislosti s COVID-19 a k žádnému jinému účelu; naléhavě vyzývá členské státy, aby náležitě aktualizovaly své příslušné právní předpisy;

32. opakuje svou výzvu Komisi ze svého usnesení o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19, aby navrhla vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví (EHRM), který by reagoval na všechny typy zdravotních krizí, posílil operační koordinaci na úrovni EU a sledoval vytváření strategických zásob léků a zdravotnického vybavení a jejich distribuci a zajistil jejich řádné fungování; domnívá se, že tento mechanismus by měl formalizovat pracovní metody zavedené během zdravotní krize COVID-19 a navazovat na opatření stanovená ve směrnici o přeshraniční zdravotní péči, v rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách[10] a v mechanismu civilní ochrany Unie;

33. žádá, aby byla v rámci mechanismu EHRM zřízena pracovní skupina pro COVID-19, kterou by vedla Komise; domnívá se, že v této pracovní skupině by měly být zastoupeny všechny členské státy a každý z nich by měl určit kontaktní místo v rámci svých vnitrostátních výkonných orgánů; navrhuje, aby hlavním cílem této pracovní skupiny bylo pravidelné šíření doporučení předávaných na evropské a vnitrostátní úrovni; je toho názoru, že Parlament by měl mít stálý mandát pro hodnocení práce této pracovní skupiny;

34. připomíná, že poskytování jasných, včasných a úplných informací veřejnosti má zásadní význam pro omezení dopadů zavedeného omezení volného pohybu a pro zajištění předvídatelnosti, právní jistoty a dodržování předpisů občany;

35. zdůrazňuje význam jasných, dostupných a srozumitelných informací o počtu infekcí na evropské, národní, regionální a místní úrovni, systémech zdravotní péče, zavedených opatřeních a cestovních omezeních; zdůrazňuje, že tyto klíčové informace musí být dostupné ve všech úředních jazycích a v jazycích, jimiž hovoří významná část obyvatelstva, aby se dostaly k osobám s migračním původem;

36. zdůrazňuje, že veškeré informace musejí být snadno srozumitelné pro všechny obyvatele, včetně osob s nízkou úrovní gramotnosti, a to za použití jasných a harmonizovaných barev a srozumitelných symbolů v informacích pro veřejnost, a zdůrazňuje, že tyto informace by měly být poskytovány v analogovém formátu na vhodných místech tak, aby zahrnovaly osoby bez přístupu k internetu nebo osoby s omezeným přístupem k internetu;

37. vyzývá letecké společnosti, aby co nejdříve cestujícím, jejichž lety byly v důsledku pandemie zrušeny, tyto lety proplatily a aby splnily své povinnosti stanovené v nařízení (ES) č. 261/2004; žádá Komisi, aby prošetřila porušování práv cestujících během této pandemie;

38. připomíná, že během pandemie COVID-19 došlo k masivnímu narušení několika kritických odvětví, jako je potravinářství, farmaceutický průmysl a zdravotnictví i jejich dodavatelských řetězců;

39. zdůrazňuje, že třeba zajistit účinný, odolný a perspektivní vnitřní trh, na němž budou nadále vyráběny produkty a poskytovány služby, které jsou pro občany nepostradatelné a které by měly být distribuovány do celé EU a nabízeny všem občanům;

40. vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy provedla komplexní a meziodvětvovou analýzu hospodářství EU s cílem pochopit hloubku důsledků pandemie COVID-19 a posoudit rozsah narušení přeshraničních hodnotových řetězců; považuje to za hlavní důkazní základnu pro Komisi, aby mohla vydávat aktualizovaná doporučení a stanovit klíčové politiky, které budou usilovat o posílení kolektivního dlouhodobého oživení v rámci jednotného trhu, kde nikdo nebude opomenut;

41. znovu opakuje, že pro každodenní život lidí je zásadní, aby byly v EU zajištěny nepřetržité dodávky základního zboží, jako jsou potraviny nebo zdravotnické a ochranné prostředky; vyzývá Komisi, aby předložila návrh aktualizované směrnice o kritické infrastruktuře s cílem zajistit nepřetržitý volný pohyb základního zboží a služeb na vnitřním trhu i v krizových situacích, jako např. během pandemie;

42. domnívá se, že by v tomto ohledu měla být vypracována komplexní strategie s cílem zajistit nepřetržitý volný pohyb zboží a vyhnout se jednostranným omezujícím opatřením při současném zohlednění opatření v oblasti veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví a podpořit hospodářské oživení s cílem posílit odolnost vnitřního trhu a připravit se na novou krizi;

43. silně podporuje výzvu Komise, aby se členské státy zdržely od zavádění vnitrostátních opatření zakazujících vývoz osobních ochranných prostředků či jiných důležitých lékařských nástrojů v rámci EU;

44. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy mohly společně sdružovat zdroje, včetně výrobních kapacit, s cílem zajistit, aby v rámci EU bylo možné uspokojit zvýšenou poptávku po osobních ochranných prostředcích, ventilátorech a dalších zdravotnických zařízeních, laboratorních prostředcích a dezinfekčních prostředcích, a to i s cílem pomoci posílit rezervy strategických zásob rescEU;

45. vyzývá členské státy, aby využily současný legislativní rámec v oblasti zadávání veřejných zakázek s cílem maximalizovat potenciál stávajících ustanovení z hlediska jednoduššího, rychlejšího a pružnějšího postupu řízení, přičemž poukazuje na význam společných zakázek na léčiva, zdravotnické vybavení a osobních ochranných pomůcek v zájmu jejich dostupnosti ve všech regionech, včetně venkovských a okrajových oblastí;

46. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na nedostatky v ochraně spotřebitelů v souvislosti se šířením neověřených zpráv a závadných produktů, zejména prostřednictvím internetu; poukazuje na to, že je třeba se zabývat těmito nedostatky, a zajistit, aby jednotný digitální trh byl pro každého spravedlivý a bezpečný, čehož bude dosaženo připravovaným aktem o digitálních službách, takže online platformy budou moci činit proti těmto produktům patřičné kroky;

47. zdůrazňuje, že spotřebitelé musí být dobře informováni o svých právech a o možnostech, které mají při nákupu zboží a služeb, a to zejména v době krize; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem poskytnout spolehlivé a adekvátní informací způsobem, který bude pro spotřebitele v celé Unii snadno přístupný;

48. vyzývá členské státy a Komisi, aby co nejrychleji plně provedly opatření EU příští generace tím, že učiní nezbytné vnitrostátní postupy co nejjednodušší a nebyrokratické, aby se zajistilo, že hospodářské oživení EU bude účinné při řešení nejhlubší krize, kterou EU v poslední době řešila; zdůrazňuje, že krize COVID-19 by neměla sloužit jako záminka k odložení, oslabení či zrušení implementace různých produktových a průmyslových norem, včetně těch, jejichž cílem je zvyšovat udržitelnost, ale že by měla být spíše chápána jako příležitost ke zdokonalení jednotného trhu způsobem, který bude napomáhat udržitelné výrobě a spotřebě;

49. domnívá se, že je nesmírně důležité, abychom se rychle navrátili k plně funkčnímu schengenskému prostoru, a naléhavě vyzývá členské státy, aby s Parlamentem, Radou a Komisí diskutovaly o plánu obnovy pro Schengen, včetně způsobů a prostředků k zajištění co nejrychlejšího návratu k plně funkčnímu schengenskému prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a s pohotovostními plány s cílem zabránit tomu, aby se z dočasných kontrol na vnitřních hranicích staly ve střednědobém horizontu kontroly částečně trvalými;

50. připomíná, že byla zavedena dočasná cestovní omezení vztahující se na všechny cesty z třetích zemí do schengenského prostoru, které nejsou nezbytně nutné; zdůrazňuje, že veškerá rozhodnutí o zamítnutí vstupu na vnějších hranicích musí být v souladu s ustanoveními Schengenského hraničního kodexu, včetně zejména dodržování základních práv, jak je stanoveno v jeho článku 4;

51. vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby proaktivně sledovaly trh během krize i po ní, aby nedocházelo k poškozování spotřebitelů v souvislosti se situací v důsledku COVID-19, a aby pomáhaly spotřebitelům prosazovat jejich práva vyplývající z právních předpisů EU;

52. zdůrazňuje, že veškerá omezující opatření uložená vnitrostátními orgány v důsledku pandemie COVID-19 by měla být ze své podstaty časově omezená, neboť jsou odůvodněná pouze k řešení pandemie; očekává, že Komise bude pečlivě dohlížet na to, aby se z dočasných opatření nestaly neoprávněné trvalé překážky volného pohybu zboží, služeb a osob na vnitřním trhu;

53. vyzývá Komisi, aby vytvořila strategii pro „odolnou Evropu“, která se bude skládat ze souboru posouzení rizik a možností v oblasti řádné správy a investic do systémů zdravotní péče a reakce na pandemii na úrovni EU, včetně odolných dodavatelských řetězců v EU, a tím zabezpečila výrobu klíčových výrobků, jako jsou farmaceutické látky, léky a zdravotnické vybavení;

54. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

[1] Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.

[2] Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

[3] Úř. věst. C 86 I , 16.3.2020, s. 1.

[4] Úř. věst. C 102 I , 30.3.2020, s. 12.

[5] Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

[6] Úř. věst. C 169, 15.5.2020, s. 30.

[7] Přijaté texty, P9_TA(2020)0175.

[8] Přijaté texty, P9_TA(2020)0205.

[9] Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s.1.

[10] Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

Poslední aktualizace: 16. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí