SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o pokračujícím porušování lidských práv v Bělorusku, zejména o vraždě Ramana Bandarenky
25.11.2020 - (2020/2882(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9‑0389/2020 (Verts/ALE)
B9‑0390/2020 (S&D)
B9‑0391/2020 (ECR)
B9‑0392/2020 (Renew)
B9‑0393/2020 (PPE)
Michael Gahler, Miriam Lexmann, Željana Zovko, David McAllister, Isabel Wiseler-Lima, Sandra Kalniete, Andrzej Halicki, Andrius Kubilius, Jerzy Buzek, Loránt Vincze, Antonio López-Istúriz White, Tomáš Zdechovský, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Inese Vaidere, Vangelis Meimarakis, Krzysztof Hetman, Romana Tomc, Magdalena Adamowicz, Ivan Štefanec, Maria Walsh, Adam Jarubas, Benoît Lutgen, Eva Maydell, Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák, Stelios Kympouropoulos, David Lega, Michaela Šojdrová, Paulo Rangel, Vladimír Bilčík, Arba Kokalari, Ioan-Rareş Bogdan
za skupinu PPE
Kati Piri, Robert Biedroń
za skupinu S&D
Petras Auštrevičius, Andrus Ansip, Izaskun Bilbao Barandica, Katalin Cseh, Bernard Guetta, Svenja Hahn, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Javier Nart, María Soraya Rodríguez Ramos, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Viola Von Cramon-Taubadel, Hannah Neumann
za skupinu Verts/ALE
Anna Fotyga, Raffaele Fitto, Charlie Weimers, Angel Dzhambazki, Jacek Saryusz-Wolski, Assita Kanko, Adam Bielan, Elżbieta Kruk, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Ruža Tomašić, Jan Zahradil, Eugen Jurzyca, Joanna Kopcińska, Evžen Tošenovský, Witold Jan Waszczykowski, Jadwiga Wiśniewska
za skupinu ECR
Nikolaj Villumsen, Helmut Scholz, Martina Michels, Fabio Massimo Castaldo, Cornelia Ernst, Silvia Modig
Usnesení Evropského parlamentu o pokračujícím porušování lidských práv v Bělorusku, zejména o vraždě Ramana Bandarenky
Evropský parlament,
– s ohledem na svá usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 17. září 2020 o situaci v Bělorusku[1], usnesení ze dne 4. října 2018 o omezování svobody sdělovacích prostředků v Bělorusku, zejména o případu Charty 97[2], usnesení ze dne 19. dubna 2018 o Bělorusku[3], usnesení ze dne 6. dubna 2017 o situaci v Bělorusku[4] a na usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o situaci v Bělorusku[5],
– s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o vztazích s Běloruskem[6],
– s ohledem na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení za rok 2020, která byla dne 22. října 2020 udělena demokratické opozici v Bělorusku,
– s ohledem na prohlášení o situaci v Bělorusku po takzvaných prezidentských volbách uspořádaných dne 9. srpna 2020, které dne 13. srpna 2020 vydal předseda Evropského parlamentu a dne 17. srpna 2020 předsedové pěti politických skupin,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 1. října 2020 a 16. října 2020 a na závěry Rady o Bělorusku ze dne 12. října 2020,
– s ohledem na to, že dne 6. listopadu 2020 Rada rozhodla přidat na sankční seznam dalších 15 pracovníků běloruských orgánů, včetně Alexandra Lukašenka, čímž dosáhl celkový počet Bělorusů, na něž se vztahuje zákaz cestování a zmrazení majetku, 59; s ohledem na to, že Rada přijala dne 17. února 2020 rozhodnutí o prodloužení embarga EU uvaleného na Bělorusko roku 2004, které se týká zbraní a materiálu, jež by mohly být použity k vnitřním represím[7],
– s ohledem na hlavní výsledek mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 14. srpna 2020 a na závěry předsedy Evropské rady ze dne 19. srpna 2020 ohledně situace v Bělorusku po prezidentských volbách, které se konaly dne 9. srpna 2020,
– s ohledem na řadu nedávných prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele o Bělorusku, zejména na jeho prohlášení ze dne 11. srpna 2020 a 17. srpna 2020, a na předchozí prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost, zejména na její prohlášení ze dne 13. listopadu 2020 o smrti Ramana Bandareky a na její prohlášení o uplatňování trestu smrti v Bělorusku;
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 7. září 2020 o svévolném a nevyjasněném zatýkání a zadržování osob z politických důvodů a na jeho prohlášení o eskalaci násilí a zastrašování členů Koordinační rady, které učinil jménem Evropské unie dne 11. září 2020, s ohledem na společné prohlášení delegace EU v Bělorusku učiněné jménem členských států EU zastoupených v Minsku, britského velvyslanectví, švýcarského velvyslanectví a amerického velvyslanectví ze dne 17. listopadu 2020 o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku,
– s ohledem na prohlášení OSN o situaci v Bělorusku, zejména na prohlášení zvláštních zpravodajů OSN pro lidská práva ze dne 13. srpna 2020 a 19. listopadu 2020 a na prohlášení mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 21. srpna 2020, 11. září 2020 a 13. listopadu 2020 a na prohlášení učiněná v rámci naléhavé diskuze o situaci v oblasti lidských práv, která proběhla dne 18. září během 45. zasedání Rady pro lidská práva,
– s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku ze dne 17. července 2020 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 17. září 2020 o o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku před prezidentskými volbami v roce 2020 a po nich,
– s ohledem na zprávu zpravodaje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Moskevský mechanismus ze dne 5. listopadu 2020 o případech údajného porušování lidských práv v souvislosti s prezidentskými volbami v Bělorusku, které proběhly dne 9. srpna 2020,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v Bělorusku pokračují bezprecedentní pokojné protesty a stávky už více než 100 dní, což poukazuje na míru nespokojenosti a mobilizace běloruské společnosti proti masivnímu falšování výsledků voleb a případům porušování lidských práv, jichž se dopouští autoritářský režim této země; vzhledem k tomu, že vrcholem těchto protestů jsou tzv. pochody jednoty, které se konají o víkendech, a že rozsah těchto demonstrací je v dějinách Běloruska bezprecedentní, neboť se jich účastní až stovky tisíc osob;
B. vzhledem k tomu, že běloruské orgány reagují na legitimní a pokojné protesty násilím, represemi, systematickým zastrašováním, pronásledováním, omezováním základních svobod a nelidským zacházením s jejich účastníky, včetně mučení a sexuálního násilí vůči demonstrantům, včetně obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv zdokumentovali více než 500 případů mučení a špatného zacházení se zadrženými a že se někteří lidé pohřešují a několik osob bylo nalezeno mrtvých, mezi nimi i Aljaksandr Taraukovski, Konstantin Šišmakou, Arcjom Parukou, Aljaksandr Vichor a Gennadi Šutou; vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde se stále vykonává trest smrti;
C. vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v určitou chvíli v průběhu demonstrací proti režimu, a to jak před volbami, které proběhly dne 9. srpna 2020, tak i po nich, zadrženo více než 25 000 Bělorusů, včetně starších osob, žen a dětí; vzhledem k tomu, že v poslední době bylo při pokračujících pokojných demonstracích, které proběhly dne 8. a 15. listopadu 2020, zadrženo více než 1 000 osob; vzhledem k tomu, že v Bělorusku je více než 125 politických vězňů;
D. vzhledem k tomu, že Raman Bandarenka – 31letý učitel výtvarné výchovy, byl večer 11. listopadu 2020 brutálně zbit skupinou maskovaných mužů v civilu, kteří mají údajně blízké vazby na Lukašenkův režim; vzhledem k tomu, že bití pana Bandarenky pokračovalo i ve vazbě a že byl po dvou hodinách převezen do nemocnice s poraněním hlavy, na které další den zemřel; vzhledem k tomu, že se orgány snaží zbavit odpovědnosti tím, že tvrdí, že pana Bandarenku zbili „příslušní občané“, a stíhají dva oznamovatele: lékaře a novináře;
E. vzhledem k tomu, že běloruské orgány okamžitě nepřijaly zákonná opatření k vyšetření tohoto zločinu a že v následujících dnech bylo v celém Bělorusku pozatýkáno více než 1 100 osob, které si připomínaly smrt pana Bandarenky; vzhledem k tomu, že zástupci pravoslavné a katolické církve obdrželi od Běloruského vyšetřovacího výboru oznámení, že porušili zákon, protože odsoudili zničení památníku Ramana Bandarenky bezpečnostními složkami;
F. vzhledem k tomu, že dne 12. října 2020 zveřejnilo běloruské ministerstvo vnitra prohlášení, v němž oznámilo, že je připraveno proti demonstrantům nasadit ostrou munici; vzhledem k tomu, že orgány během několika protestních akcí použily proti jednotlivcům omračovací granáty, pepřové spreje a gumové projektily a střílely do vzduchu; vzhledem k tomu, že jsou neustále využívána dopravní a komunikační omezení, zejména omezení přístupu k internetu, jako jeden ze způsobů, jak zabránit konání protestů nebo je rozehnat;
G. vzhledem k tomu, že běloruské orgány pokračují v tvrdých zásazích proti nezávislým běloruským reportérům a občanským novinářům a záměrně se snaží bránit v objektivním zpravodajství; vzhledem k tomu, že jen 15. listopadu 2020 bylo zatčeno 23 novinářů, kteří v různých běloruských městech pokrývali protesty na uctění památky Ramana Bandarenky; vzhledem k tomu, že zahraniční média a novináři mají do Běloruska zakázán přístup;
H. vzhledem k tomu, že terčem represí jsou i děti, neboť jejich rodičům je vyhrožováno ztrátou opatrovnictví, pokud se budou účastnit protestů;
I. vzhledem k tomu, že EU uvalila sankce na 40 osob, které nesou odpovědnost za násilí, útlak a falšování volebních výsledků v Bělorusku; vzhledem k tomu, že dne 6. listopadu 2020 Evropská rada rozhodla přidat na sankční seznam dalších 15 pracovníků běloruských orgánů, včetně Alexandra Lukašenka a jeho syna; vzhledem k tomu, že se připravují sankce proti dalším osobám a společnostem; vzhledem k tomu, že dne 3. listopadu 2020 začala jaderná elektrárna Astravec vyrábět elektřinu a vyvolala nové obavy ohledně své bezpečnosti;
J. vzhledem k tomu, že běloruské orgány stále nevyšetřily zprávy o policejním násilí a že beztrestnost za porušování lidských práv zůstává velmi rozšířením problémem; vzhledem k tomu, že absence právního státu znemožňuje obětem uplatnit právo na řádný proces;
1. odsuzuje co nejdůrazněji vraždu Ramana Bandarenky a vyjadřuje soustrast jeho rodině i všem rodinám, které ztratily své blízké v důsledku represí Lukašenkova režimu;
2. vyzývá k rychlému, důkladnému, nestrannému a nezávislému vyšetření smrti Ramana Bandarenky a úmrtí Aljaksandra Tarajkouského, Aljaksandra Vichora, Arcjoma Parukova, Henadze Šutava a Kanstancina Šyšmakova, kteří zahynuli v souvislosti s protesty;
3. opakuje, že podporuje demonstrující občany Běloruska, kteří požadují svobodu, demokracii, důstojnost a právo rozhodovat o svém vlastním osudu; odsuzuje neustálé porušování lidských práv, zastrašování a nepřiměřené užití síly proti pokojným demonstrantům;
4. naléhavě vybízí běloruské orgány, aby upustily od všech forem násilí, špatného zacházení, genderově podmíněného násilí a mučení běloruských občanů a zadržovaných osob, aby jim umožnily přístup k lékařské péči a právnímu poradenství a aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny svévolně zadržované osoby, včetně účastníků protestů proti výsledkům voleb nebo násilným postupům orgánů, a osoby, které těmto protestům vyjádřily podporu;
5. důrazně odsuzuje zastrašování, obtěžování, svévolné zatýkání a zadržování osob, špatné zacházení s občany a porušování lidských práv běloruskými orgány nebo z jejich pověření; požaduje okamžité ukončení všech forem obtěžování občanů, jako je propouštění zaměstnanců či vylučování studentů za účast na stávkách a protestech, odebírání novinářských akreditací, odvetné přerušování komunálních služeb, např. dodávek vody nebo tepla, odebírání práv péče o dítě, obstavení soukromých bankovních účtů a blokování internetu;
6. vyzývá příslušníky běloruských donucovacích orgánů a všechny osoby, které jednají z pověření běloruských orgánů, aby se okamžitě zdrželi násilí vůči civilnímu obyvatelstvu a aby nevykonávali nezákonné příkazy a pokyny k nasazení nepřiměřené síly, násilí, mučení a špatnému zacházení s občany; žádá, aby do běloruského trestního zákoníku byla v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv vložena samostatná definice mučení a aby byl novelizován tak, aby bylo násilné zmizení kvalifikováno jako trestný čin;
7. odsuzuje naprostou neochotu orgánů vyšetřit případy špatného zacházení a mučení, kterého se měli dopustit příslušníci donucovacích orgánů při zahájení trestního šetření pokojných občanů; zdůrazňuje, že tento přístup je jasným důkazem záměrné a systematické politiky represí a beztrestnosti, což ještě zdůrazňuje skutečnost, že nasazení policisté a příslušníci zvláštních bezpečnostních sil jsou za svou účast na zločinech páchaných na obyvatelstvu oceňováni nejvyššími vyznamenáními;
8. odmítá uznat výsledky tzv. prezidentských voleb, které se v Bělorusku konaly dne 9. srpna 2020, a jednoznačně podporuje běloruské občany, kteří legitimně požadují okamžité ukončení represí autoritářského režimu, dodržování základních svobod a lidských práv, demokratické zastoupení a účast na politickém životě a nové, svobodné a spravedlivé volby v souladu s mezinárodními normami a pod dohledem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;
9. vyzývá všechny podniky působící v Bělorusku, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv postupovaly s náležitou péčí a dostály své odpovědnosti za dodržování lidských práv;
10. trvá na tom, že je třeba zajistit právo občanů na svobodu shromažďování, sdružování, projevu a přesvědčení, stejně jako svobodu sdělovacích prostředků, a zrušit tak veškerá právní i praktická omezení, která brání uplatňování těchto svobod;
11. znovu poukazuje na důležitost vytvoření právního státu, aby byly dodržovány základní svobody a lidská práva, a také na význam fungujícího nezávislého soudnictví, aby bylo zajištěno právo na právního zástupce, spravedlivý proces a opravné prostředky;
12. důrazně odsuzuje pokračující uplatňování trestu smrti a vyzývá k jeho okamžitému a trvalému zrušení a do doby, než k němu doje, k zavedení moratoria na výkon trestu smrti a účinnému uplatňování práva odvolat se proti rozsudku trestu smrti;
13. vyzývá EU, aby podpořila mezinárodní vyšetřování zločinů spáchaných Lukašenkovým režimem na běloruském lidu; domnívá se, že vyšetřování by mělo být podpořeno zřízením střediska pro shromažďování důkazů a vytvořením pracovní skupiny EU složené z odborníků v oblasti mezinárodního práva, které by napomáhaly budoucímu mezinárodnímu vyšetřování; vyzývá Komisi, členské státy a ESVČ, aby plně podporovaly úsilí Rady OSN pro lidská práva a Moskevského mechanismu OBSE, jakož i obránců lidských práv a občanské společnosti o zdokumentování případů porušování lidských práv a informování o nich a o následné vymezení odpovědnosti příslušných aktérů a dosažení spravedlnosti pro oběti;
14. odsuzuje kroky běloruského Národního shromáždění, jimiž běloruské občany z politických důvodů zbavuje jejich občanství;
15. odsuzuje zásahy proti obránkyním lidských práv, zejména zatčení Marfy Rabkovové a Mariny Kostyljančenkové ze střediska pro lidská práva Vjasna, a vyzývá k okamžitému ukončení obtěžování aktivistek na základě příslušnosti k pohlaví;
16. je toho názoru, že ceremoniál předání Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2020, která byla udělena demokratické opozici v Bělorusku, se může vzhledem k pandemii prozatím uskutečnit na dálku; zdůrazňuje však, že jakmile to situace umožní, mělo by být uspořádáno její fyzické slavnostní předání;
17. zdůrazňuje, že opatření přijatá EU a jejími členskými státy proti Lukašenkovu režimu jsou nedostatečná, a vítá rozhodnutí Rady připravit třetí soubor sankcí, které budou tentokrát namířeny proti firmám a oligarchům majícím vazby na Lukašenkův režim; vyzývá k přesvědčivému rozšíření sankčního seznamu EU;
18. podporuje okamžité zahájení zjišťovací mise Evropského parlamentu do Vilniusu a Varšavy, jakož i spolupráci s opozicí v Bělorusku, s cílem prozkoumat možnosti mediace a činnosti na podporu demokracie; poukazuje na potřebu další činnosti v oblasti mediace a podpory demokracie, jako je mise na vysoké úrovni, která by následovala po zjišťovací misi;
19. vyzývá k úplnému zmrazení všech převodů finančních prostředků EU, včetně půjček od Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalších půjček, na současnou běloruskou vládu a státem řízené projekty; vyzývá ESVČ, aby prozatím pozastavila jednání o prioritách partnerství mezi EU a Běloruskem, dokud neproběhnou svobodné a spravedlivé prezidentské volby;
20. vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily pomoc běloruské občanské společnosti a zajistily rozsáhlejší spolupráci s nezávislými organizacemi občanské společnosti, obránci lidských práv a nezávislými novináři, zejména těmi, kteří jsou ve vazbě, a jejich větší podporu a aby monitorovaly jejich soudní řízení; žádá Komisi, aby urychleně zavedla program stipendií pro studenty a akademiky, kteří byli za své prodemokratické postoje vyloučeni z běloruských univerzit; žádá Komisi, aby zahájila cílený program pomoci EU určený obětem politických represí a policejního násilí;
21. odsuzuje vyhoštění evropských diplomatů z Běloruska a vyzývá EU a členské státy, aby zvážily omezení diplomatické spolupráce s touto zemí;
22. vyzývá členské státy a Komisi, aby se řídily doporučeními zpravodaje Moskevského mechanismu OBSE týkajícími se udělování azylu v případech pronásledování, na něž se vztahuje Ženevská úmluva o uprchlících; vybízí v této souvislosti členské státy, aby ještě více usnadnily postup získávání víz pro osoby, které prchají z Běloruska z politických důvodů, a aby jim a jejich rodinám nabídly veškerou nezbytnou podporu a pomoc;
23. odsuzuje útlak sdělovacích prostředků a omezování přístupu k internetu, šíření dezinformací a bití, zatýkání a zastrašování novinářů a bloggerů; zdůrazňuje právo běloruských občanů na neomezený přístup k informacím; vyzývá EU, aby využila svých nástrojů k podpoře sdělovacích prostředků a novinářů, kteří jsou ze strany režimu vystaveni represím;
24. zdůrazňuje, že běloruští pracující by měli mít možnost uplatnit své právo na pokojnou stávku, aniž by riskovali propuštění, zatčení nebo jiná odvetná opatření;
25. opětovně vyzývá Radu a Komisi, aby zavedly celounijní komplexní, účinná a včasná omezující opatření, evropskou obdobu Magnitského zákona, který by umožnil neprodleně uvalit cílené sankce na osoby, státní a nestátní subjekty a další aktéry odpovědné za závažné porušování lidských práv, jejich zneužívání či korupci nebo zapojené do těchto činů;
26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a orgánům Běloruské republiky.
- [1] Přijaté texty P9_TA(2020)0231.
- [2] Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 18.
- [3] Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 100.
- [4] Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 60.
- [5] Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 135.
- [6] Přijaté texty P9_TA(2020)0280.
- [7] Úř. věst. L 45, 18.2.2020, s. 3.