SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o syrském konfliktu – 10 let od povstání
10.3.2021 - (2021/2576(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9-0177/2021 (S&D)
B9-0178/2021 (ECR)
B9-0179/2021 (Renew)
B9-0181/2021 (PPE)
Michael Gahler, Lukas Mandl, Antonio López-Istúriz White, Isabel Wiseler-Lima, Tom Vandenkendelaere, David Lega, Adam Jarubas, Janina Ochojska
za skupinu PPE
Marek Belka, Isabel Santos, Tonino Picula
za skupinu S&D
Nathalie Loiseau, Barry Andrews, Olivier Chastel, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Urmas Paet, María Soraya Rodríguez Ramos, Michal Šimečka, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Ryszard Antoni Legutko, Anna Fotyga, Karol Karski, Adam Bielan, Ryszard Czarnecki, Angel Dzhambazki, Assita Kanko, Elżbieta Rafalska, Jadwiga Wiśniewska, Veronika Vrecionová, Bogdan Rzońca, Ruža Tomašić, Hermann Tertsch, Elżbieta Kruk
za skupinu ECR
Nikolaj Villumsen, Fabio Massimo Castaldo
Usnesení Evropského parlamentu o syrském konfliktu – 10 let od povstání
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii, zejména na usnesení ze dne 15. března 2018 o situaci v Sýrii[1], ze dne 18. května 2017 o strategii EU pro Sýrii[2], ze dne 4. července 2017 o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy[3], ze dne 24. října 2019 o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii a jejích důsledcích[4], ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte[5] a ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu[6],
– s ohledem na prohlášení Rady pro zahraniční věci ze dne 6. března 2020 a na poslední závěry Rady EU o Sýrii ze dne 14. října 2019, 16. dubna 2018 a 3. dubna 2017,
– s ohledem na předchozí prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Sýrii, včetně prohlášení z února 2020 o přístupu humanitární pomoci do Idlíbu, ze dne 13. ledna 2020 a 26. září 2019 o Sýrii a ze dne 9. října 2019 k aktuální situaci na severovýchodě Sýrie,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/30 ze dne15. ledna 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii[7] a kterým byl na sankční seznam EU osob zodpovědných za násilné represe v Sýrii zařazen nový syrský ministr zahraničních věcí,
– s ohledem na strategii EU pro Sýrii přijatou dne 3. dubna 2017 a na závěry Rady o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák i o hrozbě, kterou představuje ISIL/Dá’iš, které byly přijaty dne 16. března 2015,
– s ohledem na společné prohlášení OSN a Evropské unie coby spolupředsedů čtvrté bruselské konference na téma „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“, která se konala dne 30. června 2020,
– s ohledem na předchozí prohlášení generálního tajemníka OSN o Sýrii, včetně prohlášení jeho mluvčího ze dne 1. a 18. února 2020,
– s ohledem na poslední prohlášení zvláštního vyslance OSN pro Sýrii Geira O. Pedersena učiněné v Radě bezpečnosti OSN dne 22. ledna 2021,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se Sýrie přijaté od roku 2011, zejména na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2254 (2015) podporující mírový proces v Sýrii, rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2249 (2015) o Islámském státu v Iráku a Sýrii a rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2533 (2020) o obnovení hraničního přechodu Báb al-Hawá do 10. července 2021 pro humanitární pomoc,
– s ohledem na poslední zprávy nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Sýrii předložené Radě OSN pro lidská práva dne 1. března 2021,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 71/248 ze dne 21. prosince 2016 o vytvoření mezinárodního, nestranného a nezávislého mechanismu na pomoc při vyšetřování a stíhání osob zodpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Sýrii od března 2011,
– s ohledem na prohlášení UNICEF ze dne 28. února 2021 o bezpečném opětovném začlenění a repatriaci všech dětí v táboře al-Hol a na severovýchodě Sýrie a na zprávu UNICEF o humanitární situaci v celé Sýrii za rok 2020 ze dne 2. února 2021,
– s ohledem na zřízení sekretariátu sítě EU pro vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, který spadá pod agenturu Eurojust, v roce 2011,
– s ohledem na společný postoj Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 o Mezinárodním trestním soudu[8], na její akční plán pro Mezinárodní trestní soud z roku 2004 s cílem dosáhnout všeobecné ratifikace a provádění a na revidovaný akční plán EU z roku 2011,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na Chartu OSN a úmluvy OSN, jichž je Sýrie smluvní stranou, včetně Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,
– s ohledem na Ženevská komuniké z roku 2012 a 2014, která podpořila OSN,
– s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na dodatkové protokoly těchto úmluv,
