Postup : 2020/2912(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0426/2020

Předložené texty :

RC-B9-0426/2020

Rozpravy :

PV 17/12/2020 - 8.1
CRE 17/12/2020 - 8.1

Hlasování :

PV 18/12/2020 - 6
PV 18/12/2020 - 10

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0384

<Date>{16/12/2020}16.12.2020</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0426/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0427/2020</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0430/2020</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 175kWORD 53k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0426/2020 (Verts/ALE)

B9-0427/2020 (S&D)

B9-0430/2020 (Renew)</TablingGroups>


<Titre>o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Egyptě, zejména případu aktivistů Egyptské iniciativy pro

osobní práva (EIPR)</Titre>

<DocRef>(2020/2919(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Kati Piri, Pierfrancesco Majorino</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Jan-Christoph Oetjen, María Soraya Rodríguez Ramos, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Svenja Hahn, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Ilhan Kyuchyuk, Frédérique Ries, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Mounir Satouri, Hannah Neumann</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Mario Furore, Chiara Gemma, Tiziana Beghin, Sabrina Pignedoli, Laura Ferrara, Daniela Rondinelli, Fabio Massimo Castaldo</Depute>

</RepeatBlock-By>


Usnesení Evropského parlamentu o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Egyptě, zejména případu aktivistů Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR)

(2020/2912(RSP))

 

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Egyptě, zejména na usnesení ze dne 24. října 2019[1],

 s ohledem na závěry Rady EU pro zahraniční věci o Egyptě ze srpna 2013 a února 2014,

 s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnosti (ESVČ) pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se Egypta, především pak na prohlášení ze dne 21. listopadu 2020 o nedávných případech zatčení aktivistů v oblasti lidských práv,

 s ohledem na prohlášení o Egyptě, které dne 20. listopadu 2020 učinil mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva,

 s ohledem na výzvu odborníků OSN ze dne 27. listopadu 2020, v níž požádali o propuštění egyptských obránců lidských práv, kteří byli zatčeni po schůzce s diplomaty, a na prohlášení těchto odborníků ze dne 7. prosince 2020, které se týkalo rozhodnutí o propuštění tří vedoucích pracovníků Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR) na kauci,

 s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum Rady OSN pro lidská práva týkající se Egypta za období 2019 až 2020,

 s ohledem na společné prohlášení Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Světové zdravotnické organizace (WHO), společného programu OSN pro HIV a AIDS (UNAIDS) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ze dne 13. května 2020 o problému pandemie COVID-19 ve vězeňských a jiných uzavřených zařízeních,

 s ohledem na dohodu o přidružení uzavřenou mezi EU a Egyptem v roce 2001, která vstoupila v platnost v roce 2004 a byla posílena akčním plánem z roku 2007, s ohledem na priority partnerství EU a Egypta na období 2017–2020, které byly přijaty dne 25. července 2017, na společné prohlášení vydané v roce 2017 po zasedání Rady přidružení EU-Egypt a na společné prohlášení o šesté schůzi podvýboru pro politické otázky, lidská práva a demokracii v rámci partnerství mezi EU a Egyptem, jež proběhla ve dnech 23.–24. června 2019,

 s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu a obránců lidských práv,

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a na Arabskou chartu lidských práv, které Egypt ratifikoval,

 s ohledem na egyptskou ústavu, zejména její článek 52 o zákazu všech forem a druhů mučení, článek 73 o svobodě shromažďování a článek 93 o závazné povaze mezinárodního práva v oblasti lidských práv,

 s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981, kterou Egypt ratifikoval dne 20. března 1984,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že se situace v oblasti lidských práv v Egyptě nadále zhoršuje, neboť úřady zesilují tvrdé zásahy proti občanské společnosti, obráncům lidských práv, zdravotníkům, novinářům, členům opozice, akademickým pracovníkům a právníkům a pokračují v brutálním a systematickém potlačování jakékoli formy nesouhlasu, čímž porušují stěžejní svobody, zejména svobodu projevu jak na internetu, tak mimo něj, a svobodu sdružování a shromažďování, politickou pluralitu, právo na účast na veřejných záležitostech a zásady právního státu;

B. vzhledem k tomu, že tři aktivisté z Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR), jedné z posledních nezávislých lidskoprávních organizací v Egyptě, jmenovitě pak Gásir Abdar Rázak, Karím Annárah a Muhammad Bašír, byli poté, co se dne 3. listopadu 2020 sešli s 13 velvyslanci a diplomaty, ve dnech 15. až 19. listopadu 2020 zatčeni bezpečnostními složkami a obviněni z terorismu a trestných činů souvisejících s národní bezpečností;

C. vzhledem k tomu, že poté, co jejich zatčení vyvolalo v zemi i na mezinárodní úrovni odezvu, včetně reakce Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise a členských států, byli tito aktivisté dne 3. prosince 2020 propuštěni na kauci, avšak jejich obvinění stažena nebyla; vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že byli tito aktivisté dne 6. prosince 2020 propuštěni, potvrdil egyptský soud pro trestné činy související s terorismem rozhodnutí státního žalobce o tom, že až do ukončení vyšetřování bude zmrazen jejich majetek;

D. vzhledem k tomu, že tvrdé zásahy proti organizaci EIPR začaly již v roce 2016, kdy byly zmrazeny bankovní účty ředitele a zakladatele organizace Hossama Bahgata a byl mu vydán zákaz opustit zemi; vzhledem k tomu, že organizace EIPR poskytuje velmi cenné služby při podpoře osobních, politických, občanských, hospodářských a sociálních práv a svobod v Egyptě;

E. vzhledem k tomu, že dne 7. února 2020 byl na mezinárodním letišti v Káhiře svévolně zatčen výzkumný pracovník EIPR v oblasti genderu a student účastnící se programu Erasmus na Boloňské univerzitě Patrick George Zaki; vzhledem k tomu, že podle jeho právníka byl Patrick George Zaki podroben sedmnáctihodinovému výslechu egyptskou Národní bezpečnostní službou a poté byl převezen do Mansúry, kde byl bit a mučen elektrickým proudem; vzhledem k tomu, že kromě jiných obvinění byl Patrick George Zaki obviněn z šíření podvratné propagandy, podněcování k protestům a navádění k terorismu; vzhledem k tomu, že i přes zdravotní stav Patricka George Zakiho, v důsledku něhož mu ve vězení Tora hrozí mimořádné riziko nakažení onemocněním COVID-19, byla jeho vyšetřovací vazba posledních deset měsíců průběžně prodlužována; vzhledem k tomu, že program Erasmus je vnímán jako jedna z nejúspěšnějších iniciativ přispívajících k podpoře stěžejních hodnot EU; vzhledem k tomu, že zadržení Patricka George Zakiho během jeho stipendijního pobytu v Evropě představuje ohrožení těchto hodnot a EU musí učinit vše, co je v její moci, aby nalezla řešení tohoto případu;

F. vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků v Egyptě v posledních letech v důsledku omezeného prostoru pro novináře neustále slábne; vzhledem k tomu, že novináři a příslušníci jejich rodin jsou stále častěji vystavováni perzekuci a čelí zadržování, výhrůžkám a zastrašování; vzhledem k tomu, že egyptské úřady i nadále blokují internetové stránky místních i mezinárodních zpravodajských a lidskoprávních organizací;

G. vzhledem k tomu, že v podmínkách ohrožujících život jsou i nadále vězněny desítky tisíc obránců lidských práv, včetně aktivistů v oblasti práv žen, aktivistů LGBTI, právníků, novinářů, aktivistů, pokojných oponentů a příslušníků opozice; vzhledem k tomu, že násilné mizení obránců lidských práv se stává systematickou praktikou egyptských úřadů; vzhledem k tomu, že preventivní vyšetřovací vazby a předběžná opatření jsou zneužívány k tomu, aby se aktivistům a jejich právníkům v Egyptě bránilo v jejich legitimní činnosti v oblasti lidských práv nebo v tom, aby pokojně uplatňovali své základní svobody;

H. vzhledem k tomu, že egyptští aktivisté z řad občanské společnosti, obránci lidských práv, novináři a akademičtí pracovníci by měli být schopni vykonávat své legitimní aktivity, aniž by jim v tom bránily jakékoli překážky nebo jim či jejich rodinným příslušníkům hrozila jakákoli odvetná opatření; vzhledem k tomu, že jejich práce, účty na sociálních médiích i osobní zařízení jsou nezákonně digitálně sledovány;

I. vzhledem k tomu, že protiteroristické právní předpisy, které byly zavedeny za vlády prezidenta as-Sísího, byly kritizovány mnohými lidskoprávními organizacemi za to, že poskytly úřadům nebezpečně velký prostor pro výklad a možnost, aby je zneužívaly k umlčování obránců lidských práv, jejich právníků, aktivistů a příslušníků opozice; vzhledem k tomu, že osoby podezřelé z terorismu nemají často přístup ke spravedlivým soudním řízením, neboť jejich případy jsou přímo postupovány vojenským soudům; vzhledem k tomu, že podle organizace Human Rights Watch zařadily egyptské úřady od vojenského převratu v roce 2013 asi 3 000 osob na seznam teroristů, 3 000 osob odsoudily k trestu smrti a asi 60 000 osob uvěznily;

J. vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti popravil Egypt v roce 2020 nejméně 110 osob, přičemž 66 z těchto poprav proběhlo od 3. října 2020, což znamená, že za poslední dva měsíce bylo popraveno více lidí než za celý rok 2019; vzhledem k tomu, že 39 lidem nyní poprava bezprostředně hrozí; vzhledem k tomu, že tyto rozsudky jsou podle všeho vyneseny po hrubě nespravedlivých soudních řízeních, která jsou poznamenána nucenými „doznáními“ a dalším závažným porušováním lidských práv, k nimž patří mučení a násilná zmizení a u nichž neproběhlo žádné seriózní vyšetřování a obětem se nedostalo spravedlivého řízení, jako tomu např. bylo v případě koptského křesťanského mnicha Isaiaha al-Maqariho; vzhledem k tomu, že k trestu smrti jsou i nadále  odsuzovány děti; vzhledem k tomu, že článek 122 egyptského zákona o dítěti nadále vzbuzuje vážné obavy, neboť umožňuje, aby byly děti za určitých okolností souzeny v hromadných soudních řízeních, a od roku 2011 vedl k odsouzení k trestu smrti u nejméně 17 mladistvých;

K. vzhledem k tomu, že od 10. dubna 2017 trvá v Egyptě výjimečný stav; vzhledem k tomu, že hromadné soudní procesy pokračují navzdory rozsáhlé mezinárodní kritice, že zásadně nesplňují základní požadavky mezinárodního práva týkajícího se spravedlivého řízení a práva na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že více civilistů než kdy dříve je souzeno vojenskými soudy;

L. vzhledem k tomu, že egyptskou společnost sužuje v posledních desetiletích sexuální násilí a obtěžování páchané na ženách, z nějž jsou často obviňovány oběti, a že orgány učinily jen málo, aby podezřelé stíhaly nebo aby napadly diskriminační normy, které toto násilí podporují; vzhledem k tomu, že jsou stále rozšířeny nepatřičné praktiky, jako je testování panenství, a to i ze strany egyptských orgánů; vzhledem k tomu, že dosud nebyl ratifikován zákon o násilí páchaném na ženách, jehož projednávání je v egyptském parlamentu od roku 2017 pozastaveno; vzhledem k tomu, že stávající politiky a zákony proti mrzačení ženských pohlavních orgánů nejsou řádně vymáhány a že tato praxe pokračuje; vzhledem k tomu, že obránci práv žen a feminističtí aktivisté nepřestávají čelit represím;

M. vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2020, po čtyřletém soudním vyšetřování, oznámili italští státní zástupci v Římě, že mají jednoznačný důkaz o zapojení čtyř egyptských příslušníků státních bezpečnostních složek do únosu za přitěžujících okolností, újmy za přitěžujících okolností a vraždy italského výzkumného asistenta Giulia Regeniho; vzhledem k tomu, že právníci Egyptského výboru pro práva a svobodu (ECRF) nadále poskytují Regeniho právnímu týmu v Itálii podporu, neboť jsou zákonnými zástupci v Egyptě; vzhledem k tomu, že egyptské orgány soustavně brání pokroku ve vyšetřování a odhalování pravdy o únosu, mučení a zabití Giulia Regeniho a o úmrtí francouzského učitele Erica Langa, který byl zadržen roku 2013 v Káhiře, a brání tomu, aby mohly být odpovědné osoby hnány k odpovědnosti;

N. vzhledem k tomu, že EU je nejvýznamnějším hospodářským partnerem Egypta a jeho hlavním zdrojem zahraničních investic; vzhledem k tomu, že v červnu 2017 přijaly EU a Egypt priority partnerství, jejichž cílem je posílit spolupráci v široké škále oblastí, mj. v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu a reformy soudnictví;

1. znovu a co nejdůrazněji vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v Egyptě neustávají, ale naopak se zintenzívňují tvrdé zásahy státních orgánů a bezpečnostních sil proti základním právům a proti obráncům lidských práv, právníkům, demonstrantům, novinářům, bloggerům, odborářům, studentům, dětem, aktivistům v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, proti lesbickým, gay, bisexuálním, transgender a intersexuálním (LGBTI) lidem, politickým odpůrcům, včetně jejich rodinných příslušníků, organizacím občanské společnosti a menšinám, a to výhradně v reakci na to, že vykonávají své základní svobody nebo vyjadřují nesouhlas; požaduje, aby byly všechny případy porušování lidských práv nezávisle a transparentně vyšetřeny a viníci pohnáni k odpovědnosti; zdůrazňuje význam silné a dobře fungující občanské společnosti;

2. je pobouřen nedávným zatčením předních aktivistů organizace EIPR Gásira Abdara Rázaka, Karíma Annáraha a Muhammada Bašíra, jež bylo odvetou za jejich legitimní setkání s evropskými diplomaty v Káhiře; vítá jejich prozatímní propuštění, naléhavě však vyzývá orgány, aby stáhly veškerá obvinění vznesená proti nim, ukončily všechny formy obtěžování a zastrašování namířeného proti nim a proti zakladateli a úřadujícímu řediteli organizace EIPR Hossamu Bahgatovi a aby zrušily veškerá omezující opatření, včetně zákazů cestování a zmrazení majetku, která byla proti nim a organizaci EIPR přijata; vyzývá egyptskou vládu, aby zajistila, aby byl jejich případ projednán transparentně, spravedlivě a rychle;

3. lituje, že rozhodnutí o jejich propuštění nebylo rozšířeno i na další zadržované osoby z organizace EIPR, zejména Patricka Georga Zakiho, jehož ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody bylo dne 6. prosince 2020 prodlouženo o dalších 45 dnů; požaduje, aby byl Patrick George Zaki okamžitě a bezpodmínečně propuštěn a všechna obvinění vznesená proti němu byla stažena; domnívá se, že je zapotřebí, aby EU na jeho zatčení a prodloužené zadržování důrazně, rychle a koordinovaně diplomaticky reagovala;

4. znovu vyzývá, aby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni všichni, kdo jsou svévolně zadržováni či byli odsouzeni za legitimní a pokojnou činnost v oblasti lidských práv, zejména Mohamed Ibrahim, Mohamed Ramadan, Abdelrahman Tarek, Ezzat Ghoneim, Haytham Mohamadeen, Alaa Abdel Fattah, Ibrahim Metwally Hegazy, Mahienour El-Massryová, Mohamed El-Baqer, Hoda Abdelmoniemová, Ahmed Amasha, Islam El-Kalhy, Abdel Moneim Aboul Fotouh, Esraa Abdel Fattah, Ramy Kamel, Ibrahim Ezz El-Din, Zyad el-Elaimy, Hassan Barbary, Ramy Shaath, Sanaa Seifová, Solafa Magdyová, Hossam al-Sayyad, Mahmoud Hussein a Kamal El-Balshy;

5. zdůrazňuje, že probíhající zatýkání a zadržování je součástí širšího plánu zastrašování organizací bránících lidská práva a rostoucího omezování svobody projevu online i offline, svobody sdružování a svobody pokojného shromažďování v Egyptě, a vyzývá k ukončení všech těchto praktik; vyjadřuje politování nad tím, že Egypt nadále používá právní předpisy zaměřené na boj proti terorismu, svévolné připojování obránců lidských práv na egyptské seznamy teroristů a uvalování vyšetřovací vazby k tomu, aby postihoval a kriminalizoval práci obránců lidských práv, což je v rozporu se zásadami právního státu a s povinnostmi Egypta vyplývajícími z mezinárodního práva v oblasti lidských práv; naléhavě vyzývá egyptské orgány, aby změnily nebo zrušily veškeré nepatřičné právní předpisy umožňující tyto praktiky, zejména zákon o nevládních organizacích z roku 2019 a zákony o boji proti terorismu; znovu vyzývá egyptské orgány, aby uzavřely případ 173/2011 („případ zahraničního financování“) a zrušily všechny zákazy cestování a zmrazení majetku uložené v souvislosti s tímto případem nejméně 31 obráncům lidských práv a zaměstnancům nevládních organizací působících v oblasti lidských práv;

6. vyzývá egyptské orgány, aby zajistily, aby zacházení s vězněnými osobami splňovalo podmínky stanovené v Souhrnu zásad na ochranu všech zadržovaných či vězněných osob, který přijalo Valné shromážděním OSN v rezoluci 43/173 ze dne 9. prosince 1988, aby měly vězněné osoby až do propuštění plný přístup ke svým rodinám, právníkům podle svého výběru a odpovídající zdravotní péči a aby byla věrohodně prošetřena veškerá obvinění ze špatného zacházení nebo mučení;

7. vyjadřuje hluboké znepokojení nad osudem zadržovaných a vězněných osob držených v přeplněných detenčních zařízeních v otřesných podmínkách během pandemie COVID-19 a vyzývá orgány, aby přeplněnost detenčních zařízení naléhavě snížily; vyzývá orgány, aby zajistily neomezený přístup do věznice s nejvyšší ostrahou v Toře pro nezávislou organizaci, aby mohla monitorovat podmínky zadržování; odsuzuje svévolné zatýkání, obtěžování a represe namířené proti zdravotnickým pracovníkům a novinářům za to, že v roce 2020 veřejně hovořili o situaci spojené s onemocněním COVID-19 nebo o reakci egyptského státu; vyzývá egyptské orgány, aby tyto praktiky ukončily a aby propustily všechny zdravotnické pracovníky, kteří jsou dosud svévolně zadržováni;

8. odsuzuje nárůst počtu poprav v Egyptě a odmítá používání trestu smrti; vyzývá egyptské orgány, aby vyhlásily na trest smrti moratorium s cílem zrušit tento trest a aby učinily veškeré kroky k zajištění přísného dodržování procesních záruk a všech možných pojistných mechanismů zajišťujících spravedlivé soudní řízení; vyzývá Egypt, aby okamžitě propustil všechny nezletilé odsouzené k trestu smrti a aby ve svém zákoně o dítěti změnil článek 122;

9. vyzývá egyptské orgány, aby přijaly komplexní zákon o násilí na ženách a vnitrostátní strategii pro prosazování schválených zákonů, které jsou namířeny proti sexuálnímu násilí; naléhavě vyzývá orgány, aby využily dostupných vodítek OSN, například Příručky OSN pro právní předpisy týkající se násilí na ženách, a s jejich pomocí definovaly jednotlivé prvky boje proti násilí na ženách, včetně ochrany obětí a svědků zajišťované vyškolenými zaměstnanci úřadů a poskytovateli služeb; vyzývá egyptské orgány, aby ukončily veškeré pronásledování žen na základě obvinění z „porušení dobrých mravů“, jako je tomu v případě obránkyně lidských práv Amál Fathíové; vyzývá orgány, aby okamžitě přestaly zatýkat a pronásledovat členy komunity LGBTI nebo jednotlivce pouze na základě jejich skutečné či domnělé sexuální orientace jako v případě Saifa Bedoura;

10. odsuzuje pokus egyptských orgánů mást a brzdit vyšetřování únosu, mučení a zabití italského výzkumného pracovníka Giulia Regeniho v roce 2016; lituje skutečnosti, že egyptské orgány soustavně odmítají poskytnout italským orgánům veškeré dokumenty a informace, kterých je zapotřebí k urychlenému, transparentnímu a nestrannému vyšetření vraždy pana Regeniho v souladu s mezinárodními závazky Egypta; vyzývá EU a členské státy, aby na egyptské orgány naléhaly a vybídly je k plné spolupráci s italskými soudními orgány, v rámci  níž by Egypt po ukončení vyšetřování přestal odmítat předání adres bydliště čtyř podezřelých osob označených italským státním zastupitelstvím v Římě, jak to vyžadují italské právní předpisy, a umožnil tak vznesení formální obžaloby proti těmto osobám v rámci spravedlivého soudního řízení v Itálii; varuje egyptské orgány před odvetnými kroky vůči svědkům nebo Egyptskému výboru pro práva a svobodu a jeho právníkům;

11. vyjadřuje velkou politickou a lidskou podporu rodině Giulia Regeniho při jejím vytrvalém a důstojném hledání pravdy; připomíná, že hledání pravdy o únosu, mučení a vraždě evropského občana není věcí samotné rodiny, ale je to naprostá povinnost vnitrostátních a unijních orgánů, která si žádá veškeré potřebné diplomatické kroky;

12. konstatuje, že Egypt je důležitým partnerem Evropské unie a jejích členských států v celé řadě oblastí, mezi něž patří obchod, bezpečnost, boj proti mezinárodnímu terorismu a mezilidské kontakty; podporuje snahy egyptského lidu o svobodnou, stabilní, prosperující, inkluzivní a demokratickou zemi, která v otázkách ochrany a zlepšování stavu lidských práv dodržuje své vlastní i mezinárodní právní předpisy;