– s ohledem na Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že koncem února 2011 byly syrským režimem zatčeny, zadržovány a mučeny syrské děti v Dará za to, že kritizovaly prezidenta Bašára Asáda prostřednictvím graffiti na městských zdech; vzhledem k tomu, že dne 15. března 2011 tisíce Syřanů v Dará a Damašku vyšly v rekordním počtu do ulic, aby požadovaly demokratické reformy, propuštění politických vězňů, ukončení mučení, dodržování lidských práv a právního státu, konání svobodných a spravedlivých voleb a ukončení korupce; vzhledem k tomu, že tyto lidové protesty se během několika let rozšířily po celé zemi, od velkých měst, jako jsou Homs, Hamá, Idlíb a známé čtvrtě Aleppa a Damašku, až po menší města, jako je Hasaka na severovýchodě a Kafr Nabl na severozápadě;
B. vzhledem k tomu, že syrské povstání v roce 2011, na němž se podíleli vedoucí představitelé všech etnických a náboženských skupin a všech provincií země, bylo projevem etnické a náboženské rozmanitosti Sýrie;
C. vzhledem k tomu, že syrský režim reagoval na legitimní demokratické požadavky svého lidu naprostou brutalitou syrských bezpečnostních sil a spojeneckých milic pod jeho velením; vzhledem k tomu, že zahynulo přes 500 000 osob a více než jeden milion osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že podle Syrské sítě pro lidská práva bylo od března 2011 zabito více než 230 000 civilistů, z toho 88 % syrským režimem, 3 % ruskými silami, 2 % organizací Dá’iš a 2 % ozbrojenými opozičními skupinami; vzhledem k tomu, že více než 15 000 civilistů bylo umučeno, z toho 99 % ve věznicích režimu; vzhledem k tomu, že přes 150 000 civilistů se stalo obětí násilného zmizení a je stále zadržováno, z toho 88 % syrským režimem, 6 % organizací Dá’iš a 3 % ozbrojenými opozičními skupinami; vzhledem k tomu, že více než 3 400 zdravotnických pracovníků se od té doby stalo obětí násilného zmizení nebo je zadržováno, z toho 98 % syrským režimem;
D. vzhledem k tomu, že strany konfliktu, včetně vládních sil a jejich spojenců, protivládních ozbrojených skupin a teroristických organizací uvedených na seznamu OSN, jako je ISIL/Dá’iš, se dopustily nepřípustného porušení lidských práv různého stupně, včetně válečných zločinů a zločinů proti lidskosti; vzhledem k tomu, že taktiky, které používají brutální režim i džihádisté, směřují ke zničení umírněných a prodemokratických sil; vzhledem k tomu, že všechny osoby zodpovědné za tyto trestné činy musí být pohnány k odpovědnosti;
E. vzhledem k tomu, že syrský režim používal chemické zbraně, rakety Scud, konvenční dělostřelecké a letecké bomby, ale i sudové bomby, kazetové bomby a zápalné bomby v hustě obydlených civilních oblastech, jako jsou Homs, Hamá a východní Aleppo; vzhledem k tomu, že pokojným demonstrantům, kteří byli zraněni při střelbě syrských bezpečnostních sil, bylo odepřeno ošetření a že byli ve vojenských nemocnicích a vazebních zařízeních po celé zemi mučeni k smrti, jak dokládá „Caesarova zpráva“, kterou Francie předložila v květnu 2014 Radě bezpečnosti OSN; vzhledem k tomu, že rodinám bývá běžně bráněno v tom, aby své mrtvé pohřbívali na hřbitovech; vzhledem k tomu, že celá města byla obléhána a úmyslně vyhladověna; vzhledem k tomu, že docházelo ke kolektivním trestům, mimosoudním popravám a řadě masakrů stovek mužů, žen a dětí ve venkovských městech, například v květnu 2012 v Húlá; vzhledem k tomu, že podle zpráv vyšetřovací komise OSN pro Sýrii ozbrojené síly syrského režimu a jejich milice systematicky používají znásilňování nebo jiné formy sexuálního násilí jako válečnou zbraň;
F. vzhledem k tomu, že OSN prostřednictvím mandátu svých zvláštních vyslanců zavedla řadu iniciativ s cílem dosáhnout příměří mezi všemi stranami a propuštění zadržených osob, zaručit přístup humanitární pomoci do všech částí země, chránit novináře a nevládní organizace a zapojit se do inkluzivního dialogu o politickém řešení konfliktu, který vznikl po roce 2011; vzhledem k tomu, že tento proces a syrský ústavní výbor s mandátem OSN zůstávají na mrtvém bodě;
G. vzhledem k tomu, že v říjnu 2019 byl zřízen syrský ústavní výbor pověřený nalezením politického řešení syrského konfliktu pod záštitou zvláštního vyslance OSN pro Sýrii a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2254 (2015); vzhledem k tomu, že navzdory strukturálním nedostatkům syrského ústavního výboru a Asadovu pokračujícímu odporu vůči konstruktivní spolupráci v jeho rámci zůstává tato iniciativa klíčovým nástrojem pro dosažení mírového politického řešení konfliktu;
H. vzhledem k tomu, že Rusko podporované Čínou od roku 2011 vetovalo 16 rezolucí Rady bezpečnosti OSN, včetně rezolucí týkajících se postoupení Sýrie Mezinárodnímu trestnímu soudu a zlepšení přístupu humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že Írán a Hizballáh se přímo podílejí na podpoře represí syrského režimu vůči civilnímu obyvatelstvu; vzhledem k tomu, že Rusko od roku 2015 poskytuje logistické, diplomatické a finanční zdroje na rozsáhlou vojenskou intervenci ruských vzdušných sil na podporu syrského režimu;
I. vzhledem k tomu, že Turecko od roku 2016 zasahuje přímo do Sýrie s cílem okupovat severní části země, které tvoří převážně syrské kurdské enklávy, což je v rozporu s mezinárodním právem, mimo jiné tím, že v říjnu 2019 uskutečnilo invazi do území kontrolovaných syrskými demokratickými silami; vzhledem k tomu, že v reakci na tyto kroky Turecka několik členských států EU formálně pozastavilo prodej zbraní do Turecka;
J. vzhledem k tomu, že podle zemí, které spolupředsedají Minské skupině OBSE, přesunulo Turecko syrské žoldnéře do Náhorního Karabachu;
K. vzhledem k tomu, že celosvětová koalice pokračuje ve svém úsilí v Iráku, Sýrii a na celém světě zmařit záměry ISIL/Dá’iš a činnost jejích poboček a sítí;
L. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy v roce 2012 pozastavily diplomatické vztahy se syrským režimem; vzhledem k tomu, že EU v prosinci 2012 uzavřela svou delegaci v Damašku poté, co členské státy začátkem roku 2012 uzavřely svá velvyslanectví;
M. vzhledem k tomu, že Rada přijala sankce proti jednotlivcům a subjektům zapojeným do represí vůči civilistům, které byly přijaty v roce 2011 a od té doby rozšířeny, a to v zájmu vyjednání politického řešení konfliktu; vzhledem k tomu, že tyto sankce mají humanitární výjimky;
N. vzhledem k tomu, že reakce syrského režimu na povstání vedla ke zničení syrské hospodářské a sociální struktury; vzhledem k tomu, že zhroucení syrské libry bylo umocněno zhroucením libanonské ekonomiky v roce 2019 a celosvětovými hospodářskými dopady pandemie COVID-19 od března 2020; vzhledem k tomu, že náklady na základní potraviny se od roku 2019 zvýšily o více než 100 %;
O. vzhledem k tomu, že Sýrie pod silným mezinárodním tlakem v říjnu 2013 podepsala a ratifikovala Úmluvu o chemických zbraních, poté, co provedla dosud největší chemické útoky na civilní oblast východně od Damašku ve východní Ghútě; vzhledem k tomu, že vyšetřovací a identifikační tým Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dospěl k závěru, že syrský režim je od té doby zodpovědný za opakované používání chemických zbraní proti civilistům; vzhledem k tomu, že Výkonná rada OPCW v červenci 2020 znovu formálně vyzvala syrský režim, aby deklaroval svá zařízení na výrobu chemických zbraní;
P. vzhledem k tomu, že konflikt měl na svědomí téměř 7 milionů uprchlíků s více než 13 miliony osob závislých na humanitární pomoci v Sýrii, včetně 6 milionů žen a dětí, 6,8 miliony vnitřně vysídlených osob a 3 miliony osob žijících v těžko přístupných obléhaných oblastech; vzhledem k tomu, že jen v loňském roce vzrostly humanitární potřeby o jednu pětinu a že dalších 4,5 milionu Syřanů trpí nedostatkem potravin, přičemž 90 % z nich žije pod hranicí chudoby; vzhledem k tomu, že přístup humanitární pomoci ke všem obyvatelům v nouzi je i nadále životně důležitý a že 40 % syrského obyvatelstva žije v oblastech, které nejsou pod kontrolou vlády; vzhledem k tomu, že jak ukázala pandemie COVID-19, kromě všeobecné zdravotní péče pro obyvatelstvo je i nadále zásadně důležitý přeshraniční přístup do severozápadní a severovýchodní Sýrie; vzhledem k tomu, že zima a následné záplavy, které postihly přibližně 121 000 osob ve 304 táborech vnitřně vysídlených osob v severozápadní Sýrii, způsobily další utrpení již tak nesmírně zranitelnému obyvatelstvu; vzhledem k tomu, že syrská vláda i nadále uvalovala přísná omezení na dodávky humanitární pomoci do oblastí Sýrie, které má pod svou kontrolou, i do jiných oblastí v zemi;
Q. vzhledem k tomu, že přibližně 12 000 cizích státních příslušníků, z nichž většina je podezřelá z přímých či nepřímých vazeb na ISIL/Dá’iš, je uvězněno v sedmi věznicích spravovaných syrskými demokratickými silami v severovýchodní Sýrii; vzhledem k tomu, že 9 000 z nich je zadržováno v největším syrském táboře al-Húl, v němž žije celkem 64 000 osob, většinou rodin s vazbami na ISIL/Dá’iš, z nichž 94 % tvoří ženy a děti, včetně občanů EU; vzhledem k tomu, že současné podmínky jsou velmi znepokojivé, zejména po posledních vraždách, k nimž došlo od začátku tohoto roku;
R. vzhledem k tomu, že konflikt měl obzvláště závažný dopad na životy a lidská práva dětí v Sýrii; vzhledem k tomu, že podle SNHR bylo zabito více než 29 500 dětí, z toho 78 % syrským režimem a íránskými milicemi, 7 % ruskými silami a 3 % organizací ISIL/Dá’iš; vzhledem k tomu, že více než 2,6 milionu dívek a chlapců bylo vnitřně vysídleno ze svých domovů, a vzhledem k tomu, že duševní zdraví mnoha syrských dětí bylo, je a bude i nadále hluboce narušeno tvrdou brutalitou konfliktu; vzhledem k tomu, že děti v Sýrii nemůžou získat rodný list a doklady totožnosti, což je vystavuje riziku stavu bez státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že miliony dětí zameškaly několik let školní docházky, přičemž 2,8 milionu dětí v Sýrii v současné době nenavštěvuje školu;
S. vzhledem k tomu, že neustávající útoky na zdravotnická zařízení zdecimovaly syrský zdravotnický systémem a Syřané se v jejich důsledku nadále potýkají s problémy vyplývajícími z krize COVID-19; vzhledem k tomu, že v Sýrii funguje méně než 64 % nemocnic a 52 % středisek primární zdravotní péče; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) uprchlo ze země 70 % pracovníků ve zdravotnictví;
T. vzhledem k tomu, že pravidelné útoky na zdravotnická zařízení jsou od samého počátku charakteristickým znakem syrského konfliktu, což představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva, a pokračovaly i v roce 2020 během pandemie; vzhledem k tomu, že za posledních deset let se zvýšila míra mezinárodního uznání systematické povahy útoků na systém zdravotní péče v Sýrii, avšak je zřejmé, že navzdory usnesením Rady bezpečnosti OSN 2139 (2014) a 2286 (2016) nikomu nebyla připsána jasná odpovědnost; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN zřídil interní vyšetřovací komisi OSN, která se zabývala omezeným počtem incidentů v severozápadní Sýrii v období od září 2019 do dubna 2020;
U. vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv a poskytovatelé humanitární pomoci i nadále vyjadřují obavy ohledně bezpečnosti a ochrany vracejících se a vysídlených osob, a to vzhledem k podmínkám v mnoha oblastech země a k otázkám týkajícím se přístupu syrské vlády k politickému usmíření;
V. vzhledem k tomu, že od roku 2011 poskytla EU a její členské státy obyvatelům Sýrie 20 miliard EUR na humanitární pomoc, stabilizaci a budování odolnosti v Sýrii a v okolních zemích; vzhledem k tomu, že EU je hnací silou dárcovských konferencí na podporu Sýrii, které se konaly v Bruselu čtyři po sobě jdoucí roky (2017–2020), a páté bruselské konference, která se má uskutečnit ve dnech 29. a 30. března 2021;
W. vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2533 (2020) ze dne 11. července 2020 o přeshraniční pomoci obnovila pouze hraniční přechod Báb al-Hawá na období jednoho roku do 10. července 2021, a uzavřely se hraniční přechody Báb as-Salám, al-Ja‘rubíja a ar-Ramtá;
X. vzhledem k tomu, že od roku 2011 byly miliony Syřanů zbaveny vlastnických práv na základě nových syrských majetkových zákonů namířených proti osobám, které se vyhýbají vojenské službě nebo prchají ze země bez předchozího povolení;
Y. vzhledem k tomu, že Golanské výšiny jsou syrským územím a jsou od roku 1967 okupovány Státem Izrael;
Z. vzhledem k tomu, že během konfliktu jednotlivé strany provedly řadu útoků na kulturní dědictví, včetně toho, že ISIL/Dá´iš zničil a vyplenil archeologické lokality a že syrská národní armáda v Afrínu vyrabovala a za pomoci buldozerů zničila archeologická naleziště a jezídské svatyně a hroby;
AA. vzhledem k tomu, že Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který podepsaly a ratifikovaly všechny členské státy, uvádí, že nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek, k nimž patří zejména genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, nesmí zůstat nepotrestány;
AB. vzhledem k tomu, že Římský statut Mezinárodního trestního soudu ratifikovaly od roku 2009 všechny členské státy; vzhledem k tomu, že v roce 2011 zřídila Rada sekretariát sítě EU pro vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, který spadá pod agenturu Eurojust; vzhledem k tomu, že v unijní strategii pro Sýrii se EU vyzývá, aby prosazovala odpovědnost za válečné zločiny spáchané v Sýrii s cílem usnadnit proces národního usmíření a podpořit přechodné soudnictví;
AC. vzhledem k tomu, že v roce 2018 byla zahájena činnost společného vyšetřovacího týmu vedeného donucovacími a justičními orgány ve Francii a Německu s cílem umožnit zatčení a stíhání syrských válečných zločinců poté, co byla zveřejněna zpráva Caesar o systematickém vyhladovění a mučení desítek tisíc žen a mužů v syrských vazebních zařízeních od roku 2011;
1. vyjadřuje podporu demokratickým ambicím syrského lidu, který před deseti lety, dne 15. března 2011, pokojně manifestoval za demokratické reformy v Dará, Damašku a ve zbytku země; vzdává hold 500 000 obětem represí a konfliktu v Sýrii od počátku lidového povstání; je přesvědčen, že budoucnost Sýrie by měla zůstat v rukou Syřanů; vyjadřuje podporu jednotě, svrchovanosti a územní celistvosti syrského státu a jeho obyvatel;
2. vyjadřuje hluboké znepokojení nad přetrvávající patovou politickou situací a oceňuje úsilí zvláštního vyslance OSN Geira O. Pedersena o nalezení politického řešení tohoto konfliktu; sdílí obavy zvláštního vyslance, že nebylo dosaženo žádného pokroku; znovu připomíná, že trvalého řešení syrského konfliktu nelze dosáhnout vojensky; je rovněž znepokojen hospodářským zhroucením a katastrofální humanitární krizí, které Sýrii postihly;
3. vyjadřuje svou podporu rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015), kterou se zavádí proces ústavní reformy pod syrským vedením; vyjadřuje hluboké politování nad nedostatečným zapojením syrského režimu, a to i přes opakovanou iniciativu a připravenost syrských opozičních představitelů jednat se syrským režimem o přípravě nové syrské ústavy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit mechanismus vedený OSN pro monitorování, ověřování a podávání zpráv o příměří;
4. nesouhlasí s jakoukoli normalizací diplomatických vztahů se syrským režimem, dokud přímo v Sýrii nedojde k zásadnímu pokroku, za jasného, trvalého a důvěryhodného zapojení do inkluzivního politického procesu; domnívá se, že nadcházející prezidentské volby v Sýrii v roce 2021 nemají za současné situace v očích mezinárodního společenství naprostou žádnou důvěryhodnost; důrazně odsuzuje návštěvy poslanců EP v syrském režimu a zdůrazňuje, že tito poslanci nezastupují Evropský parlament;
5. lituje toho, že někteří aktéři ještě více rozdělili roztříštěnou syrskou opozici, čímž brání ženevskému procesu;
6. důrazně odsuzuje všechna zvěrstva a porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, zejména Asadovým režimem, ale i ruskými, íránskými a tureckými aktéry, a vyzývá Rusko, Írán a Hizballáh, aby stáhly všechny jednotky a zmocněnce pod jejich velením, s výjimkou těch, kteří jsou součástí mezinárodních mírových nebo stabilizačních sil v rámci mandátu Rady bezpečnosti OSN; vyjadřuje politování nad úlohou Ruska a Íránu při podpoře rozsáhlých represí syrského režimu vůči svému civilnímu obyvatelstvu i nad tím, že tyto státy převzaly politický proces a hospodářské zdroje v Sýrii;
7. vyzývá Turecko, aby stáhlo své jednotky ze severní Sýrie, kterou nezákonně okupuje, aniž by k tomu mělo jakýkoli mandát OSN; odsuzuje skutečnost, že Turecko nezákonně přemisťuje kurdské Syřany z okupovaných území severní Sýrie do Turecka za účelem zadržení a trestního stíhání v rozporu s mezinárodními závazky Turecka, jež vyplývají z Ženevských úmluv; naléhavě žádá, aby všechny zadržované osoby syrského původu, které byly přemístěny do Turecka, byly okamžitě repatriovány na okupovaná území v Sýrii; je znepokojen tím, že pokračující přesídlování prováděné Tureckem by mohlo vést k etnickým čistkám namířeným proti syrským Kurdům; zdůrazňuje, že turecký zásah oslabil mezinárodní úsilí zaměřené proti ISIL/Dá´iš; důrazně odsuzuje skutečnost, že Turecko používá syrské žoldnéře v konfliktech v Libyi a Náhorním Karabachu, což je v rozporu s mezinárodním právem;
8. pevně věří v náboženskou a etnickou rozmanitost Sýrie; lituje toho, že syrský režim dlouhodobě diskriminuje syrské Kurdy; odsuzuje cílené útoky syrského režimu proti kritickým hlasům z komunity alavitů, jako je držitel Sacharovovy ceny Evropského parlamentu Alí Farzat, který kritizoval prezidenta Asada, jakož i útoky syrského režimu proti 124 křesťanským kostelům, které doložila Syrská síť pro lidská práva (SNHR); důrazně odsuzuje vraždy příslušníků náboženských menšin, za které je odpovědný ISIL/Dá´iš, a zejména jeho zločiny genocidy namířené proti jezídům, šíitským muslimům a křesťanům v letech 2014–2018; vyjadřuje hluboké politování nad pronásledováním menšin ozbrojenými opozičními skupinami;
9. znovu upozorňuje mezinárodní společenství na závažnost a nesmírný rozsah porušování lidských práv, kterého se v Sýrii dopouštějí jednotlivé strany konfliktu; poukazuje na to, že syrský režim je zásadně odpovědný za své rozhodnutí čelit pokojným protestům rozsáhlými represemi a nemyslitelnými prostředky; připomíná význam zprávy Caesar a potvrzení, které Francie v roce 2014 předložila Radě bezpečnosti OSN, o důvěryhodnosti fotografií 11 000 identifikovaných vězňů, kteří byli v letech 2011 až 2013 vyhladověni a umučeni k smrti ve vazebních zařízeních a vojenských nemocnicích v okolí Damašku; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily doporučení vyšetřovací komise OSN z března 2021 s cílem usnadnit vytvoření nezávislého mechanismu s mezinárodním mandátem a přístupem orientovaným na oběti k nalezení pohřešovaných osob nebo jejich ostatků, včetně ostatků v masových hrobech;
10. rozhodně odsuzuje zabití 550 mezinárodních a syrských novinářů ze strany syrského režimu i desítek novinářů usmrcených uskupením ISIL/Dá´iš a dalšími ozbrojenými skupinami; vyzývá syrský režim, aby z vězení okamžitě propustil 400 novinářů, které podle SNHR drží ve vazbě;
11. co nejdůrazněji odsuzuje používání znásilňování jako válečné zbraně proti ženám, ať už syrským režimem a jeho milicemi, jak to doložil Mezinárodní nezávislý výbor OSN, nebo uskupením ISIL/Dá´iš vůči jezídským a šíitským ženám; připomíná úlohu, kterou ženy sehrály při povstání v roce 2011, a zásadní význam zapojování žen do všech úrovní syrských politických, hospodářských a soudních struktur, včetně přechodného soudnictví; opakuje, že je důležité zapojit do procesu řešení konfliktu také ženy a mladé lidi;
12. znovu co nejdůrazněji odsuzuje ruské letecké útoky, během nichž zahynulo celkem více než 6 900 civilistů, včetně 2 000 dětí, při nichž byla využita kazetová munice, vakuové bomby a rakety dlouhého doletu a podle Syrské sítě pro lidská práva jsou zaměřené na nezávislá střediska sdělovacích prostředků, nemocnice, humanitární infrastrukturu, včetně více než 207 zdravotnických zařízení, a syrské jednotky civilní obrany, jako jsou členové humanitární organizace „Bílé přilby“; odsuzuje pokusy Ruska poškodit image Bílých přileb v západních sdělovacích prostředcích pomocí agresivní a neustálé dezinformační kampaně v sociálních médiích; co nejdůrazněji odsuzuje zapojení ruských válečných letounů do chemických útoků syrského režimu, například při chemickém masakru v Chán Šajchúnu v dubnu 2017, po němž ruské válečné letouny následně bombardovaly jedinou nemocnici, v níž byly ošetřovány oběti;
13. vyzývá syrský režim, aby okamžitě propustil 130 000 politických vězňů neoprávněně zadržovaných syrskými bezpečnostními silami, včetně žen, mužů a dětí, kteří násilně zmizeli; důrazně odsuzuje systematické používání mučení, nelidského zacházení a sexuálního násilí v hrůzných podmínkách, v nichž jsou zadržováni, bez přístupu k civilnímu soudu, právnímu zástupci, lékařské péči či k jejich rodinám; zdůrazňuje, že je jim upíráno jejich základní právo na spravedlivý proces, včetně zadržování informací o jejich zatčení a mučení za účelem získání falešných přiznání; naléhavě vyzývá syrské orgány, aby bez výjimky zajistily okamžitý a neomezený přístup uznávaných mezinárodních humanitárních nevládních organizací a monitorovacích organizací do zajišťovacích zařízení bez předchozího oznámení;
14. zdůrazňuje, že organizace ISIL/Dá‘iš je v regionu stále aktivní a nebyla poražena; vyjadřuje znepokojení nad obtížemi, které se objevují při snahách o uchování důkazů o zločinech spáchaných ISIL/Dá‘iš a získání přístupu k nim a o zjišťování, co se stalo s unesenými osobami; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily úsilí v terénu o zdokumentování a uchovávání důkazů o uvedených zločinech; vítá stíhání státních příslušníků EU i třetích zemí, kteří se připojili k ISIL/Dá‘iš;
15. vyjadřuje znepokojení nad tím, že na severovýchodě Sýrie opět sílí organizace ISIL/Dá'iš; vyzdvihuje kroky, které v boji proti této organizaci podnikla mezinárodní koalice; zdůrazňuje, že je důležité, aby do této koalice byly nadále dlouhodobě zapojeny Spojené státy; opětovně potvrzuje svou podporu úsilí celosvětové koalice proti ISIL/Dá'iš a zdůrazňuje značný přínos syrských demokratických sil jakožto spojence v boji proti ISIL/Dá'iš;
16. vyjadřuje znepokojení nad rostoucím napětím v iráckém Kurdistánu, který byl v posledních letech stabilnější než Sýrie a poskytoval syrským uprchlíkům bezpečné útočiště;
17. opakovaně potvrzuje, že osoby odpovědné za mezinárodní zločiny musí být řádně stíhány, a to i ze strany členských států EU v případě neexistence jiných mezinárodních nebo vnitrostátních postupů přechodného soudnictví; zdůrazňuje klíčový význam vyřešení otázky zadržených a zmizelých osob zaviněním všech stran konfliktu, což je zásadní součástí jakéhokoli procesu transformace, jenž by vedl k dosažení míru;
18. připomíná, že Mezinárodní trestní soud by měl zůstat hlavní jurisdikcí mezinárodního soudnictví pro zločiny genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny agrese; domnívá se, že nevyvození odpovědnosti připravuje půdu pro páchání dalších zvěrstev a dále prohlubuje utrpení obětí; trvá tudíž na tom, že je třeba pohnat všechny pachatele k odpovědnosti, zejména uplatněním zásady univerzální jurisdikce, a poskytnout obětem odškodnění; zdůrazňuje, že zavedení opatření restorativní justice nemůže počkat až na skončení konfliktu, a naléhavě žádá EU a její členské státy, aby více podpořily procesy vedené reprezentativními skupinami Syřanů; zásadně odsuzuje šestnáctinásobné veto ze strany Ruska v rámci Rady bezpečnosti OSN s podporou Číny ohledně toho, aby otázka Sýrie byla postoupena Mezinárodnímu trestnímu soudu;
19. vítá vůbec první odsouzení bezpečnostního důstojníka syrského režimu za spoluúčast na zločinech proti lidskosti, k němuž došlo dne 24. února 2021 u soudu v Koblenci v Německu;
20. vyzdvihuje úsilí členských států EU, které se od roku 2019 snaží zajistit širokou mezinárodní podporu s cílem zabezpečit dlouhodobé financování v rámci souhrnného rozpočtu OSN vyčleněného na Mezinárodní, nestranný a nezávislý mechanismus na pomoc při vyšetřování a stíhání osob odpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Sýrii od března 2011 (IIIM);
21. vítá francouzsko-německý společný vyšetřovací tým, který má podpořit stíhání zločinů proti lidskosti zdokumentovaných ve zprávě Caesar; vítá, že obě země v roce 2018 vydaly mezinárodní zatykače na tři vysoko postavené příslušníky bezpečnostních složek; vyzdvihuje úlohu, kterou sehrály místní syrské nevládní organizace při ověřování, dokumentování, shromažďování a ochraně důkazů o zločinech proti lidskosti a válečných zločinech, a také doplňkovou úlohu nevládních organizací, jako je např. Komise pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost, které napomáhají evropským donucovacím a justičním orgánům při účinném stíhání válečných zločinců, kteří pobývají na území členských států EU; vyzývá EU, aby Syřanům zajistila více odborné přípravy v právní oblasti, aby se mohli zapojit do boje proti beztrestnosti;
22. vyzývá Komisi, aby předložila akční plán EU pro boj proti beztrestnosti, v němž Sýrii věnuje zvláštní kapitolu; zdůrazňuje, že tento akční plán by měl usilovat o lepší koordinaci a harmonizaci úsilí a zdrojů členských států při stíhání válečných zločinců v EU; domnívá se, že přechodné soudnictví hraje zásadní úlohu při zajišťování míru v dlouhodobém horizontu; vyzývá EU, aby zřídila zvláštní evropský fond pro oběti zločinů proti lidskosti spáchaných v Sýrii;
23. podporuje úsilí členských států o zlepšení koordinace justičních, policejních a imigračních zdrojů vytvořením propojených jurisdikcí s cílem zajistit vzájemnost jejich soudních pravomocí a usnadnit stíhání trestných činů; zdůrazňuje, že lépe vybavené členské státy by měly sdílet své odborníky a tlumočníky s cílem usnadnit efektivní a účinné vyšetřování, přičemž každý členský stát by měl usilovat o jmenování zvláštního žalobce pro tyto zločiny, aby se urychlilo dosažení justiční koordinace;
24. vyzývá členské státy, aby na úrovni EU automaticky sdílely informace o osobách podezřelých ze spáchání válečných zločinů, v souladu s článkem 1F Ženevské úmluvy; domnívá se, že v případě podezřelých z válečných zločinů je rovněž nutná intenzivnější spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi imigračními orgány a státními zástupci;
25. naléhavě vyzývá všechny členské státy EU bez výjimky, aby plně spolupracovaly v boji proti beztrestnosti; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že některé členské státy při stíhání syrských válečných zločinců nespolupracují;
26. plně podporuje evropské úsilí, v jehož čele od září 2020 stojí Nizozemsko, s cílem zahájit soudní řízení proti Sýrii u Mezinárodního soudního dvora za porušení Úmluvy OSN proti mučení;
27. vyzývá členské státy, aby na nadcházející konferenci OPCW, která se uskuteční na jaře roku 2021, požádaly o pozastavení členství Sýrie v této organizaci z důvodu padělání důkazů o používání chemických zbraní; připomíná své zděšení nad 336 prokázanými chemickými útoky syrského režimu, při nichž proti civilistům použil plynný chlor, sarin a hořčičný plyn, a připomíná, že tyto útoky odsoudil;
28. rozhodně odsuzuje útoky na humanitární pracovníky ze strany všech zúčastněných, zejména syrského režimu a ISIL/Dá'iš; poukazuje na konkrétní odpovědnost syrského režimu za cílené zabíjení humanitárních pracovníků od roku 2011; podtrhuje zásadní odpovědnost Ruska za útoky na humanitární pracovníky, zejména za bombardování 21 polních nemocnic organizace Lékaři bez hranic (MSF) v říjnu 2015;
29. vyjadřuje hluboké znepokojení nad utrpením syrských občanů, které stále pokračuje, a to i deset let po vypuknutí konfliktu; je zvláště znepokojen tím, že humanitární potřeby Sýrie pouze v loňském roce vzrostly o jednu pětinu a že nyní dalších 4,5 milionu Syřanů trpí nedostatečným zásobováním potravinami, přičemž 90 % z nich žije pod hranicí chudoby; domnívá se, že přístup k humanitární pomoci musí i nadále zůstat hlavní prioritou EU, pokud jde o Sýrii, a že zvýšené potřeby vyžadují výraznější finanční a politickou reakci EU; konstatuje, že v červenci 2021 má být obnovena rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2533 týkající se hraničního přechodu Báb al-Hawá; vyjadřuje politování nad tím, že Rusko a Čína se namísto hlasování pro rezoluci posledního hlasování zdržely; je toho názoru, že na dodávky humanitární pomoci přes bojové linie se nelze spoléhat, pokud jde o poskytnutí pomoci lidem, kteří jsou v současnosti odkázáni na přeshraniční pomoc; připomíná, že na tomto hraničním přechodu závisí život 2,4 milionu Syřanů a že pokud tento přechod nezůstane otevřen alespoň dalších 12 měsíců, tito lidé se budou muset potýkat s vážnými důsledky, jež mohou ohrozit jejich život; odsuzuje kroky těch členů Rady bezpečnosti OSN, kteří z politických důvodů usilovali o omezení přístupu k humanitární pomoci; naléhavě vyzývá všechny členy Rady bezpečnosti OSN, aby obnovení rezoluce týkající se tohoto hraničního přechodu podpořili, a zabránili tak zhoršení humanitární krize a zajistili rozšíření akcí prováděných v souladu s humanitárními zásadami přes bojové linie, jakož i podporu těmto akcím; zdůrazňuje, že je důležité, aby v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN 74/169 byly okamžitě opět otevřeny hraniční přechody Báb as-Salám a al-Ja'rubíja, a bylo tak zajištěno, že se k obyvatelům v nouzi na severozápadě i severovýchodě země dostane pomoc co nejpřímějšími cestami; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby humanitární pomoc směřovala výhradně k těm, kteří ji nejvíce potřebují;
30. vyzývá mezinárodní komunitu, aby naléhavě řešila problém rekordní výše humanitárních potřeb syrských občanů v Sýrii i mimo ni; vyzývá EU jakožto pořadatele páté bruselské dárcovské konference zaměřené na Sýrii, aby shromáždila další mezinárodní dárce s cílem navýšit podporu zdravotnictví v rámci plánu reakce v oblasti humanitární pomoci Sýrii (HRP), a to prostřednictvím navýšeného, flexibilního a víceletého financování, které pokryje dlouhodobé potřeby obyvatel; vyzývá mezinárodní dárce, aby konkrétně investovali do programů oprav, obnovy a posílení poškozených či zničených zdravotnických zařízení i do dalších poškozených civilních infrastruktur;
31. naléhavě vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby do nadcházejících rezolucí OSN a oficiálních diskusí začlenila otevřené výzvy k ochraně zdravotnických pracovníků; vyzývá členské státy EU, aby v tomto ohledu poskytly politickou a operační podporu vyšetřování a iniciativám OSN týkajícím se zajištění odpovědnosti, které mají vést k dodržování mezinárodního humanitárního práva;
32. zdůrazňuje, že před pátou bruselskou dárcovskou konferencí zaměřenou na Sýrii, která se bude konat ve dnech 29. a 30. března 2021, je důležité nejen dostát slibům v oblasti humanitární pomoci, nýbrž tuto pomoc přímo navýšit, a to ve prospěch Syřanů, vnitřně vysídlených osob, uprchlíků a komunit zasažených krizí v tomto regionu; poukazuje na to, že EU a její členské státy jsou největším dárcem humanitární pomoci v reakci na humanitární krizi v Sýrii, přičemž výše jejich pomoci, kterou poskytují od roku 2011, dosáhla 20 miliard EUR; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že vláda Spojeného království údajně plánuje své příspěvky na pomoc výrazně omezit, konkrétně o 67 % v případě Sýrie a o 88 % v případě Libanonu;
33. vyzdvihuje úlohu, kterou sehrály sousední státy, když syrským uprchlíkům v Libanonu, Jordánsku, Turecku a Iráku vyjádřily solidaritu a poskytly jim pomoc; naléhavě vyzývá členské státy EU, aby nadále financovaly programy humanitární pomoci v zemích, jež přijímají uprchlíky, jakož i pomoci vnitřně vysídleným osobám v Sýrii; naléhavě vyzývá členské státy EU, aby poskytly veškeré nezbytné finanční prostředky a podporu k zajištění toho, aby měly všechny děti syrských uprchlíků v hostitelských zemích přístup nejen k základnímu, ale také k sekundárnímu vzdělávání; naléhavě vyzývá všechny hostitelské země, aby k dosažení tohoto cíle přijaly veškerá nezbytná opatření a odstranily všechny administrativní či legislativní překážky; vybízí hostitelské země, aby se zaměřily na přístup k zaměstnání, zdravotnickým službám a vzdělávání a na občanskou dokumentaci, což uprchlíkům usnadní dosažení soběstačnosti;
34. konstatuje, že financování ze svěřenského fondu Madad zřízeného v reakci na krizi v Sýrii skončí ke konci roku 2021; vyzývá Komisi, aby zajistila finanční prostředky na humanitární reakci EU na krizi v Sýrii z nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a zabezpečila nerušenou realizaci jeho projektů;
35. vyzývá všechny členské státy EU, aby podporovaly humanitární pomoc na základě daných zásad, aniž by normalizovaly vztahy se syrským režimem; varuje před přímým i nepřímým investováním finančních prostředků EU do celkové obnovy Sýrie v případě, že syrský režim neprovede důvěryhodný politický proces; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie, aby v rámci dlouhodobého plánování reakce v Sýrii vypracoval solidní politiku náležité péče v oblasti lidských práv pro budoucí obnovu intervencí v úzké spolupráci se syrskou občanskou společností, včetně monitorovacího rámce se zvláštními ukazateli pro lidskoprávní normy; vyjadřuje politování nad ruskými, íránskými, čínskými a tureckými podnikatelskými plány těžit z ničení Sýrie;
36. vyzývá členské státy, aby zachovaly sankce proti jednotlivcům a subjektům zapojeným do represí v Sýrii; zdůrazňuje, že jakýmkoli nezamýšleným nepříznivým důsledkům sankcí je třeba se vyhnout prostřednictvím humanitárních výjimek pro zásadovou humanitární činnost a že problémy spojené s nadměrným dodržováním bankovních pravidel je třeba řešit spolu se Spojenými státy;
37. naléhavě žádá EU a její členské státy, aby obnovily a rozšířily seznam osob, na něž se vztahují cílené sankce podle nového unijního mechanismu sankcí v oblasti lidských práv a k nimž patří syrští, ruští a íránští civilní a vojenští velitelé, o nichž se lze domnívat, že byli zapojeni do válečných zločinů;
38. zavazuje se k přijetí účinných právních předpisů EU v oblasti náležité péče podniků, které ukládají povinnost náležité péče týkající se lidských práv podnikům EU a podnikům působícím na jednotném trhu;
39. připomíná všem členským státům EU, že návrat do Sýrie není bezpečný; je přesvědčen, že podle deklarovaného postoje EU by měl být každý návrat bezpečný, dobrovolný, měl by proběhnout za důstojných podmínek a na základě informovaného souhlasu; vyzývá všechny členské státy EU, aby nepřijímaly vnitrostátní opatření, která určité kategorie Syřanů zbavují jejich ochrany, a členské státy, které tuto politiku již uplatňují, vybízí k tomu, aby od ní upustily; naléhavě vyzývá Libanon, Turecko a všechny země v tomto regionu, aby zastavily deportace Syřanů zpět do Sýrie proti jejich vůli;
40. odsuzuje nenapravitelné škody, které napáchala Assadova taktika spálené země na kulturních památkách, a taktéž odsuzuje rabování a pašování uměleckých děl, jehož se dopouštěli džihádisté k financování svého zapojení do konfliktu;
41. je mimořádně znepokojen zhoršující se humanitární, hygienickou a bezpečnostní situací v táborech v severovýchodní Sýrii, zejména v táborech al-Húl a al-Raudž, které jsou i nadále živnou půdou pro radikalizaci; domnívá se, že občané EU, kteří jsou podezřelí z členství v teroristických organizacích a jsou zadržováni v těchto táborech, by měli být souzeni před soudem; je šokován tím, že dne 24. února 2021 došlo k zabití jednoho ze zaměstnanců organizace Lékaři bez hranic, který v táboře al-Húl pracoval, což je další důkaz toho, že násilí a nebezpečné životní podmínky v tomto táboře si vybírají daň na lidských životech;
42. vyzývá členské státy, aby chránily děti, které mohou být zadržovány kvůli trestným činům souvisejícím s bezpečností nebo příslušnosti k ozbrojené skupině;
43. vyzývá členské státy, aby usnadnily návrat těchto dětí do země jejich původu za účelem rehabilitace, opětovného začlenění nebo případně stíhání v plném souladu s mezinárodním právem;
44. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu a vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 119.
- [2] Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 117.
- [3] Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 69.
- [4] Přijaté texty, P9_TA(2019)0049.
- [5] Přijaté texty, P9_TA(2019)0066.
- [6] Úř. věst. C 153E , 31.5.2013, s. 115.
- [7] Úř. věst. L 12 I , 15.1.2021, s. 3.
- [8] Úř. věst. L 150, 18.6.2003, s. 67.