13. připomíná egyptským orgánům, že dodržování lidských práv a základních svobod představuje základní prvek vztahů mezi EU a Egyptem a že poskytování prostoru občanské společnosti je společným závazkem, který je zakotven v prioritách partnerství EU a Egypta, jak je stanoveno v egyptské ústavě; zdůrazňuje, že žádný obránce lidských práv by kvůli své legitimní práci v oblasti lidských práv neměl čelit finančním omezením, kriminalizaci, zákazu cestování nebo kauci nebo by z tohoto důvodu neměl být vězněn; naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby veřejně a na každém setkání s egyptskými úřady na vysoké úrovni vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v Egyptě;

14. vyzývá zástupce delegace EU a členských států v Káhiře, aby se účastnili soudních řízení s egyptskými a zahraničními novináři, bloggery, odboráři, obránci lidských práv a aktivisty občanské společnosti v této zemi a navštěvovali je ve vězení;

15. opakovaně vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby na tvrdé zákroky a porušování lidských práv v Egyptě reagovaly jednotně a odhodlaně, a to i v koordinaci s dalšími obdobně smýšlejícími partnery, a aby pomocí všech nástrojů, které mají k dispozici, zajistily konkrétní zlepšení lidských práv v Egyptě; naléhavě vyzývá zejména EU a její členské státy, aby se na nadcházejícím zasedání Rady OSN pro lidská práva ujaly vedení a zavedly již dlouho chybějící mechanismus pro monitorování a oznamování závažných porušení lidských práv v Egyptě; vítá skutečnost, že Rada schválila globální režim sankcí v oblasti lidských práv / unijní „zákon Magnitského“, a opět vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby zvážily zavedení omezujících opatření cíleně namířených proti vysoce postaveným egyptským činitelům, kteří jsou odpovědni za nejzávažnější porušování v zemi;

16. opakuje svou výzvu k důkladnému a komplexnímu přezkumu vztahů mezi EU a Egyptem; domnívá se, že situace v oblasti lidských práv v Egyptě si žádá seriózní revizi operací rozpočtové podpory Komise, a požaduje, aby pomoc, kterou poskytuje EU, byla omezena předně na podporu demokratických aktérů a  občanské společnosti; vyzývá k větší transparentnosti všech forem finanční podpory či školení, jež Egyptu poskytuje EU, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka; připomíná, že EU a její členské státy nesmí odměňovat lídry, kteří mají na svědomí porušování lidských práv;

17. vyzývá EU, aby s ohledem na jednání o nových prioritách partnerství stanovila jasná kritéria, na základě kterých bude větší spolupráce stěžejním prvkem našich vztahů v zájmu pokroku v reformování demokratických institucí, právního státu a lidských práv, a aby do všech jednání s egyptskými orgány začlenila otázky lidských práv; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby z potřeby hmatatelného zlepšení stavu lidských práv, zejména z propuštění svévolně vězněných obránců lidských práv a novinářů, učinily hlavní bod na programu příštího zasedání Rady přidružení EU-Egypt; opakuje, že spolupráce v oblasti řízení migrace nebo boje proti terorismu, ale ani v geopolitických otázkách by neměla probíhat na úkor vytrvalého tlaku na dodržování lidských práv a převzetí odpovědnosti za jejich porušování;

18. připomíná, že nedávno vyzval členské státy, aby se řídily závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 21. srpna 2013, na němž Rada v souladu se společným postojem 2008/944/SZBP oznámila pozastavení vývozních licencí pro jakékoli vybavení, které by mohlo být použito k vnitřním represím[2], a odsuzuje přetrvávající nedodržování těchto závazků členskými státy; vyzývá členské státy, aby do Egypta přestaly vyvážet zbraně, technologie sledování a jiná bezpečnostní zařízení, která by mohla usnadnit útoky na obránce lidských práv a aktivisty občanské společnosti, včetně aktivistů působících na sociálních sítích, či jakýkoli jiný druh vnitřní represe; vyzývá EU, aby v plném rozsahu prováděla kontroly vývozu do Egypta, pokud jde o zboží, které by mohlo být použito k represím, mučení nebo výkonu trestu smrti;

19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Egypta a Africké komisi pro lidská práva a práva národů.

 

 

 

[1] Přijaté texty P9_TA(2019)0043.

[2] Úř. věst. L 335, 31.12.2008, s. 99.

Poslední aktualizace: 16. prosince 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí